Předchozí (197)  Strana:198  Další (199) |
|
|||
198
|
|||
|
|||
Zaplavený; -en, a, o, überschwemmt,
überfluthet, inundirt, v horn. ersoffen. Od- vodnění z-ných dolů. Dch. — čím. Talíř vínem z-ný. Kká. Td. 171. Zaplaviti, il, en, ení; zaplavati, zaplavovati
= zanésti, zakaliti, ver-, über-, beschwem- men; plavením zavésti, wohin flössen. — co Písek trávu zaplavil. Voda luka, pole za- plavila. Us. Voda doly z-la. Us. Dch. Zámek tvój zaplaví hromová mrákava. Na Slov. Té. Tu řítí se proudy přes veškeré dědiny, zaplavují osení a sady. Cimrh. Myth. 43. Potopa sveřepých národů z-la vzdělaný svět. Vlč. Jedno vojsko z-lo Rakousy, druhé Štyrsko; Češi z-li za Dunajem ležící kraje. Ddk. V. 153., 174. Bôle z-ly ňádra devy. Sldk. 300. — co čím. Voda luka pískem zapla- vila. Šp. Zemi proudem z., das Land über- flutben. Dch. Někoho žalobami z., mit Klagen überschütten. Dch. Krajinu vojskem z. Us Voda údolí bahnem z-la. Us. Ťč. — se na čem s kým. Syn na člunu s otcem se pryč zaplavil. Omyl. — komu. Hledám panny, která mi lstivě zaplavena jest (po moři za- vezena). Biancof. 81. Zaplavlý, strohgelblich. Šm.
Záplavný. Z. vlna, die Fluthwelle, Dch.;
jez. Vz Záplava. NA. IV. 251. Zaplecovati, vz Plecovati. Zaplecuje žá-
dosť slávy. V. Záplečí, n. = místo za plecemi, der Ort
hinter der Schulter. Zaplechovati, verblechen. - co: střechu.
Zaplemeniti, il, ěn, ění, zaplemeňovati.
einpflanzen, einzüchten. — co kde: cizí do- bytek v Čechách. Us. Tč., Šd., Sd. — se kde: sich einnisten. Židé v Rakousku se z-li. Tč. Tam se myši z-ly. Us. Zapleniti, il, ěn, ění, zapleňovati = uha-
siti, löschen. — co: železo. Na Slov. Bern. — Z. schlackig machen. — co: železo. Vz Pleniti. — Z. si, ein wenig verheeren, ver- wüsten, rauben. Us. Záples, u, m., das Erjauchzen, Gejauchze.
Dch. Zaplesání, n. = záples.
Zaplesati, frohlocken. — nad čím: nad
štěstím přátel. — proč: radostí. Cant, Moja duša vřelou láskou zaplesá. Sl. ps. — jak: jásotem. Msn. Or. 25. — kdy, kde. Tak hovoríš. Na tvú zaplesá reč císar, ochotní zaplesajú na svých Nemci tu všetci mysľách. Hol. 376. Záplesk, u, m. = zaplesknutí, das Klat-
schen. Jg. Zapleskati, vz Zaplesknouti.
Zaplesknouti, zaplísknouti, skni, sknul
a skl, ut, utí; zapleskati, zaplískati, zapleštiti a zaplištiti, ští, il, ění = začíti pleskati, klatschen, anfangen zu klatschen; pleskáním znamení dáti, auf Jem. klatschen, ihm klat- schend ein Zeichen geben; pleskáním za- stříknouti, etwas verplantschen, verschmieren, plätschernd bewerfen, bespritzen, bekleksen; zabreptati, losschwatzen. Jg. — co. Maje mu oči otevříti, ještě více je zaplískal. Vz Z. co komu. BR. II. 336. Z. někoho = zabiti, todt schlagen. Na mor. Val., Vck. Zapleščím tě jako psa (zabiju). Mor. Šd. Zapleščím ťa = udeřím. Na mor. Zlínsku. Brt. Z. okno, |
dvéře, vrata = rychle zavříti, schnell zu-
machen, zuschlagen. Mor. Tč. Já jsem rychle dvéře zapleštil a utíkal do jizby. Kld. II. 257. — čím: bičem (zaprásknouti), rukama (zapleskati). A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Sš. P. 41. — proč. Za- pleskali jste radostí. Jel. Enc. m. 13. — kde jak. Šplouch! zaplesklo to těžce v moři. Osv. I. 86. — komu kam: koňovi na krk. — abs. Něco tu zaplesklo — čím kam: rukama na něco z. — kde: v divadle. — co čím: blátem (díru), Kom., Někomu dary oči, uši z. (= uplatiti, bestechen), Ros., Br., Lom. — co komu. Když Někdo proti Nim co plískne, oni mu ihned hubu zapleští, jej potlačují. Berl. kr. I. 266. -- co komu čím. Právě učiní, jakoby krásně ho zmyl a ihned hovnem jemu tvář zaplíštil. Hus I. 231. Zaplesknutí, n. = plesknutí.
Zaplesnati = zaplesnivěti.
Zaplesnělý = zaplesnivělý. Na stranu
práva dejstvov z-lých. Sldk. 208. Zaplesněti = zaplesnivěti.
Zaplesniti se = zaplesnivěti. Na Ostrav.
Tč. Zaplesnívati, vz Zaplesnivěti.
Zaplesnivělý, schimmelig. Z. chléb.
Zaplesnivěti, ějí, ěl, ění, zaplesnívati,
verschimmeln. Ros. — kde: zelí v komoře z lo. Us. Tč. — kam. Prach se nasedá na prádlo a potom do toho z-ví. Mor. Šd. Zaplésti, pletu, pleť, pleta (ouc), tl, ten,
ení; zapletati, zaplétati, zaplítati, zaplítá- vati, zaplétávati = splésti, uplésti, flechten; zandati, zahraditi, zadělati pletením, ver- flechten, mit Flechtwerk vermachen, ver- zätinen; pletením zavinouti, ein-, verflechten, verschlingen ; zamotati, zamásti, zmásti, ver- stricken, verfitzen, verwickeln, verwirren, verfangen, bestricken; zatemniti, verwirren, verdunkeln; se = vlasy si uplésti, sich die Haare flechten, einflechten ; zamotati se, chy- titi se, sich verflechten, sich verschlingen, sich verwirren, sich verwickeln, sich mit, Jem. in etwas einlassen. Jg. — co: vlasy, Us., cestu (zahraditi), Ros., ratolesti. D. Z. koho. Br. Rozmluvy zaplítati. Kká. Td. 19 Mamka céru zaplétají. Pck. Bs. 5. Kópil sem jí pantlo modró: To máš, milá, na rozchodnó! Děz to pantlo zapletala, přežalostně zapla- kala. Brt. P. 109. — čeho, správně: co. Pomož, má milá, teho plota zaplést. Sš. P. 731. — co, se komu: vlasy. Us. Tak sobě zapletl stezky (t. čistotu zaslíbiv. Zde = zahraditi, pletením zadělati). Št. Maměnka jí lelíček zapletla. Us. Kúpil sem ti pentlu modrú. A jak jí ju zaplétali, přežalostně zaplakali. Čes. mor. ps. 131. Verný môj sivku; už tomu štvrť stoletia, co ma vozíš. Ovisla tá tvoje, ktorú si tak hrdo nosieval, hlava, a bystré kedysi nohy už sa ti zapletajú. Zbr. Báj. 53. Bola by som si radšej šedivý vrkoč zapletala (hořekuje nešťastně provdaná žena). Na Slov. Zátur. — co čím (kde). Proutím zapletám díru v plotu. Us. Domácími válkami koho n. se z. V. Nezaplítej se časnými věcmi; Ptáčník ptáčky vějicemi lepovými zapletá. Kom. Z. se dobrovolnými závazky. Jel. Tkáme plátno, šijeme vrecia! Prepletala |
||
|
|||
Předchozí (197)  Strana:198  Další (199) |