198

Zaplavený; -en, a, o, überschwemmt,
überfluthet, inundirt, v horn. ersoffen. Od-
vodnění z-ných dolů. Dch. — čím. Talíř
vínem z-ný. Kká. Td. 171.

Zaplaviti, il, en, ení; zaplavati, zaplavovati
= zanésti, zakaliti, ver-, über-, beschwem-
men; plavením zavésti, wohin flössen. — co
Písek trávu zaplavil. Voda luka, pole za-
plavila. Us. Voda doly z-la. Us. Dch. Zámek
tvój zaplaví hromová mrákava. Na Slov.
Té. Tu řítí se proudy přes veškeré dědiny,
zaplavují osení a sady. Cimrh. Myth. 43.
Potopa sveřepých národů z-la vzdělaný svět.
Vlč. Jedno vojsko z-lo Rakousy, druhé
Štyrsko; Češi z-li za Dunajem ležící kraje.
Ddk. V. 153., 174. Bôle z-ly ňádra devy. Sldk.
300. — co čím. Voda luka pískem zapla-
vila. Šp. Zemi proudem z., das Land über-
flutben. Dch. Někoho žalobami z., mit Klagen
überschütten. Dch. Krajinu vojskem z. Us
Voda údolí bahnem z-la. Us. Ťč. — se na
čem s kým. Syn na člunu s otcem se pryč
zaplavil. Omyl. — komu. Hledám panny,
která mi lstivě zaplavena jest (po moři za-
vezena). Biancof. 81.

Zaplavlý, strohgelblich. Šm.

Záplavný. Z. vlna, die Fluthwelle, Dch.;
jez. Vz Záplava. NA. IV. 251.

Zaplecovati, vz Plecovati. Zaplecuje žá-
dosť slávy. V.

Záplečí, n. = místo za plecemi, der Ort
hinter der Schulter.

Zaplechovati, verblechen. - co: střechu.

Zaplemeniti, il, ěn, ění, zaplemeňovati.
einpflanzen, einzüchten. — co kde: cizí do-
bytek v Čechách. Us. Tč., Šd., Sd. — se
kde: sich einnisten. Židé v Rakousku se
z-li. Tč. Tam se myši z-ly. Us.

Zapleniti, il, ěn, ění, zapleňovati = uha-
siti, löschen. — co: železo. Na Slov. Bern.
— Z. schlackig machen. — co: železo. Vz
Pleniti. — Z. si, ein wenig verheeren, ver-
wüsten, rauben. Us.

Záples, u, m., das Erjauchzen, Gejauchze.
Dch.

Zaplesání, n. = záples.

Zaplesati, frohlocken. — nad čím: nad
štěstím přátel. — proč: radostí. Cant, Moja
duša vřelou láskou zaplesá. Sl. ps. — jak:
jásotem. Msn. Or. 25. — kdy, kde. Tak
hovoríš. Na tvú zaplesá reč císar, ochotní
zaplesajú na svých Nemci tu všetci mysľách.
Hol. 376.

Záplesk, u, m. = zaplesknutí, das Klat-
schen. Jg.

Zapleskati, vz Zaplesknouti.

Zaplesknouti, zaplísknouti, skni, sknul
a skl, ut, utí; zapleskati, zaplískati, zapleštiti
a zaplištiti, ští, il, ění = začíti pleskati,
klatschen, anfangen zu klatschen; pleskáním
znamení dáti, auf Jem. klatschen, ihm klat-
schend ein Zeichen geben; pleskáním za-
stříknouti, etwas verplantschen, verschmieren,
plätschernd bewerfen, bespritzen, bekleksen;
zabreptati, losschwatzen. Jg. — co. Maje mu
oči otevříti, ještě více je zaplískal. Vz Z.
co komu. BR. II. 336. Z. někoho = zabiti,
todt schlagen. Na mor. Val., Vck. Zapleščím
tě jako psa (zabiju). Mor. Šd. Zapleščím ťa
= udeřím. Na mor. Zlínsku. Brt. Z. okno,

dvéře, vrata = rychle zavříti, schnell zu-
machen, zuschlagen. Mor. Tč. Já jsem rychle
dvéře zapleštil a utíkal do jizby. Kld. II.
257. — čím: bičem (zaprásknouti), rukama
(zapleskati). A když jeli krajem lesa, pohonič
bičem zapleskal. Sš. P. 41. — proč. Za-
pleskali jste radostí. Jel. Enc. m. 13. —
kde jak. Šplouch! zaplesklo to těžce v moři.
Osv. I. 86. — komu kam: koňovi na krk.
— abs. Něco tu zaplesklo — čím kam:
rukama na něco z. — kde: v divadle. —
co čím: blátem (díru), Kom., Někomu dary
oči, uši z. (= uplatiti, bestechen), Ros.,
Br., Lom. — co komu. Když Někdo proti
Nim co plískne, oni mu ihned hubu zapleští,
jej potlačují. Berl. kr. I. 266. -- co komu
čím. Právě učiní, jakoby krásně ho zmyl
a ihned hovnem jemu tvář zaplíštil. Hus I.
231.

Zaplesknutí, n. = plesknutí.

Zaplesnati = zaplesnivěti.

Zaplesnělý = zaplesnivělý. Na stranu
práva dejstvov z-lých. Sldk. 208.

Zaplesněti = zaplesnivěti.

Zaplesniti se = zaplesnivěti. Na Ostrav.
Tč.

Zaplesnívati, vz Zaplesnivěti.

Zaplesnivělý, schimmelig. Z. chléb.

Zaplesnivěti, ějí, ěl, ění, zaplesnívati,
verschimmeln. Ros. — kde: zelí v komoře
z lo. Us. Tč. — kam. Prach se nasedá na
prádlo a potom do toho z-ví. Mor. Šd.

Zaplésti, pletu, pleť, pleta (ouc), tl, ten,
ení; zapletati, zaplétati, zaplítati, zaplítá-
vati, zaplétávati = splésti, uplésti, flechten;
zandati, zahraditi, zadělati pletením, ver-
flechten, mit Flechtwerk vermachen, ver-
zätinen; pletením zavinouti, ein-, verflechten,
verschlingen ; zamotati, zamásti, zmásti, ver-
stricken, verfitzen, verwickeln, verwirren,
verfangen, bestricken; zatemniti, verwirren,
verdunkeln; se = vlasy si uplésti, sich die
Haare flechten, einflechten ; zamotati se, chy-
titi se, sich verflechten, sich verschlingen,
sich verwirren, sich verwickeln, sich mit,
Jem. in etwas einlassen. Jg. — co: vlasy,
Us., cestu (zahraditi), Ros., ratolesti. D. Z.
koho. Br. Rozmluvy zaplítati. Kká. Td. 19
Mamka céru zaplétají. Pck. Bs. 5. Kópil sem
jí pantlo modró: To máš, milá, na rozchodnó!
Děz to pantlo zapletala, přežalostně zapla-
kala. Brt. P. 109. — čeho, správně: co.
Pomož, má milá, teho plota zaplést. Sš. P.
731. — co, se komu: vlasy. Us. Tak sobě
zapletl stezky (t. čistotu zaslíbiv. Zde =
zahraditi, pletením zadělati). Št. Maměnka
jí lelíček zapletla. Us. Kúpil sem ti pentlu
modrú. A jak jí ju zaplétali, přežalostně
zaplakali. Čes. mor. ps. 131. Verný môj sivku;
už tomu štvrť stoletia, co ma vozíš. Ovisla
tá tvoje, ktorú si tak hrdo nosieval, hlava,
a bystré kedysi nohy už sa ti zapletajú.
Zbr. Báj. 53. Bola by som si radšej šedivý
vrkoč zapletala (hořekuje nešťastně provdaná
žena). Na Slov. Zátur. — co čím (kde).
Proutím zapletám díru v plotu. Us. Domácími
válkami koho n. se z. V. Nezaplítej se časnými
věcmi; Ptáčník ptáčky vějicemi lepovými
zapletá. Kom. Z. se dobrovolnými závazky.
Jel. Tkáme plátno, šijeme vrecia! Prepletala