199

som, zapletala som červeným, belavým, bielym
harasom. Sl. spv. VII. 233., Mt. S. L 145.
Tátoš premenil sa zase na prašivého koníka
a len tak nohama zapletal. Dbš. Sl. po v.
VI. 36. Bludové méně vážní, jimiž Filippané
se zapletli. Sš. II. 179. Smlouvy pro nějaký
zisk tělesný s újmou slávy boží činěné,
jimiž když se i ten pobožný Jozafat někdy
byl zapletl, přetěžce jemu to od Boha váženo
bylo ; Kteréžby rozličnými hříchy se zapletly.
BR. II. 603. b., 727. b. Zapletu cestu tvú
trním. BO. — co, koho, se, kam, (več,
do čeho). Růže v kadeře si zapletej. Čch.
Dg. 721. Z. v léč, v osidlo, se v nepotřebné
práce, se v dluhy, V., v rozepři, J. tr., se
ve zlé, Jel., Br., ve válku, Kram., v síť, Us.,
se v oka. Chmel. Z. se do osidel, do těž-
kostí, Jel., se do dluhů, Jel., někoho do svých
záměrů, D., si něco do vlasů, Ros., někoho
do vojny. Šm. Z. se do sporů, Šmb., do ne-
bezpečenství. Šml. Nechtějíce tomu, aby
hlouběji zaplétal se do věcí českých. Pal.
IV. 1. 97. Zapletše se do soukromých
různic a půtek. Odpor ponenáhlu tak se
zmohl, že i Uhry a Polsko do něho zaple-
teny byly; Tato krajina byla po vymření
Babenbergů zapletena v osudy Rakous. Ddk.
II. 349., III. 127., V. 292. Z. někoho v kle-
bety. Phld. III. 475. Do tří oborů těch (ro-
diny, národa a člověčenstva) se zaplita život
každého člověka. Sš. Sk. 25. Zapletá lidi
v mnohé hříchy. BR. II. 786. a. — co jak.
Nezaplétaj mňa na tuho. Sš. P. 436. Mamka
dceru zapletává: Nezaplétaj, mamko, tuho.
Čes. mor. ps. 227., Brt. P. 89. Z. vrkoče do
ocáska. Na Ostrav. Tč. — co, se kde. U nás
se život zaplétá a Rozplétá (u nás se lidé
Rodí i mrou). Šml. Z. se v provaze, D.,
v manželském stavu. Kom. Lekno okolo
hlavy mé se zapletlo. Br. — se. Zapleť se
a nechoď rozcuchaná. — se s kým. Ros.
Nechť se s tebou zapletá, kdo tě ještě ne-
poznal. V. Z. se s kým do poměrů nepřá-
telských, Osv. I. 165., do války. Lpř. J.,
Ddk. III. 27. Král Koloman s bratrem svým
Almošem do nebezpečné pře se zapletl.
Ddk. II. 398. S tím rodem v manželství se
zapletl. BR. II. 6. a. — kdy. Časem se za-
pletl do pochybností. Šml. I. 57. — proč.
Pro svój zisk sú mě zapletli ve světské
obchody. Hus III. 15.

Zapleštiti, vz Zaplesknouti.

Záplet, u, m. = zapletení, die Verwik-
kelung, das Gewirre. Da, Dch., Jg. Na
ruky obrácení stal se zřídlem z-tů. Kos.
Ol. I. 234. — Z., a, m., selenops, pavouk
plícnatý. Krok II. 249.

Zápleť, i, f., die Verflechtung. Pod zá-
pletí větví mohutných. Čch. Bs. 42.

Zapletací, zaplétací, zum Flechten die-
nend. Lpř. Slov. I. 41.

Zapleták, u, m. = vrkoč, drdol, der Haar-
schopf. D.

Zapletal, a, m., der Verflechter. — Z.,
der Konfusionsrath, Wirrmaier. — Z., osob.
jm.

Zapletálek, lku, a, osob. jm. Šd.

Zapletalík, a, m., osob. jm. Šd.

Zapletání, zaplétání, n., das Verflechten,
Verstricken, Verwickeln.

Zapletaný, zaplétaný; -án, a o, verfloch-
ten, verstrickt, verwickelt.

Zapletati, zaplétati, vz Zaplésti.

Zaplétávati, vz Zaplésti.

Zápletek, tku, m. = zapletení, die Ver-
wickelung, Verflechtung; das Gewirre, Ver-
flochtene. Z. přikrytých řečí. Jel. Finanční
z-tky, der Finanzknäuel. Šp. Osudný z. Mus.
1880. 266. Nejeden uzel a z. zůstane ne-
rozvázán; Výklad všech jejich dalších z-tků
nebylby zde na místě. Pal. Děj. IV. 2. 12.,
V. 1. 404. — Z., ein kleines seidenes Band.
U Klobouk. Bka. — Z. = mrzutosť, klepy.
Us. Wtr.

Zapletení, n, die Verflechtung, Hinein-
flechtung, Verwickelung, Verstrickung. V.

Zapletenina, y, f. = spletenina. Šd. Vz
Zapletení, Zápletek.

Zapletenosť, i, f., die Komplicirtheit.
J. tr.

Zapletený; -en, a, o, verflochten, ge-
flochten, hineingeflochten, umschlungen, um-
wunden, umwickelt, verwickelt, verstrickt,
verworren. Us. Vz Zaplésti. Z. vlasy, Ros.,
příběh, Kom., cesta (zahrazená), Ros., pře,
D., z. věc (zatemnělá). V. Z. poměry. Osv.
I. 486. — v čem: v bludu. Jel. — s kým.
Je s ním zapleten. Us. Sd. — čím: těles-
nými věcmi. Us. Jg. — jak. Vlasy ve
vrkočích z-né. Us. Hol. 402. Copánky kolem
čela z-né. Vlč.

Zapletichati = zamásti, zamotati, ver-
wirren; zašantročiti, verpartiren. — co:
při. Jg.

Zapletichu, zastr. = zapletli, y, a. Kat.

Zápletka, y, f., die Verschlingung, Ver-
wickelung. Z-tky náboženské. Šmb. S. II.
25. — Z. = hra divadelní zapletením vý-
tečná, das Intriguen8tück. Jg. — Z., mi-
lostná, die Liebesintrigue.

Zapletlosť, i, f., die Verwickelung, Ver-
wirrung.

Zapletlý = zapletený, verflochten, ver-
wickelt, verworren.

Zapletová, é, f., míst. jm. u Nákla na
Mor. Pk.

Záplevák, u, m., helenium, die Helenie,
Rostl. Z. jesenní, h. autumnale. Vz Rstp.
889.

Zaplevelený; -en, a, o, vom Unkraut ver-
unreinigt. Dch.

Zapleveleti, el, ení = plevelem zarůsti,
mit Unkraut verwachsen.

Zapleveliti, il, en, ení, mit Unkraut ver-
unreinigen. — co: pole. Dch.

Zaplevení, n., vz Zapleviti.

Zaplevený; -en, a, o, vz Zapleviti. —
čím kdy. Při vítce byl ječmennými plevami
z-ný. Šd.

Zapleviti, il, en, ení = plevami smísiti,
mit Spreu vermischen. — co: hlinu.

Zaplchtiti, depactare? Lex. vet. (Č.).

Zaplískati, vz Zaplesknouti.

Zaplítati, vz Zaplésti.

Zapliti, pliji, plij, plije (íc), il, it, ití;
zaplivnouti, vnul a vl, ut, utí; zaplivati =
plitím zanečistiti, verspucken, verspeien,
bespeien; zanešvářiti, beflecken, beschmeis-
sen (von Fliegen). — co komu: oči. Jg.
Zapľuje im oči. Zbr. Hry 216. Zapľul mně