Předchozí (198)  Strana:199  Další (200) |
|
|||
199
|
|||
|
|||
som, zapletala som červeným, belavým, bielym
harasom. Sl. spv. VII. 233., Mt. S. L 145. Tátoš premenil sa zase na prašivého koníka a len tak nohama zapletal. Dbš. Sl. po v. VI. 36. Bludové méně vážní, jimiž Filippané se zapletli. Sš. II. 179. Smlouvy pro nějaký zisk tělesný s újmou slávy boží činěné, jimiž když se i ten pobožný Jozafat někdy byl zapletl, přetěžce jemu to od Boha váženo bylo ; Kteréžby rozličnými hříchy se zapletly. BR. II. 603. b., 727. b. Zapletu cestu tvú trním. BO. — co, koho, se, kam, (več, do čeho). Růže v kadeře si zapletej. Čch. Dg. 721. Z. v léč, v osidlo, se v nepotřebné práce, se v dluhy, V., v rozepři, J. tr., se ve zlé, Jel., Br., ve válku, Kram., v síť, Us., se v oka. Chmel. Z. se do osidel, do těž- kostí, Jel., se do dluhů, Jel., někoho do svých záměrů, D., si něco do vlasů, Ros., někoho do vojny. Šm. Z. se do sporů, Šmb., do ne- bezpečenství. Šml. Nechtějíce tomu, aby hlouběji zaplétal se do věcí českých. Pal. IV. 1. 97. Zapletše se do soukromých různic a půtek. Odpor ponenáhlu tak se zmohl, že i Uhry a Polsko do něho zaple- teny byly; Tato krajina byla po vymření Babenbergů zapletena v osudy Rakous. Ddk. II. 349., III. 127., V. 292. Z. někoho v kle- bety. Phld. III. 475. Do tří oborů těch (ro- diny, národa a člověčenstva) se zaplita život každého člověka. Sš. Sk. 25. Zapletá lidi v mnohé hříchy. BR. II. 786. a. — co jak. Nezaplétaj mňa na tuho. Sš. P. 436. Mamka dceru zapletává: Nezaplétaj, mamko, tuho. Čes. mor. ps. 227., Brt. P. 89. Z. vrkoče do ocáska. Na Ostrav. Tč. — co, se kde. U nás se život zaplétá a Rozplétá (u nás se lidé Rodí i mrou). Šml. Z. se v provaze, D., v manželském stavu. Kom. Lekno okolo hlavy mé se zapletlo. Br. — se. Zapleť se a nechoď rozcuchaná. — se s kým. Ros. Nechť se s tebou zapletá, kdo tě ještě ne- poznal. V. Z. se s kým do poměrů nepřá- telských, Osv. I. 165., do války. Lpř. J., Ddk. III. 27. Král Koloman s bratrem svým Almošem do nebezpečné pře se zapletl. Ddk. II. 398. S tím rodem v manželství se zapletl. BR. II. 6. a. — kdy. Časem se za- pletl do pochybností. Šml. I. 57. — proč. Pro svój zisk sú mě zapletli ve světské obchody. Hus III. 15. Zapleštiti, vz Zaplesknouti.
Záplet, u, m. = zapletení, die Verwik-
kelung, das Gewirre. Da, Dch., Jg. Na ruky obrácení stal se zřídlem z-tů. Kos. Ol. I. 234. — Z., a, m., selenops, pavouk plícnatý. Krok II. 249. Zápleť, i, f., die Verflechtung. Pod zá-
pletí větví mohutných. Čch. Bs. 42. Zapletací, zaplétací, zum Flechten die-
nend. Lpř. Slov. I. 41. Zapleták, u, m. = vrkoč, drdol, der Haar-
schopf. D. Zapletal, a, m., der Verflechter. — Z.,
der Konfusionsrath, Wirrmaier. — Z., osob. jm. Zapletálek, lku, a, osob. jm. Šd.
Zapletalík, a, m., osob. jm. Šd.
Zapletání, zaplétání, n., das Verflechten,
Verstricken, Verwickeln. |
Zapletaný, zaplétaný; -án, a o, verfloch-
ten, verstrickt, verwickelt. Zapletati, zaplétati, vz Zaplésti.
Zaplétávati, vz Zaplésti.
Zápletek, tku, m. = zapletení, die Ver-
wickelung, Verflechtung; das Gewirre, Ver- flochtene. Z. přikrytých řečí. Jel. Finanční z-tky, der Finanzknäuel. Šp. Osudný z. Mus. 1880. 266. Nejeden uzel a z. zůstane ne- rozvázán; Výklad všech jejich dalších z-tků nebylby zde na místě. Pal. Děj. IV. 2. 12., V. 1. 404. — Z., ein kleines seidenes Band. U Klobouk. Bka. — Z. = mrzutosť, klepy. Us. Wtr. Zapletení, n, die Verflechtung, Hinein-
flechtung, Verwickelung, Verstrickung. V. Zapletenina, y, f. = spletenina. Šd. Vz
Zapletení, Zápletek. Zapletenosť, i, f., die Komplicirtheit.
J. tr. Zapletený; -en, a, o, verflochten, ge-
flochten, hineingeflochten, umschlungen, um- wunden, umwickelt, verwickelt, verstrickt, verworren. Us. Vz Zaplésti. Z. vlasy, Ros., příběh, Kom., cesta (zahrazená), Ros., pře, D., z. věc (zatemnělá). V. Z. poměry. Osv. I. 486. — v čem: v bludu. Jel. — s kým. Je s ním zapleten. Us. Sd. — čím: těles- nými věcmi. Us. Jg. — jak. Vlasy ve vrkočích z-né. Us. Hol. 402. Copánky kolem čela z-né. Vlč. Zapletichati = zamásti, zamotati, ver-
wirren; zašantročiti, verpartiren. — co: při. Jg. Zapletichu, zastr. = zapletli, y, a. Kat.
Zápletka, y, f., die Verschlingung, Ver-
wickelung. Z-tky náboženské. Šmb. S. II. 25. — Z. = hra divadelní zapletením vý- tečná, das Intriguen8tück. Jg. — Z., mi- lostná, die Liebesintrigue. Zapletlosť, i, f., die Verwickelung, Ver-
wirrung. Zapletlý = zapletený, verflochten, ver-
wickelt, verworren. Zapletová, é, f., míst. jm. u Nákla na
Mor. Pk. Záplevák, u, m., helenium, die Helenie,
Rostl. Z. jesenní, h. autumnale. Vz Rstp. 889. Zaplevelený; -en, a, o, vom Unkraut ver-
unreinigt. Dch. Zapleveleti, el, ení = plevelem zarůsti,
mit Unkraut verwachsen. Zapleveliti, il, en, ení, mit Unkraut ver-
unreinigen. — co: pole. Dch. Zaplevení, n., vz Zapleviti.
Zaplevený; -en, a, o, vz Zapleviti. —
čím kdy. Při vítce byl ječmennými plevami z-ný. Šd. Zapleviti, il, en, ení = plevami smísiti,
mit Spreu vermischen. — co: hlinu. Zaplchtiti, depactare? Lex. vet. (Č.).
Zaplískati, vz Zaplesknouti.
Zaplítati, vz Zaplésti.
Zapliti, pliji, plij, plije (íc), il, it, ití;
zaplivnouti, vnul a vl, ut, utí; zaplivati = plitím zanečistiti, verspucken, verspeien, bespeien; zanešvářiti, beflecken, beschmeis- sen (von Fliegen). — co komu: oči. Jg. Zapľuje im oči. Zbr. Hry 216. Zapľul mně |
||
|
|||
Předchozí (198)  Strana:199  Další (200) |