205

vergesslich. Tkad. Ona je tak z-ta! Mám
už hlavu z-tou. Na Mor. a ve Slez. Šd. —
Z. = pomatený, verwirrt. Zůstala celá zapo-
menutá. Kld. 87. Šel na pole z-tý, potkal
ho člověk a povídal mu: Co tak z-tý jdete?
Kld. II. 74.

Zapoměti, m.: zapomněti.

Zapomětlivosť, i, f. = nepamětlivosť, die
Vergesslichkeit. D., Nz. lk.

Zapomětlivý = zapomínající, vergessend,
vergesslich. D

Zapomínalka, y, f. = ovoce, které pozdě
uzrává, jako jahody teprv v záři zralé. Na
Ostrav. Tč. Vz Zapomělky.

Zapomínání, n., das allmählige Vergessen.
Sš. P. 82.

Zapominatelnosť, zapomínatelnosť, i, f.,
= zapomenulosť, die Vergesslichkeit.

Zapominatelný, zapomínatelný = nepa-
mětlivý, zapomenulý, vergessend, vergesslich.
Z. posluchač. Br., V. — nad čím: nad
sebou. Kom.

Zapomínati, vz Zapomenouti.

Zapomínávati, vz Zapomenouti.

Zapomínavosť, i, f. = zapominatelnosť.

Jg.

Zapomínavý = zapomínající, vergessam,
vergesslich. Aqu.

Zapomínka, y, f. = zapomenutí, die Ver-
gessenheit. Dch., Šd. Z. na vlasť. Tč. exc.

Zapomítati = opomítati, verwerfen. —
co: moudrosť. Krab.

Zapomnělec, lce, m., ein Vergessener.
Šm.

Zapomnělivý = zapomněnlivý. Vz -avý.

Zapomnělosť, i, f., die Vergesslichkeit.
Z. povinnosti, nad povinností, na povinnosť.
Jg. — Z. = odpuštění veřejné viny, amne-
stie. Sych. — Z. = pozbytí smyslu. L.

Zapomnělý (ne: zapomělý) = který za-
pomněl, zapomenulý, vergessend, vergessen,
vergesslich. — nač: na svou povinnosť. D.,
Kom. — nad čím. D. Nad svou povinností.
Apol., J. tr. — Vz Zapomenutý.

Zapomnění, n. = zapomenutí, das Ver-
gessen. Z. minulosti. Čch. Dg. Kv. 1884. 231.
Z. čeho, nad čím, nač. Jg., Šml.

Zapomněnlivosť, i, f. = zapomnělosť, die
Vergesslichkeit. MM.

Zapomněnlivý = snadno zapomínající,
leicht vergessend, vergesslich. Z. člověk.
Berg.

Zapomněti, vz Zapomenouti.

Zapomnieti = zapomenouti. Deut. 18.;
9. 11. (32.).

Zapomnúť = zapomenouti. Na Slov. Bern.

Zapomnutí = zapomenutí. Na Slov. Bern.

Zapomoci, ein wenig helfen. Vz Pomoci. —
komu. Chudobný, keď mu zapomožeš, je
schopnější k práci. Na Slov. Tč.

Zápona, záponka, y, f. = zapinadlo,
přezka, spona, die Schliesse, Spange, das
Häftchen, der Knopf. Hr. rk. 293. Z. na hrdlo.
V. Z. (halže). Kom. Z. na klobouk, Ros.,
u šněrovačky. D. Z. na nose (kroužek). Plác.
Z. z nového stříbra (na desky knih). Dch.
Z. u knihy. Čch. Mch. 84. Ruka šla knihu
otvoriť. Rozhodím ťažké, zlaté z-ny. Sldk.
261. Jakož sme VMti častokrát psali, by
ráčila VM. svůj klejnot a svú z-nu vypraviti;

A v tom mi dluze dáno jest z. zlatá, prsten
zlatý; Že jej viděl u Václava v z-ně a potom
že jest v tu z-nu vložil neb vsadil jiný ká-
men. Arch. III. 369., IV. 346., 372. Záponka
měděná. BO. — Z., die Achsenklappe. Čsk. —
Z. = poutko, die Schlinge (u krejčího). —
Z. = náramek, das Armband. Uzře naušnice
a záponky na rukú své sestry; Prsten a zá-
porní a huol, jižto v ruce držíš; Dal jsem
jé zápony na rucě; Okrášlévala sě svú zá-
ponú; Záponami (náramky) někoho okrásiti.
BO. — Z. = zástěra, die Schürze. Na Slov.
Bern., Němc. VII. 187., 249. Paní majstrová
nerada nosieva ruky v záponke. Phld. III.
433. Krajšia som, Ďuričko, ako ty, lebo mám
záponu z tafaty. Keď ty máš záponu z ta-
faty a já mám vo váčku dukáty. Sl. spv.
II. 54., Sl. ps. Šf. II. 150.

Záponečka, y, f. = malá zápona. Vz Zá-
pona.

Záponice, e, f. = zápona. A záponic to-
likéž (armillas, náramnic). BO. Mužie i ženy
dali sú záponice i naušnice, prsteny i sponky
s pravých ruk. BO.

Záponka, y, f., vz Zápona.

Zapopadati, vz Zapopadnouti.

Zapopadnouti, ul, ut, utí (zapopásti, za-
popadu, zastr.), padl, paden, dení, zapopadati
= popadnouti, ergreifen. — co. Har., Ctib.
Zbroj teda, zbroj hroznú zapopadnime, na-
proti poďme, bráňme zlatú voľnosť a ze zá-
huby vydrime krajnu! Hol. 55. Ba pluhy aj,
zedraných mnoho kos, mnoho radlic a rýlov,
čo kdo mohol, zapopadli a hneď rozpálili
v ohňoch i všeliké sebe (sobě) z nich na neprá-
teľa chystali zbrojstvo. Exc. Tu hneď ľubo-
hlasú zapopadám harfu a chválné ve svor-
ném spívám súzvuku pesne Bohu. Hol. 398.
Zrutnú do hroznej zapopadáš tenčicu pasti.
Hol. 62. — co čím. Naňho chytrý hupky
vysedne: trúbu ľavou a pravou zapopadne
meč od krvi kalný. Hol. 56.

Zapopelati = ,popelím, podpolím' za-
zpívati. Křepelka zapopelala na louce. Na
Ostrav. Tč. Cf. Zapřepeliti, Zakřepeliti.

Zapopelený; -en, a, o = popelem poprá-
šený, znečištěný, mit Asche bestaubt, be-
schmutzt, aschig. Ten chléb je celý z-ný.
Us. Šd.

Zapopeliti, il, en, ení = do popela za-
kutiti, in Asche vergraben, einäschern. D. —
co. Z. louku = popelem posypati, mit Asche
bestreuen. — co komu: si tvář. Němc. 1.
154. — se kde: u pece. Us. Šd.

Zapopučený = zaobalený. Na vých. Mor.

Zapopučiti, il, en, ení, zapopučovati =
zaobaliti, einhüllen. Vz Zaobaliti. Na vých.
Mor.

1. Zápor, u., m., zápora, y, f. = zapření,
zapírání, die Verleugnung. Na z. Us. Chodí
tam na z. (tajně). Us. Jg., Ehr., Knrz. Z.
v něčem činiti. Rkp. 1664. Někoho na z.
hnáti (k zapírání nutiti). Sych. Nezmění rad
božích pouhý z. Sš. Snt. 98. V zápor s kým
vejíti. Čsk. Nebo k nim (židům) ten zápor
se nese; Z. ten vztažitý jenom a poměrný
jest; Již pak tento z. svůj místněji dosvěd-
čuje ; Líčení Petrova z-ru; Tedy se z. ne-
táhne k cele budoucnosti; Saduceism byl
pouhým všeho náboženství z-rem; Při třetím