210

šel! — f) Někdy zápor nahrazuje se ironií.
Nalezl jsi peníze? Ano nalezl! Toto! i toto
(=ne! nikoli!)! — g) V řeči obecné jest
několik zvláštních výrazů záporných. Na př.
vymlouvá-li se někdo nepravdivě, že ztratil
peníze, odpovídá se mu ve smyslu záporném:
Čerta jsi ztratil! Zápor tím jest nahrazen,
že místo vlastní věci cenné a vzácné polo-
žena jest věc jiná bezcenná a potupná, a
bývají tu vedlé čerta, ďasa, kata, blázna
také výrazy jiné nízké. — Gb. v List. filol.
a paedag. X. 240.—275. (Podáno skráceně.)
Cf. Mkl. Die Negation in den slavischen
Sprachen v Denkschriften der kais. Akade-
mie der Wissenschaften phil. histor. Kl. XVIII.
(1869.) 335.-364., Mkl. S. 170., 193.—195.,
Archiv für slav. Philol. VIII. 2. Heft., Než,
Ne, Záporný, Nic. — Připojujeme k: g) ještě
následující článek o záporu. Nemá vody ani
kapku, ani kapinku, ani kapek, ani krapet;
mlíka ani trochu, ani trochet; smetany ani
lžičku, ani náprstek, ani co by se do ná-
prstku vešlo, ani co by se moucha utopila,
ani co by oblíz', ani co by pysky smočil, svla-
žil; másla ani ždibec, ani ždibek, ani žďabec,
ani co by se myš udávila; soli ani štipec,
ani špetku, ani na špičku nože, ani co by
se na dlaň vešlo, ani co by do štipce po-
bral; mouky ani prachu, ani prášku; chleba
ani drobet, ani sousto, ani do úst (do huby);
slámy ani stýblo; kusa rozumu, za troník
(m. troník), za špetku, ani za mák, ani za
grešli rozum; kouska citu; ani vindry, ani
videnskej, ani videnskýho, ani krejcaru
peněz; nemá co do úst dát, ani do úst,
am do huby, co dát dobytku; nemá což
jeho jest; kam by hlavy položil, hlavu
sklonil; nemá svého pozemku, ani co by
dlaň položil, ani co obnáší má dlaň; chce
stavět a nemá ani tříšky (m. třísky), ani
dračky; nepatří mu ani šindel, došek na
střeše, ani cihla na komíně; je na holičkách;
ptáčky mu vylítaly; má kapsu jako sklo,
čistou jako sklo, jakoby ji vyplácli, jako
stodoly přede žněma, má v kapse jako po
vyhoření, kapsa má souchotiny, nemá drob-
ných ; ti mu toho dali: jednu prázdnou,
druhou vysypanou; nenechal tam, ani co by
do oka padlo, ani prášku; nezbylo tam ani
zbla; na poli není ani klásku; nerozumí
tomu ani za mák, rozumí tomu jako koza
petrželi, houby tomu rozumí; nedostal jsem
ani co by za nehet padlo; ani co by se za
nehet vešlo; ani co by za nehet vlezlo;
nedal na to správy ani za groš; nemá při
tom škody ani za špendlíkovou hlavičku,
ani co obnáší špendlíková hlavička; ani
kdyby mně platil, neudělal bych to za ne-
beské království, za modré s nebe, za zlatý
prase; nedal bych za to ani novák, že mne
ten člověk chce okrást; nesázím na to ani
zlámanou sirku; nevzal bych za to moc
peněz, tisíc zlatejch, stovku, desítku, pětku,
nevím co; nestojí mě to ani fuk, nedám za
to ani zlámanou grešli; neudělal, ani co by
prstem hnul; ani prstem nehnul; nestojí to
ani za fajfku tabáku, ani za šňupec tabáku,
ani za starýho čerta, ani za řeč, aby se po
tom shýb, aby to vyhodil oknem, ani za
dobrý slovo; nestojí za to, aby ho na lo-

patu vzal, aby si s ním hubu vyplách, aby
se na něj vyplil, aby ho do Jizery hodil,
aby do něho kop, aby si botu o něj otřel
(kramflík o něj otřel), aby ho zem nosila,
aby mu chřtán zakroutil, aby mu šláp na
krk, aby se s ním špinil; jeden za osmnáct
a druhý bez dvou za dvacet; svázat je do
jednoho pytle bude vždycky stejnej na vrchu
(oba nestojí za nic); snadno jsem to unes,
co mi dali, co mi nadělili, co mi uštědřili,
co mi nasypali; já jsem myslel (m. myslil),
bůh ví, co špatného jsem neřek, nevyved =
vždyť jsem nic špatného neřek, nevyved;
ani si u nás nesed (= nic se u nás nepo-
zdržel, nic si nepobyl); ani se u nás ne-
ohřál, neotočil; neřek ani a ani b, ani se
nezmínil, ani hubou neklap, ani hubu ne-
otevřel, neřek ani muk, ani mý ani tvý, ani
čerte ďáble, ani necek, ani nepíp, ani nehles,
ani nešpet, ani nekuňk, ani nedutal, ani ne-
mukal; neřek ani: pol (m. polib) nás kapsu;
byl tiše jako prasátko v žitě; stál jako sloup,
jako Lotova žena, jako panák v zelí, jako
dřevěný panák, jako dub, jako pařez, jako
vůl, jako kůl, jako bluma, jako ťululum
na ptáky, jako Honza z boudy, jako zaře-
zaný = neříkal nic; ani nezavadil (= nic
nekoupil, nic nevyhrál, nic nechytil, nic ne-
střelil, žádnou práci nedostal atd., srv. ještě:
ani o chlup, o péro nezavadil); zastřelil za-
jíce — ani ne; vyhrál krejcar — ještě míň;
ani jsem si nezdřím, ani jsem oka neza-
mouřil (m. nezamhouřil); ani vlásku na hlavě
mu nezkřivil, ani stýblo přes (na) cestu mu
nepoložil, ani mu stýblo křížem nepoložil;
odešel s prázdným, s prázdnýma rukama,
s nepořízenou, suchou hubou; ten to chytil,
ten to namák, ten to chňap, splakal nad
vejdělkem; ta se vytancovala: jeden ji ne-
vzal, druhej ji nechal: vystála důlek, pro-
dávala vocet; ani nehnul, ani si neskočil,
ani se neotočil; nechybí ani chlup, ani chlou-
pek nechybělo, nejsi ani o chlup, ani o vlas
lepší; ten mu dá vydělat jako dráteník pra-
dleně; ten mu přeje jako valach hříběti; je
stálý jako voda v koši, je tam platen jako
pes v kostele, jako husa v nebi, jako pátý
kolo u vozu. Us. V Boleslavsku. Hnšk. v Pdg.
1884. 131. Vz Nic. Cf. V letě smrdí vala-
chovi (pastýři) demikatom kapsa, v zime
hladem zamorený nestojí i za psa. na Slov.

2. Zápor, u, m., zápora, y, f., záporek,
rku, m., záporka, y, f. = závora, der Rie-
gel, Vorlegbaum. Záporem dvéře zavříti.
Plk. Z-ry hrází. Ráj. Z-ru něčemu učiniti =
zameziti. — Z. = podpora, tyčka, die Stütze.
Reš. — Z. = prohlubina v zemi, kterou
dělá zvěř svými spáry, když rychle běží.
Der Eingriff des Wildes. Šp., Dch.

Zápora, y, f. = zápor, zapření, die Leug-
nung. Vz Zápor. — Z. = dřevená neb jiná
zástrčka, jížto zastrkují se dvéře, při nichž
zámku není ku př. u chlívku, der Riegel.
Šd. Dvéře na z-ru zavříti. Us. Tč. Železná
z. Kld. II. 52. Jazyk má dvě zápory: pysky
a zuby. Mor. Tě. — Z. = šraňk, der Schlag-
baum, die Barriere, der Vorlegbaum. Čsk.,
NA. IV. 190. Celní z., Kká. Š. 54., mýtní,
der Mauthschlagbaum, der Mauthschranken.
J. tr. Z-ru zatáhnouti. Us. Tč. Silnice se