Předchozí (209)  Strana:210  Další (211) |
|
|||
210
|
|||
|
|||
šel! — f) Někdy zápor nahrazuje se ironií.
Nalezl jsi peníze? Ano nalezl! Toto! i toto (=ne! nikoli!)! — g) V řeči obecné jest několik zvláštních výrazů záporných. Na př. vymlouvá-li se někdo nepravdivě, že ztratil peníze, odpovídá se mu ve smyslu záporném: Čerta jsi ztratil! Zápor tím jest nahrazen, že místo vlastní věci cenné a vzácné polo- žena jest věc jiná bezcenná a potupná, a bývají tu vedlé čerta, ďasa, kata, blázna také výrazy jiné nízké. — Gb. v List. filol. a paedag. X. 240.—275. (Podáno skráceně.) Cf. Mkl. Die Negation in den slavischen Sprachen v Denkschriften der kais. Akade- mie der Wissenschaften phil. histor. Kl. XVIII. (1869.) 335.-364., Mkl. S. 170., 193.—195., Archiv für slav. Philol. VIII. 2. Heft., Než, Ne, Záporný, Nic. — Připojujeme k: g) ještě následující článek o záporu. Nemá vody ani kapku, ani kapinku, ani kapek, ani krapet; mlíka ani trochu, ani trochet; smetany ani lžičku, ani náprstek, ani co by se do ná- prstku vešlo, ani co by se moucha utopila, ani co by oblíz', ani co by pysky smočil, svla- žil; másla ani ždibec, ani ždibek, ani žďabec, ani co by se myš udávila; soli ani štipec, ani špetku, ani na špičku nože, ani co by se na dlaň vešlo, ani co by do štipce po- bral; mouky ani prachu, ani prášku; chleba ani drobet, ani sousto, ani do úst (do huby); slámy ani stýblo; kusa rozumu, za troník (m. troník), za špetku, ani za mák, ani za grešli rozum; kouska citu; ani vindry, ani videnskej, ani videnskýho, ani krejcaru peněz; nemá co do úst dát, ani do úst, am do huby, co dát dobytku; nemá což jeho jest; kam by hlavy položil, hlavu sklonil; nemá svého pozemku, ani co by dlaň položil, ani co obnáší má dlaň; chce stavět a nemá ani tříšky (m. třísky), ani dračky; nepatří mu ani šindel, došek na střeše, ani cihla na komíně; je na holičkách; ptáčky mu vylítaly; má kapsu jako sklo, čistou jako sklo, jakoby ji vyplácli, jako stodoly přede žněma, má v kapse jako po vyhoření, kapsa má souchotiny, nemá drob- ných ; ti mu toho dali: jednu prázdnou, druhou vysypanou; nenechal tam, ani co by do oka padlo, ani prášku; nezbylo tam ani zbla; na poli není ani klásku; nerozumí tomu ani za mák, rozumí tomu jako koza petrželi, houby tomu rozumí; nedostal jsem ani co by za nehet padlo; ani co by se za nehet vešlo; ani co by za nehet vlezlo; nedal na to správy ani za groš; nemá při tom škody ani za špendlíkovou hlavičku, ani co obnáší špendlíková hlavička; ani kdyby mně platil, neudělal bych to za ne- beské království, za modré s nebe, za zlatý prase; nedal bych za to ani novák, že mne ten člověk chce okrást; nesázím na to ani zlámanou sirku; nevzal bych za to moc peněz, tisíc zlatejch, stovku, desítku, pětku, nevím co; nestojí mě to ani fuk, nedám za to ani zlámanou grešli; neudělal, ani co by prstem hnul; ani prstem nehnul; nestojí to ani za fajfku tabáku, ani za šňupec tabáku, ani za starýho čerta, ani za řeč, aby se po tom shýb, aby to vyhodil oknem, ani za dobrý slovo; nestojí za to, aby ho na lo- |
patu vzal, aby si s ním hubu vyplách, aby
se na něj vyplil, aby ho do Jizery hodil, aby do něho kop, aby si botu o něj otřel (kramflík o něj otřel), aby ho zem nosila, aby mu chřtán zakroutil, aby mu šláp na krk, aby se s ním špinil; jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet; svázat je do jednoho pytle bude vždycky stejnej na vrchu (oba nestojí za nic); snadno jsem to unes, co mi dali, co mi nadělili, co mi uštědřili, co mi nasypali; já jsem myslel (m. myslil), bůh ví, co špatného jsem neřek, nevyved = vždyť jsem nic špatného neřek, nevyved; ani si u nás nesed (= nic se u nás nepo- zdržel, nic si nepobyl); ani se u nás ne- ohřál, neotočil; neřek ani a ani b, ani se nezmínil, ani hubou neklap, ani hubu ne- otevřel, neřek ani muk, ani mý ani tvý, ani čerte ďáble, ani necek, ani nepíp, ani nehles, ani nešpet, ani nekuňk, ani nedutal, ani ne- mukal; neřek ani: pol (m. polib) nás kapsu; byl tiše jako prasátko v žitě; stál jako sloup, jako Lotova žena, jako panák v zelí, jako dřevěný panák, jako dub, jako pařez, jako vůl, jako kůl, jako bluma, jako ťululum na ptáky, jako Honza z boudy, jako zaře- zaný = neříkal nic; ani nezavadil (= nic nekoupil, nic nevyhrál, nic nechytil, nic ne- střelil, žádnou práci nedostal atd., srv. ještě: ani o chlup, o péro nezavadil); zastřelil za- jíce — ani ne; vyhrál krejcar — ještě míň; ani jsem si nezdřím, ani jsem oka neza- mouřil (m. nezamhouřil); ani vlásku na hlavě mu nezkřivil, ani stýblo přes (na) cestu mu nepoložil, ani mu stýblo křížem nepoložil; odešel s prázdným, s prázdnýma rukama, s nepořízenou, suchou hubou; ten to chytil, ten to namák, ten to chňap, splakal nad vejdělkem; ta se vytancovala: jeden ji ne- vzal, druhej ji nechal: vystála důlek, pro- dávala vocet; ani nehnul, ani si neskočil, ani se neotočil; nechybí ani chlup, ani chlou- pek nechybělo, nejsi ani o chlup, ani o vlas lepší; ten mu dá vydělat jako dráteník pra- dleně; ten mu přeje jako valach hříběti; je stálý jako voda v koši, je tam platen jako pes v kostele, jako husa v nebi, jako pátý kolo u vozu. Us. V Boleslavsku. Hnšk. v Pdg. 1884. 131. Vz Nic. Cf. V letě smrdí vala- chovi (pastýři) demikatom kapsa, v zime hladem zamorený nestojí i za psa. na Slov. 2. Zápor, u, m., zápora, y, f., záporek,
rku, m., záporka, y, f. = závora, der Rie- gel, Vorlegbaum. Záporem dvéře zavříti. Plk. Z-ry hrází. Ráj. Z-ru něčemu učiniti = zameziti. — Z. = podpora, tyčka, die Stütze. Reš. — Z. = prohlubina v zemi, kterou dělá zvěř svými spáry, když rychle běží. Der Eingriff des Wildes. Šp., Dch. Zápora, y, f. = zápor, zapření, die Leug-
nung. Vz Zápor. — Z. = dřevená neb jiná zástrčka, jížto zastrkují se dvéře, při nichž zámku není ku př. u chlívku, der Riegel. Šd. Dvéře na z-ru zavříti. Us. Tč. Železná z. Kld. II. 52. Jazyk má dvě zápory: pysky a zuby. Mor. Tě. — Z. = šraňk, der Schlag- baum, die Barriere, der Vorlegbaum. Čsk., NA. IV. 190. Celní z., Kká. Š. 54., mýtní, der Mauthschlagbaum, der Mauthschranken. J. tr. Z-ru zatáhnouti. Us. Tč. Silnice se |
||
|
|||
Předchozí (209)  Strana:210  Další (211) |