z-rou zavírají. NA. IV. 182. — Z. = vodo- |
rovný trám, na nějž zavřená křídla vrat
stavidlových nahoře přiléhají. NA. IV. 255.
— Z. = překážka, das Hinderniss. Dostal
se tam přes všecky zápory. Us. — Z. =
sekvestrace, die Sequestration. Už je na to
z. U Rychn. Črk. — Z. = podpěra, die
Stütze, Strebe. Nz., Šp. Z. = dřevo, jímž
se něco podpírá. Us. Vck. V tom závory
a hever vzali, obratně pritkli ku uhlom a
zakrútili, podvážili — zvrt jeden — dva
i zfrungal dom. Phld. IV. 2. Vz Zápor. 2.
Záporčivý, negativ. Z. smysl. Jir.
Záporka, y, f. = malá zápora, der Rie-
gel. Něskoro dělať z-ku, když koňa ukradli.
Slez. Šd. — Z. = částice záporná: ne, ni.
Brt. S. 3. v. 121., Ndr. Vz Zápor, 1.

Záporně, verneinend, negativ. Z. odpo-
věděti, Us., se prohlásiti. J. tr. Kývá z.
hlavou. Hrts.

Zápornice, e, f., die Schleusse. Cf. Zá-
pora. — Z. = signum negationis, v měři-
ctví. Phld. II. 4. 121.

Záporník, u, m. = zápora, zapěradlo,
die Stütze, Strebe. Z. = kůl záporný, der
Strebepfeiler zum Abwehren der Eisschol-
len. Nz. V arch. podpěrka, mečík, das Strebe-
band. Nz. Z-ky u jezu zatlouci, aby ho
voda nestrhla. Us. Zdělali z-ky a štemfle
u těch zdí (aby nespadly). Bart. 310. 21.—
Z-kem dělati (zapírati). Ros., č. Na z. se
spoléhati (na zapírání). D., Th. Když jim
z. stačiti nemohl. Skl. II. 139.

Zápornosť, i, f., die Negation. Přechod
z kladnosti nulou do zápornosti, der Uiber-
gang aus dem Positiven durch Null ins
Negative. Nz.

Záporný = k záporu náležející, vernei-
nend, negativ. Z. veličina. Nz., Sedl. Z. do-
ložka. J. tr. Log. o jest nekonečně z-ný.
Šim. 158. Z. odpověď. Ddk. IV. 172. —
Z. = zapřen býti mohoucí, was geleugnet
werden kann. To nezáporné jest, že ... .
Šť. — Z. = negativní, kontradiktorický,
popírací, zapírací. Z. představy; úsudek.
Marek. Z. slovesa. Neporušená řeč lidu
všude na Moravě genitivu záporného užívá
důsledně a bez výjimky; kde ve starší řeči
spisovné akkusativ se vyskytá, jest to jen
výjimkou, sice i tu genitiv záporný pravi-
delný jest. Líto mi tudíž, že jsem ve své
antigenitivné horlivosti přebrousil (Mtc. 1873.
36.) a jsem nyní všecek těch, jenž učí, že
záporná slovesa přechodná vždy pojiti jest
s genitivem, ješto by jakýmkoli mudrováním
o věci té nastaly nekonečné zmatky. Brt.
v Mtc. Vz Akkus. 3. (str. 18. a. ř. shr. 21.),
kde se přece připouštějí výjimky; Akkusa-
tiv. 5. (str. 19. a. ř. sh. 9.); Genitiv E. (str.
387. a. ř. zd. 8. atd.); Věta záporná (IV.
str. 650. b. ř. zd. 21.); Ne, 10. (II. str. 100.
a. ř. sh. 33.); Časoslovo záporné (I. 163. b.
str. zd. 14.); Ani (I. str. 27.); Ni (II. str.
168.); I. (str. 564. b. ř. zd. 24.); Gt. v Brs.
2. vyd. str. 115.; Mkl. S. 170. Brt. ve své
Skl. 3. vyd. 42. opakuje: Genitiv při zá-
porných slovesech přechodných jest pra-
vidlem i ve starším jazyce spisovném i v ne-
porušené řeči lidu i v ostatních jazycích
slovanských. V Brs. 2. vyd. str. 115. praví

též: vyjmouc akkusativ u náměstek co, nic,
něco, to, ono a p. jest (při záporných slo-
vesech přechodných) genitiv záporný ode
dávna pravidlem. Vz tam více a i příklady.
— Poznam. Ale i uvedená zájmena bývají
dosti zhusta v genit.; vz násl. příklady. —
Pk. ve svém Bruse (v Praze 1874.) praví
na str. 14.: Genitiv záporný hradí akkusa-
tiv předmětu jinojazyčný. Vz tam příklady
na str. 14. a 15. Vm. v Nauce o větě praví
na str. 20.: Po záporných slovesech pře-
shodných klademe záporný genitiv za ak-
kusativ věty kladné. Vz tam příklady.
V programu brněnské realky 1884. 3. píše
Neoral: v dialektu bohuslavském na Mor.
jest u záporných přechodných sloves veskrz
genitiv. Ku příkladům ve slovníku hl. při
akkusativu a genitivu přidej ještě tyto: Neb
dievky mužóv na hradě nejmiechu. Dal. Jir.
22. Aby životóv neztratili. Dal. Jir. 22. Jak
za humny vyjeli, nikde cesty neměli. Sš.
P. 22. Keď nemám sklenice, napijem se
z kopky. Zpěv. 224. Jmá jedno dědinu a
statku nejmá. Arch. I. 467. Toho žádný
v moci nemá. Chč. 383. Že nechová jazyka
přirozeného; Nebudú-li svých milovati. Dal.
Jir. 152., 122. Chudoba lichvy nezná. Mudr.
171. Já jsem svátků nesvětila ani pátků ne-
postila. Sš. P. 27. Otče milý, nečiň mi té
křivdy. Pass. 32. Muž nemá zastírati hlavy.
BR. II. 563. a. Hej husičky, nekalte tej vo-
dičky. Sš. P. 265. Co se mi nelíbí, toho
nechci. Er. P. Nesuď jiných, najprv vyhoď
brvno z oka tvého. Na Slov. Tč. No ja
vám len istotnú pravdu hovorím, pane, ja
som vám dosiaľ ani jednu lež nepovedal,
ani ďalej nevypustím z úst pustého slova.
Phld. III. 3. 144. Neukazujte mi tej brněn-
skej věže; Aby nešidil děvčete hodného;
A včilej nepozná panenky od ženy. Mor. ps.
Brt. Nedělaj chodníčka přes našu zahrádku;
Říčice vody nepřijímá, syneček pravdy ne-
povídá; Můj kůň něchce této travěnky. Brt.
P. 22., 84., 154. Krávy veděnky nemajú;
A ona se ulekla, slovečka neřekla; Zkazuju
mu ješče více, by mu tekly bokem plíce, bo-
kem plíce,játra, srdce, by nešidil panen více;
Už nemáš k nám chodívat', sloveček o lásce
mluvívať; Nesvádé toho na mne, sveď to na
jinýho; Aby si nešidil děvčete švarného;
A co mně dáš, to mně dáš, pane Bože věčný,
edem mně nedávej staré baby s dětmi; Já
krav nevyženu; Všecí lidé povídajó, že já
se v noci tólám, a já hledám potěšení, kte-
rého doma nemám; Aby nerušila lásky mezi
náma; Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí,
putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Sš.
P. 102., 111., 114., 311., 379., 386., 420.,
497., 636., 662., 704. Bodaj si, šuhajko,
toľko ráz umierau, koľko si mi razy pravdy
nepovedau. Sl. ps. 73. Po západu slunce
neber vody z potoku. Kld. Toho ja neviem,
obě-li kúpil, čili jednu, neb jsem já při trhu
nebyl. NB. Tč. 42. Lakomství a ohně, při-
kládaje, neuhasíš. Č. M. 52. Zdá se, že toho
neučinil; Toho trhu jemu nezdržela. Půh.
I. 211., II. 164. Však své síly neposlabi.
Alx. V. v. 1641. (HP. 40.). Protož apoštolé
neučili jiného, než což Kristus učil; Ale
zlý nebude mieti toho života věčného, o němž

303*