zašpiniti, be-, verschwitzen; se, in Schweiss
kommen. — co: prádlo. D. — se. Pracoval,
až se celý zapotil. Us. Šd. Honzíček se dnes
zapotil (= počural, v dětské řeči). — se
čím kde, kdy: v posteli, při práci, prací.
Us. — se komu. Zapotila se mu ruka. Ros.

Zapotnalý = zavlhlý, verquollen. Okna,
dvéře jsou z-lé, nelze jich zavříti. Us. Šd.

Zapotnati, vz Zabobněti. — kdy. Dvéře,
okna v zimě zapotnají. Us. Šd.

Zápotocký = za potokem jsoucí, hinter
dem Bach befindlich, gelegen. Dch. Přichá-
zejí námluvníci v z-kou vísku. Čes. ps. Šd.
— Z., ého, m., osob. jm. Šd., Kšť.

Zápotoč, e, f. = zápotočina, zápotočí. Šd.

Zápotočí, n., vz Zápotoč.

Zápotočina, y, f. = krajina za potokem,
die Gegend hinter dem Bach. Šd. Vz Zá-
potoč.

Zapotovitý. Z. rostliny, sapoteae: želez-
nec, darmota, dvojčet, máva, hlivouš, pakor,
sisol, zapota, opíhled. Vz Rstp. 1014., Za-
pota.

Zapotřebí = potřeba, potřebí, třeba. Br.,
Ros., Sych., D., Gb. v Listech filolog. II.
103, 106., 111. To mi není z., abych se
s tebou trápil. Us. Tč. A v skutku bylo
mu takových přátel velmi z.; Tam bylo
jeho přítomnosti z.; Barbarossa měl peněz
z.; K honům bylo z. i osobní neohroženosti.
Ddk. II. 250., III. 275., IV. 31., 247. —
Pozn. Něktěří toto slovo za chybné mají,
poněvadž prý postačuje potřebí, ale potom
by i potřebí bylo špatné, poněvadž by i třeba
postačilo. Ostatně se předložky často hro-
madí. Vz Předložka, Potřebí.

Zapotřebnosť, i, f. = potřebnosť, po-
třeba, die Nothwendigkeit, der Bedarf. Rkp.
1684.

Zapotřebný = potřebný, nothwendig, nö-
thig. Z-bné se pak vidí nezatajiti. Kom. Z.
věc. U Uher. Hrad. Tč. Vz Potřebný.

Zapotrošiti, il, en, ení. — se někde =
zabaviti se, zvl. o tom, kdo déle v hospodě
zůstal, sich irgendwo zu lange aufhalten.
Us. na Mor. Brt. — si s kým = pohovo-
řiti, ein wenig plauschen. Na mor. Val.
Šd. — se také — drobet se opiti, ein wenig
sich berauschen. Na Zlínsku. Brt. — se
komu kde = ztratiti se, sich verlieren,
verloren gehen. Hľadal si čiapku, ktorá sa
mu v sene z-la. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I.
366.

Zapouchati = počíti hníti, anfangen zu
faulen. Dřevo to zapouchá.

Zapouchlý = nahnilý, anfangend zu
faulen. Z. dřevo. Us.

Zapoupělosť, i, f., die Verknospung. Šm.

Zapouštěcí, vz Zapustiti. Z. zámek. Pdl.

Zapouštění, n., vz Zapustiti.

Zapouštěný; -ěn, a, o, eingestemmt, ein-
gelassen. Vz Zapustiti. Z. zámek, závorka.
Sand. II. 86.

Zapouštěti, vz Zapustiti.

Zapouzeti, vz Zapuditi.

Zapová, é, f. Z. Honorata. Vz S. N., Tf.
H. 1. 195., Jg. H. 1. 656., Sb. H. 1. 308.

Zapovaditi, il, zen, ení = zabaviti, ver-
pfänden. — co: listy, čím: pečeťmi. Ms.

Zápověď, i, f. = ohlášení (zastr.), die
Ankündigung, Ansage. — Z = příkaz, roz-
kaz (zastar.), die Verordnung, der Befehl.
Ev. sv. Jan. ms., Výb. I. 8., Šb. Z. králova
(příkaz); Cyrus učinil z., aby se dělal boží
duom. BO. Kdybychom nedrželi kostelnieho
přikázánie, hřiech bychom smrtedlný z net-
bánie na kostelní z. měli. Št. Kn. š. 241. —
Z. = zákaz, zaporučení, das Verbot, die
Untersagung. Vác. XXXV. Kdyžby jeden
druhému bez z-di dobytek zajal na jakéž-
kolivěk škodě. Vl. zř. 477., Arch. V. 513.
Z. gruntů, das Verbot, durch welches der
Eigenthümer das Betreten eines Grund-
stückes verhinderte. Gl. 381. Z. gruntů
s pastvami jak se má vykonati. Zř. zem.
Jir. 6. 23. Z. gruntu s myslivostí. Ib. V.
26., L. 47. Z. vydati (zapověděti). D. Z. na
něco učiniti. Ros. Z. komu v čem učiniti.
Háj. Přes z. někde pásti. Nález. pr. Z. vy-
vážení peněz, das Geldausfuhrverbot. Šp.
Všichni proti z-di (= přes z.) do lesa od-
běhli. Kká. Td. 128. Obnovuje výslovně
dávní z. sňatků kněžských. Ddk. II. 274.
Přes naší z. do města se vrátil. Us. Bž.
Husitské služby boží přestaly vábiti k sobě
zvědavosť obecnou, tak že ani z-di dále
potřebí nebylo. Pal. Děj. III. 3. 69. V pře-
dešlých zřízeních o tom nemalé z-di sou.
Smil Osov. Zř. selské. Kdyby pak veřejná
z. mše sv. sloužení v zemi byla; Aby 50 kop
gr. dal, ktož takové lovy přes z. činilby;
Kdyby přes z. na jeho grunty hnal. Arch.
IV. 36., 436., V. 513. Pod z-dí nesměli vy-
jíti. BO. To pak učinil proti boží z-di. BR.
II. 124. b. Proti z-di boží, proti kostelní
z-di. Št. Kn. š. 3., 9. Čili by vážil sě tolik
ohyzdy a z-di božie? Št. Kn. š. 18. Vz
Rozkazovací způsob. — Z. soudní na věci
soudní = zabavení, gerichtlicher Beschlag.
Us. - - Z. = místo zahájené, kde se nesmí
pásti, tráva trhati, sekati a p. Zápověď
naznačuje se tyčkou, víchou. Na Mor. Šd.
Vehnal voly do z-di; měl krávy v z-di:
zítra poženeme do z-di. Na Mor. u Bzence.
Šd. — Z. = jméno pole u Nákla na Mor.
Pk.

Zapovědací, Prohibitiv-, Verbot-. Z. zří-
zení, soustava (zápovědná), das Prohibitiv-
system, Šp., list, das Verbotschreiben, Faukn.
88.

Zapovědač, e, m., der Verbieter. Aqu.

Zapovedať = zapovídati. Na Slov. Bern.

Zapověděnec, nce, m., irregularis, cti
neb důstojenství obloupený. Aqu.

Zapovědění, n. = zákaz, zápověď, das
Verbieten, Verbot. Eva v té hrdosti pře-
stúpila božie zapověděnie. Št. N. 60. Vz
Zápověď.

Zapověděný; -děn, a, o, verboten, Pro-
hibitiv-. Z. věci, V., zboží, Us., čas, D.,
schůze, hra. Sych. Z. peníze, Arch., Pal.
Děj. IV. 2. 125., choutky. A s tiem jest
Štefek počal zděnými slovy haněti jej. NB.
Tč. 254. Z-děný. Kom. J. 867. Všechno po-
kolenie lidské pod jabloní v smrť upadlo,
když první člověk z jabloni z-děné jedl;
Čas mají zachovati manželé, neb v čas
zapověděný nemají spolu tělesným skutkem
bydleti. Hus I. 96., III. 209. Abychom se