Předchozí (212)  Strana:213  Další (214) |
|
|||
zašpiniti, be-, verschwitzen; se, in Schweiss
kommen. — co: prádlo. D. — se. Pracoval, až se celý zapotil. Us. Šd. Honzíček se dnes zapotil (= počural, v dětské řeči). — se čím kde, kdy: v posteli, při práci, prací. Us. — se komu. Zapotila se mu ruka. Ros. Zapotnalý = zavlhlý, verquollen. Okna,
dvéře jsou z-lé, nelze jich zavříti. Us. Šd. Zapotnati, vz Zabobněti. — kdy. Dvéře,
okna v zimě zapotnají. Us. Šd. Zápotocký = za potokem jsoucí, hinter
dem Bach befindlich, gelegen. Dch. Přichá- zejí námluvníci v z-kou vísku. Čes. ps. Šd. — Z., ého, m., osob. jm. Šd., Kšť. Zápotoč, e, f. = zápotočina, zápotočí. Šd.
Zápotočí, n., vz Zápotoč.
Zápotočina, y, f. = krajina za potokem,
die Gegend hinter dem Bach. Šd. Vz Zá- potoč. Zapotovitý. Z. rostliny, sapoteae: želez-
nec, darmota, dvojčet, máva, hlivouš, pakor, sisol, zapota, opíhled. Vz Rstp. 1014., Za- pota. Zapotřebí = potřeba, potřebí, třeba. Br.,
Ros., Sych., D., Gb. v Listech filolog. II. 103, 106., 111. To mi není z., abych se s tebou trápil. Us. Tč. A v skutku bylo mu takových přátel velmi z.; Tam bylo jeho přítomnosti z.; Barbarossa měl peněz z.; K honům bylo z. i osobní neohroženosti. Ddk. II. 250., III. 275., IV. 31., 247. — Pozn. Něktěří toto slovo za chybné mají, poněvadž prý postačuje potřebí, ale potom by i potřebí bylo špatné, poněvadž by i třeba postačilo. Ostatně se předložky často hro- madí. Vz Předložka, Potřebí. Zapotřebnosť, i, f. = potřebnosť, po-
třeba, die Nothwendigkeit, der Bedarf. Rkp. 1684. Zapotřebný = potřebný, nothwendig, nö-
thig. Z-bné se pak vidí nezatajiti. Kom. Z. věc. U Uher. Hrad. Tč. Vz Potřebný. Zapotrošiti, il, en, ení. — se někde =
zabaviti se, zvl. o tom, kdo déle v hospodě zůstal, sich irgendwo zu lange aufhalten. Us. na Mor. Brt. — si s kým = pohovo- řiti, ein wenig plauschen. Na mor. Val. Šd. — se také — drobet se opiti, ein wenig sich berauschen. Na Zlínsku. Brt. — se komu kde = ztratiti se, sich verlieren, verloren gehen. Hľadal si čiapku, ktorá sa mu v sene z-la. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 366. Zapouchati = počíti hníti, anfangen zu
faulen. Dřevo to zapouchá. Zapouchlý = nahnilý, anfangend zu
faulen. Z. dřevo. Us. Zapoupělosť, i, f., die Verknospung. Šm.
Zapouštěcí, vz Zapustiti. Z. zámek. Pdl.
Zapouštění, n., vz Zapustiti.
Zapouštěný; -ěn, a, o, eingestemmt, ein-
gelassen. Vz Zapustiti. Z. zámek, závorka. Sand. II. 86. Zapouštěti, vz Zapustiti.
Zapouzeti, vz Zapuditi.
Zapová, é, f. Z. Honorata. Vz S. N., Tf.
H. 1. 195., Jg. H. 1. 656., Sb. H. 1. 308. Zapovaditi, il, zen, ení = zabaviti, ver-
pfänden. — co: listy, čím: pečeťmi. Ms. |
Zápověď, i, f. = ohlášení (zastr.), die
Ankündigung, Ansage. — Z = příkaz, roz- kaz (zastar.), die Verordnung, der Befehl. Ev. sv. Jan. ms., Výb. I. 8., Šb. Z. králova (příkaz); Cyrus učinil z., aby se dělal boží duom. BO. Kdybychom nedrželi kostelnieho přikázánie, hřiech bychom smrtedlný z net- bánie na kostelní z. měli. Št. Kn. š. 241. — Z. = zákaz, zaporučení, das Verbot, die Untersagung. Vác. XXXV. Kdyžby jeden druhému bez z-di dobytek zajal na jakéž- kolivěk škodě. Vl. zř. 477., Arch. V. 513. Z. gruntů, das Verbot, durch welches der Eigenthümer das Betreten eines Grund- stückes verhinderte. Gl. 381. Z. gruntů s pastvami jak se má vykonati. Zř. zem. Jir. 6. 23. Z. gruntu s myslivostí. Ib. V. 26., L. 47. Z. vydati (zapověděti). D. Z. na něco učiniti. Ros. Z. komu v čem učiniti. Háj. Přes z. někde pásti. Nález. pr. Z. vy- vážení peněz, das Geldausfuhrverbot. Šp. Všichni proti z-di (= přes z.) do lesa od- běhli. Kká. Td. 128. Obnovuje výslovně dávní z. sňatků kněžských. Ddk. II. 274. Přes naší z. do města se vrátil. Us. Bž. Husitské služby boží přestaly vábiti k sobě zvědavosť obecnou, tak že ani z-di dále potřebí nebylo. Pal. Děj. III. 3. 69. V pře- dešlých zřízeních o tom nemalé z-di sou. Smil Osov. Zř. selské. Kdyby pak veřejná z. mše sv. sloužení v zemi byla; Aby 50 kop gr. dal, ktož takové lovy přes z. činilby; Kdyby přes z. na jeho grunty hnal. Arch. IV. 36., 436., V. 513. Pod z-dí nesměli vy- jíti. BO. To pak učinil proti boží z-di. BR. II. 124. b. Proti z-di boží, proti kostelní z-di. Št. Kn. š. 3., 9. Čili by vážil sě tolik ohyzdy a z-di božie? Št. Kn. š. 18. Vz Rozkazovací způsob. — Z. soudní na věci soudní = zabavení, gerichtlicher Beschlag. Us. - - Z. = místo zahájené, kde se nesmí pásti, tráva trhati, sekati a p. Zápověď naznačuje se tyčkou, víchou. Na Mor. Šd. Vehnal voly do z-di; měl krávy v z-di: zítra poženeme do z-di. Na Mor. u Bzence. Šd. — Z. = jméno pole u Nákla na Mor. Pk. Zapovědací, Prohibitiv-, Verbot-. Z. zří-
zení, soustava (zápovědná), das Prohibitiv- system, Šp., list, das Verbotschreiben, Faukn. 88. Zapovědač, e, m., der Verbieter. Aqu.
Zapovedať = zapovídati. Na Slov. Bern.
Zapověděnec, nce, m., irregularis, cti
neb důstojenství obloupený. Aqu. Zapovědění, n. = zákaz, zápověď, das
Verbieten, Verbot. Eva v té hrdosti pře- stúpila božie zapověděnie. Št. N. 60. Vz Zápověď. Zapověděný; -děn, a, o, verboten, Pro-
hibitiv-. Z. věci, V., zboží, Us., čas, D., schůze, hra. Sych. Z. peníze, Arch., Pal. Děj. IV. 2. 125., choutky. A s tiem jest Štefek počal zděnými slovy haněti jej. NB. Tč. 254. Z-děný. Kom. J. 867. Všechno po- kolenie lidské pod jabloní v smrť upadlo, když první člověk z jabloni z-děné jedl; Čas mají zachovati manželé, neb v čas zapověděný nemají spolu tělesným skutkem bydleti. Hus I. 96., III. 209. Abychom se |
||
|
|||
Předchozí (212)  Strana:213  Další (214) |