214

báli zlého z-děného. Modl. 14. b. — kým:
Bohem Br. Rady dávno obcí z-né. Arch. I.
213. — kde. Pokrmy buď v zákoně z-né
aneb nezapověděné. BR. II. 522. Vz Zapo-
věděti, Zápověď.

Zapověděti (zapovědíti), povím, 3. os.
pl. vědí, věz, vědě (íc), věděl, věděn a vě-
dín, ění (v obec. ml. a ve spisech odchyl-
kou, vězen, u D. vězín; zapovězení); za-
povídati = ohlásiti, oznámiti (zastr.), ansa-
gen, an-, verkünden, bekannt machen; roz-
kázati (zastr.), anordnen, gebieten; zapo-
ručiti, zakázati, zabrániti, untersagen, ver-
bieten; zabaviti, právně zadržeti (zastr.),
arretiren, mit Arrest belegen, in Beschlag
nehmen. — abs. Jest zapovědieno. VŠ. Jir.
134. Má zapověděna býti. Št. Uč. 87. a.
Vz Zapověděný. — co: manželstvo (ohlá-
siti, zastr.), Jg., sněm (rozkázati, rozepsati,
zastr.), Dal. 3., obchody nespravedlivé, Br.,
peníze (odvolati). D. Zapověděl háj (aby
do něho nechodili a dříví nesekali). Sl.
Zákon zemský zapovídá všetky samovolné
doprosta rozjazdy; Kozáci pak tvoji sa
po celej rojá zemi. Zbr. Lžd. 227. Jakož
pak i fojt nás spravuje, když ten statek
zapovídal, že tej truhličky tutu nebylo.
NB. Tč. 143. A tak ne práci zapovídá, ale
nezřízenou péči. BR. II. 30. a. Tiem při-
kázáním brání pán Bóh a zapoviedá mo-
dloslúženie; Z-děl jest zlé, přikázal dobré
a dopustil potřebné. Hus I. 64., 99. — čeho,
šp. m.: co. D. — co komu: víno, Us.,
řemeslo, D., dům, město (vyobcovati), Us.,
školu, vodu i pastvu (Wasser und Land
versagen, aqua et igni interdicere), V., ně-
komu grunty (l. pastvu na cizím gruntu,
Zříz. 1564; 2. přátelství vypověděti, V.;
3. Kdo pánům n. lidem myslivostí uškodil,
tomu byly grunty zapověděny. On směl po
cestách veřejných a svobodných jezditi a
choditi, ale ne po pěšinkách, mezích, polích
a lesích, neřkuli myslivosť na nich provo-
zovati. Sdl. Hrad. IV. 109.); ty věci zákon
židům zapovídal, Br.; někomu peníze, dluh.
Us. Vlasta to vší zemi zapověděla (rozká-
zala, zastar.). Dal. Z. někomu stavbu, vz
Stavba, Obstaviti, III. 648. Tatínek si to
vědro zapoví (zamluví). Us. Vk. Zapovím
ti ty tance, zvolenovské mládence. Co ty
mně zapovídáš, dyť ty mě ešče nemáš. Sš.
P. 269. Páni konšelé zapověděli (= poru-
čili) jemu: Dáš-li jemu, dáš nám druhé.
NB. Té. 169. A kdyžby jeden druhému
chtěl grunty zapovědieti, daj jeden druhému
věděti listem pod pečetí svú . . . ., že jemu
grunty své zapovídá; Pakliby jeden dru-
hému grunty zapověděl a přes tu zápověď
že by jeden druhému na škodě dobytek
zajal. Arch. V. 513. — s inft. Zapověděl
hráti. Us. Zapověděl mu tam choditi. Ros.
Pod hrdlem zapověděl jim jíti do země. V.
Zapověděl mu otevříti. Kom. — kam: na
vojnu (provolati), Dal. XVIII. 1., LXXIX.
36., St. skl., na sněm (rozkazem povolati),
Dal., zastr. — co jak: pod pokutou, pod
trestem (ztracení hrdla), D., pod ztracením
hrdla, Vrat., pod hrdlem (cf. Kázati, Pově-
děti), V., Anth. II. 104., pod statkem i hrd-
lem, V., pod ztrátou nějakého práva, J. tr.,

s pohrůžkou. Chmel. Že vám grunty své
všecky se vší a všelijakou zvolí, myslivostí,
též s pastvami zapovídám; Grunty své
všecky podlé práva zapovídám. Faukn. 87.,
88. Svatě něco z. Chmel. Z. něco z úřadu
svého, Kraft seines Amtes. Háj. 363. Své
grunty někomu pastvou, myslivosti z. (aby
nepásl na nich ani nelovil). Boč. Krádež se
zapovídá právem přirozeným. Er. I přijde
cuzí úsilno v dědinu, i cuzími slovy zapo-
vída (zapovídal = poroučel). Rkk. 8. Z-děl
všem služebníkům pod ztrátou služby, aby
se žádný o dítěti nezmiňoval. Němc. I. 99.
Z-li pod poctivostí. Prot. 23. Prostým lidem
myslivosť na některých místech pod vylou-
pením očí a na některých pod stětím hlavy
jest zapovědíno. Anth. II. 168. Neb jest to
pán Buoh pod věčným života zachováním
zapověděl každému člověku, aby k ženě
krvotoké nepřistúpal; Kristus pod těžkú
klatbú z-děl, aby se nic neslušného zákonu
božímu nepřidávalo. Hus III. 210., 304. Dle
starých předpisů církve bylo zapovězeno
manželství mezi křestěncem a kmotry. Ddk.
III. 57. Ciesař to pověděl i svým slovem
zapověděl (kázal), aby se všichni v chrám
brali. Výb. II. 7. Tiem slovem: ,Nepožádáš
domu', zapoviedá Bóh nezřiezenú žádosť
čeledína, ženy i statku blížnieho. Hus I.
274. Zapovídáme z moci sv. Petra a přika-
zujeme, aby . . . Ddk. II. 284. — co kde,
kdy: v přikázání. Kom. Krčmy v svátek
zapověděli. Dal. Těm věřiti zapoviedá Jezus
ve čtenie sv. Matěje. Pass. 10. Ve všech
Čechách mají kněžie svátky zapoviedati
(nařizovati, kázati). Št. Z toho přikázanie
dále rozuměj, že v tom zapoviedá Buoh
i dotknutie i políbení i hleděnie nezřiezené
cizie ženy. Hus I. 275. — co proč: schůzi
z vyššího rozkazu. Ml. To pro možnosť
klamu zapověděno. Dch. — by — ne. Obla-
kům zapovím, aby nevydávaly více na ně
deště. Br. Zapověděl, aby jim jísti nedali.
Svěd. Zapověděli pod hrdlem, aby žádný
k mieru s nepřáteli neradil. Anth. II. 104.
Mistru Janovi zapovědíno, aby nekázal. V.
Z-děl, aby nižádný s zbraní nechodil. Hus
I. 340. Z-děl jí, aby v tu pušku nenahlé-
dala. Kšch. 24. Z-věz, ať jemu chleba ne-
dadie. BO. Zapovídáme dále, aby židé ne-
navštěvovali lázni nebo krčem křesťanských.
Ddk. VIII. 168. Vz Brániti, Poručiti, Zápor. -
co proč kde jak. Jestliže v čímkoli domu
věci někoho cizího k čížkoli žádosti prá-
vem zapoviedají se, tehdy. . . (zabavují se).
Brikc. — co čím. Císař Matiáš mandaty
svými přísně sjezd zapověděl. Dač. I. 244.
— se. Zapovídá se vchod do zahrady. Dch.

Zapovědíti, vz Zapověděti.

Zápovědní = zapověděný, verboten. Z.
ryby lapati. Mus. V z Zápovědný.

Zápovědník, a, m. = na čí žádosť věci
něčí se zapovídají (zabavují), der Verbot
auf etwas legt. Brikc.

Zápovědný = k zápovědi se vztahující,
záporný, negativ, Verbot-. Z. slova. Ps. ms.,
O moci svět. 1522. — Z. = zapovídací, za-
braňovací, verbietend, Verbots-, Prohibitiv-.
Z. list, der Verbotsschein. J. tr., BO., Nz.,
Šp. Z. zřízení či soustava, das Prohibitiv-