216

(na Zlínsku: zapříhati, Brt), zapřahovati,
zapřáhávati, an-, vor-, ein-, bespannen, an-
schirren. — abs. Jak zapřáhl, tak jede
(o zarputilých v předsevzetí). Kos. Jak za-
přáhl, tak táhne, Br., tak potáhne. D. Jak
kdo zapřáhl, tak pojede, přitáhne. Vz Mládí.
Lb., Šp. Avšak přece v zlém předsevzetí
svém, jakž zapřáhli, tak táhli. BR. II. 747.
b., 56. b., 355. — koho (akkus.): koně, Br.;šp. hříbat (gt.) na místě akkusat. hříbata.
Ros. Zapřáhněte koně vraný, pojedeme
na námluvy. Čes. mor. ps. 228. A bysme
zapřáhli tři sta vranych koni, už tveho
věnečka žaden nedohoni; Zapřahaj, mily
Janičku, ty brane (vrané) koničky. Sš. P.
378., 415. Tu jsú koně mé čtyři zapříhli a
jeli jsú na vydávánie. NB. Tč. 274. A on
pro ňu přijel hunkovský abdekr, čtyrech
psů (m.: čtyři psy) zapřáhl, pátý mu utekl.
Sš. P. 699. — koho kam: koně do vozu,
Br., D., Kram., Vrat., do jha, V., do pluhu,
V., Kom., Háj.; někoho do práce, do díla,
Us., k vozu. Br., Ml. Zapriahajte koně, ko-
ničky do zvlače. Sl. ps. 379. Už sa rojí sbor
nebeský svatobníkov, domeníkov, po dva
vichry, po dva blesky zapriahajú do vozíkov
Btt. Sp. 41. My hľa milej zbavení voľnosti
a práva našeho, v ľudskú zaprahnúť do-
brovoľne sa máme služebnosť. Hol. 106. Z.
někoho ku práci. Us. Dch. Chtěla-li Marie
do pole, zapřáhlo se do skvostného vozu
čtvero koní Němc. I. 129. Vezmite ... a
na krk zaprahnite jarmo. Hol. 54. Do čehož
je jako do nějakého jha zapřahám; Jestliže
byste to činili, tedy by vám to tak slušelo,
jako byste vola a osla neb koně do jednoho
vozu neb jha zapřáhali. BR. II. 51. b., 603.
a. Kolikrát jsem do něho zapříhal (= mu
domlouval). Na Mor. Brt., Šd. — koho komu.
Dybych si zapřáhla sto padesát vozů, můj
zelený vínek žádný nedovezú. Sš. P. 377. —
koho kde. Koně u vozu z. Němc. I. 24.
Koně za vozem (naopak věc začínati, chybně
si počínati). Ros., Č. — jak. Maje, než
dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic, za-
přáhne všemi desíti. Lom. Zapřáhl přímo,
ale jel křivo. Pk. — kdy. Po svadbe dali
zapriabnúť štyry kone do hrdého koča a
leteli k šuhajovmu otcovi. Dbš. Sl. pov. I.
262. Z počátku do těžkého jha zapřaháni
byli. BR. II. 40. b. — proč. V nádvoří
prohánějí se čtyři bělouši ohněm sršící,
které Hory na rozkaz ,Časův' střelhbitě do
ohnivého vozu slunečního zapřáhají. Cimrh.
Myth. 94.

Zapřáhnutí, n., das einmalige Einspan-
nen. Vz Zapřažení.

Zapřáhnutý; -ut, a, o, eingespannt. Vz
Zapražený. — kde. Už konicky ve voze
sú z-té. Šš. P. 455. Vz Zapřáhnouti.

Zapřahování, n., das wiederholte Ein-
spannen.

Zapřahovaný; -án, a, o, wiederholt ein-
gespannt.

Zapřahovati, vz Zapřáhnouti.

Zaprání, n., die Bedeckung, Verschüt-
tung. Na Slov. Bern. — Z., das Tagwerk
im Goldbergwerke, labor unius diei, quod
vulgariter zapranye nuncupatur. Urbář 1399.
89. Vyd. Emler. — Vz Zapraný, Zaprati.

Zapraný; -án, a, o = z části vypraný,
theilweise gewaschen; špatně praný, tak že
špína v prádle zůstala, schlecht gewaschen,
so daS8 der Schmutz in der Wäsche blieb.
Us. Kšá. — Z. = pokrytý, zasypaný, be-
deckt, verschüttet. Na Slov. Bern.

Zaprasečený; -en, a, o = zamazaný, be-
schmutzt. Z. šaty. Us.

Zaprasečiti, il, en, ení = zamazati, po-
káleti, beschmutzen, besudeln, verunreinigen.
— si co čím: šaty blátem, omáčkou.

Zaprasenčený = zaprasečený. U Rychn.
Ntk.

Zaprasenčiti = zaprasečiti. Vlezl do
bláta a celý se tam z-čil. U Rychn., u Kr.
Hradce. Kšť.

Zaprasení, n., vz Zaprasiti.

Zaprasený; -en, a, o, vz Zaprasiti.

Zaprasiti, il, en, ení = zaprasečiti. —
co čím: blátem, kolomazí, povidly. Us. Tč.

Zapráskání, n., der Peitschenknall. Vz
Zaprásknouti.

Zapráskaný; -án, a, o. Ten bič je dosti
z-ný, eingeknallt. — Z. = zablácený, zama-
zaný, beschmutzt, verunreinigt. Přišel celý
z-ný; měl boty z-né. — Z. = pochvístaný,
po-, zasraný, beschissen. Přišel domů celý
z-ný. Us. Bern.

Zapráskati, vz Zaprasknouti.

Zaprasknouti, zaprásknouti, sknul a skl,
utí; zapraskati, zapráskati, zapraštěti, ěl,
ění, schnalzen, knistern, knacken, losschnal-
zen. — abs. Kočí zapráskl. — na koho
čím: na koně bičem. — kde. Sůl na ohni
zapraští. Jg. — kdy kde čím. V tom dačo
na dvore zapráska bičom. Klčk. V. 8. —
Z. = prasknouti, prasseln - - abs. Zlomené
zaprašťaly kosti a prebitý ostrím vybehol
ven prez tylo končár. Hol. 121. Klesť za-
praskla. Vrch. — jak. Sám ale jak v hladkú
uderí meď, píka na náhle zapraští a v tom
na tisíc rozkáče sa zlomkóv. Hol. 21. - -
kde. Stiskl ho, že hned v něm zapraštěly
kosti. Us. Šd. — Z. = mocí vraziti, mit
Gewalt hineinstossen. — kam. Král Svato-
pluk ťažký do dutého zapraskne štíta jaseň.
Hol. 156. — Z. = pochvístati, po-, zasrati,
bescheissen. Na Slov. Bern.

Zaprasknutí, zaprásknutí, n., der Peit-
schenknall. Ostatně vz Zaprasknouti.

Zapraskotati, ein wenig prasseln, zu
prasseln anfangen. — kdy kde. Na krbě
po všechen boží rok nezapraskotalo pla-
ménku. Kos. v Km. 1884. Oheň na ohništi
z-tal. Us. Tč.

Zapřásti = zapřísti. Bern.

Zaprášení, n., die Bestäubung. — Z.,
die Bescheissung. Bern.

Zaprášený; -en, a, o, bestäubt. Dch. —
Z. = pochvístaný, posraný, bemacht, be-
schissen. Bern. — Z. vši = rozlezlé. U Ry-
chnova. Ntk.

Zaprášeti, el, en, ení. Vz Zaprositi. —
co. Kdož se bude v náš den postiti anebo
mše zaprášeti, ten . . . Výb. II. 13. 11. Cf.
Doprášeti, Odprášeti se.

Zaprášiti, praš, práše (íc), il, en, ení;
zaprašovati, Staub machen, bestäuben. —
abs. Velmi tam zaprášil. — co: obrazy, Ros.,
knihy. D. — čím: prachem, Bl. Gr. 309.,