Předchozí (215)  Strana:216  Další (217) |
|
|||
216
|
|||
|
|||
(na Zlínsku: zapříhati, Brt), zapřahovati,
zapřáhávati, an-, vor-, ein-, bespannen, an- schirren. — abs. Jak zapřáhl, tak jede (o zarputilých v předsevzetí). Kos. Jak za- přáhl, tak táhne, Br., tak potáhne. D. Jak kdo zapřáhl, tak pojede, přitáhne. Vz Mládí. Lb., Šp. Avšak přece v zlém předsevzetí svém, jakž zapřáhli, tak táhli. BR. II. 747. b., 56. b., 355. — koho (akkus.): koně, Br.; šp. hříbat (gt.) na místě akkusat. hříbata. Ros. Zapřáhněte koně vraný, pojedeme na námluvy. Čes. mor. ps. 228. A bysme zapřáhli tři sta vranych koni, už tveho věnečka žaden nedohoni; Zapřahaj, mily Janičku, ty brane (vrané) koničky. Sš. P. 378., 415. Tu jsú koně mé čtyři zapříhli a jeli jsú na vydávánie. NB. Tč. 274. A on pro ňu přijel hunkovský abdekr, čtyrech psů (m.: čtyři psy) zapřáhl, pátý mu utekl. Sš. P. 699. — koho kam: koně do vozu, Br., D., Kram., Vrat., do jha, V., do pluhu, V., Kom., Háj.; někoho do práce, do díla, Us., k vozu. Br., Ml. Zapriahajte koně, ko- ničky do zvlače. Sl. ps. 379. Už sa rojí sbor nebeský svatobníkov, domeníkov, po dva vichry, po dva blesky zapriahajú do vozíkov Btt. Sp. 41. My hľa milej zbavení voľnosti a práva našeho, v ľudskú zaprahnúť do- brovoľne sa máme služebnosť. Hol. 106. Z. někoho ku práci. Us. Dch. Chtěla-li Marie do pole, zapřáhlo se do skvostného vozu čtvero koní Němc. I. 129. Vezmite ... a na krk zaprahnite jarmo. Hol. 54. Do čehož je jako do nějakého jha zapřahám; Jestliže byste to činili, tedy by vám to tak slušelo, jako byste vola a osla neb koně do jednoho vozu neb jha zapřáhali. BR. II. 51. b., 603. a. Kolikrát jsem do něho zapříhal (= mu domlouval). Na Mor. Brt., Šd. — koho komu. Dybych si zapřáhla sto padesát vozů, můj zelený vínek žádný nedovezú. Sš. P. 377. — koho kde. Koně u vozu z. Němc. I. 24. Koně za vozem (naopak věc začínati, chybně si počínati). Ros., Č. — jak. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic, za- přáhne všemi desíti. Lom. Zapřáhl přímo, ale jel křivo. Pk. — kdy. Po svadbe dali zapriabnúť štyry kone do hrdého koča a leteli k šuhajovmu otcovi. Dbš. Sl. pov. I. 262. Z počátku do těžkého jha zapřaháni byli. BR. II. 40. b. — proč. V nádvoří prohánějí se čtyři bělouši ohněm sršící, které Hory na rozkaz ,Časův' střelhbitě do ohnivého vozu slunečního zapřáhají. Cimrh. Myth. 94. Zapřáhnutí, n., das einmalige Einspan-
nen. Vz Zapřažení. Zapřáhnutý; -ut, a, o, eingespannt. Vz
Zapražený. — kde. Už konicky ve voze sú z-té. Šš. P. 455. Vz Zapřáhnouti. Zapřahování, n., das wiederholte Ein-
spannen. Zapřahovaný; -án, a, o, wiederholt ein-
gespannt. Zapřahovati, vz Zapřáhnouti.
Zaprání, n., die Bedeckung, Verschüt-
tung. Na Slov. Bern. — Z., das Tagwerk im Goldbergwerke, labor unius diei, quod vulgariter zapranye nuncupatur. Urbář 1399. 89. Vyd. Emler. — Vz Zapraný, Zaprati. |
Zapraný; -án, a, o = z části vypraný,
theilweise gewaschen; špatně praný, tak že špína v prádle zůstala, schlecht gewaschen, so daS8 der Schmutz in der Wäsche blieb. Us. Kšá. — Z. = pokrytý, zasypaný, be- deckt, verschüttet. Na Slov. Bern. Zaprasečený; -en, a, o = zamazaný, be-
schmutzt. Z. šaty. Us. Zaprasečiti, il, en, ení = zamazati, po-
káleti, beschmutzen, besudeln, verunreinigen. — si co čím: šaty blátem, omáčkou. Zaprasenčený = zaprasečený. U Rychn.
Ntk. Zaprasenčiti = zaprasečiti. Vlezl do
bláta a celý se tam z-čil. U Rychn., u Kr. Hradce. Kšť. Zaprasení, n., vz Zaprasiti.
Zaprasený; -en, a, o, vz Zaprasiti.
Zaprasiti, il, en, ení = zaprasečiti. —
co čím: blátem, kolomazí, povidly. Us. Tč. Zapráskání, n., der Peitschenknall. Vz
Zaprásknouti. Zapráskaný; -án, a, o. Ten bič je dosti
z-ný, eingeknallt. — Z. = zablácený, zama- zaný, beschmutzt, verunreinigt. Přišel celý z-ný; měl boty z-né. — Z. = pochvístaný, po-, zasraný, beschissen. Přišel domů celý z-ný. Us. Bern. Zapráskati, vz Zaprasknouti.
Zaprasknouti, zaprásknouti, sknul a skl,
utí; zapraskati, zapráskati, zapraštěti, ěl, ění, schnalzen, knistern, knacken, losschnal- zen. — abs. Kočí zapráskl. — na koho čím: na koně bičem. — kde. Sůl na ohni zapraští. Jg. — kdy kde čím. V tom dačo na dvore zapráska bičom. Klčk. V. 8. — Z. = prasknouti, prasseln - - abs. Zlomené zaprašťaly kosti a prebitý ostrím vybehol ven prez tylo končár. Hol. 121. Klesť za- praskla. Vrch. — jak. Sám ale jak v hladkú uderí meď, píka na náhle zapraští a v tom na tisíc rozkáče sa zlomkóv. Hol. 21. - - kde. Stiskl ho, že hned v něm zapraštěly kosti. Us. Šd. — Z. = mocí vraziti, mit Gewalt hineinstossen. — kam. Král Svato- pluk ťažký do dutého zapraskne štíta jaseň. Hol. 156. — Z. = pochvístati, po-, zasrati, bescheissen. Na Slov. Bern. Zaprasknutí, zaprásknutí, n., der Peit-
schenknall. Ostatně vz Zaprasknouti. Zapraskotati, ein wenig prasseln, zu
prasseln anfangen. — kdy kde. Na krbě po všechen boží rok nezapraskotalo pla- ménku. Kos. v Km. 1884. Oheň na ohništi z-tal. Us. Tč. Zapřásti = zapřísti. Bern.
Zaprášení, n., die Bestäubung. — Z.,
die Bescheissung. Bern. Zaprášený; -en, a, o, bestäubt. Dch. —
Z. = pochvístaný, posraný, bemacht, be- schissen. Bern. — Z. vši = rozlezlé. U Ry- chnova. Ntk. Zaprášeti, el, en, ení. Vz Zaprositi. —
co. Kdož se bude v náš den postiti anebo mše zaprášeti, ten . . . Výb. II. 13. 11. Cf. Doprášeti, Odprášeti se. Zaprášiti, praš, práše (íc), il, en, ení;
zaprašovati, Staub machen, bestäuben. — abs. Velmi tam zaprášil. — co: obrazy, Ros., knihy. D. — čím: prachem, Bl. Gr. 309., |
||
|
|||
Předchozí (215)  Strana:216  Další (217) |