Předchozí (216)  Strana:217  Další (218) |
|
|||
moukou. Někomu vlasy pudrem z — si =
zalhati si. Us. Jinak je hodný, ale rád si zapráší. Us Kšť. Ten Prášil vždy rád si zapráší. Us. Šd. - kde. Tristram mezi nimi tak zapráši (sekal). St. skl. — koho. Vítr vál a celé nás zaprášil. Us. Tč. — se. Ty děti znají podsívať (s chutí jísti), až se za- práší. Dch. Pivo se zaprášilo. Suk. — co komu. Kdo do popela fouká, sám sobě hubu zapráší. Exc. — se odkud. Z-lo se zajíci z kožicha (byl střelen). — se kam. Na tebe sa zapráši, du wirst es büssen. Na Slov. Mt. S. I. 107. — kdy. Na jaře zamaž, na podzim zapraš (obilí do země). Pran. Tč. — Z. = zachvístati, po-, zasrati, be- machen, bescheissen. Bern. Zaprašivění, n., vz Zaprašivěti.
Zaprašivení, n., vz Zaprašiviti.
Zaprašivený; -en, a, o, vz Zaprašiviti.
Zaprašivěti, ěl, ění, räudig werden.
Zaprašiviti, il, en, ení, räudig machen.
Beru. Zapráška, y, f. = zaprášení. Dnes pra-
cuji na z-ku (= jen se práší). V již. Čech. Kál. Práci na z-ku odbývati. Č. M. 425. Zapraštěti, vz Zaprásknouti.
Zapratati, zapratávati = vložiti, vypl-
niti, hineinlegen, einfüllen; zameziti, ver- rammeln, verlegen. Na Slov. Bern., Tč. — co čím. Kde hory svoj stín rozstrely, vchod húšťou svojou zaprataly. Phld. IV. 6. 1. Zaprati, peru, per, pera (ouc), pral,
prán, ání; zapírati = zatlouci, zabiti, ver- schlagen. -- co: vrata, dům. Ros. — kam. Hromy v tebe zaperú. Na Slov. Dbš. Obyč. 30. — čím. Kostely bratrské kolím jsou zaprány (zataraseny). 1602. Wtr. 2. Zaprati, peru, per, pera, pral, án, ání,
ein wenig waschen, vorwaschen. Pojď a dro- bet zaper. Us. — Z., ein wenig auswaschen. — komu co. Z-la si ucouranou sukni. Us. Kšf. — kde: prádlo v studené vodě, v po- toce. Us. — Z. = špatně vyprati, verwa- schen. — co. Z-la prádlo (tak je vyprala, že v něm špína zůstala). Us. 3. Zaprati = přikryti, zavaliti, zasypati,
bedecken, verschütten. — co čím Na Slov. Bern. Zapřáti, přeji, přej, ál, ání, ein wenig
wünschen, anfangen zu wünschen. — komu. No, zapřejme si k novému roku, wünschen wir uns gegenseitig Glück. Šd. — Z.= po- milovati, liebkosen. — koho. Zapřej mě (zvl. o dětech)! U Jilemn. Záprava, y, f. = zapravení i čím se za-
pravuje, die An-, Zurichtung, Fettmachung, Würzung eines Gerichtes. Sůl jest první z. jídel. L. Z. = jícha, zadělání, omáčka. Někdy dražší z. než ryba. L. Z. = naložení ovoce. Bern. Vyrobili si na jednu meřičku zbožia. Pekne si ho zomlely, múku na ko- rytce preosialy a večer z-vu do toho daly, že ešte pred polnocou vstanú toho chleba napiecť. Dbš. Sl. po v. IV. 20. Z. dolní, das Untergestell, der Zuschlag (v hutnictví). Šp. Vrchní z-vou nazývají se části vysoké peci nad formou, ostatní pak jmenují zápravou dolní. NA. IV. 164. Pod roštěm vysoké peci jest čtverhranná z. NA. IV. 164. Tá- lenica, tam: pec, kotlík, rúry, túnka, sudy, |
slad, záprava. Hdž. Šlb. 85. — Z. dluhu =
zapravení, zaplacení, die Bezahlung, Berich- tigung. Bern. Zaprávaný; -án, a, o, zugerichtet. —
čím. Zelná polévka z-na kyselou smetanou. Na Slov. Němc. III. 331. Zaprávati = zapravovati. Vz Zapraviti.
Zapravení, n. = zaplacení, die Bezah-
lung, Berichtigung. Z. řádu, cla, úroků, dluhu. Us. Z. ztráty (uhražení), rozdílu v ceně, Deckung des Unterschiedes im Preise. Obch. zák. 364. Z. útrat, Šim. 89., taxy. Vz Za- praviti. — Z. = zadělání, die Einmachung. Z. jídla. Bern. — Z. = zabalení, die Ein- wickelung, Vermachung. Bern. Zapravenosť, i, f. = zapravení. Z. dluhu.
D. Zapravený; -en, a, o = zaplacený, be-
zahlt, berichtigt. Z. účet, zboží. Us., Chmel. — Z. = zadělaný, eingemacht. Bern. Z. ovoce, ryby. Koll. — čím. Polévka z-ná kyselou smetanou. Pokr. Pot. 108. — Z. — zabalený, eingewickelt. Bern. — Z. = za- dělaný, vermacht. Bern. Z. úl (zacpaný). Us. — Z., upravený, hergerichtet, zugerich- tet, bestellt. Pole už mám z-né. Mor. Šd. Pec jest z-na (opatřena zápravou). NA. IV. 172. — Z. = po hotově jsoucí, fertig, bei der Hand. — jak. Pravú, vždy do vtip- ného žartu z-nú odpoveď nerada zostala dlžna. Na Slov. Zátur. Priat. I. 6. — Vz Zapraviti. Zapravitel, e, m., der Zu-, Anrichter,
Vermacher. Jg. Zapravitelka, y, zapravitelkyně, ě, f,
die Zu-, Anrichterin, Vermacherin. Jg. Zapraviti, prav, pravě (íc), il, en, ení;
zapravovati = zaplatiti, bezahlen, berichti- gen ; zadělati, einmachen; zabaliti, einwik- keln; zadělati, zacpati, vermachen, zudecken, verstopfen; upraviti, herstellen, zurichten, herrichten, bestellen; nahraditi, ersetzen; spokojiti, befriedigen. — co, koho: jídlo (upraviti), L., těsto, ovoce (zadělati), Koll., pole (upraviti), Sych., cesty, Vrat., dluh (zaplatiti), V., věřitele (spokojiti), úroky, D., díru, jámu (zadělati, zahraditi), na Mor. a Slov., Tč., škodu (nahraditi), mzdu, clo, daň (zaplatiti). Us. Své potřeby z. Dch. Z. pokutu, poplatek, Us., pec (zápravou opa- třiti, zustellen). Šp. Krajina bude mať zkade potreby krajinské zaprávať. Phld. III. 2. 162. — co komu. On mi to z-vil. Půh. I. 301. On si to místo zaprál (= zapravil, za- mluvil). Mor. Lpř., Rk. Ja, vidíte, už kraj hrobu chodím, sotva pominie pár dní, pár hodin a úmor dych mi zapraví (ucpe). Sldk. 57. — co čím: včely slamou (zadělati). Rozml. o vč. Díru mechem z.; Co slovem nespravíš, to zlatem zapravíš; Zlatem i peklo z-víš a do nebe přinděš. Na Ostrav. Neroz- umieme, by tiem domem těch dluhóv z. mohl. NB. Tč. 222. Měl to penězi z. Půh. I. 301. — co odkud. Veřejné stavby z pro- středků zemských se zapravují. Řz. 1850. Něco ze svého z. Us. Že se zpečuje zapra- vovať desátek z klášterní vsi Hostěradic. Ddk. VI. 51. — co (za koho) jak. Má-li jemu Pavel jakožto rukojmie ten dluh za Tomana, toho dluhu jistce, z. podlé práva, |
||
|
|||
Předchozí (216)  Strana:217  Další (218) |