moukou. Někomu vlasy pudrem z — si =
zalhati si. Us. Jinak je hodný, ale rád si
zapráší. Us Kšť. Ten Prášil vždy rád si
zapráší. Us. Šd. - kde. Tristram mezi nimi
tak zapráši (sekal). St. skl. — koho. Vítr
vál a celé nás zaprášil. Us. Tč. — se. Ty
děti znají podsívať (s chutí jísti), až se za-
práší. Dch. Pivo se zaprášilo. Suk. — co
komu. Kdo do popela fouká, sám sobě
hubu zapráší. Exc. — se odkud. Z-lo se
zajíci z kožicha (byl střelen). — se kam.
Na tebe sa zapráši, du wirst es büssen. Na
Slov. Mt. S. I. 107. — kdy. Na jaře zamaž,
na podzim zapraš (obilí do země). Pran.
Tč. — Z. = zachvístati, po-, zasrati, be-
machen, bescheissen. Bern.

Zaprašivění, n., vz Zaprašivěti.

Zaprašivení, n., vz Zaprašiviti.

Zaprašivený; -en, a, o, vz Zaprašiviti.

Zaprašivěti, ěl, ění, räudig werden.

Zaprašiviti, il, en, ení, räudig machen.
Beru.

Zapráška, y, f. = zaprášení. Dnes pra-
cuji na z-ku (= jen se práší). V již. Čech.
Kál. Práci na z-ku odbývati. Č. M. 425.

Zapraštěti, vz Zaprásknouti.

Zapratati, zapratávati = vložiti, vypl-
niti, hineinlegen, einfüllen; zameziti, ver-
rammeln, verlegen. Na Slov. Bern., Tč. —
co čím. Kde hory svoj stín rozstrely, vchod
húšťou svojou zaprataly. Phld. IV. 6.

1. Zaprati, peru, per, pera (ouc), pral,
prán, ání; zapírati = zatlouci, zabiti, ver-
schlagen. -- co: vrata, dům. Ros. — kam.
Hromy v tebe zaperú. Na Slov. Dbš. Obyč.
30. — čím. Kostely bratrské kolím jsou
zaprány (zataraseny). 1602. Wtr.

2. Zaprati, peru, per, pera, pral, án, ání,
ein wenig waschen, vorwaschen. Pojď a dro-
bet zaper. Us. — Z., ein wenig auswaschen.
— komu co. Z-la si ucouranou sukni. Us.
Kšf. — kde: prádlo v studené vodě, v po-
toce. Us. — Z. = špatně vyprati, verwa-
schen. — co. Z-la prádlo (tak je vyprala,
že v něm špína zůstala). Us.

3. Zaprati = přikryti, zavaliti, zasypati,
bedecken, verschütten. — co čím Na Slov.
Bern.

Zapřáti, přeji, přej, ál, ání, ein wenig
wünschen, anfangen zu wünschen. — komu.
No, zapřejme si k novému roku, wünschen
wir uns gegenseitig Glück. Šd. — Z.= po-
milovati, liebkosen. — koho. Zapřej mě
(zvl. o dětech)! U Jilemn.

Záprava, y, f. = zapravení i čím se za-
pravuje, die An-, Zurichtung, Fettmachung,
Würzung eines Gerichtes. Sůl jest první
z. jídel. L. Z. = jícha, zadělání, omáčka.
Někdy dražší z. než ryba. L. Z. = naložení
ovoce. Bern. Vyrobili si na jednu meřičku
zbožia. Pekne si ho zomlely, múku na ko-
rytce preosialy a večer z-vu do toho daly,
že ešte pred polnocou vstanú toho chleba
napiecť. Dbš. Sl. po v. IV. 20. Z. dolní, das
Untergestell, der Zuschlag (v hutnictví). Šp.
Vrchní z-vou nazývají se části vysoké peci
nad formou, ostatní pak jmenují zápravou
dolní. NA. IV. 164. Pod roštěm vysoké
peci jest čtverhranná z. NA. IV. 164. Tá-
lenica, tam: pec, kotlík, rúry, túnka, sudy,

slad, záprava. Hdž. Šlb. 85. — Z. dluhu =
zapravení, zaplacení, die Bezahlung, Berich-
tigung. Bern.

Zaprávaný; -án, a, o, zugerichtet. —
čím. Zelná polévka z-na kyselou smetanou.
Na Slov. Němc. III. 331.

Zaprávati = zapravovati. Vz Zapraviti.

Zapravení, n. = zaplacení, die Bezah-
lung, Berichtigung. Z. řádu, cla, úroků,
dluhu. Us. Z. ztráty (uhražení), rozdílu v ceně,
Deckung des Unterschiedes im Preise. Obch.
zák. 364. Z. útrat, Šim. 89., taxy. Vz Za-
praviti. — Z. = zadělání, die Einmachung.
Z. jídla. Bern. — Z. = zabalení, die Ein-
wickelung, Vermachung. Bern.

Zapravenosť, i, f. = zapravení. Z. dluhu.
D.

Zapravený; -en, a, o = zaplacený, be-
zahlt, berichtigt. Z. účet, zboží. Us., Chmel.
— Z. = zadělaný, eingemacht. Bern. Z.
ovoce, ryby. Koll. — čím. Polévka z-ná
kyselou smetanou. Pokr. Pot. 108. — Z. —
zabalený, eingewickelt. Bern. — Z. = za-
dělaný, vermacht. Bern. Z. úl (zacpaný).
Us. — Z., upravený, hergerichtet, zugerich-
tet, bestellt. Pole už mám z-né. Mor. Šd.
Pec jest z-na (opatřena zápravou). NA. IV.
172. — Z. = po hotově jsoucí, fertig, bei
der Hand. — jak. Pravú, vždy do vtip-
ného žartu z-nú odpoveď nerada zostala
dlžna. Na Slov. Zátur. Priat. I. 6. — Vz
Zapraviti.

Zapravitel, e, m., der Zu-, Anrichter,
Vermacher. Jg.

Zapravitelka, y, zapravitelkyně, ě, f,
die Zu-, Anrichterin, Vermacherin. Jg.

Zapraviti, prav, pravě (íc), il, en, ení;
zapravovati = zaplatiti, bezahlen, berichti-
gen ; zadělati, einmachen; zabaliti, einwik-
keln; zadělati, zacpati, vermachen, zudecken,
verstopfen; upraviti, herstellen, zurichten,
herrichten, bestellen; nahraditi, ersetzen;
spokojiti, befriedigen. — co, koho: jídlo
(upraviti), L., těsto, ovoce (zadělati), Koll.,
pole (upraviti), Sych., cesty, Vrat., dluh
(zaplatiti), V., věřitele (spokojiti), úroky,
D., díru, jámu (zadělati, zahraditi), na Mor.
a Slov., Tč., škodu (nahraditi), mzdu, clo,
daň (zaplatiti). Us. Své potřeby z. Dch. Z.
pokutu, poplatek, Us., pec (zápravou opa-
třiti, zustellen). Šp. Krajina bude mať zkade
potreby krajinské zaprávať. Phld. III. 2.
162. — co komu. On mi to z-vil. Půh. I.
301. On si to místo zaprál (= zapravil, za-
mluvil). Mor. Lpř., Rk. Ja, vidíte, už kraj
hrobu chodím, sotva pominie pár dní, pár
hodin a úmor dych mi zapraví (ucpe). Sldk.
57. — co čím: včely slamou (zadělati).
Rozml. o vč. Díru mechem z.; Co slovem
nespravíš, to zlatem zapravíš; Zlatem i peklo
z-víš a do nebe přinděš. Na Ostrav. Neroz-
umieme, by tiem domem těch dluhóv z.
mohl. NB. Tč. 222. Měl to penězi z. Půh.
I. 301. — co odkud. Veřejné stavby z pro-
středků zemských se zapravují. Řz. 1850.
Něco ze svého z. Us. Že se zpečuje zapra-
vovať desátek z klášterní vsi Hostěradic.
Ddk. VI. 51. — co (za koho) jak. Má-li
jemu Pavel jakožto rukojmie ten dluh za
Tomana, toho dluhu jistce, z. podlé práva,