218

NB. Tč. 130. Aby každý mistr, zabíje-li
hovado, hnedky loj s ladvenicami odebral
a v jedno spolu pekne zapravil. Sl. let. V.
325. — co, se kam. Obilí do země z (za-
dělati). Us. Šd. Už se musíme do těch kob-
zolů z., abysme jich domů dostali (= dáti
se do nich, do vykopávání jich). Slez. Šd.
Jak se nemoc do něho z-ví, smrť ho ne-
pustí. Slez. Šd. Z-la jsem se do rytí (dala
jsem se do rytí). Šd. Z. se do jídla, sich
einlassen. Mor. Tě.

Zápravní kámen, der Gestellstein. Vys.

Zapravotění, n. = žalování, die An-
klage. Na Slov. Žádať bude za okamžité
mňa z úradu složenie a z. mňa dalšie u pr-
vej instancie. Phld. III. 1. 92. Vz Zapra-
votiti.

Zapravotěný; -ěn, a, o = žalovaný, an-
geklagt. Na Slov. Vz Zaprovotiti.

Zapravotiti, il, ěn, ění. — koho, ihm
einen Rechtsstreit anhängen, anklagen. Na
Slov. Rozhodne sa osvedčil, že on tolkú
sumu něbudě platiť. Dobre, povie žid, já
vás zapravotím. Pokr. Pot. 341.

Zapravování, n., die Bezahlung, Berich-
tigung, Tilgung. Z. dluhů, Nz., Mus. 1880.
226., laudemia, die Laudemialentrichtung.
Šp. Vz Zapraviti.

Zapravovaný; -án, a, o, nach und nach
wiederholt bezahlt, gezahlt. Dluh- po delší
dobu z-ný. Us. Vz Zapraviti.

Zapravovatel, e, m., der Bezahler, Be-
richtiger. Z. daní.

Zapravovati, vz Zapraviti.

Zaprázdniti, il, ěn, ění; zaprazdňovati
zaměstnati, naplniti, einnehmen, einfüllen. —
co. Voda tu krajinu zaprázdnila. Martim. —
se čím = zaměstknávati se, sich beschäf-
tigen. Rybolov je v ňom veľmi vydatný,
tak že sa ním i teraz blízo štvrť milliona
ľudí riadne zaprazdňuje. Tóth. Báj. I. 75.

Zaprazdňovati, vz Zaprázdniti.

Zápraž, e, m. = čásť zástinku přede
dveřmi, za prahem, zámět, zástinek. Us.

Zápřaž, e, f. = zápřež, zápřah, das Ge-
spann. Bern. Když se mlátí, to na jednu z.
vařá = na celý den najednou se vaří. Slez.
Šd. Jíme dva rázy za deň, na jednu zápřaž.
Ib. Šd.

Zapražení, n., das Einbrennen, Rösten.

Zapřažení, n., das Einspannen. Vz Za-
přáhnutí.

Zapražený; -en, a, o, eingebrannt, ge-
röstet. Z. polívka = polívka z vody se za-
vařenou jíškou. Podlé rozličných přídavků
slove pak z. bramborová, nudlová, krupičná
atd., Einbrennsuppe. Kšá.

Zapřažený; -en, a, o, eingespannt. Z.
koně. Kdož v potažném koni k cizímu vozu
z-ném pozná svůj majetek. Ddk. IV. 231.
Vz Zapřáhnutý. — Z., bespannt. Z. vůz.
Lpř. Slov. 1. 92.

1. Zápraží, n. = chodba okolo stavení
vyvýšená, die Gräthe. D., Čch. L. k. 55.,
Šand. II. 88. Z. domu. Kká Td. 322. Na
z. čekati. Kká. Td. 179. Seděly důvěrně
vedlé sebe na z. Us. Ntk. Z. u jezu. NA.
IV. 252. Z. u stavidla složitého. NA. IV.
255.

2. Zápraží, n. — místo za Prahou. Vojsko
v Z. sbírali. Mus. I. c. 53. Cf. Zápražsko.

Zapražiti, praž, il, en, ení; zapražovati,
ein-, verprägeln, einbrennen. — co: po-
lévku, jichu (omáčku) = pražením zadělati,
Us., řípu, Dch., hartovnicu. Chlpk. Dramat. I.
22. — Z. něco, verschwellen, mit Schweller
versehen. Sd. — co čím: jídlo jíškou,
moukou. Us. — komu = stepati koho, übel
zurichten. Koll. Veď mu (medvědu) Jano
zapražiu (střeliv naň)! Na Slov. Šd. Natočil
vina do kuľača a hrdo sa rozhostil na tej
lúke pri ohníčku, že veď mu on zapraží,
čo sa to vláči na tú lúku. Mt. S. I. 51. —
co kde. Kúp mi panvičku; vieš, že nemám
na čom ani z Dbš. Sl. pov. VII. 12. — Z.
koho = zničiti, verderben. Slov. Ssk.

Zápražka, zaprážka, y, f. = jíška,
mouka s jakoukoli mastnotou upražená,
kterou se polívka a jiná jídla upravují, die
Einbrenne. Z-kou zelí upraviti. — Z. =
polívka ze zapražené mouky uvařená. Us.
Ktk.

Zapřážka, y, f.= zápřah. Toho mladého
volka do z-ky ještě neberu. Mor. Šd.

Zaprážkový, zápražkový, Einbrenn-. Z.
polívka. Us. Sd.

Zápřažné, ého, n,, das Einspanngeld.
Šm.

Zápražní hradba, zápražník, die Graben-
schere, Tenaille (v pevnost. stavit.). Čsk.

Zápražník, u, m., vz Zápražní.

Zápřažný = do zápřahu, Zug-. Z. lichva
= potah, das Zugvieh. Na Slov. Z. dobytek.
Us. Šd. Z. robota. Vz Robota.

Zapražování, n., vz Zapražení, Zapražiti.

Zapražovati, vz Zapražiti.

Zápražsko, a, n. = krajina za Prahou.
Šd. Cf. Zápraží.

Zaprcaný, zaprckaný = posraný, be-
schissen, bemacht. Chodí celý z-ný. Mor.
Šd.

Zaprcatělý = malý a zavalitý, žertov.
Chlapík z-lý, ale silný. U Kr. Hrad. Kšť.

Zaprcati se = posrati se, podělati se,
sich bescheissen, bemachen. Vz Zaprcaný.
Vz Zaprcnouti.

Zaprckati = zaprcati, ein wenig farzen,
scheissen.

Zaprclík, a, m. = úborek. Je to takový
z. V Kunvald. Msk.

Zaprcnouti si, ein wenig farzen. Us. Šd.

Zaprcovati, vz Zaprtiti.

Záprd, u, m. = záprdek. Bern.

Zaprdání, n. = poprdání. Bern.

Zaprdati = poprdati. Bern.

Záprdek, lépe: záprtek, tku, m. Jg. Z. =
zkažené vejce, taubes Ei. Us. Kal., Hlk.,
Mřk., Ktk. Vz Výdumek. Je jako z. (= sla-
boučký). U Žamb. Dbv.

Zaprdnouti, dl, utí = uprdnouti se. Bern.

Zaprdnutí, n. = uprdnutí. Bern.

Zaprdovati, nach einander farzen. Bern.

Zapreclíkovati, kräuseln.— co komu:
vlasy. Na Ostrav. Tč.

Zápřed, u, m. = co zapředeno, das Ge-
spinnst. Vinař.

Zapredání, n. = zaprodání, der Verkauf.
Na Slov. — Z., der Verrath. Bern.