219

Zapredaný; -án, a, o = zaprodaný, ver-
kauft. Na Slov. Bern. — Z. = zrazený, ver-
rathen. Ib. Bern.

Zapredati, zapredávati = zaprodati, ver-
kaufen. Na Slov. Bern. Ve Slez. zapře-
dati. Šd. — co kde zač. Oj, zapredali tam
tí, zapredali my a zapredávame na trhu
lichej nesvornosti za svet, za marný v po-
dlej zbabelosti život biedneho Slovenstva.
Sldk. 196. Vlastnú zapredal svoju krajnu
ohavník. Hol. 53. Beda tebe (= tobě) i tvej
duši! Zapredal si krev, rodinu za kus mi-
zerného chleba. Btt. Sp. 80. — co komu
zapředati. Na Ostrav. Tč. Jednu dceru měla,
ďablam zapředala. Sš. P. 790. — Z. = zra-
diti. Slov.

Zapředati, vz Zapredati.

Zapredavač, e, m. = zrádce. Na Slov.
Bern.

Zapredávati, vz Zapredati.

Zápředek, dku, m., der Kokon. Stn. I.
17.

Zapředení, n., das Einspinnen. Příznivé
z. boje, günstiges Kriegsengagement. Dch.

Zapředený; -en, a, o, eingesponnen. Z.
jednaní s někým. Šmb. Stř. II. 206.

Zápředník, a, m. = druh pavouků. Krok.
Z-ci, therididae. Z. lunovitý, theridium lu-
natum. Vz Frč. 123.

Zapředu, vz Zapřísti.

Záprek, u, m. = překážka, odpor, das
Hinderniss, der Widerstand Koľké sú v tom
samom už zápreky a prekážky rozkvetu a
dobrobytu krajiny. Phld. III. 2. 154. Veď
tieto poviestky sú tiež len výtvory ducha
ces všemožné zápreky a odpory . . . Dbš.
Sl. pov. I. 6. Jim k vôli opúšťa tu človek
bezpečné byty svoje a vzdoruje tam hore
všetkým záprekom i nebezpečenstvám. Phld
IV. 265.

Zapremovati, verbrämen. — co: sukni.
Ros.

Zapřená, é, f. Cestoval na z-nou. Us.
Několikrát na z-nou do Prahy se vrátil.
Pal. Děj. III. 1. 172. Býti někde na z-né.
Dch. Byl tu, ale jen jako na z-nou. Šd.
Marináři nelítostivě s námi zacházeli a ob-
zvláště v noci někdy ledačíms na z-nou na
nás hodili. Har. II. 24.

Zapřenec, nce, m., renegatus, der Ver-
leugnen 1531. Jg.

Zapření, n. = zavření, die Verschlies-
sung, Zuriegelung. Z. jezu. Mus. IX. 62. Z.
dveří (zastrčení závorou). Us. — Z., die
Verleugnung. Z. sebe samého. To není k z.
D. Zapření kromě soudu učiněné nebývá
škodné. Pr. Z. víry. Ať pro z. mistra svého
nezúfá. Hus II. 135. Vz Zapříti.

Zapřený; -en, a, o, verschlossen, zuge-
riegelt. — čím: dvéře sochorem z. Us.
Našel z-ný dům, zugemacht, zugeriegelt. Na
Ostrav. Tč. Chtěl sem tam íst a tam je za-
přené. Slez. Šd. — Z. mzda (odepřená),
versagt. Jel. — Z., verleugnet. Z. víra. Us.
Na zapřenou (tajně, neohláse jména svého).
Byli jsme tam na zapřenou. Us., Th. Vz
Zapřená.

Zapřepeliti, il, en, ení = zazpívati jako
křepelka, wie eine Wachtel singen. Vz Za-
křepeliti. Na Ostrav. Tč.

Zapřeskovati, verschnallen. Šm.

Zapřetění, n., das Verbieten. Veleš.

Zapreti, el, en, ení, zapírati = zavříti,
schliessen, einsperren, sperren. Vz Zapření,
Zapřený, Zapříti. — co. Janko ostal zapreť
dvere. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 115. Zapri
(zavři) oblok. Phld. III. 527. Čakať musel
bych snaď, až by mi oči prišlo zapreť. Phld.
III. 305. — co, koho kam. Pán zapreu
Hraška do škatule. Dbš. Sl. pov. I. 45.
Zaprel sa sám do svojej chyžky. Ib. I. 408.

— co komu. Kdo ide po zadku, nech si
zapre (zatvorí) záhradku (= práca má isť
istým poriadkom). Pořek. Zátur. — Z. =
naraziti, udeřiti, anstossen, eingreifen. —
komu kam. A tu som mu rúrou do boku
zapreu, hněd bylo po ňom. Na Slov. Černo-
hronské nář. — Z. = zavaditi, anstossen.
Bern. — Z. = opříti. — se kam čím. Tu
ten, len sa do každého zaprel hrbtem a
všetkých devät múrov sa vyvrátilo. Dbš.
Sl. pov. I. 569. — Z. = zapříti, leugnen,
verleugnen. — co. Bo jestliby ona mate-
řinskú, zaprel i já bych lásku synovskú.
Zbr. Lžd. 118. Vy, ľud marný, chlebohladný,
bez milosti, spasenia, zapreli ste ideálný
vzlet prorokov, nadšenia. Phld. III. 3. 280. —
V z Zapříti.

Zapretí, n. = zapření. Na Slov. Bern.
Zapřetiti, il, ěn, ění = zahroziti, drohen.

— komu. Zapřieti jim Kristus řka. Br. On
z-tiv jim přikázal. Sš. L. 93. Pán podlé své
lásky nezapřetil Jidášovi, aniž vyzradil skrb-
losť jeho. Sš. J. 198. Z-til duchu nečistému.
MP. Děj. bibl. II. 90. — Z. = zahaliti, za-
kryti, zavříti, schliessen, verhüllen, bedek-
ken. V tom temna noc posula vsju zemju,
rozvali sje k zemi i k oblakóm i zapřeti
zraky zapoljená i křestjan i Tatar protiv
sobě. Rkk. 51. (v Jarosl. 142.). Hanka a
po něm jiní vykládali zapřetiti chybně =
zahroziti. Vz o tom vice v Č. dodatcích
k Jg. Slov. str. 60., Mus. 1871. 419. a Listy
filol. a paedagog. II. 99., kde se též význam
skrýti, zavříti i jinými doklady doporučuje.
Cf. Zapřeti.

Zapretý = zavřený, verschlossen. Na
Slov. Vz Zapreti. Dlaň je ruka vystretá,
päsť je ruka zapretá. Hdž. Šlb. 38. Dvere
toho z-té. Dbš. Sl. pov. I. 417. Z-tú zámku
vo vrecku maj. Dbš. Obyč. 94. — Z. = za-
přený, ge-, verleugnet. Na Slov. Bern.

Zaprevitěný; -ěn, a, o = zasmetěný, za-
mazaný. Us. Holk.

Zaprevodený; -en, a, o = zavedený, ein-
geführt. Slov. Behom času prežily sa pra-
vidla Bernolákom do spisovnej reči našej
z-né. Viktorin.

Zaprevoditi, zaprevésti = zavésti, ein-
führen. Slov. — co. Že chceš zničiť vcele
pravoslavie, zaprevodiť násilne latinstvo.
Lipa III. 47. Vz předcház. — co kam jak.
S jeho privolením zaprevodil i tam liturgiu
slovanskú. Let. Mt. S. X. 1. 29.

Zapřezdívati, Spottnamen geben. Puchm.

1. Zápřež, i n. e, f. = zapřežení, die An-,
Einspannung. Na jednu z. orati (nevypřáh-
nouti, až zorá). Jednou zápřeží pole zvo-
rati. Br. Pole na jednu zápřež (co jeden
kůň za den zorá). U Rychn. Msk. Odbydeme



	219

	Zapredaný; -án, a, o = zaprodaný, ver- kauft. Na Slov. Bern. — Z. = zrazený, ver- rathen. Ib. Bern. Zapredati, zapredávati = zaprodati, ver- kaufen. Na Slov. Bern. Ve Slez. zapře- dati. Šd. — co kde zač. Oj, zapredali tam tí, zapredali my a zapredávame na trhu lichej nesvornosti za svet, za marný v po- dlej zbabelosti život biedneho Slovenstva. Sldk. 196. Vlastnú zapredal svoju krajnu ohavník. Hol. 53. Beda tebe (= tobě) i tvej duši! Zapredal si krev, rodinu za kus mi- zerného chleba. Btt. Sp. 80. — co komu zapředati. Na Ostrav. Tč. Jednu dceru měla, ďablam zapředala. Sš. P. 790. — Z. = zra- diti. Slov. Zapředati, vz Zapredati. Zapredavač, e, m. = zrádce. Na Slov. Bern. Zapredávati, vz Zapredati. Zápředek, dku, m., der Kokon. Stn. I. 17. Zapředení, n., das Einspinnen. Příznivé z. boje, günstiges Kriegsengagement. Dch. Zapředený; -en, a, o, eingesponnen. Z. jednaní s někým. Šmb. Stř. II. 206. Zápředník, a, m. = druh pavouků. Krok. Z-ci, therididae. Z. lunovitý, theridium lu- natum. Vz Frč. 123. Zapředu, vz Zapřísti. Záprek, u, m. = překážka, odpor, das Hinderniss, der Widerstand Koľké sú v tom samom už zápreky a prekážky rozkvetu a dobrobytu krajiny. Phld. III. 2. 154. Veď tieto poviestky sú tiež len výtvory ducha ces všemožné zápreky a odpory . . . Dbš. Sl. pov. I. 6. Jim k vôli opúšťa tu človek bezpečné byty svoje a vzdoruje tam hore všetkým záprekom i nebezpečenstvám. Phld IV. 265. Zapremovati, verbrämen. — co: sukni. Ros. Zapřená, é, f. Cestoval na z-nou. Us. Několikrát na z-nou do Prahy se vrátil. Pal. Děj. III. 1. 172. Býti někde na z-né. Dch. Byl tu, ale jen jako na z-nou. Šd. Marináři nelítostivě s námi zacházeli a ob- zvláště v noci někdy ledačíms na z-nou na nás hodili. Har. II. 24. Zapřenec, nce, m., renegatus, der Ver- leugnen 1531. Jg. Zapření, n. = zavření, die Verschlies- sung, Zuriegelung. Z. jezu. Mus. IX. 62. Z. dveří (zastrčení závorou). Us. — Z., die Verleugnung. Z. sebe samého. To není k z. D. Zapření kromě soudu učiněné nebývá škodné. Pr. Z. víry. Ať pro z. mistra svého nezúfá. Hus II. 135. Vz Zapříti. Zapřený; -en, a, o, verschlossen, zuge- riegelt. — čím: dvéře sochorem z. Us. Našel z-ný dům, zugemacht, zugeriegelt. Na Ostrav. Tč. Chtěl sem tam íst a tam je za- přené. Slez. Šd. — Z. mzda (odepřená), versagt. Jel. — Z., verleugnet. Z. víra. Us. Na zapřenou (tajně, neohláse jména svého). Byli jsme tam na zapřenou. Us., Th. Vz Zapřená. Zapřepeliti, il, en, ení = zazpívati jako křepelka, wie eine Wachtel singen. Vz Za- křepeliti. Na Ostrav. Tč.	Zapřeskovati, verschnallen. Šm. Zapřetění, n., das Verbieten. Veleš. Zapreti, el, en, ení, zapírati = zavříti, schliessen, einsperren, sperren. Vz Zapření, Zapřený, Zapříti. — co. Janko ostal zapreť dvere. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 115. Zapri (zavři) oblok. Phld. III. 527. Čakať musel bych snaď, až by mi oči prišlo zapreť. Phld. III. 305. — co, koho kam. Pán zapreu Hraška do škatule. Dbš. Sl. pov. I. 45. Zaprel sa sám do svojej chyžky. Ib. I. 408. — co komu. Kdo ide po zadku, nech si zapre (zatvorí) záhradku (= práca má isť istým poriadkom). Pořek. Zátur. — Z. = naraziti, udeřiti, anstossen, eingreifen. — komu kam. A tu som mu rúrou do boku zapreu, hněd bylo po ňom. Na Slov. Černo- hronské nář. — Z. = zavaditi, anstossen. Bern. — Z. = opříti. — se kam čím. Tu ten, len sa do každého zaprel hrbtem a všetkých devät múrov sa vyvrátilo. Dbš. Sl. pov. I. 569. — Z. = zapříti, leugnen, verleugnen. — co. Bo jestliby ona mate- řinskú, zaprel i já bych lásku synovskú. Zbr. Lžd. 118. Vy, ľud marný, chlebohladný, bez milosti, spasenia, zapreli ste ideálný vzlet prorokov, nadšenia. Phld. III. 3. 280. — V z Zapříti. Zapretí, n. = zapření. Na Slov. Bern. Zapřetiti, il, ěn, ění = zahroziti, drohen. — komu. Zapřieti jim Kristus řka. Br. On z-tiv jim přikázal. Sš. L. 93. Pán podlé své lásky nezapřetil Jidášovi, aniž vyzradil skrb- losť jeho. Sš. J. 198. Z-til duchu nečistému. MP. Děj. bibl. II. 90. — Z. = zahaliti, za- kryti, zavříti, schliessen, verhüllen, bedek- ken. V tom temna noc posula vsju zemju, rozvali sje k zemi i k oblakóm i zapřeti zraky zapoljená i křestjan i Tatar protiv sobě. Rkk. 51. (v Jarosl. 142.). Hanka a po něm jiní vykládali zapřetiti chybně = zahroziti. Vz o tom vice v Č. dodatcích k Jg. Slov. str. 60., Mus. 1871. 419. a Listy filol. a paedagog. II. 99., kde se též význam skrýti, zavříti i jinými doklady doporučuje. Cf. Zapřeti. Zapretý = zavřený, verschlossen. Na Slov. Vz Zapreti. Dlaň je ruka vystretá, päsť je ruka zapretá. Hdž. Šlb. 38. Dvere toho z-té. Dbš. Sl. pov. I. 417. Z-tú zámku vo vrecku maj. Dbš. Obyč. 94. — Z. = za- přený, ge-, verleugnet. Na Slov. Bern. Zaprevitěný; -ěn, a, o = zasmetěný, za- mazaný. Us. Holk. Zaprevodený; -en, a, o = zavedený, ein- geführt. Slov. Behom času prežily sa pra- vidla Bernolákom do spisovnej reči našej z-né. Viktorin. Zaprevoditi, zaprevésti = zavésti, ein- führen. Slov. — co. Že chceš zničiť vcele pravoslavie, zaprevodiť násilne latinstvo. Lipa III. 47. Vz předcház. — co kam jak. S jeho privolením zaprevodil i tam liturgiu slovanskú. Let. Mt. S. X. 1. 29. Zapřezdívati, Spottnamen geben. Puchm. 1. Zápřež, i n. e, f. = zapřežení, die An-, Einspannung. Na jednu z. orati (nevypřáh- nouti, až zorá). Jednou zápřeží pole zvo- rati. Br. Pole na jednu zápřež (co jeden kůň za den zorá). U Rychn. Msk. Odbydeme