220

to při jedné zápřeži (= najednou). V Kun-
vald. Msk. Zbylo mu orání ještě na jednu
z. (třeba mu ještě jednou jeti, aby dooral).
U Rychn. Ntk. Udělali to na jednu z. (na-
jednou); Sbírají obilí na dvojí z. (ve dvou
dílech, každý na jiném poli); Učitel učí na
dvojí z. = nejprve jedny (menší), pak druhé
(větší) děti. Prk. Na jednu z. jísti (žertem =
jednou denně). Tam jedí na jednu z. Us
u Kr. Hrad. Kšť. - Z. = potah, das Ge-
spann. Vaň.. Sych. Nakrm náležitě z. svoji.
Šbk. Z. zatáhla. Dch.

2. Zápřež, e, f. = podpora, die Stütze.
Ten dům má dobrou z. s obou stran, s jedné
školu a s druhé Hospodu. Us.

Zapřežení, n., die Ein-, Anspannung,
Bespannung, Anjochung, der Bezug. Tu
zví z z. a vezení, který počet koní má. V.
To z. (= zápřež) za zlosť nestojí. Sych.

Zapřežený = zapražený, an-, eingespannt.
Z. koně. Ddk. IV. 268.

Zápřežní, -ný = tažný, Anspann-, Zug-,
Z. kůň. Břez. 145. Z. pluh, Dch., tyčka.
NA. IV. 69.

Zápřežník, a, m., der Anspanner. D.

Zaprchati, vz Zaprchnouti.

Zaprchnouti;, chnul a chl, utí; zaprchati,
zaprchávati, zaprchovati = zavlažiti. regnen,
einnässen. — komu kdy. Na sena nám
pěkně zaprchávalo, kdyby chtělo taky na
otavu zaprchnouti. Us. Šd. Chvála pánu
Bohu, to nám na to oseníčko pěkně za-
prchává. Us. Šd. — jak. Hodně, málo za-
prchlo. Us. Nepršelo, jen tak zaprchlo, leda
prach zmočilo. Us. Tč.

Zaprchovati, vz Zaprchnouti.

Zapřibožství, n., die Gottesverleugnung.
Nebyl v nevěře své k z. postoupil. Sš. J.
284.

Zapříci, vz Zapřáhnouti.

Zapříčiněný, verursacht. Na Slov. Ne-
pokoje Jurajom z-né. Ssk. Sl. Let. I. 25.

Zapříčiniti, il, ěn, ění, zapříčiňovati,
verursachen. Na Slov. — co. Či i jeho krst
z-la Šarolta? Lipa 11. Ty nemoci zapříči-
ňuje tato nynější moderní přestrouhaná a
převrhlá civilisace; On jediné z-nil neštěstí
syna svého. Nitra VI. 282., 286. Ženil sa
pokladník Zmok a tento jeho krok z-nil
hádku veľkú, koho si pojme za manželku?
Zbr. Báj. 40. — co komu. Studia dokonal
po bordelloch a zo všetkých vecí na svete
najmieň starosti mu zapříčinila kniha. Phld.
III. 1. 18. Ó koliké môže zapříčiniť biedy
žena mužovi neverná! Zbr. Hry 108. Potla-
čovanie řeči zapříčiňuje každému členu ná-
roda takú boľasť, jakú by asi cítil, keby
mu bol jazyk skutočne z hrdla vyrvaný;
len surovci sú toho schopní dopustiť sa ta-
kého zločinu na celom národe. Ppk. I. 7.—
kde. Vonkajšou pomocou z. premeny vo
vnútorních záležitosťách srbských. Lipa 160.

Zapríčinok, nku, m., filos., causatum.
Na Slov. Ssk.

Zapříčiti, il, en, ení, vz Příčiti. — kam.
Či som do hate nezapriečil? Kyt. 1876. 22.

Zapříčkovati = závorou zamknouti, zu-
riegeln. Šp.

Zapřídati, vz Zapřísti.
Zapříhať = zapřahati. Na Zlínsku. Brt.

Zapřikázati (vz Přikázati), zapřikazo-
vati = zaporoučeti, verbieten. Hil.

Zapřikazovati, vz Zapřikázati.

Zapříkopiti, il, en, ení, zapříkopovati =
příkopem ohraditi, mit einem Graben um-
geben. — co: lesy. Us.

Zapříkopní, hinter dem Graben gelegen.
Z. hradba. NA. III. 141.

Zapříkopovati, vz Zapříkopiti.

Zapřisáhanec, nce, m., der Verschwo-
rene. Ide zelenou lúkou a na tejto postretne
sa so svojím sokom, závistníkom, z-com
nad jeho ščastím, životem. Mt. S. I. 56.

Zapřisáhání, n., das Be-, Verschwören.
D.

Zapřisáhaný, beschworen. Lpř.

Zapřisáhati, vz Zapřisáhnouti.

Zapřísáhlý = který zapřísáhl, verschwo-
ren. Z. odporník. Sych. Zapřísáhlí odpůrcové
těchto svědectví. Sš. I. 14. - proti komu.
Nepřátelé proti sobě z-lí. Sš. Sk. 45.

Zapřísáhnouti, zapřísahnouti, ul, ut, utí;
(zapřisíci, zapřisahu), sáhl, sažen, ení; zapří-
sahati, zapřisáhati, zuschwören, eidlich ver-
sichern; se, sich verschwören, sich eidlich
verbinden. Jg. — komu. Zapřisěžesta oba
sobě. BO. Bůh tobě zapřísáhl (přísahou uji-
stil). Br. — koho = přísahou zavázati, eid-
lich verbinden. Troj. Ale lépe: zaklínati koho
(skrze Boha). Jg. Císař jal se knížat prositi
a zapřisáhati, aby ho v dnešní rozhodné
chvíli neopouštěli. Ddk. II. 384. — se ko-
mu. Sych. Ona se mu musela zapřisáhať, že
to řekne; Musel se jim zapřísáhnout, že do
smrti nepoví, kde byl. Kld. I. 287., II. 273.
Zaprisahal sa jim, aby ho za živa v kotli
uvarili, ak to nie pravda. Dbš. Sl. pov. III.
95. — se proti komu. D. — se čím:
přísahou. Plk. Z. se Bohem (ne: přisáhati
u Boha). Os. — s inft. Zapřisáháme se ne-
přátelům až do poslední krůpěje krve se
brániti. Sych. Dnes se zapřisahaji muže
nikdy nepojiti. Kat. — kde. Veľkoduchého
aniž nenechává medzi živými Kaksada, čo
prám včul sa pred ukrutnými ohavník bra-
trami zaprisahal, že musí sám Proslava za-
klať. Hol. 297. — se jak. A obidvaja po-
mlčky sa zaprisahali: stoj čo stoj, princezka
musí býť mojou ženou. Mt. S. I. 55. Ruší
Zigmund pokoj, ktorý zaprisahal na dvacať
liet. Zbr. Lžd. 89. Princezku ale sedemrazy
zaprisahal, že ho nesmí prozradit; Keď sa
odberal od svojej milej, na kolenách ju za-
prisahal, aby čakala za ním za sedem rokov.
Dbš. Sl. pov. I. 5., VI. 23. — kdy. V té
noci jsem svůj život zapřísáhl vlasti. Kyt.
1876. 57. -- že. Zapřisáhl se, že mu toho
neodpustí. Ros. — se čeho = zaříci se
čeho, sich verreden, verschwören. Ničehož
ve světě se z. nemáme. Hlas.

Zapřísáhnutí, n. = zapřisežení.

Zapřisahovati, vz Zapřisáhnouti. Bern.

Zapřiséci, vz Zapřisáhnouti.

Zapřisežení, n. = zapřísáhnutí, spiknutí,
die Verschwörung. Ben. V. Z. jejich ukrotil.
Pulk.

Zapřisežený, ge-, verschworen. Martim.

Zapřísti (vz Přísti), zapřídati, zapřádati,
anspinnen, anfangen zu spinnen; předa vto-
čiti, einspinnen; předa otočiti, opřísti, za-