222

Brt. S. 3. vyd. 130., Zápor. — Vz Zapreti,
Prieti (příti).

Zapřitý = zapřený, zavřený, verschlossen.
Když prosí vně o nevěstu u zapřitých dveří,
tedy zpívají vzájemně vně i vnitř sobě od-
povídajíce. Sš. P. 426.

Zapřižený = zapřažený. Na Hané. Bkř.

Zaprlení, n. = zapálení, zahanbení. Bern.
Vz Zaprliti.

Zaprlený; -en, a, o = zapálený, zahan-
bený. Vz Zaprliti.

Zaprliti, il, en, ení, zaprlovati = zapáliti,
zahanbiti, beschämen, erröthen machen. —
koho jak. To mě tak zaprlilo. Na Mor.
Šd. — se = zapáliti se, zapýřiti se, sich
schämen, schamroth werden. Bern.

Zaprlovati, vz Zaprliti.

Zaprodajný = na prodej jsoucí, feil, be-
stechlich. Chmel.

Zaprodání, n., der Verkauf. Vz Zaprodati.

Zaprodaný; -án, a, o, verkauft. Vz Za-
prodati.

Zaprodati (vz Prodati), zaprodávati, ver-
kaufen. — co = prodati. Ros., Sych. Z. své
právo. Dch. Tak všecky děti zaprodal. Kld.
II. 83. — co komu: synu dům. Zlob. Z.
se peklu. Vrch. Z-dal sem tě Turku škare-
dému. Sš. P. 145. — se někomu (v moc
se mu cele podati, sich eigen geben, sich
verkaufen). Chmel. — co kam. Josefa za-
prodali bratří do Egypta. Sš. Sk. 51. —
co jak. Z-dal hrad svój Buzov pod takú
úmluvú, že . . . Půh. II. 395. Abychom to
místo jakožto dědičné věrným poddaným
dle milostivé libosti zaprodali. 1732. Děj.
Vsetínské str. 273. Vck.

Zaprodavce, e, m., der Mäkler. Šm.

Zaproklatovati = říci proklatý, ver-
flucht sagen, fluchen. Puchm.

Zaprorokovati, ein wenig wahrsagen. —
komu. Já ti zaprorokujem, čo náleží robiť
tebe (tobě). Zbr. Hry. 60.

Zaprositi, vz Prositi; zaprošovati, za-
prášeti, anfangen zu bitten. — koho. Plk. —
co: Ktož sie bude postiti anebo mše zaprá-
šeti. Mus. 1880. 296. Aby mše zaprosili. Št.
Kn. š. 11. Však to nenie tobě hřiech; pakli
jest, ale malý, odbudeš ho almužnú, zaprosíš
mši, dáš kněžím platu dvě kopě a budú za
tě věčně zpievati vigilie. Hus II. 357. — co
komu. Prosila sem, aby mi ho nahého ne-
pochovávali, že se (= si) někde zaprosím
(košili). Slez. Šd. Z. si soudce (prose od-
vrátiti, einen Richter verwerfen). Chmel. —
koho oč, k čemu. Us. Tč. — koho jak.
Pěkně-li tě zaprosi, udělej mu to. Mor. Šd.
— koho kam nač: k sobě na oběd (po-
zvati, wohin bitten, einladen). Us. I vás,
páni, všetkých zaprošujem za hosťov do
zámku. Zbr. Hry. 137.

Zaprostírati, vz Zaprostříti.

Zaprostiti, il, štěn, ění = zamířiti, Rich-
tung nehmen. — kam. Kam zaprostí, tam
jde. Na Ostrav. Tě. Zaprostil přímo do lesa.
Ib. Tč. Zaprostil tam cestu. Ib. Tč.

Zaprostranný = příliš prostranný, ši-
roký, zu weit. Z. výměr. Mark.

Zaprostřední, auf das mittlere folgend.
Z prostředních a z-ních věků, aus dem
Mittelalter und Nachmittelalter. Č.

Zaprostříti, stru,el, en, ení, zaprostírati,
überdecken. — co čím: papírem. Us. Šd.

Zaprošovati, vz Zaprositi.

Zaprováděti, vz Zaprovoditi. Na Ostrav.
Tč.

Zaprovoditi, il, děn, ění a zen, ení; za-
provázeti, zaprovozovati = až někam provo-
diti, hinbegleiten, hinführen, hinbringen —
koho kam. Mnoho duší do temnice zapro-
vodí. Omyl. 49.

Zaprovozovati, vz Zaprovoditi.

Záprseň, sně, f., záhrobec před stavením,
záhrobeň, podezdívka okolo stavení. Us. Ehr.,
Jir., Kd. — Z. = předprseň, die Brustwehr.
S. N.

Zaprskání, n., die Bespritzung; Be-
speiung.

Zaprskaný; -án, a, o, bespritzt; bespieen.
Kotel je od trnek (povidel) z-ný (když po-
vidla se vaří). Mor. Šd. Podlaha od vápna
z-ná (když se bílí). Šd.

Zaprskati; zaprsknouti, sknul a skl, ut,
utí; zaprskovati, zaprskávati, an-, bespritzen.
— co: příval zaprskal osení. Ros. Prská
slinami (mluvě) a celého mě zaprskal. Us.
Šd. — komu. Komu zaprskne kolčava oči,
ten oslepne. U Kr. Hrad. Kšť. — (co) kam.
Zaprskni tam něco, ať není holé místo. Mor.
Šd. Jiskra zaprskla až do slámy a zapálila.
Us. Tč. - kam proč jak. Zaprskej honem
do města pro doktora (zaběhni, zajdi). Na
Ostrav. Tč. — co, kam čím. Šat blátem z.
Us. Tč. Oko koni vodou z. Db. Oči slinami
někomu z. Us.

Zaprskávati, vz Zaprskati.

Zaprsknouti, vz Zaprskati.

Zaprsknutí, n., vz Zaprskání.

Zaprsknutý, bespritzt.

Zaprskovati, vz Zaprskati.

Záprstí, n., metacarpus, das Metakarpium,
die Mittelhand. Z. obsahuje pět mírně dlou-
hých, trubkovitých kostí. Vz Schd. II. 325.,
Nz. lk.

Záprstní kosti, die Mittelhandknochen.
Nz.

Zapršalý, vz Zapršeti. Bor sa so svetom
a trp na posteli, básnickým letom buď hrdina
smelý! A padni z letov jak cnosť zneuznalá,
zahrada kvetov zlosťou zapršalá. Syt. Táb.
298.

Zapršeti, el, ení, ein wenig regnen, an-
fangen zu regnen; aus einander springen,
in Stücke zerfallen. — abs. Kdyby jenom
zapršelo, aby ovsy nalily. Us. Ntk. — komu.
Již nám sotva zaprší. Us. — jak. Trochu
zapršelo, ledva že prach zmokl. Us. Tč. Svá-
tost roztříštěná v pádu třeskném na podlahu
chrámu rozpršela deštěm drahokamů. Čch.
Bs. 69. — kde komu. Trávu, seno nám na
pokosách zapršelo (zamočilo). Us. na Ostrav.
Tč.

Záprška, y, f., ein kleiner Regen, ein
Spritzer. Přišla jen z., co prach zapršela.
Na Ostrav Tč.

Zaprtačiti, il, en, ení, vz Prtačiti. Us.
Šd.

Zaprtalosť, i, f. = zatvrdlosť, zacpanosť,
die Verstopfung, Verhärtung, Anschoppung.
Z. plícná. Jád.