223

Zaprtalý = zatvrdlý, zapeklý, zacpaný,
verstopft, verhärtet. Z. hlíza, Ja., útroby
břišné. Rostl.

Zaprtání, n., vz Zakrnění, Zaprtati.

Zaprtati, zaprtnouti, tl, ut, utí = zkaziti,

verderben, verpfuschen, Ros.; zatvrditi, za-
cpati, verhärten, verstopfen. — co čím. Us.
Tč. — co, se kam = zašprtnouti. Šd.

Záprtek, tku, m., lépe než: záprdek =
vejce zkažené, jalové, smrduté, potřepek. Jg.,
Brt., Bkř., Pk., Šd. Z-tek, co smrdí na de-
váté hony. Mor. Brt. Ze p-ku kuřete míti
nemůžete, ani čížka z krkavčího vejce. Lom.,
Č. M. 214 — Z. = i jiná pokažená věc. —
Z. = nadávka zakrsalým n. špinavým. Ty
ševcovský z-ku! Us., Jg. Jsi malá jako z.
Slez. Šd., Vck. — Z. = poslední ptáče
v hnízdě, der Nesthocker. Z Místska. Tkd. —
Tu noc ze soboty na svatodušní neděli ženou
brzy z rána dobytek na pastvu, brzy po
půl noci. Když lidé ráno vstávají, pasáci
už ženou z pastvy domů. Hospodyně upeče
každému pasákovi zavinutý koláč, kterému
říkají zahybáč. Který pasák nejpozději na
pastvu přižene, tomu říkají záprtek a vy-
práskají mu. U Vyzôvic. Šd.

Zaprtiti, il, cen, ení, zaprcovati = za-
prtati. Z. wit.

Zapru, vz Zapříti.

Zaprunovati, verbrunnen, v horn. Šp.

Zapruditi, il, děn, ění a zen, ení; za-
pruzovati = pruzením hnáti. Ros. — Z. =
zanítiti, entzünden. — co, se čím: nějakou
čásť těla chůzí, močí.

Zaprudkalý, herblich? Z. záchuť. Rostl.
III. b. 145.

Zaprútkovati = proutím zaplésti, zastr-
čiti, mit Ruthen ausflechten, verrammeln.
— co kde. Děravé dno na lésce z. Mor.
Šd.

Zapruzení, n., die Schwitze.

Zapruzovati, vz Zapruditi.

Zápruží, n. = plot, týn, hráz, der Zaun,
die Feldgränze; náspy, die Schanze, Ver-
schanzung. Jg. Ve vojen. stavitelství = pa-
rallela, příkop rovnoběžný ke zdi pevnostní,
rovnoběžka, die Parallele, Tranchée. Vz
S. N., NA. III. 158. Přední z., die Vorpa-
rallele; chodby v z., das Cheminement. Čsk.

Zápružní zákop. NA. III. 161. Vz Zá-
pruží.

Zaprv = zprva, früher, ehemals, ehedem.
Z. to tak bylo, ale včil se časy změnily.
Na Ostrav. Tě.

Za prvé, za druhé atd., lépe: po prvé, po
druhé. Vz Brs. 267., Ht. Brs. 289. Ale na
Mor. říkají také: za jedno, za druhé a: po
prvé, po druhé atd. znamená tam něco ji-
ného. Vz. Pdg. 1881. 138. (Brt.).

Zaprýskati, zaprýštiti = zaprskati, be-
spritzen. — co čím. Mor. Té. — kam.
Voda zaprýštila až k nám, jak ju vypustil.
Mor. Tč.

Zaprýštiti, vz Zaprýskati.

Zaprzniti, il, ěn, ění = naprzniti. Ros.

Zapsalý, eingeschrieben, eingetragen. —
kam: v zemské dsky. Arch. II. 512.

Zapsanec, nce, m. = vypověděnec, der
Verbannte. Jel. — Z. = zapsaný, nekatolík,

odpadlík, der Akatholik. Us. okolo Řípa.
Dch.

Zapsání, zapisování, n., die Einschreibung,
Eintragung, Notirung. Z. (zápis) vlastní ruky,
V., dlužní. D. Z. ceny, die Preisnotirung.
Šp. Z. do inventáře. Šp. A od takových
svědků z. písaři městskému po dvou gro-
ších českých. Vác. XXVIII. Z. listovní v za-
stoupení pro jakoukoli věc. Vz Zř. zem.
Jir. C. 18. Z. knihami veřejnými (vložení
do kněh), die Anschreibung, Einverleibung.
J. tr. — kam: v počet svatých. Aqu.

Zapsaný; zapsán, a, o, eingeschrieben,
eingetragen, notirt. Vz Zapsati. Z-ný statek
držeti (v zápisech, v zabavení). D. Z. vojsko.
Chmel. Co se hlavních peněz z-ných s úroky
dotýče, neviděli jsme těch listů. NB. Tč.
217.— čím: z. dědicem. Jel. — zač: statek
za věno z. Aqu. — kde. Statek v zemských
deskách z-ný. Us. Měl ho v černé knize
zapsaného (neměl ho rád). Us. Na Penčicích
mám peníze z-né. Půh. II. 603. — jak
(kdy). Item kdo by prodal dědictví jemu
od někoho po smrti s uvázáním zapsané.
Vš. 172. Společenstvo z-né s ručením obme-
zeným, neobmezeným, registrirte Genossen-
schaft mit beschränkter, unbeschränkter
Haftung. Us. Pdl. Že sahal na naše lidi,
kteréž v zápisiech máte ciesařovým majesta-
tem zapsané. Arch. III. 13. — komu. Dě-
dictví tobě z-né. Vš. — kam čím. Právo za-
psané v tu půdu čela potem. Čch. L. k. 76.

Zapsati, píši, piš, píše (íc), psal, án, ání;
zapisovati, zapísati = zaznamenati, ein-, an-,
aufschreiben, eintragen, verzeichnen; kni-
hami, dskami ujistiti, in die Bücher ein-
tragen, bücherlich versichern, intabuliren;
zápisem ujistiti, přivlastniti, dáti, verschrei-
ben, schriftlich zueignen o. versichern, ver-
briefen ; vyobcovati, ächten; se, sich ein-,
auf-, verschreiben. Jg. — abs. Dáti se za-
psati. Us. Když je (očistníky pohnaný) bude
jmenovati, mají hned zapsáni býti. Zř. F.
I. C. XXXIV. — co. V. Dle pověsti, kte-
rou zapsal dějepisec. Tk. Kam jen to za-
psat (říkají, když se něčemu neobyčejnému
diví ku př., že k nim přišel) ? Toto narození
zapsal Pistor. Dač. 1. 46. Zapsati vojsko,
Chmel., žáka, známku nějakou. A móž své
z., komu chce. O. z D. Platy dědičné, věčné
z. Sob. 91. Písař má jeho svědomí z. a
potom čísti na soudu. Zř. F. I. B. XXXIX.
— co, se kam (čím): něco do register,
V., do knih, D., Kom., do pamětní knihy,
dlužní list, dluh, dům do desk zemských,
Us., do knihy, do protokolu. J. tr. Z. ně-
koho v počet přátel, V., v knihu, ingros-
siren, Arch. III. 238., se v knihu, J. tr., Us.,
něco v akta, Bel., něco v dsky, Arch. IV.
444., Vš. Jir. 212., 241., Let. čes. 257., v pří-
jem. J. tr. A cožby se takto směnilo, to aby
v desky zemské k těm nebo k tomu zámku
vloženo a zapsáno bylo podlé pořádku.
Zř. F. I. B. 14. Své příběhy do knihy za-
pisovati. Žáka do školy z. Tč. Zapiš si to
do komína (= zapomeň na to). Us. Šd. Za-
pište mu to na kožu, aby nezabudol (vy-
práskejte mu). Lipa I. 85., Zátur. Zapiš si
to za ucho, za uši, nimm dirs ad notam.
Dch., Šd. Rada muož dluh obci potřebný