Předchozí (222)  Strana:223  Další (224) |
|
|||
223
|
|||
|
|||
Zaprtalý = zatvrdlý, zapeklý, zacpaný,
verstopft, verhärtet. Z. hlíza, Ja., útroby břišné. Rostl. Zaprtání, n., vz Zakrnění, Zaprtati.
Zaprtati, zaprtnouti, tl, ut, utí = zkaziti,
verderben, verpfuschen, Ros.; zatvrditi, za-
cpati, verhärten, verstopfen. — co čím. Us. Tč. — co, se kam = zašprtnouti. Šd. Záprtek, tku, m., lépe než: záprdek =
vejce zkažené, jalové, smrduté, potřepek. Jg., Brt., Bkř., Pk., Šd. Z-tek, co smrdí na de- váté hony. Mor. Brt. Ze p-ku kuřete míti nemůžete, ani čížka z krkavčího vejce. Lom., Č. M. 214 — Z. = i jiná pokažená věc. — Z. = nadávka zakrsalým n. špinavým. Ty ševcovský z-ku! Us., Jg. Jsi malá jako z. Slez. Šd., Vck. — Z. = poslední ptáče v hnízdě, der Nesthocker. Z Místska. Tkd. — Tu noc ze soboty na svatodušní neděli ženou brzy z rána dobytek na pastvu, brzy po půl noci. Když lidé ráno vstávají, pasáci už ženou z pastvy domů. Hospodyně upeče každému pasákovi zavinutý koláč, kterému říkají zahybáč. Který pasák nejpozději na pastvu přižene, tomu říkají záprtek a vy- práskají mu. U Vyzôvic. Šd. Zaprtiti, il, cen, ení, zaprcovati = za-
prtati. Z. wit. Zapru, vz Zapříti.
Zaprunovati, verbrunnen, v horn. Šp.
Zapruditi, il, děn, ění a zen, ení; za-
pruzovati = pruzením hnáti. Ros. — Z. = zanítiti, entzünden. — co, se čím: nějakou čásť těla chůzí, močí. Zaprudkalý, herblich? Z. záchuť. Rostl.
III. b. 145. Zaprútkovati = proutím zaplésti, zastr-
čiti, mit Ruthen ausflechten, verrammeln. — co kde. Děravé dno na lésce z. Mor. Šd. Zapruzení, n., die Schwitze.
Zapruzovati, vz Zapruditi.
Zápruží, n. = plot, týn, hráz, der Zaun,
die Feldgränze; náspy, die Schanze, Ver- schanzung. Jg. Ve vojen. stavitelství = pa- rallela, příkop rovnoběžný ke zdi pevnostní, rovnoběžka, die Parallele, Tranchée. Vz S. N., NA. III. 158. Přední z., die Vorpa- rallele; chodby v z., das Cheminement. Čsk. Zápružní zákop. NA. III. 161. Vz Zá-
pruží. Zaprv = zprva, früher, ehemals, ehedem.
Z. to tak bylo, ale včil se časy změnily. Na Ostrav. Tě. Za prvé, za druhé atd., lépe: po prvé, po
druhé. Vz Brs. 267., Ht. Brs. 289. Ale na Mor. říkají také: za jedno, za druhé a: po prvé, po druhé atd. znamená tam něco ji- ného. Vz. Pdg. 1881. 138. (Brt.). Zaprýskati, zaprýštiti = zaprskati, be-
spritzen. — co čím. Mor. Té. — kam. Voda zaprýštila až k nám, jak ju vypustil. Mor. Tč. Zaprýštiti, vz Zaprýskati.
Zaprzniti, il, ěn, ění = naprzniti. Ros.
Zapsalý, eingeschrieben, eingetragen. —
kam: v zemské dsky. Arch. II. 512. Zapsanec, nce, m. = vypověděnec, der
Verbannte. Jel. — Z. = zapsaný, nekatolík, |
odpadlík, der Akatholik. Us. okolo Řípa.
Dch. Zapsání, zapisování, n., die Einschreibung,
Eintragung, Notirung. Z. (zápis) vlastní ruky, V., dlužní. D. Z. ceny, die Preisnotirung. Šp. Z. do inventáře. Šp. A od takových svědků z. písaři městskému po dvou gro- ších českých. Vác. XXVIII. Z. listovní v za- stoupení pro jakoukoli věc. Vz Zř. zem. Jir. C. 18. Z. knihami veřejnými (vložení do kněh), die Anschreibung, Einverleibung. J. tr. — kam: v počet svatých. Aqu. Zapsaný; zapsán, a, o, eingeschrieben,
eingetragen, notirt. Vz Zapsati. Z-ný statek držeti (v zápisech, v zabavení). D. Z. vojsko. Chmel. Co se hlavních peněz z-ných s úroky dotýče, neviděli jsme těch listů. NB. Tč. 217.— čím: z. dědicem. Jel. — zač: statek za věno z. Aqu. — kde. Statek v zemských deskách z-ný. Us. Měl ho v černé knize zapsaného (neměl ho rád). Us. Na Penčicích mám peníze z-né. Půh. II. 603. — jak (kdy). Item kdo by prodal dědictví jemu od někoho po smrti s uvázáním zapsané. Vš. 172. Společenstvo z-né s ručením obme- zeným, neobmezeným, registrirte Genossen- schaft mit beschränkter, unbeschränkter Haftung. Us. Pdl. Že sahal na naše lidi, kteréž v zápisiech máte ciesařovým majesta- tem zapsané. Arch. III. 13. — komu. Dě- dictví tobě z-né. Vš. — kam čím. Právo za- psané v tu půdu čela potem. Čch. L. k. 76. Zapsati, píši, piš, píše (íc), psal, án, ání;
zapisovati, zapísati = zaznamenati, ein-, an-, aufschreiben, eintragen, verzeichnen; kni- hami, dskami ujistiti, in die Bücher ein- tragen, bücherlich versichern, intabuliren; zápisem ujistiti, přivlastniti, dáti, verschrei- ben, schriftlich zueignen o. versichern, ver- briefen ; vyobcovati, ächten; se, sich ein-, auf-, verschreiben. Jg. — abs. Dáti se za- psati. Us. Když je (očistníky pohnaný) bude jmenovati, mají hned zapsáni býti. Zř. F. I. C. XXXIV. — co. V. Dle pověsti, kte- rou zapsal dějepisec. Tk. Kam jen to za- psat (říkají, když se něčemu neobyčejnému diví ku př., že k nim přišel) ? Toto narození zapsal Pistor. Dač. 1. 46. Zapsati vojsko, Chmel., žáka, známku nějakou. A móž své z., komu chce. O. z D. Platy dědičné, věčné z. Sob. 91. Písař má jeho svědomí z. a potom čísti na soudu. Zř. F. I. B. XXXIX. — co, se kam (čím): něco do register, V., do knih, D., Kom., do pamětní knihy, dlužní list, dluh, dům do desk zemských, Us., do knihy, do protokolu. J. tr. Z. ně- koho v počet přátel, V., v knihu, ingros- siren, Arch. III. 238., se v knihu, J. tr., Us., něco v akta, Bel., něco v dsky, Arch. IV. 444., Vš. Jir. 212., 241., Let. čes. 257., v pří- jem. J. tr. A cožby se takto směnilo, to aby v desky zemské k těm nebo k tomu zámku vloženo a zapsáno bylo podlé pořádku. Zř. F. I. B. 14. Své příběhy do knihy za- pisovati. Žáka do školy z. Tč. Zapiš si to do komína (= zapomeň na to). Us. Šd. Za- pište mu to na kožu, aby nezabudol (vy- práskejte mu). Lipa I. 85., Zátur. Zapiš si to za ucho, za uši, nimm dirs ad notam. Dch., Šd. Rada muož dluh obci potřebný |
||
|
|||
Předchozí (222)  Strana:223  Další (224) |