Předchozí (224)  Strana:225  Další (226) |
|
|||
225
|
|||
|
|||
psal, podlé toho se vždy zachovej. Zř. F. I.
C. XVII. Měl-liby se kto komu zavázati pod pokutú v statek uvázání, toho purkrabí registry nezapisuj, než ukaž jemu ke dskám. VI. zř. 398. Z. něco protokolem, veřejnými knihami, listem, pro Něco n. v něčem, zá- stavou v jisté summě. J. tr. Z. čím co na něco, vz Komín. Zapište to bílú křídú, za- pište to na čárečky, na dvérečka (co jsem vypil). Pís. Brt. Spoustou črt se zapsal ko- váři hluboko boj vnitra do tváři. Čch. Statky svobodné, zemské dskami zemskými z. Dač. I. 131. Nepriateľstvo zapiš vodou, aby čo najskôr do zábudku prišlo. Zátur. Priat. IV. 127. A to oba fojti registry svými rychtář- skými zapsaly a jest tomu na 4 léta. NB. Tč. 228. Přievod ten dskami zapsán byl. Vš. Jir. 235. Žádný dědictvie žádného za- pisovati listem ani kšaftem nemóže. Vš. 316. Hanušovi dskami zemskými z. Arch. I. 410. Ježto mi to strýc mój zapsal dobrým listem. Půh. II. 113. Vz Z. co jak. — kdy. Za živa zapsal ďáblu svou duši. Stnk. O sl. her. 139. Hde (kde), má milá, hde se skovať, zétra budó zapisovať (na vojnu). Čes. mor. ps. 244. Historie knihu zapísanú tebe (tobě) zvláštne do ruk podáva; nuž ty zapiš tam si tvoju stranu časom, ktorý tebe nastáva. Hdž. Rkp. Mezi tím zapsal mi na dvoře v Petrovi- cích . . . Půh. II. 311. — se. Z. se jako rukojmě. Plk. Má plniti podlé listu, jakož se zapsal. Půh. I. 310., II. 603. — se s kým = puntovati se. Bart. I. 14. Také rač vě- děti, že sem se s Šoftem spolu zapsal, žeť; nám pomáhati má. Arch. IV. 21. — s inft. Ten se již zapiš na tom dosti míti. Tov. 151. Zapsíkati (zapšíkati. Ros.); zapsíknouti, knul a kl, ut, utí = začíti psíkati, sipěti, sičeti, zu zischen anfangen. — koho = psí- káním zahnati, auszischen. Res. — na koho. Us. Jg. Zapsíknouti, vz Zapsíkati. Zapská, é. f. Vz Blk. Kfsk. 1458. Zapský, ého, m. Z. ze Zap, starožitná rodina vládycká. Vz S. N., Blk. Kfsk. 921., 922., Sdl. I. 212. Zapsouti, ul, ut, utí = zkaziti, verderben.
Na Ostrav. Tč. Zapsovati, zapsouti = zapustiti, zkaziti
Výb. I. 719., Št. Zapščkati, aufniesen, einen Nieser ma-
chen. — se komu. Zapščkalo se mu. Na Ostrav. Tč. Zapšklý = zakrnělý. U Prušperka. Mtl
Zapšouknouti, kl, ut, utí = zatopiti,
einheizen. Zapšoukni, ať není tak pusto
(smutno). U Rychn. Msk. — Z, einen Furz
fahren lassen. Us.
Zapštilosť, i, f. = zasmušilosť, die Sauer
sichtigkeit. Us. Zapštilý = zasmušilý, sauersichtig. Koubl. Zapštiti se, il, ění = zazliti se, böse werden, sich entrüsten, sauer sehen. — proti komu. Mus. Záptačí, n., jm. dvoru u Berouna. Vz
Blk. Kfsk. 1037. Zapučený; -en, a, o, eingewuchert. Z.
bejlí. Šp. Zapučiti, il, en, ení = umačkati, er-
drücken. — se kde kdy. V tom tisku Kottův : česko-něm.slovník. V.
|
v kostele už mnoho lidu se zapučilo. Na
Dstrav. Tč. — se = zarůsti, wuchern, ver- wachsen. — se kde. Pýr na tom poli se zapučil. Puch. Zapučivý = bujný, üppig. Z. pýr, zuna. Zapučnati, aufquellen, anquellen. Dej vody do hrachu, ať drobet zapučná. Na Ostrav. Tč. Okno z-lo. Us. Vz Zabobněti. Zapuditel, e, m., der Vertreiber. Kon. Zapuditelka, y, zapuditelkyně, ě, f., die Vertreiberin. Jg. Zapuditi, puď, dě (íc), il, zen, ení; za-
pouzeti, el, en a ín, ení; zapuzovati = za- mhnati, vertreiben, von sich verbannen, Ver- stossen, ausbeizen. — co, koho: ženu, Br., muže, Dal., bolesť, nemoc, zlosť, V., lho- stejnosť. Jel., dlouhou chvíli, D., žízeň, Br., něčí smutek. Troj. List tento papežský za- puzuje také všeliké pochybnosti o roku úmrtí Biskupa Jindřicha. Ddk. III. 185. Hlad z. Ler. Nebuď detská, zapuď strachy. Phld. IV. 25. Říkaje amen, čerta nezapudíš. Pořek. Šd.Málo sršňů mnoho much zapúzie zapouzí). Dal. — koho odkud: dítě od sebe z. (zavrci). D. A práv jeho nezapudil sem ote mne. Ž. wit. 17., 23. Nepřítele střelbou z lesa z. Us. Z-dil ho s cesty, se střechy. Manželku od sebe zapudil. Us. Ne- štěstí od země zapuďte. Msn. Or. 158. Po- líbení Hynkovo zapudilo trudné myšlénky z jejího srdce. Němc. I. 194 Čím viece milosť tělesnú od sebe zapudí člověk, tiem viece okusí milosti božské. Hus. III. 145. — odkud kdy. Otec jeho pojal ji za manželku, ale již v prvním roce ji od sebe zapudil. Ddk. III. 49. — co, koho čím: oblaky vě- trem. V. Tmy noční pochodněmi, Troj.; něco palčivou vodou. D. — kam: až k hradbám města. Nepřítele s cesty do ryb- níka, na pole, za les z. Us. Z-dil je do tá- bora nepřátelského. Ddk. Zapudlivosť, i, f., die Abstossbarkeit. Zapudlivý = zapuzující, abwehrend, ab- stossend. Jg. Zápudný = k zapuzení se vztahující.
Knížky z-dné (Bannbrief) dané duši jako cizoložnici. Hugo. Z. list = propustný, dei Scheidebrief (u židů). Sš. Mt. 259. Zapudov, a, m., ves u Mnich. Hradiště.
Vz Blk. Kfsk. 249. Zapudrování, n., die Einpuderung. Bern. Zapudrovaný; -án, a, o, eingepudert. Bern. Zapudrovati, einpudern. Zapudzovati = zapuzovati. Na Slov. Bern. Zápuch, u, m. = zapuchnutí, das An-,
Aufschwellen. Na Slov. Zapuchání, n. = opuchání, das An-
schwellen, die Anschwellung. Bern. Zapuchati, zapuchávati , zapuchnouti,
chnul a chl, utí = opuchati, anschwellen. Bern. — komu. Zapuchají mu nohy. Us. Vz Zapuchnouti. Zapuchávati, vz Zapuchati.
Zapuchle, geschwollen. Zapuchlina, y, f. = napuchlina, opuch- lina, die Geschwulst. Bern., Pl. Zapuchlivě = zapuchle. Zapuchlivosť, i, f. = zapuchlina. Bern. 304
|
||
|
|||
Předchozí (224)  Strana:225  Další (226) |