225

psal, podlé toho se vždy zachovej. Zř. F. I.
C. XVII. Měl-liby se kto komu zavázati
pod pokutú v statek uvázání, toho purkrabí
registry nezapisuj, než ukaž jemu ke dskám.
VI. zř. 398. Z. něco protokolem, veřejnými
knihami, listem, pro Něco n. v něčem, zá-
stavou v jisté summě. J. tr. Z. čím co na
něco, vz Komín. Zapište to bílú křídú, za-
pište to na čárečky, na dvérečka (co jsem
vypil). Pís. Brt. Spoustou črt se zapsal ko-
váři hluboko boj vnitra do tváři. Čch. Statky
svobodné, zemské dskami zemskými z. Dač.
I. 131. Nepriateľstvo zapiš vodou, aby čo
najskôr do zábudku prišlo. Zátur. Priat. IV.
127. A to oba fojti registry svými rychtář-
skými zapsaly a jest tomu na 4 léta. NB.
Tč. 228. Přievod ten dskami zapsán byl.
Vš. Jir. 235. Žádný dědictvie žádného za-
pisovati listem ani kšaftem nemóže. Vš. 316.
Hanušovi dskami zemskými z. Arch. I. 410.
Ježto mi to strýc mój zapsal dobrým listem.
Půh. II. 113. Vz Z. co jak. — kdy. Za živa
zapsal ďáblu svou duši. Stnk. O sl. her. 139.
Hde (kde), má milá, hde se skovať, zétra
budó zapisovať (na vojnu). Čes. mor. ps. 244.
Historie knihu zapísanú tebe (tobě) zvláštne
do ruk podáva; nuž ty zapiš tam si tvoju
stranu časom, ktorý tebe nastáva. Hdž. Rkp.
Mezi tím zapsal mi na dvoře v Petrovi-
cích . . . Půh. II. 311. — se. Z. se jako
rukojmě. Plk. Má plniti podlé listu, jakož
se zapsal. Půh. I. 310., II. 603. — se s kým
= puntovati se. Bart. I. 14. Také rač vě-
děti, že sem se s Šoftem spolu zapsal, žeť;
nám pomáhati má. Arch. IV. 21. — s inft.
Ten se již zapiš na tom dosti míti. Tov. 151.
Zapsíkati (zapšíkati. Ros.); zapsíknouti,
knul a kl, ut, utí = začíti psíkati, sipěti,
sičeti, zu zischen anfangen. — koho = psí-
káním zahnati, auszischen. Res. — na koho.
Us. Jg.
Zapsíknouti, vz Zapsíkati.
Zapská, é. f. Vz Blk. Kfsk. 1458.
Zapský, ého, m. Z. ze Zap, starožitná
rodina vládycká. Vz S. N., Blk. Kfsk. 921.,
922., Sdl. I. 212.

Zapsouti, ul, ut, utí = zkaziti, verderben.
Na Ostrav. Tč.

Zapsovati, zapsouti = zapustiti, zkaziti
Výb. I. 719., Št.

Zapščkati, aufniesen, einen Nieser ma-
chen. — se komu. Zapščkalo se mu. Na
Ostrav. Tč.

Zapšklý = zakrnělý. U Prušperka. Mtl

Zapšouknouti, kl, ut, utí = zatopiti,

einheizen. Zapšoukni, ať není tak pusto

(smutno). U Rychn. Msk. — Z, einen Furz

fahren lassen. Us.

Zapštilosť, i, f. = zasmušilosť, die Sauer
sichtigkeit. Us.
Zapštilý = zasmušilý, sauersichtig. Koubl.
Zapštiti se, il, ění = zazliti se, böse
werden, sich entrüsten, sauer sehen. — proti
komu. Mus.

Záptačí, n., jm. dvoru u Berouna. Vz
Blk. Kfsk. 1037.

Zapučený; -en, a, o, eingewuchert. Z.
bejlí. Šp.

Zapučiti, il, en, ení = umačkati, er-
drücken. — se kde kdy. V tom tisku

Kottův : česko-něm.slovník. V.

v kostele už mnoho lidu se zapučilo. Na
Dstrav. Tč. — se = zarůsti, wuchern, ver-
wachsen. — se kde. Pýr na tom poli se
zapučil. Puch.
Zapučivý = bujný, üppig. Z. pýr, zuna.
Zapučnati, aufquellen, anquellen. Dej
vody do hrachu, ať drobet zapučná. Na
Ostrav. Tč. Okno z-lo. Us. Vz Zabobněti.
Zapuditel, e, m., der Vertreiber. Kon.
Zapuditelka, y, zapuditelkyně, ě, f., die
Vertreiberin. Jg.

Zapuditi, puď, dě (íc), il, zen, ení; za-
pouzeti, el, en a ín, ení; zapuzovati = za-
mhnati, vertreiben, von sich verbannen, Ver-
stossen, ausbeizen. — co, koho: ženu, Br.,
muže, Dal., bolesť, nemoc, zlosť, V., lho-
stejnosť. Jel., dlouhou chvíli, D., žízeň, Br.,
něčí smutek. Troj. List tento papežský za-
puzuje také všeliké pochybnosti o roku
úmrtí Biskupa Jindřicha. Ddk. III. 185.
Hlad z. Ler. Nebuď detská, zapuď strachy.
Phld. IV. 25. Říkaje amen, čerta nezapudíš.
Pořek. Šd.Málo sršňů mnoho much zapúzie
zapouzí). Dal. — koho odkud: dítě od
sebe z. (zavrci). D. A práv jeho nezapudil
sem ote mne. Ž. wit. 17., 23. Nepřítele
střelbou z lesa z. Us. Z-dil ho s cesty, se
střechy. Manželku od sebe zapudil. Us. Ne-
štěstí od země zapuďte. Msn. Or. 158. Po-
líbení Hynkovo zapudilo trudné myšlénky
z jejího srdce. Němc. I. 194 Čím viece
milosť tělesnú od sebe zapudí člověk, tiem
viece okusí milosti božské. Hus. III. 145. —
odkud kdy. Otec jeho pojal ji za manželku,
ale již v prvním roce ji od sebe zapudil.
Ddk. III. 49. — co, koho čím: oblaky vě-
trem. V. Tmy noční pochodněmi, Troj.;
něco palčivou vodou. D. — kam: až
k hradbám města. Nepřítele s cesty do ryb-
níka, na pole, za les z. Us. Z-dil je do tá-
bora nepřátelského. Ddk.
Zapudlivosť, i, f., die Abstossbarkeit.
Zapudlivý = zapuzující, abwehrend, ab-
stossend. Jg.

Zápudný = k zapuzení se vztahující.
Knížky z-dné (Bannbrief) dané duši jako
cizoložnici. Hugo. Z. list = propustný, dei
Scheidebrief (u židů). Sš. Mt. 259.

Zapudov, a, m., ves u Mnich. Hradiště.
Vz Blk. Kfsk. 249.
Zapudrování, n., die Einpuderung. Bern.
Zapudrovaný; -án, a, o, eingepudert.
Bern.
Zapudrovati, einpudern.
Zapudzovati = zapuzovati. Na Slov.
Bern.

Zápuch, u, m. = zapuchnutí, das An-,
Aufschwellen. Na Slov.

Zapuchání, n. = opuchání, das An-
schwellen, die Anschwellung. Bern.

Zapuchati, zapuchávati , zapuchnouti,
chnul a chl, utí = opuchati, anschwellen.
Bern. — komu. Zapuchají mu nohy. Us.
Vz Zapuchnouti.

Zapuchávati, vz Zapuchati.
Zapuchle, geschwollen.
Zapuchlina, y, f. = napuchlina, opuch-
lina, die Geschwulst. Bern., Pl.
Zapuchlivě = zapuchle.
Zapuchlivosť, i, f. = zapuchlina. Bern.

304