227

Zapuštěný; -ěn, a, o = v jiném váznoucí,
tak že nad jeho povrch nevyvstává, einge-
lassen, eingedruckt. Z. trám. — kde. Plody
šálečky mapové ve stélce z. Rst. 521. —
kam. Rourka do korku těsně z-ná. Mj. 20.,
100., 128. Trám do zdi z-ný, eingesenkt.
Dch. — Z. = zanedbaný, vernachlässigt. V.
Z. vinice, Br., Ros. dědina, Jel., hory, Háj.;
studnice (spustlá), Syr., zuby. Ras. Má z-né
prádlo (zažloutlé, do něhož špína se za-
žrala). Mor. Šd.

Zaputati = zapoutati, fesseln. — koho
kam: do želez. Na Ostrav. Té. Z. se do
síti, sich verflechten. Ib. Tč. — Vz Zaput-
ňati.

Zaputňání, n. = spoutání, die Fes-
selung. Vz Zaputňati.

Zaputňaný; -án, a, o = spoutaný, ge-
fesselt. Na Slov. a v již. Mor. Ve hrobe
tomto leží Ratislav, kníže Slovákov, že
tlačenú bránil krajnu, o svetla prišol. Brin-
čácou reťazou a krutými zaputňán okovmi,
až do samej smrti bol zlém ve žaláre moren.
Hol. 392.

Zaputňati = zaputati, spoutati, fesseln.
Na Slov. a v již. Mor. — koho. Zaputňal
som môjho koňa vraného, keď som išiel
preč od pána mojeho; zaputňala moja milá
tak aj mňa, že už nechce nikdy hladieť
viac na mňa. Sl. ps. 70. — Z. = zamotati,
verflechten. Vz Zaputati.

Zaputňávati, vz Zaputňati.

Zaputovati, hinpilgern. — kam. Z-val

do Říma. Šmb. Stř. I. 392. Když mu veleno

bylo z. do krajiny; Po dvouletém vězení

propuštěn byv do Španěl zaputoval Pavel.

Sk. I. 53., Sk. 294.

Zapuzelec, lce, m., der Vertriebene.
Pluskal.

Zapuzení, n., vz Zapuditi. Z. manželky.
V. Lístek z. dáti. V MV. nepravá glossa. Pa.

Zapuzený, vz Zapuditi. Vdovy neb ženy
od svých mužů z-né byli pojali. Ddk. II.
114. — Z. = špínou zašlý. Us. u Polič.
Kšá.

Zapuzovací, Treibe-. Z. list. D. Vz Za-
puzení.

Zapuzovati, vz Zapuditi.

Zapúzovati = zapavúzovati (= náklad
na voze pavúzem, púzem, pouzem přitáh-
nouti). Na Mor. Šd. Vz Pavuza.

Zapy, dle Dolany, něm. Zaap, městečko
u Brandejsa n. L. Vz S. N., Tk. V. 182.
Ze Zap Lidmila Vencelíková z Vrchovišť.
Vz Blk. Kfsk. 851., Zapský, Sdl. I. 212.

Zapykač, e, m. = zatykač, snad za: za-
píchač, der Stössel am Pflugbalken. U Kr.
Hrad. Kšť.

Zapykati, Ten má už zapykáno (je s ním
zle). U Rych. Cf. Pykati.

Zápyr, u, m. = zapýření. Michal mlčky
sklopil zrak, bol zarazený. Tvárou mrak
zamenil takoj z. studu. Phld. IV. 13.

Zapýrati se, vz Zapýřiti.

Zapyraenejský, hinter den Pyräneen
gelegen. Z. krajiny. Šmb. Stř. II. 15.

Zapýření, n., die Erröthung.

Zapýřenosť, i, f., das Rothsein. Němc.

Zapýřený; -en, a, o, vor Scham roth.

1. Zapýřiti, vz Zapeřiti.

2. Zapýřiti, il, en, ení, zapyřovati = za-
červenati, schamroth machen. — co. Stud
a hanba tváře jich zapyřuje. Pís. br. —
se, schamroth werden, erröthen. Zapýřil se
jako krev. Ros. Zapýřil se, vinen jest. Mus.
Doniž se nezapýří mysl jich. BO., Br. —
se proč: zlostí (zašmouřiti se), L., studem
(rdíti se). Jir. exc. Panna se studem celá
z-la, až hořela. Us. Šd. — se jak. Z-la se
až po uši. Němc. I. 183. Panička sa zapý-
řila ako malina. Zbr. Hry. 112. — se kde.
Z. se před Někým. Us. Tč.

3. Zapýřiti, il, en, ení, mit der Quecke
anfüllen, pýřím naplniti. — co: pole. Us.
Tč. — se. Člověk se zapýří (začervená),
pole se zapýří (pýrem zaroste). Bdl.

Zapýřlivosť, i, f. = stydlivosť, die Scham-
haftigkeit, Züchtigkeit. Ros.

Zapýřlivý = stydlivý, schamhaftig, züch-
tig. Ros.

Zaputati, zapytovati = zaprositi, fragen,
nachfragen. Na Slov. a na Mor. Plk., Tč. —
koho (gt.). Zapytaj sluh svých. L. — čeho
od koho. Zapytaj len chleba od nich. Dbš.
Obyč. 96. — koho oč. Us. na Ostrav. Tč.

— si co od koho. Daj mu hneď, čo si
živo zapytá. Dbš. Sl. pov. I. 21. Naposled
aj osmelil sa volač od nej si zapytať. Dbš.
Sl. pov. VII. 15. — Z. = žádati, fordern.

— čeho zač. Kde za dieťa len niekoľko
zlatých zapytajú. Dbš. Obyč. 145. — Z. =
vyceniti, schätzen. Keď to len vie toľko za-
pytať (že to může tak vyceniti)! Zátur.

Zapytlí, n. Ať se mnú kole, jakť se jemu
zdá, neb v z., neb v ořové zbroji. Sdl. Hrad.
III. 13.

Zapytování, n. = pozvání, die Einladung.
Z. na pohreb. Na Slov. Zbr. Báj. dod. 24.

Zapytovati = zaprositi. Vz Zapytati.

Zář, vz Záře.

Zára, y, f., zastr. a na Slov. = záře, der
Schein, der Widerschein. Plk. — Z. = ohnivý
kámen na nebi, meteor, die Lufterscheinung.
Na Slov. Plk. — Z., zastr. = východ, der
Aufgang. Mat. ver.

Zářa, e, f. = záře. Pohleďte dolů na
městečko Betlehem, jaká zářa nad ním, zdá
se, že hoří v něm. Brt. P. 175.

Zarábati, vz Zarobiti.

Zaráběti, vz Zarobiti.

Zaracený, vz Zaratiti.

Zaráčiti se, il, ení = zachtěti se, geru-
hen, es der Sache werth finden. — komu.
Přece se mu zaráčilo sem jíti; Co se mu
dnes zaráčilo, že k nám přišel? Us. Šd. I vše,
čo len zabažiť, čo zaráčiť srdcu sa mohlo,
ze všelikých rozkoš, hotové hneď stálo na
službu. Hol. 344.

Zárada, y, f. = porada, der Rath. Tu
je snadná zárada. Mor. Šd.

Zaraditi, il, ěn, ění a zen, ení = pora-
diti, rathen. Na Mor. — komu. Umí sobě
z.; Neví, jak si z. Mor. Šd., Brt. — si s čím.
Co si mám s tím z.?; Nevím si s tím za-
radiť! Šd.

Zařaditi, il, ěn, ění, einreihen. — co jak
kam: listiny chronologicky (do svazků).
Mus. 1880. 388.

Zařadovač, e, m., der Einreiher. Z. listů,
listin, faktur. Us. Pdl.

304*