Předchozí (227)  Strana:228  Další (229) |
|
|||
228
|
|||
|
|||
Zaradovati, zaradovávati, erfreuen. —
koho. Us. — se. Kdosi se zaraduje, jak to uvidí (uslyší); Zaradoval jsem se, že už půjdu domů. Us. Šd. Jak se zaradovali, když uslyšeli: Češi jsou tu! Kal. Moravan 1878. 38. Išly, išly, až videly zdaleka veľké mesto, kterému se veľmi zaradovaly. Dbš. Sl. pov. VIII. 74. I z-val se slyše, že chtěli jej navštíviti Vratislavané. Pal. Děj. V. 1. 65. Nech sa zaraduje slovenská rodina. Na Slov. Tč. — se čemu. Tč. Spisovatelia len z. sa jim môžu. Mt. S. I. 85. Srdce se mu zaradovalo, keď ju videl zdaleka prichodiť: Kráľ sa mu veľmi z-val a prosil ho, aby. ..; Mlynár z-val se mu veľmi. Dbš. Sl. pov. I. 40., 129., II. 51. Prokurator velmi tomu zaradovav se ihned přivolil; Však jen mysl vrahova jim se zaraduje. Sš. Sk. 274., Bs. 15. Rač věděti, žeť se JM. velmi zaradoval tvému poselství. Arch. III. 9. — jak. Ka- čenka se velice zaradovala a věděla hned, na čem je. Němc. I. 189. — kde. Zaradoval se ve svém srdci. Sa. — se z čeho, an- fangen sich zu freuen. Sych. — se nad čím. Rk. Zarafičiti, il, en, ení = chytře zaříditi,
obstarati, klug anstellen. — co komu kde jak. Vše si u advokáta dobře narafičili. Us. Kšť. Zarachocení, n., das Rasseln, Prasseln,
Geprassel. Z. hromu. Chmel. Zarachotati = zarachotiti.
Zarachotiti, il, cen, ení; zarachotati,
chotám a choci = zachřestiti, rasseln, zu rasseln anfangen. — abs. Buben zarachotil. Vlč., Lipa 253. — čím. Jimi (kulkami) za- rachotil. Kká. Td. 215. — k čemu. Zara- chotia hneď bubny k útoku. Zbr. Lžd. 242. — kdy. O polnoci zadunie zem, víchor za- rachotí, voda zahučí. Dbš. Sl. pov. I. 517. V tom dvore zarachotia sťa hrom v tichej noci. Btt. Sp. 21. — nač: na buben. Us. Šd. — kde. Hrom nad námi zarachotil. Tč. Cosi z-lo na dvoře. Us. Tč. Strachy umíral, kdykoli to v komoře z-lo. Němc. I. 146. Na nebi z-til hrom. Vlč. Kočár na silnici zarachotil. Sych. Zarachoce nad niem túlec s lukem. Rkk. 57. — co = založiti, ver- legen, Us., čím: nepozorností. — co kam. Kam's knihu zarachotila? U Kr. Hrad. Kšť. Zarajdati se kam = zašmatlati, zatou-
lati. Cf. Rajda. Mor. Šd. Zarajtášovati kam = velikými kroky
zajíti, langausschreitend hingehen. U Uher. Hrad. Tč. Cf. něm. hinreiten. Zarákositi, il, en, ení, verschilfen. — co:
strop. — se, verschilfen. Rybník se zará- kosil (rákosem zarostl). D., Tč. Zarámcovati, einrahmen. — co: obraz.
Us. Zaramovati = zahrabati, zandati, ver-
raumen, verlegen. Ros. — co kde: v ko- moře. Us. Tč. Zarámovati, einrahmen. — co: obraz,
zrcadlo, okno. Us., Sd., Tč. Za rána, früh, morgens. Sych. Z. vyšel
na lov. Zaránek, nku, m. = raní doba. Vz Za-
ránky. |
Zaraní (zastr. zarannie) = časně ráno,
frühzeitig. Ž. sobě přivstal. Har., Hšv. Zaraniti, il, ění = časně si přivstati,
zeitlich aufstehen. Na Slov. Kd. Zaránky, pl., m. = raní doba. Choroba
už celkom minula, ba i súdny deň o mnoho ďalej sa mu zdal býť, než zaránky (z rána). Phld. III. 546. Zaranovati = do rána zůstati, bis zum
Morgen bleiben. — kde. Na Ostrav. Tč. Zařapěti, ěl, ění, krachen. — kde. Vůz
na skále zařapěl, jak by se zlámal. Na Ostrav. Tč. Zářapiční = mezi řapíkem a lodyhou
t. j. v úžlabíčku umístěný, intrapetiolaris, innerhalb des Blattstieles befindlich. Z. pa- listy srostlé rdestů, medokvětu většího. Vz Rst. 521. Zarapotati, krächzen. — kde. Keď nad
Domom straka zarapoce. Dbš. Obyč. 46. Ne- zarapoce mi straka viac nad mojou kolibou. Mt. S. I. 29. Zarásti = zarůsti. Na Slov. Bern.
Zarastati = zarůstati. Na Slov. Bern. —
čím. Špatná to ruka, čo trhá kopryvy, kde šumným kvietim zarastajú nivy. Čjk. 51. Zarastený = zarostlý, verwachsen. Z.
brada. Sl. ps. Šf. 1. 97. — čím: v jaskoch krovinami z-ných. Let. Mt. S. VIII. 2. 20. Zarastlý = zarostlý. Na Slov. Č. Čt. II.
145. Zarastnúť = zarůsti. Na Slov. Bern.
Zaratiti (vlastně zarantiti), il, cen, ení.
— co = zandati, založiti. Us — Také na
Mor. Brt. Kams to zase zaratil ? Kam se to zaratilo (podělo)? Nevím, kde je to zaraceno. Mor. Kčr., Bkř., Tr., Šd. — čím. Cesta křovím zaracená (zarostlá). U Žinkov. Kd. — Z. = zrušiti, vyhubiti, tilgen. — co.
Kterak bych ten obyčej zaratila. Leg. Chcete (chcte, dle Gb.) tak svú česť zaratiti i ml- čením zatratiti ? Kat. 1676. Vz Uratiti. Zaraz = za ráz, brzo, hned, bald, gleich,
sofort. Na Slov., na Mor. a ve Slez. Bern., Šd., Tč. Lež keď boli na prostried vody, chcel plavčíka hodiť do hlbočiny, ak mu hneď a zaraz nepovie: Povedz mi hneď a z., kto ťa to naučil. Dbš. Sl. pov. II. 58., VI. 55. A kedykolvek do školy prišiol, už on vtedy bol tak pripravený, že priam a z. to recitovať mohol. Hdž. Slb. 59. Do te- mnice oboch z. hodit velil. Ppk. I. 191. Já sem v tem nic nemeškal, než zarazem sem psal list jeho milosti. Sl. let. III. 54. Záraz, u, m. = zaražení i co se zarazí,
das Hineinschlagen, Hineingeschlagene. — Z. = nástroj lovecký k zabíjení zvěři, nůž, záražec, der Hirsch-, Nickfänger, das Weid- messer. Dch., NA. IV. 115., D. Vytáh z. rozťal čumák (medvědí) v půli. Kká. Td. 134. — Z. = zastavení, die Hemmung. Bez zárazu. Zlob. — Z., na. Slov. = zardění-se, das Erröthen. Koll. — Z. = udeření smr- telné, ein tödtlicher Streich. Z. dáti = za- raziti, zabiti. Ros. — Z. = rychlé kynutí. Zadělejme na záraz (u pekařů). Us. Lg. Záraza, y, f. = nakažlivá nemoc, an-
steckende Krankheit, Epidemie. Na Mor. a Slov. J. tr. Z. úžasná zachvátila celý národ. Zbr. Lžd. 190. Odkládať dál nemožno, by |
||
|
|||
Předchozí (227)  Strana:228  Další (229) |