228

Zaradovati, zaradovávati, erfreuen. —
koho. Us. — se. Kdosi se zaraduje, jak to
uvidí (uslyší); Zaradoval jsem se, že už
půjdu domů. Us. Šd. Jak se zaradovali,
když uslyšeli: Češi jsou tu! Kal. Moravan
1878. 38. Išly, išly, až videly zdaleka veľké
mesto, kterému se veľmi zaradovaly. Dbš.
Sl. pov. VIII. 74. I z-val se slyše, že chtěli
jej navštíviti Vratislavané. Pal. Děj. V. 1.
65. Nech sa zaraduje slovenská rodina. Na
Slov. Tč. — se čemu. Tč. Spisovatelia len
z. sa jim môžu. Mt. S. I. 85. Srdce se mu
zaradovalo, keď ju videl zdaleka prichodiť:
Kráľ sa mu veľmi z-val a prosil ho, aby. ..;
Mlynár z-val se mu veľmi. Dbš. Sl. pov.
I. 40., 129., II. 51. Prokurator velmi tomu
zaradovav se ihned přivolil; Však jen mysl
vrahova jim se zaraduje. Sš. Sk. 274., Bs.
15. Rač věděti, žeť se JM. velmi zaradoval
tvému poselství. Arch. III. 9. — jak. Ka-
čenka se velice zaradovala a věděla hned,
na čem je. Němc. I. 189. — kde. Zaradoval
se ve svém srdci. Sa. — se z čeho, an-
fangen sich zu freuen. Sych. — se nad
čím. Rk.

Zarafičiti, il, en, ení = chytře zaříditi,
obstarati, klug anstellen. — co komu kde
jak. Vše si u advokáta dobře narafičili.
Us. Kšť.

Zarachocení, n., das Rasseln, Prasseln,
Geprassel. Z. hromu. Chmel.

Zarachotati = zarachotiti.

Zarachotiti, il, cen, ení; zarachotati,
chotám a choci = zachřestiti, rasseln, zu
rasseln anfangen. — abs. Buben zarachotil.
Vlč., Lipa 253. — čím. Jimi (kulkami) za-
rachotil. Kká. Td. 215. — k čemu. Zara-
chotia hneď bubny k útoku. Zbr. Lžd. 242.
— kdy. O polnoci zadunie zem, víchor za-
rachotí, voda zahučí. Dbš. Sl. pov. I. 517.
V tom dvore zarachotia sťa hrom v tichej
noci. Btt. Sp. 21. — nač: na buben. Us.
Šd. — kde. Hrom nad námi zarachotil. Tč.
Cosi z-lo na dvoře. Us. Tč. Strachy umíral,
kdykoli to v komoře z-lo. Němc. I. 146.
Na nebi z-til hrom. Vlč. Kočár na silnici
zarachotil. Sych. Zarachoce nad niem túlec
s lukem. Rkk. 57. — co = založiti, ver-
legen, Us., čím: nepozorností. — co kam.
Kam's knihu zarachotila? U Kr. Hrad. Kšť.

Zarajdati se kam = zašmatlati, zatou-
lati. Cf. Rajda. Mor. Šd.

Zarajtášovati kam = velikými kroky
zajíti, langausschreitend hingehen. U Uher.
Hrad. Tč. Cf. něm. hinreiten.

Zarákositi, il, en, ení, verschilfen. — co:
strop. — se, verschilfen. Rybník se zará-
kosil (rákosem zarostl). D., Tč.

Zarámcovati, einrahmen. — co: obraz.
Us.

Zaramovati = zahrabati, zandati, ver-
raumen, verlegen. Ros. — co kde: v ko-
moře. Us. Tč.

Zarámovati, einrahmen. — co: obraz,
zrcadlo, okno. Us., Sd., Tč.

Za rána, früh, morgens. Sych. Z. vyšel
na lov.

Zaránek, nku, m. = raní doba. Vz Za-
ránky.

Zaraní (zastr. zarannie) = časně ráno,
frühzeitig. Ž. sobě přivstal. Har., Hšv.

Zaraniti, il, ění = časně si přivstati,
zeitlich aufstehen. Na Slov. Kd.

Zaránky, pl., m. = raní doba. Choroba
už celkom minula, ba i súdny deň o mnoho
ďalej sa mu zdal býť, než zaránky (z rána).
Phld. III. 546.

Zaranovati = do rána zůstati, bis zum
Morgen bleiben. — kde. Na Ostrav. Tč.

Zařapěti, ěl, ění, krachen. — kde. Vůz
na skále zařapěl, jak by se zlámal. Na Ostrav.
Tč.

Zářapiční = mezi řapíkem a lodyhou
t. j. v úžlabíčku umístěný, intrapetiolaris,
innerhalb des Blattstieles befindlich. Z. pa-
listy srostlé rdestů, medokvětu většího. Vz
Rst. 521.

Zarapotati, krächzen. — kde. Keď nad
Domom straka zarapoce. Dbš. Obyč. 46. Ne-
zarapoce mi straka viac nad mojou kolibou.
Mt. S. I. 29.

Zarásti = zarůsti. Na Slov. Bern.

Zarastati = zarůstati. Na Slov. Bern. —
čím. Špatná to ruka, čo trhá kopryvy, kde
šumným kvietim zarastajú nivy. Čjk. 51.

Zarastený = zarostlý, verwachsen. Z.
brada. Sl. ps. Šf. 1. 97. — čím: v jaskoch
krovinami z-ných. Let. Mt. S. VIII. 2. 20.

Zarastlý = zarostlý. Na Slov. Č. Čt. II.
145.

Zarastnúť = zarůsti. Na Slov. Bern.

Zaratiti (vlastně zarantiti), il, cen, ení.

— co = zandati, založiti. Us — Také na
Mor. Brt. Kams to zase zaratil ? Kam se to
zaratilo (podělo)? Nevím, kde je to zaraceno.
Mor. Kčr., Bkř., Tr., Šd. — čím. Cesta
křovím zaracená (zarostlá). U Žinkov. Kd.

— Z. = zrušiti, vyhubiti, tilgen. — co.
Kterak bych ten obyčej zaratila. Leg. Chcete
(chcte, dle Gb.) tak svú česť zaratiti i ml-
čením zatratiti ? Kat. 1676. Vz Uratiti.

Zaraz = za ráz, brzo, hned, bald, gleich,
sofort. Na Slov., na Mor. a ve Slez. Bern.,
Šd., Tč. Lež keď boli na prostried vody,
chcel plavčíka hodiť do hlbočiny, ak mu
hneď a zaraz nepovie: Povedz mi hneď a
z., kto ťa to naučil. Dbš. Sl. pov. II. 58.,
VI. 55. A kedykolvek do školy prišiol, už
on vtedy bol tak pripravený, že priam a z.
to recitovať mohol. Hdž. Slb. 59. Do te-
mnice oboch z. hodit velil. Ppk. I. 191. Já
sem v tem nic nemeškal, než zarazem sem
psal list jeho milosti. Sl. let. III. 54.

Záraz, u, m. = zaražení i co se zarazí,
das Hineinschlagen, Hineingeschlagene. —
Z. = nástroj lovecký k zabíjení zvěři, nůž,
záražec, der Hirsch-, Nickfänger, das Weid-
messer. Dch., NA. IV. 115., D. Vytáh z.
rozťal čumák (medvědí) v půli. Kká. Td.
134. — Z. = zastavení, die Hemmung. Bez
zárazu. Zlob. — Z., na. Slov. = zardění-se,
das Erröthen. Koll. — Z. = udeření smr-
telné, ein tödtlicher Streich. Z. dáti = za-
raziti, zabiti. Ros. — Z. = rychlé kynutí.
Zadělejme na záraz (u pekařů). Us. Lg.

Záraza, y, f. = nakažlivá nemoc, an-
steckende Krankheit, Epidemie. Na Mor. a
Slov. J. tr. Z. úžasná zachvátila celý národ.
Zbr. Lžd. 190. Odkládať dál nemožno, by