Předchozí (228)  Strana:229  Další (230) |
|
|||
229
|
|||
|
|||
z rady z. sa viac nerozšírila. Zbr. Hry. 156.
Pavel všady nákazu a z-zu a zhoubu roz- šiřuje. Sš. Sk. 266. — Z., orobanche, die Sommerwurz, rostl. Z. větevnatá, o. ramosa, jínatá, o. pruinosa, červenavá, o. rubens. Vz Rstp. 1158., Kk. 190., Čl. 85 , Čl. Kv. 247., FB. 59., Slb. 302., Schd. II. 236. Z. větší (oro- baňka, býkova bylina), hřebíčková, modrá, větevnatá. Rostl., Let. Mt. S. VIII. 1. 32. Zarázati = zarážeti. Na Slov. Bern. Vz
Zaraziti. Zarazení, n. = zaražení. Na Slov. Bern.
Zarazeno = zaraženě. Na Slov. Z. po-
hliadnu na seba. Phld. IV. 228. Zarazený; -en, a, o = zaražený. Na Slov.
Bern. Zarazi, zastr. = zarazil, a, o, Kat.
Zarazíce, dle Budějovice, Zarazitz, ves
u Veselí v Olomoucku. PL. Zaraziti, raz, raze (íc), il, žen, ení; za-
rážeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zaražo- vati = udeřením někam zahoditi, ver-, ein- schlagen; za co, do čeho vraziti, zatlouci, ver-, einsehlagen, einstossen; odvoditi, ab- leiten ; zastaviti, zadržeti, hemmen, aufhalten; zabiti, erschlagen, tödten ; obraziti, ublížiti, uškoditi, schlagen, beschädigen, verletzen; dosíci, doraziti, wohin dringen ; zaleknouti, zarmoutiti, niederschlagen, bestürzen, ver- legen machen; podoben býti, Jem. ähnlich sehen; v nově něco ustanoviti, zříditi, za- číti, errichten, aufrichten, anfangen, auf- schlagen, bilden, gründen; zavaditi, anstos- sen; stanouti, stehen bleiben; sraziti se (o těstu), schliefig werden; usídliti se, sich fest setzen, einwurzeln ; zavrávorati se, stür- zen; užasnouti, stutzen, stutzig werden, zu- sammenfahren. Jg. — abs. Zaraz, zvolal přemožený. Ml. To slyše zarazil (umlkl). Us. Dřív než přisoukal, zarazil (= hloupě, nevčasně počal. Zaraziti u tkadlců = nový kus začíti). Ros. Zima sem zaráží (dosahuje). Ros. Prve než groš český i peníz zaražen (eingeführt war). Vl. Zř. 301. — co, koho: míč (lopatkou házeti), klín, kůl, Us., kot- vici, D., jehlu, Us.; stavidlo, vodu, mlýn, kolo, stroj, Vys., pot, Us., pec (uhasiti); mráz zarazil (zahubil) ovoce. Us. Z. vlak (brzditi, bremsen), Šp., kotvici; To člověka zarazilo. Dch. Jdi mi, nebo tě hned z-zím (Niederschmettern). Us. Šd. Z. hodinky (za- staviti). Us. Tu náhle z-zí ji divná vůně. Vrch. Kdo jim tu mliečnicu vybral, aby ho šlak zarazil. Phld. III. 3. 294. To ťa len tá ľudská duchota zaráža, čo si veľmi tuho dúchal. DBS. Sl. pov. IV. 10. To hlas můj zaráží. Us. Tč. Z. království pozemské. Sš. L. 182. Ale zrada páně Přibíková zarazila úmysly taskové. Pal. Děj. III. 3. 144. A při- pravivše se zarazují šraňky a řetězy uklá- dají a hned na ně udeří. Let. 73. Němci zarazili nový důl. Dač. I. 57. Z. minci (zavésti), Jel., Dač. I. 38., nový groš. V. Dobrý peniez, tociúš groš, zarazi. Dal. 95. 4. Taký potom o božím těle z-zil král Jiří Dobrý peníz český se lvem. Let. 175. Jejich oči vnitřní blesk (lesk) chrámu za- rážel. BR. II. 367. a. Zarazil nás ten smrad, Us., puch. Kom. Blesk ho za- razil (omráčil, oslepil). Háj. Velká světlosť |
oči zaráží. Jel. Zlo to duši i tělo zaráží.
Kom. Z. školu, hostinský dům, ležení (uči- niti), V., náboženství, sektu, svátek, hody, Br., štolu, chodník, vort, důl, šachtu, hory, šichtu (anfangen, beginnen, anlegen), Vys., trh, církev, Th., žalobu, D., nový groš, V., obchod, Th., učení, Us., soud (počíti vésti), D., dluh (učiniti), V., krám, kupectví, pro- dej, J. tr., spolek, Bk., ústav. Z. jelena (záraz mezi obratie šíjové mu vraziti, ihm den Fang gehen, ihn abfangen). Šp. — co kam (več, do čeho, nač, k čemu, před co): hřebík v prkno. Us. Jelen v houští se zarážel (tam se hnal). Šm. Z hřebík do prkna; sobě trn do nohy, Us., skobku do dřeva. Šp. Vůně zisku vždy do nosu zaráží. Kom. Z. hřebík za postel. Us. Kůl před chlév z. Us. Z. praporec na val, D., na hradby. Ml. Třeskot oceli zarážel k uším jeho. Knrz. — co, koho, se čím (kam): hřebík kladivem. Koly beranem do země. Sych., Ros. Slovem ho z-zil. Us. Oko jasnem z. Dch. Z. se podivením. Sá. Hlavmi do hlav sa zarazá a na černý písek upadnú. Hol. 24. A tak hned fojta našeho kamenem zarazili. 1715. Pk. exc. Divokou svini tesákem, oště- pem z NA. IV. 116. Tím zarazilo se oblé- hání. Ddk. III. 164. Sv. Pavel bleskem byl zaražen. BR. IL 673. a. Křikem svým mne, až i ušima těžko bylo, zaráželi. Ler. Na- stuzením se mu pot zarazil. Ml. Zarážeti jazykem (v řeči se zastavovati). Us. Veli- kým kůlem vrata zarazil. Ros. Koráb kotvi- cemi z. Zlob. Čerta by svou tlamou zarazil (spletl). Ros. Někoho křikem z. Vš., J. tr. Touto otázkou se zarazil. Ml. — co odkud. On z toho to zaráží (odvádí). Theat. div. — nač (komu). Zarážeti sobě na koně (hra v míč). Us. na Mor. On na otce zaráží (jest mu podoben). Na Slov. Bern. — se. Vz na- hoře. Neštovice se zarazily. D. Pot se za- razil. Mlýn, kolo se zarazilo. Vys. Chléb se zarazil (nevykynul, srazil se). Chmel. Led plovoucí se zarazil; Nedal se z., er liess sich nicht ausser Fassung bringen. Dch. Zarazil se (= 1. pozastavil se, užasl, 2. na Slov., zabil se). — v čem. Zaráží v řeči (koktá). Zarazil se v řeči (přestal mluviti). Zarazil ho v řeči (zastavil) Us. — co, se kde (v čem, u čeho, pod čím, před čím, mezi čím, na čem, po čem). Ně- koho v lese z. (zabiti). Ros. Obydlí své v malé chaloupce z. Byt v místech pustých z. Štelc. Někoho v mysli z., aus der Fas- sung Bringen. Dch. Z-zil se v něm smích. Sá Mladý zať z-zil se na tom, stutzte da- rüber. Dbš. Sl pov. I. 482 Jakož i sídlo svoje v Římě z-zil; V Jerusalemě nějaké slavné křesťanské království zaraženo; Chrámy po světě zarážeti. Sš. II. 21., L. 194., Sk. 60. Uhři u Dubče valné své ležení zarazili. Dač. I. 220. Byt sobě v těch kra- jinách zarazili. Ler. — Kom., Sych. Sídlo své zarazil u samé silnice. Sych. Důl u lesa z. Z. důl pod horou, pod vsí z. Vys. Le- žení před městem z. V. Školu mezi nimi zarazil. Us. Co mezi kým. Cyr. Z. na ho- rách doly. Vys. Řekl a na stříbrných jílcích zarazil ruku. Plk Ti se na těch místech za- rážejí (usidlují). Zlob. - co, se komu. Z. |
||
|
|||
Předchozí (228)  Strana:229  Další (230) |