229

z rady z. sa viac nerozšírila. Zbr. Hry. 156.
Pavel všady nákazu a z-zu a zhoubu roz-
šiřuje. Sš. Sk. 266. — Z., orobanche, die
Sommerwurz, rostl. Z. větevnatá, o. ramosa,
jínatá, o. pruinosa, červenavá, o. rubens. Vz
Rstp. 1158., Kk. 190., Čl. 85 , Čl. Kv. 247., FB.
59., Slb. 302., Schd. II. 236. Z. větší (oro-
baňka, býkova bylina), hřebíčková, modrá,
větevnatá. Rostl., Let. Mt. S. VIII. 1. 32.

Zarázati = zarážeti. Na Slov. Bern. Vz
Zaraziti.

Zarazení, n. = zaražení. Na Slov. Bern.

Zarazeno = zaraženě. Na Slov. Z. po-
hliadnu na seba. Phld. IV. 228.

Zarazený; -en, a, o = zaražený. Na Slov.
Bern.

Zarazi, zastr. = zarazil, a, o, Kat.

Zarazíce, dle Budějovice, Zarazitz, ves
u Veselí v Olomoucku. PL.

Zaraziti, raz, raze (íc), il, žen, ení; za-
rážeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zaražo-
vati = udeřením někam zahoditi, ver-, ein-
schlagen; za co, do čeho vraziti, zatlouci,
ver-, einsehlagen, einstossen; odvoditi, ab-
leiten ; zastaviti, zadržeti, hemmen, aufhalten;
zabiti, erschlagen, tödten ; obraziti, ublížiti,
uškoditi, schlagen, beschädigen, verletzen;
dosíci, doraziti, wohin dringen ; zaleknouti,
zarmoutiti, niederschlagen, bestürzen, ver-
legen machen; podoben býti, Jem. ähnlich
sehen; v nově něco ustanoviti, zříditi, za-
číti, errichten, aufrichten, anfangen, auf-
schlagen, bilden, gründen; zavaditi, anstos-
sen; stanouti, stehen bleiben; sraziti se
(o těstu), schliefig werden; usídliti se, sich
fest setzen, einwurzeln ; zavrávorati se, stür-
zen; užasnouti, stutzen, stutzig werden, zu-
sammenfahren. Jg. — abs. Zaraz, zvolal
přemožený. Ml. To slyše zarazil (umlkl).
Us. Dřív než přisoukal, zarazil (= hloupě,
nevčasně počal. Zaraziti u tkadlců = nový
kus začíti). Ros. Zima sem zaráží (dosahuje).
Ros. Prve než groš český i peníz zaražen
(eingeführt war). Vl. Zř. 301. — co, koho:
míč (lopatkou házeti), klín, kůl, Us., kot-
vici, D., jehlu, Us.; stavidlo, vodu, mlýn,
kolo, stroj, Vys., pot, Us., pec (uhasiti);
mráz zarazil (zahubil) ovoce. Us. Z. vlak
(brzditi, bremsen), Šp., kotvici; To člověka
zarazilo. Dch. Jdi mi, nebo tě hned z-zím
(Niederschmettern). Us. Šd. Z. hodinky (za-
staviti). Us. Tu náhle z-zí ji divná vůně.
Vrch. Kdo jim tu mliečnicu vybral, aby ho
šlak zarazil. Phld. III. 3. 294. To ťa len tá
ľudská duchota zaráža, čo si veľmi tuho
dúchal. DBS. Sl. pov. IV. 10. To hlas můj
zaráží. Us. Tč. Z. království pozemské. Sš.
L. 182. Ale zrada páně Přibíková zarazila
úmysly taskové. Pal. Děj. III. 3. 144. A při-
pravivše se zarazují šraňky a řetězy uklá-
dají a hned na ně udeří. Let. 73. Němci
zarazili nový důl. Dač. I. 57. Z. minci
(zavésti), Jel., Dač. I. 38., nový groš. V.
Dobrý peniez, tociúš groš, zarazi. Dal. 95.
4. Taký potom o božím těle z-zil král
Jiří Dobrý peníz český se lvem. Let. 175.
Jejich oči vnitřní blesk (lesk) chrámu za-
rážel. BR. II. 367. a. Zarazil nás ten
smrad, Us., puch. Kom. Blesk ho za-
razil (omráčil, oslepil). Háj. Velká světlosť

oči zaráží. Jel. Zlo to duši i tělo zaráží.
Kom. Z. školu, hostinský dům, ležení (uči-
niti), V., náboženství, sektu, svátek, hody,
Br., štolu, chodník, vort, důl, šachtu, hory,
šichtu (anfangen, beginnen, anlegen), Vys.,
trh, církev, Th., žalobu, D., nový groš, V.,
obchod, Th., učení, Us., soud (počíti vésti),
D., dluh (učiniti), V., krám, kupectví, pro-
dej, J. tr., spolek, Bk., ústav. Z. jelena
(záraz mezi obratie šíjové mu vraziti, ihm
den Fang gehen, ihn abfangen). Šp. — co
kam (več, do čeho, nač, k čemu, před
co): hřebík v prkno. Us. Jelen v houští se
zarážel (tam se hnal). Šm. Z hřebík do
prkna; sobě trn do nohy, Us., skobku do
dřeva. Šp. Vůně zisku vždy do nosu zaráží.
Kom. Z. hřebík za postel. Us. Kůl před
chlév z. Us. Z. praporec na val, D., na
hradby. Ml. Třeskot oceli zarážel k uším
jeho. Knrz. — co, koho, se čím (kam):
hřebík kladivem. Koly beranem do země.
Sych., Ros. Slovem ho z-zil. Us. Oko jasnem
z. Dch. Z. se podivením. Sá. Hlavmi do hlav
sa zarazá a na černý písek upadnú. Hol. 24.
A tak hned fojta našeho kamenem zarazili.
1715. Pk. exc. Divokou svini tesákem, oště-
pem z NA. IV. 116. Tím zarazilo se oblé-
hání. Ddk. III. 164. Sv. Pavel bleskem byl
zaražen. BR. IL 673. a. Křikem svým mne,
až i ušima těžko bylo, zaráželi. Ler. Na-
stuzením se mu pot zarazil. Ml. Zarážeti
jazykem (v řeči se zastavovati). Us. Veli-
kým kůlem vrata zarazil. Ros. Koráb kotvi-
cemi z. Zlob. Čerta by svou tlamou zarazil
(spletl). Ros. Někoho křikem z. Vš., J. tr.
Touto otázkou se zarazil. Ml. — co odkud.
On z toho to zaráží (odvádí). Theat. div. —
nač (komu). Zarážeti sobě na koně (hra
v míč). Us. na Mor. On na otce zaráží (jest
mu podoben). Na Slov. Bern. — se. Vz na-
hoře. Neštovice se zarazily. D. Pot se za-
razil. Mlýn, kolo se zarazilo. Vys. Chléb se
zarazil (nevykynul, srazil se). Chmel. Led
plovoucí se zarazil; Nedal se z., er liess
sich nicht ausser Fassung bringen. Dch.
Zarazil se (= 1. pozastavil se, užasl, 2. na
Slov., zabil se). — v čem. Zaráží v řeči
(koktá). Zarazil se v řeči (přestal mluviti).
Zarazil ho v řeči (zastavil) Us. — co, se
kde (v čem, u čeho, pod čím, před
čím, mezi čím, na čem, po čem). Ně-
koho v lese z. (zabiti). Ros. Obydlí své
v malé chaloupce z. Byt v místech pustých
z. Štelc. Někoho v mysli z., aus der Fas-
sung Bringen. Dch. Z-zil se v něm smích.
Sá Mladý zať z-zil se na tom, stutzte da-
rüber. Dbš. Sl pov. I. 482 Jakož i sídlo
svoje v Římě z-zil; V Jerusalemě nějaké
slavné křesťanské království zaraženo;
Chrámy po světě zarážeti. Sš. II. 21., L.
194., Sk. 60. Uhři u Dubče valné své ležení
zarazili. Dač. I. 220. Byt sobě v těch kra-
jinách zarazili. Ler. — Kom., Sych. Sídlo
své zarazil u samé silnice. Sych. Důl u lesa
z. Z. důl pod horou, pod vsí z. Vys. Le-
žení před městem z. V. Školu mezi nimi
zarazil. Us. Co mezi kým. Cyr. Z. na ho-
rách doly. Vys. Řekl a na stříbrných jílcích
zarazil ruku. Plk Ti se na těch místech za-
rážejí (usidlují). Zlob. - co, se komu. Z.