230

si kratochvil. Cyr. Studený vzduch zarazil
mně pot. Ml. Koni chřípěcí se zarazilo. Ja.
Blesk mu zarazil zrak (oslepil ho). Us. Sobě
brloh. Cyr. Z si hostinský dům, V., někomu
válku. Plk. Zaráží mu to dech; Někomu
příjmy z. Dch. Zarazí se ti (= zmýlíš se).
U Prostěj. Vch. Z-li lidem hubu (nedali pří-
činy k pomluvám). Dvrs. Z-li si nové cesty,
stezky. .Smil a Osov. Zř. sel. Vojenské le-
žení u Čáslavě sobě zarazil. Dač. I. 247. —
co proti komu: vojnu. Ros. — co proč,
k čemu: mlýn ku křesu z., Vys., hovado
k oběti. Reš. Na znamení moci Kristovy
bleskem jest zaražen (Pavel). BR. II. 419.
Myšlénky se mu strachem zarážely. Us.
Frsk. — co kdy. Druhou pak noc po svátku
v osmi hodinách šichtu zase z-li. Vys. —
oč: o roh. Us. — kdy. Na tu chvíli každý
zaražen byl. Dch. Z. máj před domem své
milenky na prvního května. Us. Tč. Nový
živel před půltřetím stoletím tam paty z-zil,
fasste festen Fuss. Kos. 01. I. 109. Koráb
z-zil sem o půl noci. Osv. I. 82. Že lidé ti
neučení a sprostí na výslechu se dokona
z-zí. Sš. Sk. 48. Mense j unii z-li důl horní
pode vsí Poličany. Dač. I. 119. Náboženské
bouře za posledních let krále Václavových
zarazily krásný rozkvět slovesnosti naší.
Anth. I. 3. vyd. IV. — se nad čím = za-
staviti se, užasnouti, ustrnouti, über etwas
stutzen, stutzig werden. Us. Dch. — se přes
co. Ten se přes to zarazil, šp. m.: tím atd.
— co s kým, aby. Zarazili novou školu
se sousední vesnicí, aby jejich děti daleko
do školy nemusily choditi. — jak. Vlak
silně, rázně z. (bremsen); Kůl pevně do země
z. Us. Dch. Než jako sa zblíža a vrchom
ránu mohli dáť istú, náramným ostré zarazá
do hruď oštepy hurtom. Hol. 23. Propůjčiv
jí právo, aby v městě Plzni svou zvláštní
minci na český ráz a zrno z. a vydávati
mohla. Pal. Děj. IV. 2. 369. Pod titulem
svornosti roztržku z. Us. Nový groš na dobré
zrno z. V. To zaráží česnekem. Chmel.

Zárazní = brzdicí, Bremse-. Z. zařízení,
Bremsevorrichtung, f. Dch.

Zárazník, a, m., der Bremser. Dch. Vz
Brzdič.

Zárazovitý. Z. rostliny, orobancheae:
záraza, davibýl, podbílek. Vz Rstp. 1157.,
Kk. 189., Čl. 139., Slb. 302.

Zarázštipcovati = rozštipcem sevříti.
Na Slov. Dbs. Sl. pov. I. 506.

Zaraž, e, m. = záraz (lovecký nůž), das
Weidmesser, zast., slovo nejspíš cizí. Vz
Mz. 374. Vz Záražec.

Zarážati = zarážeti. Na Slov. Vz Za-
raziti.

Záražec, žce, m. = záraz, zaraž, der
Hirschfänger, das Weidmesser. Dch.

Zarážecí přístroj, der Hemmapparat; be-
ran (při vodních stavbách), das Schlagwerk.
Dch.

Zarážeč, e, m. = brzdič, zárazník, der
Bremser. Dch. — Z. = záražec. Sl. les.,
Ddk. VIII. 326,

Zaraženě, betroffen, verdutzt. Z. na něco
hleděti. Dch , Večeřovy Povíd.

Zaražení, n., das Einschlagen, Einrammen.
Z. kolu do země. Us. Korouhvičné = plat

za z. korouhvičky, die Fahnenaussteckge-
bühr. Šp. — Z. = zřízení, zavedení, die
Gründung, Einführung, Errichtung. Z. časo-
pisu. Us. Pdl. Z. stálých sídel. Osv. II. 547.
Z. obchodu, Us., lomů. NA IV. 133. On
byl očitým svědkem z. nového křesťanského
trůnu v Jerusalemě. Ddk. III. 73. Před z-ním
groše. VI. zř. 301. — Z. = zastavení, die
Einstellung. Z. exekuce. Pr. 1884. 67. Z.
hybné síly. Stč. Z. 483. - Z., die Bestür-
zung, das Stutzigwerden. Lpř. Dch., Šp. —
Vz Zaraziti.

Zaraženina, y, f., die Stockung. Z. mízy
(když se oběh mízy stromové přetrhne).
Um. les. Z. = nemoc dovnitř zaražená, eine
zurückgetretene, verstockte Krankheit. Šd.

Zaraženosť, i, f., die Bestürzung. Rk.

Zaražený; -en, a, o, eingeschlagen, ein-
gerammt. Z. koly. — čím kam: beranem
do země. Zátka do láhve z-ná. Us. — Z. =
zřízený, zavedený, eingeführt, errichtet, ge-
gründet. Z. spolek, škola, doly atd. Z. obec
Dal. Z. dluh (učiněný). V. — kým proč.
Spolek několika lidmi ku podpoře chudých
z-ný. Us. — kde. Peníze u nás z-né. NB.
Tč. 213. — Z. = zastavený, eingestellt. Z.
krev, D., pot, doly, Us., obchod, Th., rýma.
Z. var, der Siedeverzug. Hrm. 71. Z. pospoj
dráhy. Dch. Z. homole cukru, nicht abzie-
hende Brode. Šp. Z. větry, verstockte Blä-
hungen. D., Šd. — Z. = zastavený, upev-
něný, befestigt. — jak. Loď na kotvích z.
Us. — Z., betroffen, bestürzt, stutzig, paff,
befangen, verlegen. J. tr. Ostal všecek za-
ražen to uslyšev. Dch., Šd. Odešel celý z-en.
Dch. Stojí všecek z-ný. — čím: křikem,
bleskem. — Z. = nakažený, angesteckt. —
čím: morem. Kom. — Z. = schromlý, ge-
lähmt. Tatíček náš je zaražený. Slez. Šd. —
Vz Poraziti.

Zarážeti, vz Zaraziti.

Zaražiště, ě, n., der Anlegepunkt. Z. šachty.
Hř.

Zaráživý = který zaráží, schlagend, frap-
pirend. Z. vůně. Um. les. Vz Zarážlivý.

Zarážka, zárážka, y, f. = zarážení i co
se zaráží, das Ein-, Verschlagen, der Ein-
schlag. — Z. = házení míče palestrou,
das Ballschlagen. Krok. — Z. = kámen
tesaný nad veřejí. Us. — Z. u tkadlce,
ein Stecken, der in den Trumm kommt,
wenn die Leinwand gar gemacht wird. Šp.
Vz Tkadlcovství. Hk., Jg. — Z. v horn.,
der Vorschlag, Vorsteck. Bc. Místo z-ky.
Šp. Povolení k horní zarážce, die Muthbe-
willigung. J. tr. — Z. u vozu, die Bremse,
Bremsvorrichtung. Šp. Jeřáb se samočinnou
zarážkou. Pdl. — Z. = železný klínek u cho-
moutu, jímž je hák zaražen. V Kunv. Msk.
Z. u výhybky železničné (zabraňuje, aby se
páka z polohy, do které byla uvedena, ne-
pošinula). NA. IV. 200. — Z. = zastávka
při mletí. V létě, když dlouho neprší, mele
mlynář jenom na zarážku t. j. zaráží mlýn,
až by mu zase vody s dostatek nateklo.
Mor. Šd.

Zarážlivý = zarážející, zaráživý, schla-
gend, frappirend. Z. smrad, Hlas., blud.
Kom.