Předchozí (229)  Strana:230  Další (231) |
|
|||
230
|
|||
|
|||
si kratochvil. Cyr. Studený vzduch zarazil
mně pot. Ml. Koni chřípěcí se zarazilo. Ja. Blesk mu zarazil zrak (oslepil ho). Us. Sobě brloh. Cyr. Z si hostinský dům, V., někomu válku. Plk. Zaráží mu to dech; Někomu příjmy z. Dch. Zarazí se ti (= zmýlíš se). U Prostěj. Vch. Z-li lidem hubu (nedali pří- činy k pomluvám). Dvrs. Z-li si nové cesty, stezky. .Smil a Osov. Zř. sel. Vojenské le- žení u Čáslavě sobě zarazil. Dač. I. 247. — co proti komu: vojnu. Ros. — co proč, k čemu: mlýn ku křesu z., Vys., hovado k oběti. Reš. Na znamení moci Kristovy bleskem jest zaražen (Pavel). BR. II. 419. Myšlénky se mu strachem zarážely. Us. Frsk. — co kdy. Druhou pak noc po svátku v osmi hodinách šichtu zase z-li. Vys. — oč: o roh. Us. — kdy. Na tu chvíli každý zaražen byl. Dch. Z. máj před domem své milenky na prvního května. Us. Tč. Nový živel před půltřetím stoletím tam paty z-zil, fasste festen Fuss. Kos. 01. I. 109. Koráb z-zil sem o půl noci. Osv. I. 82. Že lidé ti neučení a sprostí na výslechu se dokona z-zí. Sš. Sk. 48. Mense j unii z-li důl horní pode vsí Poličany. Dač. I. 119. Náboženské bouře za posledních let krále Václavových zarazily krásný rozkvět slovesnosti naší. Anth. I. 3. vyd. IV. — se nad čím = za- staviti se, užasnouti, ustrnouti, über etwas stutzen, stutzig werden. Us. Dch. — se přes co. Ten se přes to zarazil, šp. m.: tím atd. — co s kým, aby. Zarazili novou školu se sousední vesnicí, aby jejich děti daleko do školy nemusily choditi. — jak. Vlak silně, rázně z. (bremsen); Kůl pevně do země z. Us. Dch. Než jako sa zblíža a vrchom ránu mohli dáť istú, náramným ostré zarazá do hruď oštepy hurtom. Hol. 23. Propůjčiv jí právo, aby v městě Plzni svou zvláštní minci na český ráz a zrno z. a vydávati mohla. Pal. Děj. IV. 2. 369. Pod titulem svornosti roztržku z. Us. Nový groš na dobré zrno z. V. To zaráží česnekem. Chmel. Zárazní = brzdicí, Bremse-. Z. zařízení,
Bremsevorrichtung, f. Dch. Zárazník, a, m., der Bremser. Dch. Vz
Brzdič. Zárazovitý. Z. rostliny, orobancheae:
záraza, davibýl, podbílek. Vz Rstp. 1157., Kk. 189., Čl. 139., Slb. 302. Zarázštipcovati = rozštipcem sevříti.
Na Slov. Dbs. Sl. pov. I. 506. Zaraž, e, m. = záraz (lovecký nůž), das
Weidmesser, zast., slovo nejspíš cizí. Vz Mz. 374. Vz Záražec. Zarážati = zarážeti. Na Slov. Vz Za-
raziti. Záražec, žce, m. = záraz, zaraž, der
Hirschfänger, das Weidmesser. Dch. Zarážecí přístroj, der Hemmapparat; be-
ran (při vodních stavbách), das Schlagwerk. Dch. Zarážeč, e, m. = brzdič, zárazník, der
Bremser. Dch. — Z. = záražec. Sl. les., Ddk. VIII. 326, Zaraženě, betroffen, verdutzt. Z. na něco
hleděti. Dch , Večeřovy Povíd. Zaražení, n., das Einschlagen, Einrammen.
Z. kolu do země. Us. Korouhvičné = plat |
za z. korouhvičky, die Fahnenaussteckge-
bühr. Šp. — Z. = zřízení, zavedení, die Gründung, Einführung, Errichtung. Z. časo- pisu. Us. Pdl. Z. stálých sídel. Osv. II. 547. Z. obchodu, Us., lomů. NA IV. 133. On byl očitým svědkem z. nového křesťanského trůnu v Jerusalemě. Ddk. III. 73. Před z-ním groše. VI. zř. 301. — Z. = zastavení, die Einstellung. Z. exekuce. Pr. 1884. 67. Z. hybné síly. Stč. Z. 483. - Z., die Bestür- zung, das Stutzigwerden. Lpř. Dch., Šp. — Vz Zaraziti. Zaraženina, y, f., die Stockung. Z. mízy
(když se oběh mízy stromové přetrhne). Um. les. Z. = nemoc dovnitř zaražená, eine zurückgetretene, verstockte Krankheit. Šd. Zaraženosť, i, f., die Bestürzung. Rk.
Zaražený; -en, a, o, eingeschlagen, ein-
gerammt. Z. koly. — čím kam: beranem do země. Zátka do láhve z-ná. Us. — Z. = zřízený, zavedený, eingeführt, errichtet, ge- gründet. Z. spolek, škola, doly atd. Z. obec Dal. Z. dluh (učiněný). V. — kým proč. Spolek několika lidmi ku podpoře chudých z-ný. Us. — kde. Peníze u nás z-né. NB. Tč. 213. — Z. = zastavený, eingestellt. Z. krev, D., pot, doly, Us., obchod, Th., rýma. Z. var, der Siedeverzug. Hrm. 71. Z. pospoj dráhy. Dch. Z. homole cukru, nicht abzie- hende Brode. Šp. Z. větry, verstockte Blä- hungen. D., Šd. — Z. = zastavený, upev- něný, befestigt. — jak. Loď na kotvích z. Us. — Z., betroffen, bestürzt, stutzig, paff, befangen, verlegen. J. tr. Ostal všecek za- ražen to uslyšev. Dch., Šd. Odešel celý z-en. Dch. Stojí všecek z-ný. — čím: křikem, bleskem. — Z. = nakažený, angesteckt. — čím: morem. Kom. — Z. = schromlý, ge- lähmt. Tatíček náš je zaražený. Slez. Šd. — Vz Poraziti. Zarážeti, vz Zaraziti.
Zaražiště, ě, n., der Anlegepunkt. Z. šachty.
Hř. Zaráživý = který zaráží, schlagend, frap-
pirend. Z. vůně. Um. les. Vz Zarážlivý. Zarážka, zárážka, y, f. = zarážení i co
se zaráží, das Ein-, Verschlagen, der Ein- schlag. — Z. = házení míče palestrou, das Ballschlagen. Krok. — Z. = kámen tesaný nad veřejí. Us. — Z. u tkadlce, ein Stecken, der in den Trumm kommt, wenn die Leinwand gar gemacht wird. Šp. Vz Tkadlcovství. Hk., Jg. — Z. v horn., der Vorschlag, Vorsteck. Bc. Místo z-ky. Šp. Povolení k horní zarážce, die Muthbe- willigung. J. tr. — Z. u vozu, die Bremse, Bremsvorrichtung. Šp. Jeřáb se samočinnou zarážkou. Pdl. — Z. = železný klínek u cho- moutu, jímž je hák zaražen. V Kunv. Msk. Z. u výhybky železničné (zabraňuje, aby se páka z polohy, do které byla uvedena, ne- pošinula). NA. IV. 200. — Z. = zastávka při mletí. V létě, když dlouho neprší, mele mlynář jenom na zarážku t. j. zaráží mlýn, až by mu zase vody s dostatek nateklo. Mor. Šd. Zarážlivý = zarážející, zaráživý, schla-
gend, frappirend. Z. smrad, Hlas., blud. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (229)  Strana:230  Další (231) |