234

dluhy (zapraviti). Chmel. Z. honbu, Kká.
Td. 105., chod, Šp., pokoj, Dch., tyrannidu.
Lpř. Děj. I. 82. Veď ja to už zariadim.
Zátur. Priat. IV. 113. Môžem sa naň zpustiť,
keď idem preč, že zariadi dom. Zátur. Z.
říši. Lpř. J. — co komu: hospodářství,
krám. Us. Z. si byt, nábytek. Us. Dch. Ně-
komu dluhy z. = zaplatiti. Chmel. Chudým
špitál z. (zříditi). — komu čeho: zařiďte
nám českých škol středních, šp. m.: české
školy (akkus.). Brt. — se, sich einrichten.
Us. Dch. — co jak Něco dle libosti si z.
Us., Kom. Pravidla, dle kterých duchovní
má svůj život z Ddk. IV. 281. Po domácku
se z. Dch. Život svůj dobře z. Us. Dch.
Oděv, stravu zařizuj si podlé stavu. Prov
Proch. — kde. Ve městě něco z. Lpř. J.
Z-li mezi sebou obranný spolek. Lpř. J.
Všady na cestách zařizovali sbírky. Sš. II.
22.

Zaříhati, vz Zaříhnouti.

Zaříhnouti, hnul a hl, utí, zaříhati, za-
řihovati = zahrkati, rülpsen. Ros.

Zaříhnutí, n., das Aufrülpsen.

Zařihovati, vz Zaříhnouti.

Zářij, vz Září.

Zaříjen, jna, m. = říjen, Oktober, zastr.

Zaříjeti, el, ení, zaříti, říji, il, ení =
ozývati se v čas říje slabým hlasem v krát-
kých přestávkách, trensen. Šp. — Z. = za-
řvati, aufbrüllen. — jak proč. Tepruv opět
Maxenc v túze zařil tak násilně z hlucha,
jako ze vzteklého ducha. Kat. 3246.

Zářijový, September-. Docházím k pa-
mátným dnům zářijovým r. 1848. Pokr.
Pot. 16.

Zaříkací, Beschwörungs-. Z. formule. Vz
Mus. 1853. 475.

Zaříkač, e, m., der Beschwörer. Sa.

Zaříkačka, y, f., die Beschwörerin.

Zaříkání, n., vz Zaříkati. Z. nemocí. Vz
Sbtk. 27.—28.

Zaříkaný; -án, a, o, beschworen. Z. ne-
moc.

Zaříkati, vz Zařeknouti.

Zaříkávací, zařikavací, Beschwörungs-.
Z. propověď, Beschwörungsformel. Dch. Z
žalm. Sá.

Zaříkávadlo, zařikavadlo, a, n. = pro-
pověď, jíž se zaříkává. Vz Zaříkávací. Us.
Jdr.

Zaříkávati, vz Zařeknouti.

Zařínati, vz Zařnouti (zaříznouti).

Zařinčeti, el, ení; zařinkati, zařinknouti,
knul a kl, utí, anfangen zu klirren. —abs.
Řetězy zařinčely. Sk. — čím: štíty divoce
zařinčeli. Č. — kde: šípy v toulci zařin-
čely. Na kose z. Sk.

Zařinkati, vz Zařinčeti.

Zařinknouti, v z Zařinčeti.

Zařinkotati, erklirren. — kde čím: na
pile kladivem. Tč.

Zářiti, il, ení = blýskati se, svítiti, glän-
zen, Schein von sich geben; se, glänzen,
schimmern. — abs Jeho oko září. Us.,
Hlk. — komu. Oči mu září. Šml. I. 52. —
komu čím k čemu. Stříbrným světlem
luna mi k mé zářila plavbě. Krok. Hvězda
pronikavým leskem září. Čch. Bs. 64. By
ten sbor vždy blahem zářil pro dobro a

česf. Msn. Or. 158. Háje citronů září von-
ným květem. Čch. Dg. (Kv.1884. 705.). —
odkud. Z tváři mysl září. Č., Šd. Z tváře
její zářila něžnosť. Němc. Ondy s trůnu
zářila jich vznešenosť. Msn. Or. 112. Z oka
mu září rozkoš. Kyt. 1876. 35. Lesk veli-
kého ducha zářil s čela. Pká. Z očí jeho
zářilo tolik dobrosrdečnosti; S oděvu jeho
zářilo zlato. Osv. I. 260., 262. Od těla Kri-
stova zářilo to světlo. Sš. Sk. 278. Láska
z-la z očí a z duše jeho. Vlč. — co: světlo.
Oči budou písně zářiť. Hdk. — (co) kde.
Zářilo svůj návrat na východě slunko. Ziak.
Svatý jas jim kolem čela září. Kyt. 1876.
50. Úsměv zářil v očích milencův. Sml. Dvé
oči sině září v koby šeru. Hdk. U krbu
kdos v ohni září se. Osv. V. 647. V papr-
skovém věnci (slunce) zářil jako svatý;
Báně v slunci září do širého kraje. Kká.
Td. 310, S. 14. Od vatry se nad Sloven -
skem nebe zorí. Sl. ps. — proč. Obličej
jeho radostí září. Us., Šbr. Cf. Z. čím. —
kudy (kam). Okna hospody k němu tak
lákavě nocí zářila. Sá. Skulinou úsvit září.
Kká. K sl. j. 236. Dokud evangelium po
celém světě nezářilo. Sš. II. 47. — kdy.
Roucho jeho stříbrem protkávané při světle
vzcházejícího slunce náramně zářilo. Sš. Sk.
147.—jak (kam). To jezero jak smaragd
zářilo. Vrch. Bez změny nám záříte v ruch
boje. Vrch. Slzy jeho září čistou rosičkou.
Skp. exc. Jíž (sirotě) nezáří ni jedno oko
vlídné z líce neznámé lásky plápolem. Čch.
Bs. 90. — jak dlouho kam. Tvůj pablesk
od věků všem září do uší. Kká. K sl. j. 76.

Zaříti, vz Zaříjeti.

Zařítiti, řiť, il, cen, ení (těn, ění, zastr.);
zaříceti, ejí, el, en, ení; zařicovati = za-
házeti, zasypati, zasouti, zavaliti, zuwerfen,
verschütten, verstürzen. Jg., Pl., Sš. I. 52.
— co: studnice, rov. Br. Dům lidi zařítil.
Ros. Skalnatý vrch padl na město a je
všeckno zařítil. Dač. I. 248. — co, koho
čím: rumem, kamením. Us. Studnice zaří-
tichu prstí. BO. — se kde: pod zříceni-
nami zbořeného stavení. Sych. — co kdy.
Kázal z. rov před svíráním. BO.

Zářivosť, i, f., das Strahlungs-, Emissions-
vermögen. Nz.

Zářivý = zářící, strahlend, leuchtend,
glänzend, schimmernd. Krok., Dch. Z. slunce,
Čch. Bs. 84., hvězda, Čch. Petr. 32., letní
noc, Nrd., moře, Kká. K sl. j. 104., teplo,
oko, Osv. I. 111., 273., barvy, malebnosť.
Mus. 1880. 158., 271.

Zařízek, zku, m. = zářez, vroubek, der
Einschnitt. Um. les.

Zařízení, n., die Einrichtung, Herstellung,
Arrangirung, Erstellung, Vorkehrung, Ein-
nistung, Massnahme, Anlage, Herrichtung,
Veranstaltung, das Statut, die Institution,
Maseregel. Dch. Kupecké z., Kaufladenein-
richtung, z. hostince, Gasthauseinrichtung,
z. kostelní, Kirchen-, z. nových ulic, z. zvo-
nice, die Einrüstung des Glockenthurmes,
z. vody a plynu, Wasser- und Gasanlage,
z. pokojů, die Zimmereinrichtung, celé ku-
chyňské z., die ganze Kücheneinrichtung,
z. provodu, die Betriebseinrichtung, z. je-
viště, die Bühneneinrichtung; starobylá z.,