237

deti. Hdž. Šlb. 17. — co z čeho. Z múky
cesto (těsto) zarábajú (zadělávají). Hdž. Šlb.
43. — kdy. V pondelok som múku vzala,
v útorok osievala a v stredu som zarobila
a ve štvrtok zamiesila. Sl. spv. III. 93. —
čím: vlastními rukama, koňmi (vydělati).
Us. na Ostrav. Tč. — s kým = zacházeti,
umgehen. S ním aby zaráběl, jak s malo-
vaným vajíčkem. Na Hané. Hlvk., Vck. —
kde. On na tom, při tom zarobil tři zlaté
(vydělal). Na Ostrav. Tč. Ja bym (bych)
šaty prala, tak bym zarabiala (vydělávala)
na krajine daleko. Sl. spv. V. 193.

Zarobívati, vz Zarobiti.

Zárobkový užitek, Nutzen vom Verdienst.
Na Ostrav. Tč.

Zárobnice, e, f. = výdělkářka, die Er-
werberin. Mám já ženu z-cu. Dbš. Sl. pov.
I. 70. — Z. = kniha, do níž se zapisuje za-
robek i. e. mzda, výdělek dělnický. Šd.

Zárobnička, y, f. = zárobnice. Šd.

Zárobník, a, m. = výdělkář, der Erwer-
ber. Šd.

Zarocení, n. = zaklení. Kyt. 1878. 90.

Zaročení, n., die Verjährung. Vz násl.

Zaročený;-en, a, o, verjährt. Hdž. Větín.

Zaročiti, il, en, ení, zaročovati, verjähren.
— co. Kdo nám to preukiaže (prokáže), že
preto a práve len preto Slovenčina si svoje
právo zadala a zaročila? Hdž. Vetín. 155.

Zárod, u, m., zároda, y, f., zárodek,
dku, m. (zastr. zárodka, y, f.) = zarození
i co zarozeno, die Erzeugung, das Erzeug-
niss. Ž. wit. Hab. 17. Počátek a zároda
všech věcí. Aqu. Teplota zárody množí.
Gníd. Zárod myšlének. Kyt. 1876. 35. Měl
v sobě z. nemoci již od narození. Us. Pdl.
Měli v duši své zárodek idealu. Vlč. Z.
moru. Osv. V. 543., Kká. Td. 26. Zárodek
blažené nesmrtelnosti v tělo své zaštípí.
Proch. Děj. bibl. II. 62. Vypátrati zárodek
nemoci, der Keim. Dch. Z. kostěný, Osteo-
blasten. Nz. lk. Padlo semä stromu, ale
shnilo, v zárod nový sa neprerodilo. Lipa
174. A v behu prudkom krištálnej vody
čítal som často slávy zárody. Sldk. 343.
Vášho to srdca hriešneho je zárod, každý
tyranóv sám si plodí národ. Hrbň. Rkp. Co
národové jejich zárodou v sobě chovali; Aby
zárodám ušlechtilým dopomáhal k rozvoji.
Kos. Ol. I. 233., 243. Tož byl skrze vy-
zdvižení biskupství na Moravě i zárodek
k tomu položen, aby .... Ddk. II. 214.
Zárod bláhy donesu; Kde zbožnosť nemá
zárodu, tam straší čirá příšera Sš. Sm. bs.
58., 189. Zárodek zubní, der Zahnkeim.
Nz. lk. Vidíš národ, jak nese zárod osud-
ných nehod v svém bytování. Nitra VI.
157. Věděl, jaké zárody se všady nalezají;
Slova ta byla zárodkem u věrných ku po-
vstání, u nevěrců ku pádu; Z Adama při-
jímáme při narození zárod smrti, z Krista
dosahujeme zárod života; Ale i ti nepatrní
počátkové nebezpečný zárod v sobě cho-
vali; Obecný všech těch vad zárod a kvas;
Bludy gnostické v zárodě vyskytlé; Zárod
pravé víry spatřuje se v té upřímné po
pravdě toužebnosti. Sš. Sk. 239., J. 44., 114.,
I. 164., II. 124., 200., Mr. 55.— Obzvl. z. =
plod počatý u zvířat, die Leibesfrucht,

embryo. Zloupaje mu vejce, zárodky v nich
zahubuje (spem prolis). Jel. Kteráby mla-
dice z sebe zárodu vyhnati chtěla. Volk.
Z. ve vejci. Jak dlouho může z. v děloze
mrtvé matky žíti? Vz Čs. lk. III. 227. Zá-
rodek tasemnicový, scolex, protoscolex. Nz.
lk. Tvoření zárodku. Ib. Zárod mladistvý
(dítě). Msn. Or. 145. V zárodu ptačím, co
se začalo zakládati hlavou, nohou, křídlem,
to se již nemění, ale tak zůstává. Kom.
Did. 101. — Z. = plod vůbec, die Frucht,
Brut. U sladu: květ; na víně: tříšť. Šp. —
Z. u bylin = kel, klík, klíč, prejt. Z. u ro-
stlin = sklípek ve vaječníku, z něhož zúrod-
něním dělá se vajéčko a pak semeno, gem-
mula, das Keimchen. Vz Rst. 100., 123.,
124., 132., 133., 134, 521., Kk. 290. Fíkové
dřevo vydalo jest své zárodky BO. Zá-
rodek chlupový, der Haarkeim. Šp. — Z. =
orání k semeni, die Saatfurche. Šmd.
Zároda, y, f. = zárod.
Zárodeční, -čný, Keim-, embryonal, rudi-
mentalis. Dch., Nz. lk. Z. buňka. Osv. VI.
52.

Zárodečnice, e, f. = díl osy plodové
nesoucí zárodky a střeny plodolistem jedním
nebo mnohým, trophospermium. V z Rst.
123., 128., 521., Kk. 53.

Zárodečník, u, m., v bot. = nejprve
počáteční tvar či zárodek výtrunonosného
plodu mechů, archegonium. S. N. X. 1. dod.
37.

Zarodění, n. = zarození. Na Slov. Bern.
Zaroděný; -ěn, a, o = zarozený. Na Slov.
Bern.

Zarodice, pusté popluží u Huzenic. Vz
Blk. Kfsk. 650.

Zarodilý, ein-, angeboren. — kde. Aby
snahu po otci v lidských myslech zarodilou
vykořenili. Sš. 1. (II.). 169.

Zaroditi, roď, rodě (íc), il, zen, ení, za-
rodívati, zarozovati = plod, založiti, zárod
učiniti, zroditi, erzeugen, hervorbringen;
se = zarozenu býti, zroditi se, počatu býti,
na plod se založiti, erzeugt werden, hervor-
keimen, empfangen werden. — co, se. Hrách
zarozuje zlé vlhkosti. V. Zarodí sě trn,
lístie. BO., ZN. Stromy málo zarodily (málo
ovoce vydaly). Us. Šd. Větvie ovoce zarodí.
BO. — (se komu) kde. Zarodily se mu
v hlavě vši. Us. Nz. lk. Která (vinice) již
nejednou u proroků zarodila. Sš. Sk. 22.
Kam zvuk ten v těch dnech zasáhne, nikde
nezarodí (úroda se nechytne). Kld. II. 290.
Myšlénky zlé se v obraznosti co v zloděloze
zarozují. Sš. II. 93. V horských krajinách
hrozny příliš často se zarozují, setzen an.
Posp. V té době zarodily se v nejvyšších
kruzích vládních nové strany. Pal. Děj. V.
2. 186. Hnůj v ráně z. Ras. Zarodili se
v mase červi. Us. Vši v šatech se mu za-
rodily. Ros. Láska v srdci se zarozuje. Ps.
br. Zarodilo se v nich lakomství. Mudr. —
Br. — (se) odkud. Ale ty nesvornosti
odnikud jsou se nezarodily a nezrůstly
nežli z lakomství přílišného. Arch. II. 172.
Člověk jest z podstaty mateřiny u věku
zarozen. Št. Neb z čeledního a rovného
obcování potupa se zarozuje důstojenství.
CJB. 273. Z toho se v něm nemoc zarodila.