238

Zlob. — Solf. — se kam. Jako kdyby se
zarodil (dostal) trn v ruce opilého. Ben.
V. — jak. Proč, krušino, proč nerodíš?
Lebo sa ty mrázu bojíš? Šak sem byla zla
červenýma malinama. Sš. P. 322. — (se)
čím. Jednak nejenom vněšně se ke Kristu
hlási ti, nébrž vnitrně ovocem svatosti za-
rozovati máme. Sš. Mr. 50. Země z-la býlím
ve svém lůně. Sš. Bs. 4. — kdy. Ten strom
letos marodil (mnoho ovoce Nasadil, vydal).
Us. Šd. Vz Z. kde.

Zarodívati, vz Zaroditi.

Zárodkopis, u, m., die Embryographie.
Šm.

Zárodkopitva, y, f., die Embryotomie.
Sm.

Zárodkovina, y, f.,das Zytoblastema. Šm.

Zárodkovitý, keimartig. Býti teprv u vý-
voji zárodkovitém. Kaizl. 137.

Zárodkový, Keim-. Z. blana (die Keim-
haut, membrana germinativa), pláma (der
Keimfleck, macula germinativa) ve vejci
ssavcův. Nz. Z. jadérko, nucleus, der Eikern.
Nz. Z. zakrývka, integurnentum nuclei, die
Eihaut. Nz. Z. kruh, die Keimscheibe, vrstva,
die Keimschichte (Kk. 84), hrbolek, cumu-
lus proligerus; z. puchýřek Purkyňův, das
Keimbläschen, vesicula germinativa; puchýř
z., die Keimblase, list, das Keimblatt, po-
blánice, das Keimepithel, mázdra, die Keim-
haut, membrana germinativa, tělisko, das
Keimkörperchen, lůžko, das Keimlager. Nz.
lk. Z. těleso, zrnka. Frč. 13., Ves. IV. 88.,
89., I. 54. Z. deska, val, pláma, bublina,
skvrna. Vz Ves. I. 71., 81., IV. 221. Z.
buňka, die Keimzelle. Nz. lk.

Zárodkozpyt, u, m., die Embryologie. Šm.

Zarodník, a, m. = praotec, der Stamm-
vater. 1635.

Zárodně, ursprünglich. Královská dů-
stojnosť z. v Jakobovi složená. Sš. L. 17.

Zárodnosť, i, f. = počátečnosť. Ros. —
Z., die Keimkraft. Dch. Z. či klíčivost se-
mena. NA. IV. 78.

Zárodný = zárod zamykající, Keim-,
Frucht-, befruchtend. Z. semeno. Plk. —
Z. = v zárodku teprv jsoucí, se teprv za-
rozující, počátečný, initialis, werdend, erst
entstehend, sich bildend. Pán dodává ještě
jinou příčinu toho, pročby lidem takovým
se zárodnou vírou a láskou divů činění
stavovati se nemělo. Sš. Mr. 42.

Zárodověda, y, f., die Embryologie. Šm.

Zárodství, n., der Embryozustand. Ssav.
50.

Zarodzovati = zarozovati. Na Slov. Bern.

Zároh, u, m. = silná soška, která se tam
do země zastrkuje, kde má plachta ku chy-
tání zvěři rozestřená úhel činiti, die Krumm-
ruthe. Šp., NA. IV. 116.

Zarohnouti, hl, ut, utí = zabiti, todt-
sthlagen. -- koho. Šd. Přiběhne-li baňkář
sem, toho zarohnem. Jir. Ves. čt. 218. Už
sme našeho Vaška zarohli (= vepře zabili).
V Kunvald. Msk.

Zarochati, vz Zahrochati.

Zaróchnúti = zaprásknouti, knallen. —
čím: tatarem. V již. Mor. Šd. Vz Zahrochati.

Zarochotati, vz Zahrochati.

Zarochtati, vz Zahrochati.

Zarojení, n., vz Zarojiti.

Zarojený; -en, a, o. Z. myšlénka (blouz-
nivá, přelud), die Chimäre. Nz. — čím:
stráží (= obklopený). Mach.

Zarojiti, il, en, ení; zarojovati se = po-
číti se rojiti, anfangen zu schwärmen. —
se jak. Povolně n. kvapně zarojují se hlu-
kem. Báj.

Zarojovati, vz Zarojiti.

Zarokotati, losklirren, ertönen. Č. (Pan.
jez. 41.).

Zaromoniti, il, ění = ozvati se. — kdy.
Lež v tom zaromoní hrom, blesky skřižujú
sa razom. Phld. III. 408. — kde. Ve mně
poetická z-la žíla, an (!) hledím naň. Šml.

Zaronění, n., vz Zaroniti.

Zaroněný; -ěn, a, o, vz Zaroniti. — čím.
Krvou z-ný. Sl. let. III. 139.

Zaronice, dle Budějovice, ves. Arch. I.
542.

Zaroniti, il, ěn, ění = upustiti, zahoditi,
zavrci, weg-, verwerfen, verlegen. L. — Z.,
vz Roniti.

Zaroscený; -en, a, o = zarostlý, ver-
wachsen. — čím. Z. pole travou. Na Ostrav.
Tč.

Zarosení, n., vz Zarositi. Mj. 146.

Zarosený; -en, a, o, bethaut. Okno je
zarosené. Us. Šd. Srdce moje raněné, očičky
zarosené pre teba, nevěrný šuhajko môj,
mám. Sl. spv. II. 63. Z. oko. Dch., Kká.
K sl. j. 193. Ráno bývá tráva z-ná. Us.

Zarositi, il, sen, ení, bethauen, mit Thau
besprengen. — co: oči zarosila (zaslzela).
L. Nepršelo mnoho, jen tak trávu zarosilo.
Us. Tč. Anička milúčká, kde si bola, keď
si ty čižmičky zarosila? Sš. P. 518. — čím.
Oko její zarosilo se slzami. Us. — proč.
Radostí i smutkem oko se zarosí. Hdk. C.
17. — co komu. Anička, dušička, kde si
bola, keď si si čižmičky zarosila? A ja som
po tri dni trávu kosil, ešte som si čižmy
nezarosil. Sl. spv. I. 23. Nechocže ty, Hanu-
lienka, z rana do rosy, lebo sě ci sukienečka
šecka zarosi. Sl. spv. IV. 127. — kam.
Z-lo na trávu. Us. Tč. — kdy. Teplota,
při níž se koule zarosila. Mj. 146.

Zarostání, n. = zarůstání, das Verwach-
sen. Bern.

Zarostati = zarůstati. Bern.

Zarostávati = zarůstávati. Bern.

Zárostek, stku, m., verbuttetes Wald-
bäumchen, das zum Uibersetzen nicht taugt.
Šm.

Zarostění, n. = zarostnutí. Na Slov.

Zarostěný = zarostlý, verwachsen. Na
Mor. a Slov. Kld., Bern. Máš bradu z-nou.
Kld. 28. Je, přišel ze světa celý z-ný (vou-
satý). Mor. Šd.

Zarostina, y, f., die Athresie, Verwach-
senheit des Afters. Šm.

Zarostiti, il, štěn, ění; zarošťovati =
učiniti, aby zarostlo, verwachsen machen o.
lassen; se = zarůsti, verwachsen. — co:
ránu. Ja., Ras. — se. Rána se zarostila.
Sal.

Zarostlina, y, f. = místo zarostlé něčím,
das Gestrüppe. V. — Z., die Verwachsung.
Dch. Z. rány; z. na stromě (potrhané kůry).
Us. Tč.



	238

	Zlob. — Solf. — se kam. Jako kdyby se zarodil (dostal) trn v ruce opilého. Ben. V. — jak. Proč, krušino, proč nerodíš? Lebo sa ty mrázu bojíš? Šak sem byla zla červenýma malinama. Sš. P. 322. — (se) čím. Jednak nejenom vněšně se ke Kristu hlási ti, nébrž vnitrně ovocem svatosti za- rozovati máme. Sš. Mr. 50. Země z-la býlím ve svém lůně. Sš. Bs. 4. — kdy. Ten strom letos marodil (mnoho ovoce Nasadil, vydal). Us. Šd. Vz Z. kde. Zarodívati, vz Zaroditi. Zárodkopis, u, m., die Embryographie. Šm. Zárodkopitva, y, f., die Embryotomie. Sm. Zárodkovina, y, f.,das Zytoblastema. Šm. Zárodkovitý, keimartig. Býti teprv u vý- voji zárodkovitém. Kaizl. 137. Zárodkový, Keim-. Z. blana (die Keim- haut, membrana germinativa), pláma (der Keimfleck, macula germinativa) ve vejci ssavcův. Nz. Z. jadérko, nucleus, der Eikern. Nz. Z. zakrývka, integurnentum nuclei, die Eihaut. Nz. Z. kruh, die Keimscheibe, vrstva, die Keimschichte (Kk. 84), hrbolek, cumu- lus proligerus; z. puchýřek Purkyňův, das Keimbläschen, vesicula germinativa; puchýř z., die Keimblase, list, das Keimblatt, po- blánice, das Keimepithel, mázdra, die Keim- haut, membrana germinativa, tělisko, das Keimkörperchen, lůžko, das Keimlager. Nz. lk. Z. těleso, zrnka. Frč. 13., Ves. IV. 88., 89., I. 54. Z. deska, val, pláma, bublina, skvrna. Vz Ves. I. 71., 81., IV. 221. Z. buňka, die Keimzelle. Nz. lk. Zárodkozpyt, u, m., die Embryologie. Šm. Zarodník, a, m. = praotec, der Stamm- vater. 1635. Zárodně, ursprünglich. Královská dů- stojnosť z. v Jakobovi složená. Sš. L. 17. Zárodnosť, i, f. = počátečnosť. Ros. — Z., die Keimkraft. Dch. Z. či klíčivost se- mena. NA. IV. 78. Zárodný = zárod zamykající, Keim-, Frucht-, befruchtend. Z. semeno. Plk. — Z. = v zárodku teprv jsoucí, se teprv za- rozující, počátečný, initialis, werdend, erst entstehend, sich bildend. Pán dodává ještě jinou příčinu toho, pročby lidem takovým se zárodnou vírou a láskou divů činění stavovati se nemělo. Sš. Mr. 42. Zárodověda, y, f., die Embryologie. Šm. Zárodství, n., der Embryozustand. Ssav. 50. Zarodzovati = zarozovati. Na Slov. Bern. Zároh, u, m. = silná soška, která se tam do země zastrkuje, kde má plachta ku chy- tání zvěři rozestřená úhel činiti, die Krumm- ruthe. Šp., NA. IV. 116. Zarohnouti, hl, ut, utí = zabiti, todt- sthlagen. -- koho. Šd. Přiběhne-li baňkář sem, toho zarohnem. Jir. Ves. čt. 218. Už sme našeho Vaška zarohli (= vepře zabili). V Kunvald. Msk. Zarochati, vz Zahrochati. Zaróchnúti = zaprásknouti, knallen. — čím: tatarem. V již. Mor. Šd. Vz Zahrochati. Zarochotati, vz Zahrochati. Zarochtati, vz Zahrochati.	Zarojení, n., vz Zarojiti. Zarojený; -en, a, o. Z. myšlénka (blouz- nivá, přelud), die Chimäre. Nz. — čím: stráží (= obklopený). Mach. Zarojiti, il, en, ení; zarojovati se = po- číti se rojiti, anfangen zu schwärmen. — se jak. Povolně n. kvapně zarojují se hlu- kem. Báj. Zarojovati, vz Zarojiti. Zarokotati, losklirren, ertönen. Č. (Pan. jez. 41.). Zaromoniti, il, ění = ozvati se. — kdy. Lež v tom zaromoní hrom, blesky skřižujú sa razom. Phld. III. 408. — kde. Ve mně poetická z-la žíla, an (!) hledím naň. Šml. Zaronění, n., vz Zaroniti. Zaroněný; -ěn, a, o, vz Zaroniti. — čím. Krvou z-ný. Sl. let. III. 139. Zaronice, dle Budějovice, ves. Arch. I. 542. Zaroniti, il, ěn, ění = upustiti, zahoditi, zavrci, weg-, verwerfen, verlegen. L. — Z., vz Roniti. Zaroscený; -en, a, o = zarostlý, ver- wachsen. — čím. Z. pole travou. Na Ostrav. Tč. Zarosení, n., vz Zarositi. Mj. 146. Zarosený; -en, a, o, bethaut. Okno je zarosené. Us. Šd. Srdce moje raněné, očičky zarosené pre teba, nevěrný šuhajko môj, mám. Sl. spv. II. 63. Z. oko. Dch., Kká. K sl. j. 193. Ráno bývá tráva z-ná. Us. Zarositi, il, sen, ení, bethauen, mit Thau besprengen. — co: oči zarosila (zaslzela). L. Nepršelo mnoho, jen tak trávu zarosilo. Us. Tč. Anička milúčká, kde si bola, keď si ty čižmičky zarosila? Sš. P. 518. — čím. Oko její zarosilo se slzami. Us. — proč. Radostí i smutkem oko se zarosí. Hdk. C. 17. — co komu. Anička, dušička, kde si bola, keď si si čižmičky zarosila? A ja som po tri dni trávu kosil, ešte som si čižmy nezarosil. Sl. spv. I. 23. Nechocže ty, Hanu- lienka, z rana do rosy, lebo sě ci sukienečka šecka zarosi. Sl. spv. IV. 127. — kam. Z-lo na trávu. Us. Tč. — kdy. Teplota, při níž se koule zarosila. Mj. 146. Zarostání, n. = zarůstání, das Verwach- sen. Bern. Zarostati = zarůstati. Bern. Zarostávati = zarůstávati. Bern. Zárostek, stku, m., verbuttetes Wald- bäumchen, das zum Uibersetzen nicht taugt. Šm. Zarostění, n. = zarostnutí. Na Slov. Zarostěný = zarostlý, verwachsen. Na Mor. a Slov. Kld., Bern. Máš bradu z-nou. Kld. 28. Je, přišel ze světa celý z-ný (vou- satý). Mor. Šd. Zarostina, y, f., die Athresie, Verwach- senheit des Afters. Šm. Zarostiti, il, štěn, ění; zarošťovati = učiniti, aby zarostlo, verwachsen machen o. lassen; se = zarůsti, verwachsen. — co: ránu. Ja., Ras. — se. Rána se zarostila. Sal. Zarostlina, y, f. = místo zarostlé něčím, das Gestrüppe. V. — Z., die Verwachsung. Dch. Z. rány; z. na stromě (potrhané kůry). Us. Tč.