Předchozí (238)  Strana:239  Další (240) |
|
|||
239
|
|||
|
|||
Zarostlosť, i, f., das Verwachsensein.
Aesop. Zarostlý = porostlý, verwachsen. Z-stlá
cesta. Z. brada (vousatá). Dch. Přišel z světa celý zarostlý (vousatý). Us. Šd. S prsoma zarostlýma. Cimrh. Myth. 91. Z. hruď. Čch. Bs. 68. Z. v rostl. = chlupy hustě obrostlý, tak že částek obrostlých málo viděti, obses- sus, obsitus, besetzt. Kst. 521. — čím: stro- movím, travou, Ros., trním, Kom., sádlem. D. Brada vousy z. Chmel. Srdce tukem za- rostlé, verfettetes Herz. Us. Dch. Hrob travou zarostlý. Us. Šd. Záhon zarostlý li- stím okurkovým. Kká. Td. 61. Všude plno kopcóv a trniem zarostlá všecka stezka. BO. — Z. = vrostlý, ein-, hineingewachsen. D. — kde. To je vodeněk, sou v něm čerti zarostlí a proto se špatně řeže. U Žambk. Dbv. Krystaly ve svoru z-stlé. Osv. I. 669. Zarostnúť = zarůsti. Na Slov. Bern.
Zarostnutí, n., die Ver-, Aufwachsung.
Na Slov. Bern. Zarostnutý; -ut, a, o = zarostlý. Na
Slov. Bern. Zarostu, vz Zarůsti.
Zárostupky, pl., m. = druh jablek (stopka
jest ohnutá, zarostlá). Na Mor. Brt. Osv. 1884. 50. Zarošťovati, vz Zarostiti.
Zarotiti, il, cení, anfangen zu schelten,
zu fluchen. Div. z ochot. Zaroubání, n. = zaroubení. Vz Zarúbaní.
Zaroubaný = zaroubený.
Zaroubiti = zaroubiti.
Zaroubení, n., vz Zaroubiti.
Zaroubený, vz Zaroubiti. Zarubaná cesta.
Chlpk. Sp. 52., Sl. ps. 158. Zarubaná cesta krížom krážom. Dbš. Obyč. 134. Zároubičí, n. = zároubík (u řetězu). Do-
bytče se ze z. utrhlo. U Král. Hrad. Kšť., Hk. Vz Zároubík. Zároubík, u, m. Z. u řetězu = želízko
asi 4 palce dlouhé na jednom jeho konci k němu přidělané, kterým se řetěz do díry u jeslí prostrčeným zapíná, der Ketten- knittel, das Kettenquereisen. Vz Zároubičí. Zaroubíkovati, vz Zaroublovati.
Zaroubiti, il, en, ení, zarubati, zarou-
bati, zarubovati, zaroubávati = začíti rou- bati, zatesati, anfangen zu hacken, loshacken, zuhauen; roubáním znamenati, einhauen, ein- hacken; roubáním zkaziti, zničiti, hauend o. hackend vernichten; roubením zandati, zasekati, verhauen; třepení zašiti, bebrämen, besäumen. Jg. — co: cesty. Půh. II. 400., 392. — co kde: znamení na stromě. L.— co čím: cestu (Ros., Pulk., Dal.) stromy (zasekati). Zaroubiti sukni podsádkou (za- šiti). Z. prosmyky zásekami. Šmb. Str. II. 184. Zaroublovati = zaroubíkovati, mit einem
Knebel zubinden U Olom. Sd. Zarouhati, freveln. — se proti komu:
proti Bohu. Us. Tč. Zarouchati, vz Zahrochati.
Zarousání, n., vz Zarousati.
Zarousaný; -án, a, o = zarosený, be-
thaut. Z. okno. — Z. = uplouhaný. Vz Zarousati. Přišel z louky celý za-ný. Us. Knrz. |
Zarousati se = zaplouhati se, im Thaue
sich beschlumpern. Celý se zarousal. — se kde: v trávě. Dch. Zarouš, vz Zaruž.
Zaroušilý = začervenalý, röthlich. Kb.
Zaroušiti, il, en, ení. — co (rouškou
zastříti), verschleiern. Rk. Zarouž, vz Zaruž.
Zárov, a, m. Z. dolejší, Nieder-Soor; Z.
hořejší, Ober-Soor, vsi u Trutnova. PL. Vz Tk. II. 219., 428, 448., V. 179., Blk. Kfsk. 708. Zarování, vz Zarovati.
Zarovati = pole k semeni připraviti aneb
rozseté símě zadělati, zum Säen ackern o. das Getreide einackern. Us. Vz Zárovka. Zaroveň, zároveň, zugleich, gleichzei-
tig, gleich. Nejsem čert, abych byl z. tu i tam (nemohu práce na dvou místech ko- nati); Šli domů z. ale ne spolu. Dch. Dle starodávného obyčeje církevního bylo dítě, jehož jméno nikde zaznamenáno nebylo, z. křestěno i biřmováno. Ddk. III. 24. Přišli oba dva z. Us. Šd. Měl za posla plnomoc- ného z. jiným všem považován býti. Pal. Děj. III. 3. 76. Z. Němcům, gleich wie die Deutschen. Šf. I. 579. Lange z. ostatním Němcům filology jmenuje jen ty. Ht. v Mus. 1869. 335. Jednostejně a z. jsou všichni poddaní jeho dědicové. Bart. Z. moudrý i blázen umírá. Kom. Těžko z. srkati a foukati. Prov. Bž. Rak a pšenice z. do zrna rostou. Prov. Bž. Vz Roveň (ku konci), Dnes. Zárovka, y, f. = zarování, orání k se-
meni, das Saatfurchen. D. Zarovnaně, eben gemacht. Bern.
Zarovnání, n., die Ebenmachung, Ebnung.
Zarovnaný; -án, a, o, eben gemacht.
Zarovnati, zarovnávati = rovným uči-
niti, ausgleichen, ebnen, eben machen, gleich machen, schlichten; vyrovnati, nahraditi, ausgleichen; něčím zastíniti, zandati, ver- schlichten. V. — co: cestu. Us. Má z. vše, což by p. Sulíkovi škodilo. Půh. II. 552. Z. papír, plátno. Us. Vck. Z. teplotu v po- koji. Us. — co s čím: město s zemí z. (sbořiti). Pref. Po odevzdaných delách, ktoré tam boly, so zemou ho zarovnali. Sl. let. II. 244. — co čím: dřívím (zandati). Ros. Zarovnávací, Ausgleichungs-. Z. práce.
NA. IV. 78. Zarovnávání, n., die Ausgleichung, Eben-
machung, Ebnung. Z. půdy. Us. Zarovnávati, v z Zarovnati.
Zárovně, lépe: zároveň. Us. Km. IX. 157.
Také na Slov. Bern. Zárovno, zarovno = zaroveň. Počkej,
půjdem zarovno. Mor. Šd., Brt. Z. s kým. Tč. Z. s Bohem jednati (paria deo sentire). BO. Zárovnosť, zarovnosť, i, f., die Aequi-
pollenz. Z. úsudků. Mark. Zárovný, zarovný = rovný ve všem, ganz
gleich. Z. čásť všem dáti. Us. Z. pojmové (mající stejný rozsah), gleichgeltend, úsud- kové (shodní). Mark. Log. 44. Nesluší kře- sťanu zarovnu býti pohanu. Dal. |
||
|
|||
Předchozí (238)  Strana:239  Další (240) |