239

Zarostlosť, i, f., das Verwachsensein.
Aesop.

Zarostlý = porostlý, verwachsen. Z-stlá
cesta. Z. brada (vousatá). Dch. Přišel z světa
celý zarostlý (vousatý). Us. Šd. S prsoma
zarostlýma. Cimrh. Myth. 91. Z. hruď. Čch.
Bs. 68. Z. v rostl. = chlupy hustě obrostlý,
tak že částek obrostlých málo viděti, obses-
sus, obsitus, besetzt. Kst. 521. — čím: stro-
movím, travou, Ros., trním, Kom., sádlem.
D. Brada vousy z. Chmel. Srdce tukem za-
rostlé, verfettetes Herz. Us. Dch. Hrob
travou zarostlý. Us. Šd. Záhon zarostlý li-
stím okurkovým. Kká. Td. 61. Všude plno
kopcóv a trniem zarostlá všecka stezka.
BO. — Z. = vrostlý, ein-, hineingewachsen.
D. — kde. To je vodeněk, sou v něm čerti
zarostlí a proto se špatně řeže. U Žambk.
Dbv. Krystaly ve svoru z-stlé. Osv. I. 669.

Zarostnúť = zarůsti. Na Slov. Bern.

Zarostnutí, n., die Ver-, Aufwachsung.
Na Slov. Bern.

Zarostnutý; -ut, a, o = zarostlý. Na
Slov. Bern.

Zarostu, vz Zarůsti.

Zárostupky, pl., m. = druh jablek (stopka
jest ohnutá, zarostlá). Na Mor. Brt. Osv.
1884. 50.

Zarošťovati, vz Zarostiti.

Zarotiti, il, cení, anfangen zu schelten,
zu fluchen. Div. z ochot.

Zaroubání, n. = zaroubení. Vz Zarúbaní.

Zaroubaný = zaroubený.

Zaroubiti = zaroubiti.

Zaroubení, n., vz Zaroubiti.

Zaroubený, vz Zaroubiti. Zarubaná cesta.
Chlpk. Sp. 52., Sl. ps. 158. Zarubaná cesta
krížom krážom. Dbš. Obyč. 134.

Zároubičí, n. = zároubík (u řetězu). Do-
bytče se ze z. utrhlo. U Král. Hrad. Kšť.,
Hk. Vz Zároubík.

Zároubík, u, m. Z. u řetězu = želízko
asi 4 palce dlouhé na jednom jeho konci
k němu přidělané, kterým se řetěz do díry
u jeslí prostrčeným zapíná, der Ketten-
knittel, das Kettenquereisen. Vz Zároubičí.

Zaroubíkovati, vz Zaroublovati.

Zaroubiti, il, en, ení, zarubati, zarou-
bati, zarubovati, zaroubávati = začíti rou-
bati, zatesati, anfangen zu hacken, loshacken,
zuhauen; roubáním znamenati, einhauen, ein-
hacken; roubáním zkaziti, zničiti, hauend
o. hackend vernichten; roubením zandati,
zasekati, verhauen; třepení zašiti, bebrämen,
besäumen. Jg. — co: cesty. Půh. II. 400.,
392. — co kde: znamení na stromě. L.—
co čím: cestu (Ros., Pulk., Dal.) stromy
(zasekati). Zaroubiti sukni podsádkou (za-
šiti). Z. prosmyky zásekami. Šmb. Str. II.
184.

Zaroublovati = zaroubíkovati, mit einem
Knebel zubinden U Olom. Sd.

Zarouhati, freveln. — se proti komu:
proti Bohu. Us. Tč.

Zarouchati, vz Zahrochati.

Zarousání, n., vz Zarousati.

Zarousaný; -án, a, o = zarosený, be-
thaut. Z. okno. — Z. = uplouhaný. Vz
Zarousati. Přišel z louky celý za-ný. Us.
Knrz.

Zarousati se = zaplouhati se, im Thaue
sich beschlumpern. Celý se zarousal. — se
kde: v trávě. Dch.

Zarouš, vz Zaruž.

Zaroušilý = začervenalý, röthlich. Kb.

Zaroušiti, il, en, ení. — co (rouškou
zastříti), verschleiern. Rk.

Zarouž, vz Zaruž.

Zárov, a, m. Z. dolejší, Nieder-Soor; Z.
hořejší, Ober-Soor, vsi u Trutnova. PL. Vz
Tk. II. 219., 428, 448., V. 179., Blk. Kfsk.
708.

Zarování, vz Zarovati.

Zarovati = pole k semeni připraviti aneb
rozseté símě zadělati, zum Säen ackern o.
das Getreide einackern. Us. Vz Zárovka.

Zaroveň, zároveň, zugleich, gleichzei-
tig, gleich. Nejsem čert, abych byl z. tu
i tam (nemohu práce na dvou místech ko-
nati); Šli domů z. ale ne spolu. Dch. Dle
starodávného obyčeje církevního bylo dítě,
jehož jméno nikde zaznamenáno nebylo, z.
křestěno i biřmováno. Ddk. III. 24. Přišli
oba dva z. Us. Šd. Měl za posla plnomoc-
ného z. jiným všem považován býti. Pal.
Děj. III. 3. 76. Z. Němcům, gleich wie die
Deutschen. Šf. I. 579. Lange z. ostatním
Němcům filology jmenuje jen ty. Ht. v Mus.
1869. 335. Jednostejně a z. jsou všichni
poddaní jeho dědicové. Bart. Z. moudrý
i blázen umírá. Kom. Těžko z. srkati a
foukati. Prov. Bž. Rak a pšenice z. do
zrna rostou. Prov. Bž. Vz Roveň (ku
konci), Dnes.

Zárovka, y, f. = zarování, orání k se-
meni, das Saatfurchen. D.

Zarovnaně, eben gemacht. Bern.

Zarovnání, n., die Ebenmachung, Ebnung.

Zarovnaný; -án, a, o, eben gemacht.

Zarovnati, zarovnávati = rovným uči-
niti, ausgleichen, ebnen, eben machen, gleich
machen, schlichten; vyrovnati, nahraditi,
ausgleichen; něčím zastíniti, zandati, ver-
schlichten. V. — co: cestu. Us. Má z. vše,
což by p. Sulíkovi škodilo. Půh. II. 552.
Z. papír, plátno. Us. Vck. Z. teplotu v po-
koji. Us. — co s čím: město s zemí z.
(sbořiti). Pref. Po odevzdaných delách,
ktoré tam boly, so zemou ho zarovnali. Sl.
let. II. 244. — co čím: dřívím (zandati).
Ros.

Zarovnávací, Ausgleichungs-. Z. práce.
NA. IV. 78.

Zarovnávání, n., die Ausgleichung, Eben-
machung, Ebnung. Z. půdy. Us.

Zarovnávati, v z Zarovnati.

Zárovně, lépe: zároveň. Us. Km. IX. 157.
Také na Slov. Bern.

Zárovno, zarovno = zaroveň. Počkej,
půjdem zarovno. Mor. Šd., Brt. Z. s kým.
Tč. Z. s Bohem jednati (paria deo sentire).
BO.

Zárovnosť, zarovnosť, i, f., die Aequi-
pollenz. Z. úsudků. Mark.

Zárovný, zarovný = rovný ve všem, ganz
gleich. Z. čásť všem dáti. Us. Z. pojmové
(mající stejný rozsah), gleichgeltend, úsud-
kové (shodní). Mark. Log. 44. Nesluší kře-
sťanu zarovnu býti pohanu. Dal.