244

Zarýpnouti, pnul a pl, ut, utí, zarypo-
vati, zarýpati, einwühlen, einstechen, ein-
schneiden. — čím kam: ryčkou do ko-
řene, Č., nožem do chleba. — (se) kam.
Krtek do země se zarypuje. Č. Zarýpl se
do bolavého prstu; Nůž se mu zarýpl do
dlaně. Us. Šd. — co kam: rýč do země.
Us. Šd.

Zaryšavěti, zaryšlavěti, ěl, ění, röthlich,
fuchsroth werden. Ros.

Zaryšlavěti, vz Zaryšavěti.

Zarytě = zatvrzele, verstockt. V. Z. ne-
poslouchati. Us.

Zarytec, tce, m. = člověk zarytý, der
Verstockte, Verbissene. Sš., Tč. Množství
neobrácencův a z t-tců. Sš. I. 114.

Zarytenství, n. = zarytosť. Jg. Slov.

Zaryti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí;
zarývati = rytím zandati, verwühlen, ver-
graben; rýti v něco, einwühlen, eingraben.

— (co, se) kam. Medvěd zarýjel do ko-
mína, chtěje jej zbořiti. Hlas. Z. hnůj do
země v zahradě. Us. Dch. Do země tvář
zaryl. Vrch. Krtek do země se zarývá. Us.
Buzogáň odletel a do zeme se hlboko zaryl;
Aj diviak zaryl sa pod stromy do lista, co
mu ani ňufáka nebolo vidno. Dbš. Sl. pov.
I. 327., VIII. 14. Žbán hrknul z ruky a za-
ryl sa do piesku. Phld. III. 1. 54. Stesk se
dlouhý v srdce zareje. Osv. V. 634. Šma-
tlavá jim utekla, zaryla se do pekla a z pekla
do raje. Čes. mor. ps. 27. Židé zaryli svou
mysl v ideu politické velikosti. Sš. Sk. 249.

— co. Kde vášeň zaryla ránu tak hlubokou.
Ráj. Z. srdce (zatvrditi). D. — se kam jak.
Delfín hluboko do písku se zaryl. Har. —
co čím: rýčem. A kedy sa jim noha zklzne,
to zaryjú nosom do zeme. Dbš. Sl. pov. 1.
345. Tak se zrakem a tak se myslí zaryli
v pohlédání na nebesa za Pánem. Sš. Sk.
10. — se v čem proti komu. Farao ra-
ději se ještě více v odporu svém proti Bohu
zarýval. Sš. I. 102. — co, se kde. Zaryvše
se v pojmu říše pozemské a slávy světské.
Sš. Sk. 47.

Zarytí, n., das Einwühlen, Stechen, Gra-
ben, Graviren. Us. Vz Zaryti.

Zarytinec, nce, m. = kdo má zpurný,
zarytý vzhled, wer finster schaut, ein stren-
ges Gesicht zeigt, strenges Aussehen hat.
Slez. Šd.

Zarytmovati = ve verších pověděti. Mt.
S. I. 173.

Zarytosť, i, f. = zatvrzelosť, die Ver-
stocktheit, Begriffsstützigkeit, Bockbeinig-
keit. Jg., Nz., Dch. Z. a nekajícnosť. Br.
Zůstati v z-sti nevěry. Opsim. Povahu za-
rytosti na se béře. Sš. II. 32. Poslán jsa
před sbor páně, svého hříchu ani z-sti za-
příti nemohl. BR. II. 80.

Zarytství, n. = zarytosť. A tím z-stvím
ukázali, jak pravdiva jest ta výtka; Člověk
z-stvím a zlovůlí veškeru vnímavosť pro
božské věci ztrácí. Sš. J. 140., 151.

Zarytý; -ryt, a, o, eingewühlt, vergraben,
eingegraben. — kde. Mnohé plodiny jsou
ještě v rukopisech na nedostupných místech
zaryté. Krok. — Z. = zatvrzelý, svéhlavý,
tvrdý, zarputilý, verhärtet, halsstarrig, ver-
stockt, verbissen, hartgesotten. Z. nepřítel,

protivník, Dch , muž (furiosus), BO., zary-
tého zámysla (efferati animi). BO. Nejzary-
tější nepřátelé jeho v Němcích. Ddk. II.
333. Z. nepřátelství. Osv. I. 67. Z. a ne-
ústupný člověk. BR. II. 22. Vy tak zarytí
ještěři. BR. II. 13. a. — na čem. Nebýti
na svém urputný a zarytý. Br. Z. hříšník.
Člověk zarytého úmysla. — v čem: ve
svých bezbožnostech z. Br. — do něčeho
z. D. Ona sa vtedy raduje, keď radosť dru-
hých spatruje; Keď vidí, že druhý smúti,
vtedy sa i ona smúti, lebo má srdce súcitné
a nie do seba zaryté. Zátur. Háj. I. 40. —
jak: na smrť z-tý. Hrb. — čím. Lidé blu-
dem zarytí. Sš. J. 262.

Záryv, u, m., der Einschnitt. Při orání
urobili samé záryvy do meze. Na Ostrav.
Tč.

Zarzaparilla, vz Saisaparilla.

1. Zarzati = rezavěti, rostig werden. Na
Ostrav. Tč.

2. Zarzati, zu wiehern anfangen. Koně
zarzaly. Z Buzovic u Frýdka. Tč. Jak na
konce dojely, pěkně si zarzaly. Sš. P. 533.

Zarzavěti, ěl, ění = zrzavěti, rosten,
verrosten. Stará láska nezarzaví (nehasne).
Č. M. 241. — kde. Železo ve vodě zarzaví.
Na Ostrav. Tč.

Zarzavka, y, f. = zerzavka, zrzavka,
durch Eisenoxyd rothgefärbtes Sumpfwasser.
Slez. Šd.

Zarzavý = zrzavý, rezavý, rostig. Z. srp,
ve Slez. Šd., nůž, voda (červená. Vz Zar-
zavka). Na Ostrav. Tč.

Zarzyce, Zarzitz, ves u Strumiena ve
Slezsku.

Zaržání, n., das Gewieher. Z. a ryk. Čch.
Dg. (Kv. 1884. 236.).

Zaržati = zarzati, zu wiehern anfangen.
Na Slov. — abs. Kůň zaržal. Hlk. S. I. 14.

— kde. Koník zaržá před chýžkou. Pokr.
Z hor 51. Koně zaržali na dvore. Němc.
123. — jak. Divě zaržal vichru dech. Osv.
I. 378.

Zas, vz Zase.

Zasa = zase. Na Slov.

Zasačiti, il, en, ení = sak na ryby do
vody hoditi, das Fischnetz ins Wasser wer-
fen. — nač: na ryby. U Rychn. — Z. =
napršeti, regnen. Zasáčilo tak, že mi do ko-
šule zamoklo. Na Ostrav. Tč.

1. Zásada, y, f. (zastr. zásad, u, m.) = za-
sazení i co zasazeno, das Hin-, An-, Nieder-
setzen, Anlegen. — Z. = osada, der Pflanz-
ort, die Kolonie. — Z. = záloha (zastr.),
der Hinterhalt. Ms. 14. stl. (Mus.). — Tkad.

— Z. = základ něčeho, der Grund, Grund-
satz, die Grundlage, das Grundwesen. Z.
(v lučbě, basis) jest pevná látka povstalá
sloučením se kyslíku s prvky kovovými, die
Basis. Bř., Mj. 26. Vz S. N., KP. IV. 45.
Z. těkavá, flüchtige, sdružená, gepaarte, or-
ganická nebo ústrojná, organische Basis.
Nz Alkalické z-dy. Šp. Z. tuková, die Fett-
base. Prm. V. 2. Z-dy ammoniové, amidové,
imidové, nitrylové, ústrojné. Vz Šfk. 15.,
610., 613. — Zásady rostlinné, bases vege-
tabiles, die Pflanzenbasen. Vz Rst. 26., 521.
Z. v nerostopise, vz Bř. N. 86. — Z. =