Předchozí (243)  Strana:244  Další (245) |
|
|||
244
|
|||
|
|||
Zarýpnouti, pnul a pl, ut, utí, zarypo-
vati, zarýpati, einwühlen, einstechen, ein- schneiden. — čím kam: ryčkou do ko- řene, Č., nožem do chleba. — (se) kam. Krtek do země se zarypuje. Č. Zarýpl se do bolavého prstu; Nůž se mu zarýpl do dlaně. Us. Šd. — co kam: rýč do země. Us. Šd. Zaryšavěti, zaryšlavěti, ěl, ění, röthlich,
fuchsroth werden. Ros. Zaryšlavěti, vz Zaryšavěti.
Zarytě = zatvrzele, verstockt. V. Z. ne-
poslouchati. Us. Zarytec, tce, m. = člověk zarytý, der
Verstockte, Verbissene. Sš., Tč. Množství neobrácencův a z t-tců. Sš. I. 114. Zarytenství, n. = zarytosť. Jg. Slov.
Zaryti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí;
zarývati = rytím zandati, verwühlen, ver- graben; rýti v něco, einwühlen, eingraben. — (co, se) kam. Medvěd zarýjel do ko-
mína, chtěje jej zbořiti. Hlas. Z. hnůj do země v zahradě. Us. Dch. Do země tvář zaryl. Vrch. Krtek do země se zarývá. Us. Buzogáň odletel a do zeme se hlboko zaryl; Aj diviak zaryl sa pod stromy do lista, co mu ani ňufáka nebolo vidno. Dbš. Sl. pov. I. 327., VIII. 14. Žbán hrknul z ruky a za- ryl sa do piesku. Phld. III. 1. 54. Stesk se dlouhý v srdce zareje. Osv. V. 634. Šma- tlavá jim utekla, zaryla se do pekla a z pekla do raje. Čes. mor. ps. 27. Židé zaryli svou mysl v ideu politické velikosti. Sš. Sk. 249. — co. Kde vášeň zaryla ránu tak hlubokou.
Ráj. Z. srdce (zatvrditi). D. — se kam jak. Delfín hluboko do písku se zaryl. Har. — co čím: rýčem. A kedy sa jim noha zklzne, to zaryjú nosom do zeme. Dbš. Sl. pov. 1. 345. Tak se zrakem a tak se myslí zaryli v pohlédání na nebesa za Pánem. Sš. Sk. 10. — se v čem proti komu. Farao ra- ději se ještě více v odporu svém proti Bohu zarýval. Sš. I. 102. — co, se kde. Zaryvše se v pojmu říše pozemské a slávy světské. Sš. Sk. 47. Zarytí, n., das Einwühlen, Stechen, Gra-
ben, Graviren. Us. Vz Zaryti. Zarytinec, nce, m. = kdo má zpurný,
zarytý vzhled, wer finster schaut, ein stren- ges Gesicht zeigt, strenges Aussehen hat. Slez. Šd. Zarytmovati = ve verších pověděti. Mt.
S. I. 173. Zarytosť, i, f. = zatvrzelosť, die Ver-
stocktheit, Begriffsstützigkeit, Bockbeinig- keit. Jg., Nz., Dch. Z. a nekajícnosť. Br. Zůstati v z-sti nevěry. Opsim. Povahu za- rytosti na se béře. Sš. II. 32. Poslán jsa před sbor páně, svého hříchu ani z-sti za- příti nemohl. BR. II. 80. Zarytství, n. = zarytosť. A tím z-stvím
ukázali, jak pravdiva jest ta výtka; Člověk z-stvím a zlovůlí veškeru vnímavosť pro božské věci ztrácí. Sš. J. 140., 151. Zarytý; -ryt, a, o, eingewühlt, vergraben,
eingegraben. — kde. Mnohé plodiny jsou ještě v rukopisech na nedostupných místech zaryté. Krok. — Z. = zatvrzelý, svéhlavý, tvrdý, zarputilý, verhärtet, halsstarrig, ver- stockt, verbissen, hartgesotten. Z. nepřítel, |
protivník, Dch , muž (furiosus), BO., zary-
tého zámysla (efferati animi). BO. Nejzary- tější nepřátelé jeho v Němcích. Ddk. II. 333. Z. nepřátelství. Osv. I. 67. Z. a ne- ústupný člověk. BR. II. 22. Vy tak zarytí ještěři. BR. II. 13. a. — na čem. Nebýti na svém urputný a zarytý. Br. Z. hříšník. Člověk zarytého úmysla. — v čem: ve svých bezbožnostech z. Br. — do něčeho z. D. Ona sa vtedy raduje, keď radosť dru- hých spatruje; Keď vidí, že druhý smúti, vtedy sa i ona smúti, lebo má srdce súcitné a nie do seba zaryté. Zátur. Háj. I. 40. — jak: na smrť z-tý. Hrb. — čím. Lidé blu- dem zarytí. Sš. J. 262. Záryv, u, m., der Einschnitt. Při orání
urobili samé záryvy do meze. Na Ostrav. Tč. Zarzaparilla, vz Saisaparilla.
1. Zarzati = rezavěti, rostig werden. Na
Ostrav. Tč. 2. Zarzati, zu wiehern anfangen. Koně
zarzaly. Z Buzovic u Frýdka. Tč. Jak na konce dojely, pěkně si zarzaly. Sš. P. 533. Zarzavěti, ěl, ění = zrzavěti, rosten,
verrosten. Stará láska nezarzaví (nehasne). Č. M. 241. — kde. Železo ve vodě zarzaví. Na Ostrav. Tč. Zarzavka, y, f. = zerzavka, zrzavka,
durch Eisenoxyd rothgefärbtes Sumpfwasser. Slez. Šd. Zarzavý = zrzavý, rezavý, rostig. Z. srp,
ve Slez. Šd., nůž, voda (červená. Vz Zar- zavka). Na Ostrav. Tč. Zarzyce, Zarzitz, ves u Strumiena ve
Slezsku. Zaržání, n., das Gewieher. Z. a ryk. Čch.
Dg. (Kv. 1884. 236.). Zaržati = zarzati, zu wiehern anfangen.
Na Slov. — abs. Kůň zaržal. Hlk. S. I. 14. — kde. Koník zaržá před chýžkou. Pokr.
Z hor 51. Koně zaržali na dvore. Němc. 123. — jak. Divě zaržal vichru dech. Osv. I. 378. Zas, vz Zase.
Zasa = zase. Na Slov.
Zasačiti, il, en, ení = sak na ryby do
vody hoditi, das Fischnetz ins Wasser wer- fen. — nač: na ryby. U Rychn. — Z. = napršeti, regnen. Zasáčilo tak, že mi do ko- šule zamoklo. Na Ostrav. Tč. 1. Zásada, y, f. (zastr. zásad, u, m.) = za-
sazení i co zasazeno, das Hin-, An-, Nieder- setzen, Anlegen. — Z. = osada, der Pflanz- ort, die Kolonie. — Z. = záloha (zastr.), der Hinterhalt. Ms. 14. stl. (Mus.). — Tkad. — Z. = základ něčeho, der Grund, Grund-
satz, die Grundlage, das Grundwesen. Z. (v lučbě, basis) jest pevná látka povstalá sloučením se kyslíku s prvky kovovými, die Basis. Bř., Mj. 26. Vz S. N., KP. IV. 45. Z. těkavá, flüchtige, sdružená, gepaarte, or- ganická nebo ústrojná, organische Basis. Nz Alkalické z-dy. Šp. Z. tuková, die Fett- base. Prm. V. 2. Z-dy ammoniové, amidové, imidové, nitrylové, ústrojné. Vz Šfk. 15., 610., 613. — Zásady rostlinné, bases vege- tabiles, die Pflanzenbasen. Vz Rst. 26., 521. Z. v nerostopise, vz Bř. N. 86. — Z. = |
||
|
|||
Předchozí (243)  Strana:244  Další (245) |