246

Jel. Rekovsky při svém pánu se zasadili
(pomohli mu) a nad Vlachy zvítězili. V. Z.
kružidlo v bodu nějakém. NA. V doroz-
umění s Kunrátem zasazoval se u papeže za
oddělení biskupství krckého od salcpurské
metropole. Ddk. III. 287. Ženi sa len, ženi
ešte tej jaseni, veď za to nezvadne venček
môj zelený. Nezvadne, nezvadne, ani ne-
opadne: zasadím si ho já v tom dunaji na
dne. Btt. Sp. 17. Spravte mu hrob, pastýri,
kolom hrobu lipky zasaďte. Hol. 316. Podlé
někoho mocně se z. Čr. U kostela děla za-
sadivše jechu sě střieleti. Let. 160. Tu mají
hranice zasazeny býti. Půh. II. 576. — co
s čím: víno s vodou, měď s cínem. L. —
se oč (s kým, jak)= ujmouti se; oč státi;
saditi se. Sá., Jg. Z. se o své právo, Dch.,
o veliké věci. Lpř. Slov. I. 22. Z. se o vy-
světlení. Šf. Rozpr. 73. O církev horlivě se
zasadil. Skl. II. 86. O jichž provedení papež
Lev IX. na rozličných koncilech se zasa-
zoval. Ddk. II. 166. S prospěchem se z-dil
o svobodu náboženskou. Mus. 1880. 278.
S velikým úspěchem jste o život právě kře-
sťanský se zasazovali; Snad nemálo se vý-
slovně zasazoval o Pána proti židům. Sš. P.

II. 57., J. 285. Postavil se za soudce v jeho
věci a umínil zasaditi se o ni celou svou
autoritou; Neslibovali nikde, že by o víru
katolickou chtěli zasazovati se proti králi.
Pal. Děj. IV. 2. 288., 336. Jeli mistři a po-
slové čeští o potvrzení čtyř artikuluov,
o něž jsú se Čechové zasadili; V Germanii
evangelitští společníci tuze se o religion
svuoj zasazovali. Dač. 1. 24., 291. O pravdu
až do smrti se z. Kom. Kdo se o něho za-
sadí ? Br. Z. se s kým o větší česť. Aesop.
Sadím se, oč chcete. Sych. — Ros., V., St.
skl., Jel. Zasazoval se o to vší silou, šp.
prý m.: veškerou silou po tom stál. Ale ona
frase jest dobra; srovnej předcházející věty.
— se kdy oč. Zasadil som čerešničku v zime,
dá to Pánboh, azda sa mi príme. Sl. spv.

III. 118. V při o krajany se zasadil. Jg. —
se. Zasadili se (zasedli) a hodovali. Plk.
A když sú jich zjímati chtěli, tu se právu
zprotivivše a zasadivše do kázni jíti ne-
chtěli. NB. Tč. 102. — jak. A tu svezena
byla všecka děla a křížem zasazena. Let. 75.
Všemi silami se zasazovali, aby takové hlá-
sání překazili. Sš. Sk. 45. S obvyklými
slavnostmi zasazeny byly mezníky. Ddk.

IV. 32. Chtěl z sebe nelibosť svésti a na toho,
ktož by se podlé pána zasadil, ji uvésti.
BR. II. 287. Podlé pravdy se z. V. Podlé
pravdy s nebezpečenstvím života se zasa-
zují. Br. — co, se proti komu (čím).
Bart. Střelbu proti zděm z. Skl. II. 198.,
Bibl. Nezasadí se proti tobě (nebudou od-
pírati tobě). Br. Hakovnice proti nim jsú
zasazovali. Sl. let. III. 38. Pavel tím dů-
razněji proti vývodu z toho činěnému za-
sazuje se. Sš. I.117. Aby mohutně proti nové
nauce se zasadili. Sš. Sk. 46. Pes zasazoval
se proti kanci. Ml. Slovem, skutkem proti
někomu se z. Ojíř. — se proč = oč. Papr.
Pro něčí dobré se z. Rad. zv. Nebo se po-
tomně jináče vyhledalo, že se ti havéři za-
sadili a pozdvihli pro nevernosť a nespra-
vedlnost. Dač. I. 51. — odkud. Někomu

ránu ze zadu z. Us. — se za koho. Císař
Manuel z-dil se zase za Štěpána. Ddk. III.
253. Vz Z. co kde. — s infinit. Aniž se
zasazujte něco na věc nerozumnou obětovati.
Sš. II. 7.

Zásaditosť, i, f., die Basicität. Šp., Am.

Zásaditý = basický, basisch. Z. voda
(voda jakožto zásada). Nz. Z. látka, povaha,
kysličník, soli, Mj. 25., 26., 27., draslo. KP.
V. 17.

Zasadívati = zasazovati. Na Slov.

Zásadka, y, f. = malá zásada. Vz Zá-
sada. — Z., jm. dvorův u Jilemnice a u Mnich.
Hradiště; Z. malá, Klein-Zásadka, ves u Mnich.
Hradiště. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1458.

Zásadnatý, mit Basis versehen. Roztok
obojetný, ani kyselý, ani z. (nemající zá-
sady. Vz Zásada, v lučbě). Čas. tech. Z. ky-
sličník. Mj. 48.

Zásadně, grundsätzlich. Z. působiti. Mus.
1880. 276.

Zásadní, vz Zásadný.

Zásadnický, basirt; doktrinär, principiell,
grundsätzlich. Šm.

Zásadnictví, n., der Doktrinalismus Šm.

Zásadník, a, m., der Doktrinär. Šm.

Zásadnosť, i, f., basirte Beschaffenheit.
Pr. Chym. 45.

Zasadnútí = zasednouti. Na Slov.

Zasadnutí, n. = zasednutí. Na Slov.

Zásadný, -ní = zásadu mající, basirt.
Presl. Chym. — Z., grundsätzlich, princi-
piell. Dch. Z. překážky. Mus. 1880. 477.,
486. Z. odpor, Us. Pdl., tvrzení, Osv. I.290.,
pravidla. SP. II. 50. Z. hostina, das Zweck-
essen. Dch.

Zásadotvorný = basotvorný, Basen-. Z.
prvek, der Basenbildner, radikal, das Basen-
radikal. Nz.

Zásadovosť, i, í. = jakosť zásadového-
Presl. Chym. 15., 134.

Zásadový = k zásadě se vztahující, Ba-
sis-. Z. kysličník, soličník, siřičník, dusičnan,
siran, Pr. Chym., prvek. Rostl.

Zasádření, n., das Eingypsen. Šp.

Zasádřený; -en, a, o, eingegypst.

Zasádřiti, il, en, ení, eingypsen. — co:
podpůrky k plynoměru, die Gasmesserstützen
eingypsen. Šp.

Zásadský, ého, m. Z. Jan a Jiří. Vz Blk.
Kfsk. 1458.

Zasádzati = zasázeti. Na Ostrav. a Slov.

Zásah, u, m., der Eingriff (an) der Schraube.
Šm.

Zasáhati, vz Zasáhnouti.

Zasáhlý, ergriffen, erfasst. — čím. Ve-
škerenstvo lidstva hříchem z-hlé. Sš. II. 41.

Zasáhnouti, sáhni, sáhna (ouc), ul, ut,
utí (zastr. zasíci, zasahu), sáhl, sažen, ení;
zasáhati, zasahovati = dosáhaje dotknouti
se, greifend anrühren, erreichen, anstreifen,
streifen, eingreifen; popadnouti, ergreifen,
ertappen. — co. Něco jsem tam zasáhl. Ros.
Co on zasáhne, nepustí. Ros. Jakoby zasáhl
ji posel boží. Sá. Sud ho zasáhl (když jej
skládali). Dch. Italské koule špičaté zasa-
hovaly nejvíce hořejší části těla. Ddk. It.
v. 45. — Br. — čeho. Vojsko to i našich
končin zasáhlo. Ros. — Br. — co, se čím
(kam). Z. se sochory. Har. Něco rukou z.