Předchozí (245)  Strana:246  Další (247) |
|
|||
246
|
|||
|
|||
Jel. Rekovsky při svém pánu se zasadili
(pomohli mu) a nad Vlachy zvítězili. V. Z. kružidlo v bodu nějakém. NA. V doroz- umění s Kunrátem zasazoval se u papeže za oddělení biskupství krckého od salcpurské metropole. Ddk. III. 287. Ženi sa len, ženi ešte tej jaseni, veď za to nezvadne venček môj zelený. Nezvadne, nezvadne, ani ne- opadne: zasadím si ho já v tom dunaji na dne. Btt. Sp. 17. Spravte mu hrob, pastýri, kolom hrobu lipky zasaďte. Hol. 316. Podlé někoho mocně se z. Čr. U kostela děla za- sadivše jechu sě střieleti. Let. 160. Tu mají hranice zasazeny býti. Půh. II. 576. — co s čím: víno s vodou, měď s cínem. L. — se oč (s kým, jak)= ujmouti se; oč státi; saditi se. Sá., Jg. Z. se o své právo, Dch., o veliké věci. Lpř. Slov. I. 22. Z. se o vy- světlení. Šf. Rozpr. 73. O církev horlivě se zasadil. Skl. II. 86. O jichž provedení papež Lev IX. na rozličných koncilech se zasa- zoval. Ddk. II. 166. S prospěchem se z-dil o svobodu náboženskou. Mus. 1880. 278. S velikým úspěchem jste o život právě kře- sťanský se zasazovali; Snad nemálo se vý- slovně zasazoval o Pána proti židům. Sš. P. II. 57., J. 285. Postavil se za soudce v jeho
věci a umínil zasaditi se o ni celou svou autoritou; Neslibovali nikde, že by o víru katolickou chtěli zasazovati se proti králi. Pal. Děj. IV. 2. 288., 336. Jeli mistři a po- slové čeští o potvrzení čtyř artikuluov, o něž jsú se Čechové zasadili; V Germanii evangelitští společníci tuze se o religion svuoj zasazovali. Dač. 1. 24., 291. O pravdu až do smrti se z. Kom. Kdo se o něho za- sadí ? Br. Z. se s kým o větší česť. Aesop. Sadím se, oč chcete. Sych. — Ros., V., St. skl., Jel. Zasazoval se o to vší silou, šp. prý m.: veškerou silou po tom stál. Ale ona frase jest dobra; srovnej předcházející věty. — se kdy oč. Zasadil som čerešničku v zime, dá to Pánboh, azda sa mi príme. Sl. spv. III. 118. V při o krajany se zasadil. Jg. —
se. Zasadili se (zasedli) a hodovali. Plk. A když sú jich zjímati chtěli, tu se právu zprotivivše a zasadivše do kázni jíti ne- chtěli. NB. Tč. 102. — jak. A tu svezena byla všecka děla a křížem zasazena. Let. 75. Všemi silami se zasazovali, aby takové hlá- sání překazili. Sš. Sk. 45. S obvyklými slavnostmi zasazeny byly mezníky. Ddk. IV. 32. Chtěl z sebe nelibosť svésti a na toho,
ktož by se podlé pána zasadil, ji uvésti. BR. II. 287. Podlé pravdy se z. V. Podlé pravdy s nebezpečenstvím života se zasa- zují. Br. — co, se proti komu (čím). Bart. Střelbu proti zděm z. Skl. II. 198., Bibl. Nezasadí se proti tobě (nebudou od- pírati tobě). Br. Hakovnice proti nim jsú zasazovali. Sl. let. III. 38. Pavel tím dů- razněji proti vývodu z toho činěnému za- sazuje se. Sš. I.117. Aby mohutně proti nové nauce se zasadili. Sš. Sk. 46. Pes zasazoval se proti kanci. Ml. Slovem, skutkem proti někomu se z. Ojíř. — se proč = oč. Papr. Pro něčí dobré se z. Rad. zv. Nebo se po- tomně jináče vyhledalo, že se ti havéři za- sadili a pozdvihli pro nevernosť a nespra- vedlnost. Dač. I. 51. — odkud. Někomu |
ránu ze zadu z. Us. — se za koho. Císař
Manuel z-dil se zase za Štěpána. Ddk. III. 253. Vz Z. co kde. — s infinit. Aniž se zasazujte něco na věc nerozumnou obětovati. Sš. II. 7. Zásaditosť, i, f., die Basicität. Šp., Am.
Zásaditý = basický, basisch. Z. voda
(voda jakožto zásada). Nz. Z. látka, povaha, kysličník, soli, Mj. 25., 26., 27., draslo. KP. V. 17. Zasadívati = zasazovati. Na Slov.
Zásadka, y, f. = malá zásada. Vz Zá-
sada. — Z., jm. dvorův u Jilemnice a u Mnich. Hradiště; Z. malá, Klein-Zásadka, ves u Mnich. Hradiště. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1458. Zásadnatý, mit Basis versehen. Roztok
obojetný, ani kyselý, ani z. (nemající zá- sady. Vz Zásada, v lučbě). Čas. tech. Z. ky- sličník. Mj. 48. Zásadně, grundsätzlich. Z. působiti. Mus.
1880. 276. Zásadní, vz Zásadný.
Zásadnický, basirt; doktrinär, principiell,
grundsätzlich. Šm. Zásadnictví, n., der Doktrinalismus Šm.
Zásadník, a, m., der Doktrinär. Šm.
Zásadnosť, i, f., basirte Beschaffenheit.
Pr. Chym. 45. Zasadnútí = zasednouti. Na Slov.
Zasadnutí, n. = zasednutí. Na Slov.
Zásadný, -ní = zásadu mající, basirt.
Presl. Chym. — Z., grundsätzlich, princi- piell. Dch. Z. překážky. Mus. 1880. 477., 486. Z. odpor, Us. Pdl., tvrzení, Osv. I.290., pravidla. SP. II. 50. Z. hostina, das Zweck- essen. Dch. Zásadotvorný = basotvorný, Basen-. Z.
prvek, der Basenbildner, radikal, das Basen- radikal. Nz. Zásadovosť, i, í. = jakosť zásadového-
Presl. Chym. 15., 134. Zásadový = k zásadě se vztahující, Ba-
sis-. Z. kysličník, soličník, siřičník, dusičnan, siran, Pr. Chym., prvek. Rostl. Zasádření, n., das Eingypsen. Šp.
Zasádřený; -en, a, o, eingegypst.
Zasádřiti, il, en, ení, eingypsen. — co:
podpůrky k plynoměru, die Gasmesserstützen eingypsen. Šp. Zásadský, ého, m. Z. Jan a Jiří. Vz Blk.
Kfsk. 1458. Zasádzati = zasázeti. Na Ostrav. a Slov.
Zásah, u, m., der Eingriff (an) der Schraube.
Šm. Zasáhati, vz Zasáhnouti.
Zasáhlý, ergriffen, erfasst. — čím. Ve-
škerenstvo lidstva hříchem z-hlé. Sš. II. 41. Zasáhnouti, sáhni, sáhna (ouc), ul, ut,
utí (zastr. zasíci, zasahu), sáhl, sažen, ení; zasáhati, zasahovati = dosáhaje dotknouti se, greifend anrühren, erreichen, anstreifen, streifen, eingreifen; popadnouti, ergreifen, ertappen. — co. Něco jsem tam zasáhl. Ros. Co on zasáhne, nepustí. Ros. Jakoby zasáhl ji posel boží. Sá. Sud ho zasáhl (když jej skládali). Dch. Italské koule špičaté zasa- hovaly nejvíce hořejší části těla. Ddk. It. v. 45. — Br. — čeho. Vojsko to i našich končin zasáhlo. Ros. — Br. — co, se čím (kam). Z. se sochory. Har. Něco rukou z. |
||
|
|||
Předchozí (245)  Strana:246  Další (247) |