Předchozí (246)  Strana:247  Další (248) |
|
|||
247
|
|||
|
|||
Us. Kolo zuby svými do jiného kola zasáhá.
Us. Pdl. Rukou v struny z. Vrch. Zasáhl mne prutem. Us. Šd. Než jako sa zblíža, a jaseňmi sa mohli zasáhnúť, dovtipný Har- tung úrazu vyline. Hol. 22. Jimiž (vyvýše- ninami) tělesa v sebe zasahují. ZČ. I. 262 Poctivou a odhodlanou rukou v řízení osudů národa zasahovati. Mus. 1880. 275. — kam (komu jak). Jaká nebláha v hruď tvou zasáhla. Sš. Bs. 16. Ne na hřbet, ale za uši svini zasáhl. Har. Jeho moc daleko za- sahuje. Us. Dch. Z. v něco, eingreifen. Nz. Zasáhl do pravého. Dch. Císařům nenáleží zasahovati do věcí náboženských. Šmb. Stř. II. 162. Velmi mi smrť jeho zasáhla k srdci. Lpř. Z. činně, rušivě v pohyb. Osv. 1. 151. Pastorek zasáhá do ozubeného kola. NA. Činně do záležitostí veřejných z. Mus. 1880. 9. Zuby kol do sebe zasahují. Mj. 84. Chy- stal se nastávajícího jara mocně zasáhnouti do věcí českých; Heřman v kolo politických osudů nejednou mocně jest zasáhl; My ho ještě uvidíme, an mocně zasahuje do dějin Moravy. Ddk. II. 62., 453., III. 174. (201., VI. 4., 13., 153.). Duch sv. zasáhá tajemnou mocí do nejskrytějších hloubí duše lidské jako ruka umělcova do strun varyta; Otázka ta zasahovala k samé zásadě a bytnosti víry křesťanské. Sš. I. 92., Sk. 176. — kde. Na jihu zasahovala moc Faraonův až do zemí plemene černého; Moc Davidova zasahovala na jihu k hoře Sinai a na severu až k Eu- fratu. Lpř. J. Děj. 1. 26., 35. Co v mezech těch zasáhnuto a obsaženo. Sš. Sk. 15. — kdy proč. Do toho sporu kníže Český Ota hned po odjezdu císařově na jeho rozkaz potud zasáhl, že . . . Ddk. IV. 71. — co o čem. Ale u těch, o kterých jsem něco zasáhl (se zmínil). Berla král. 266. Zasáhnutí, n., das Ergreifen, Erfassen,
der Eingriff. Us. Dch. Zaśaholiti, il, ení, zu nieseln anfangen.
Nepršelo mnoho, jen tak zaśaholilo. Us na Ostr. Tč. Zasahování, n., das Eingreifen, Erfassen.
Z. věci jedné do druhé. J. tr. Těsné z. ozu- bení do sebe. ZČ. 21. Manuel spatřoval v tom z. do práv Belových a odhodlal se znovu k válce. Ddk. III. 254. Zasahovati, vz Zasáhnouti.
Zasáklý, durchnässt, durchdrungen. Vz
Zasáknouti. — čím: krví. Lk. Zasakovací jáma. Us. Pdl.
Zasáknouti, knul a kl, utí; zasakovati =
zatáhnouti se, Wasser einziehen, sich ver- ziehen. — čím. Putna vodou zasákla. — kam. Výkaly, které do země zasakují. Kod. Zasakovati, vz Zasáknouti.
Zasakrmentiti, il, ění, einen Fluch aus-
stossen. Zasakrovati, einen Fluch ausstossen. On
si tak někdy zasakruje. Us. Šd. — na koho. Zasáľání, n. = zasolování, nasolování,
das Einsalzen. Na Slov. Kuchyňská soľ po- trebná na z. masa. Hdž. Čít. 207. Zasál'ati = zasoliti, einsalzen. — co:
mäso. Na Slov. Zasaňkovati si = na saňkách drobet
jezditi, eine kleine Schlittenfahrt machen. Na Mor. Šd. |
Zasanytrovati, mit Salpeter einreiben.
Tč. Zaśapěti, ěl, ění, zu zischen anfangen. —
komu kde. Voda mi v botách zaśápěla, už jsú ďuravé; každým krokem zaśapí. Na Ostrav. Tč. Zasasy, samota u Moravan.
Zasáti, vz Zaseti.
Zásavský, jenseits der Save gelegen. Z.
Srbové. Anth. I. 3. v. VI. Zasazení, n., die Einsetzung, Hineinfü-
gung, Fassung. Z. kamene, okna. Us. — Z., die Einsetztung, Einpflanzung. Z. stromků. Us. — Z. se oč, der Einsatz. Dch. — Z. se = boj, der Kampf. Z. se Čechů proti císaři Jindřichovi. Dal. — Z., das Einspannen. Hony jediným z-ním potahu mohly býti zo- rány. Ddk. IV. 143. — Z. Nedověřie milo- stivému spasiteli, by je nakrmil bez toho zasazenie. Hus II. 50. — Vz Zasaditi. Zasazený; -en, a, o, eingesetzt. Takto
stasta obě straně protiv sobě bez hnutia na zasazenú patú. Rkk. Z. větry. D. — kde jak. Pravili, že jim samým těžko bude pro- jeti, že jest jim na cestách silně zasazeno od strany královy. Let. 30. Drva v přieč z-ná. Výb. I. 21. Darujem ti strom zelený, predo dverma pravou rukou zasadený. Mt. S. I. 26. — Vz Zasaditi. Zasázeti, vz Zasaditi.
Zasázka, y, f = nasypanina, der Ver-
satz, v horn. NA. IV. 133., Šp. Zasazovací, Ansatz-. Z. (nasazovací) vrták,
der Ansatzbolirer. Šp. Zasazovati, vz Zasaditi.
Zascanec, nce, m., der Bettbrunzer. Z-če
zascaný Mor, Šd. Zascání, n , das Bebrunzen.
Zascaný; -án, a, o, bebrunzt. Z. peřiny.
Us. Zascati, bebrunzen. Vz Scáti. = co: pe-
řiny. Tč. Zascenec, nce, m. = zascanec. Mor. Šd.
Záscěra, y, f. = zástěra. U Hrozenkova
na Mor. Brt. 1. Zase, lépe: za se, za sebe. Musichu po-
stúpili za sie. Troj. 2. Zase, zas. V již. Čech. zas před samo-
hláskou (zas odešel), zase před souhláskou (zase psal). Kts. Na Ostrav: zaśe, zaś, j. na Mor. zas, zasej, zasejc. Tč. Vz tato slova a Zasejk, Zasejky, Zasek, Zasi. Rozdíl mezi: zase, opět, znova, vz Opět. — Z. znamená 1. opětování účinku neb stavu, znova, opět, wieder, abermal, nochmal. Zase prší. D. Zase před se vzíti. V. Zase čísti. Jel. Půjdu tam zase. Ros. Nyní jsi zase svůj; Přijďte zase zítra těmi dobami; Zas a zase. Dch. Ten tomu zas jednou dal! Sá. Krčmárečka naša, zborgujže nám zasa (zase), veď ti zaplatíme, keď sa navrátíme. Sl. ps. 380. A či si po- čula, ako sa krajčonci dneska zasa uháňali s timi z Latuok?A čuože si zasa nabre- chali? Na Slov. Šd. Tak poviedal a byli zase svoji (přátelé). Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Na sv. opata Jilka, chystá se zase špilka. Slez. poř. Šd. Kde ti dajú brindze (brynza), obracaj sa inde, kde ti dajú prasa, ta přiď zasa. Na Slov. Zátur. — 2. Navrácení ku předešlému stavu, wieder. Své peníze zase |
||
|
|||
Předchozí (246)  Strana:247  Další (248) |