247

Us. Kolo zuby svými do jiného kola zasáhá.
Us. Pdl. Rukou v struny z. Vrch. Zasáhl
mne prutem. Us. Šd. Než jako sa zblíža, a
jaseňmi sa mohli zasáhnúť, dovtipný Har-
tung úrazu vyline. Hol. 22. Jimiž (vyvýše-
ninami) tělesa v sebe zasahují. ZČ. I. 262
Poctivou a odhodlanou rukou v řízení osudů
národa zasahovati. Mus. 1880. 275. — kam
(komu jak). Jaká nebláha v hruď tvou
zasáhla. Sš. Bs. 16. Ne na hřbet, ale za
uši svini zasáhl. Har. Jeho moc daleko za-
sahuje. Us. Dch. Z. v něco, eingreifen. Nz.
Zasáhl do pravého. Dch. Císařům nenáleží
zasahovati do věcí náboženských. Šmb. Stř.
II. 162. Velmi mi smrť jeho zasáhla k srdci.
Lpř. Z. činně, rušivě v pohyb. Osv. 1. 151.
Pastorek zasáhá do ozubeného kola. NA.
Činně do záležitostí veřejných z. Mus. 1880.
9. Zuby kol do sebe zasahují. Mj. 84. Chy-
stal se nastávajícího jara mocně zasáhnouti
do věcí českých; Heřman v kolo politických
osudů nejednou mocně jest zasáhl; My ho
ještě uvidíme, an mocně zasahuje do dějin
Moravy. Ddk. II. 62., 453., III. 174. (201.,
VI. 4., 13., 153.). Duch sv. zasáhá tajemnou
mocí do nejskrytějších hloubí duše lidské
jako ruka umělcova do strun varyta; Otázka
ta zasahovala k samé zásadě a bytnosti víry
křesťanské. Sš. I. 92., Sk. 176. — kde. Na
jihu zasahovala moc Faraonův až do zemí
plemene černého; Moc Davidova zasahovala
na jihu k hoře Sinai a na severu až k Eu-
fratu. Lpř. J. Děj. 1. 26., 35. Co v mezech
těch zasáhnuto a obsaženo. Sš. Sk. 15. —
kdy proč. Do toho sporu kníže Český Ota
hned po odjezdu císařově na jeho rozkaz
potud zasáhl, že . . . Ddk. IV. 71. — co
o čem. Ale u těch, o kterých jsem něco
zasáhl (se zmínil). Berla král. 266.

Zasáhnutí, n., das Ergreifen, Erfassen,
der Eingriff. Us. Dch.

Zaśaholiti, il, ení, zu nieseln anfangen.
Nepršelo mnoho, jen tak zaśaholilo. Us na
Ostr. Tč.

Zasahování, n., das Eingreifen, Erfassen.
Z. věci jedné do druhé. J. tr. Těsné z. ozu-
bení do sebe. ZČ. 21. Manuel spatřoval v tom
z. do práv Belových a odhodlal se znovu
k válce. Ddk. III. 254.

Zasahovati, vz Zasáhnouti.

Zasáklý, durchnässt, durchdrungen. Vz
Zasáknouti. — čím: krví. Lk.

Zasakovací jáma. Us. Pdl.

Zasáknouti, knul a kl, utí; zasakovati =
zatáhnouti se, Wasser einziehen, sich ver-
ziehen. — čím. Putna vodou zasákla. —
kam. Výkaly, které do země zasakují. Kod.

Zasakovati, vz Zasáknouti.

Zasakrmentiti, il, ění, einen Fluch aus-
stossen.

Zasakrovati, einen Fluch ausstossen. On
si tak někdy zasakruje. Us. Šd. — na koho.

Zasáľání, n. = zasolování, nasolování,
das Einsalzen. Na Slov. Kuchyňská soľ po-
trebná na z. masa. Hdž. Čít. 207.

Zasál'ati = zasoliti, einsalzen. — co:
mäso. Na Slov.

Zasaňkovati si = na saňkách drobet
jezditi, eine kleine Schlittenfahrt machen.
Na Mor. Šd.

Zasanytrovati, mit Salpeter einreiben.
Tč.

Zaśapěti, ěl, ění, zu zischen anfangen. —
komu kde. Voda mi v botách zaśápěla,
už jsú ďuravé; každým krokem zaśapí. Na
Ostrav. Tč.

Zasasy, samota u Moravan.

Zasáti, vz Zaseti.

Zásavský, jenseits der Save gelegen. Z.
Srbové. Anth. I. 3. v. VI.

Zasazení, n., die Einsetzung, Hineinfü-
gung, Fassung. Z. kamene, okna. Us. — Z.,
die Einsetztung, Einpflanzung. Z. stromků.
Us. — Z. se oč, der Einsatz. Dch. — Z. se
= boj, der Kampf. Z. se Čechů proti císaři
Jindřichovi. Dal. — Z., das Einspannen.
Hony jediným z-ním potahu mohly býti zo-
rány. Ddk. IV. 143. — Z. Nedověřie milo-
stivému spasiteli, by je nakrmil bez toho
zasazenie. Hus II. 50. — Vz Zasaditi.

Zasazený; -en, a, o, eingesetzt. Takto
stasta obě straně protiv sobě bez hnutia na
zasazenú patú. Rkk. Z. větry. D. — kde
jak. Pravili, že jim samým těžko bude pro-
jeti, že jest jim na cestách silně zasazeno
od strany královy. Let. 30. Drva v přieč
z-ná. Výb. I. 21. Darujem ti strom zelený,
predo dverma pravou rukou zasadený. Mt.
S. I. 26. — Vz Zasaditi.

Zasázeti, vz Zasaditi.

Zasázka, y, f = nasypanina, der Ver-
satz, v horn. NA. IV. 133., Šp.

Zasazovací, Ansatz-. Z. (nasazovací) vrták,
der Ansatzbolirer. Šp.

Zasazovati, vz Zasaditi.

Zascanec, nce, m., der Bettbrunzer. Z-če
zascaný Mor, Šd.

Zascání, n , das Bebrunzen.

Zascaný; -án, a, o, bebrunzt. Z. peřiny.
Us.

Zascati, bebrunzen. Vz Scáti. = co: pe-
řiny. Tč.

Zascenec, nce, m. = zascanec. Mor. Šd.

Záscěra, y, f. = zástěra. U Hrozenkova
na Mor. Brt.

1. Zase, lépe: za se, za sebe. Musichu po-
stúpili za sie. Troj.

2. Zase, zas. V již. Čech. zas před samo-
hláskou (zas odešel), zase před souhláskou
(zase psal). Kts. Na Ostrav: zaśe, zaś, j. na
Mor. zas, zasej, zasejc. Tč. Vz tato slova a
Zasejk, Zasejky, Zasek, Zasi. Rozdíl mezi:
zase, opět, znova, vz Opět. — Z. znamená
1. opětování účinku neb stavu, znova, opět,
wieder, abermal, nochmal. Zase prší. D. Zase
před se vzíti. V. Zase čísti. Jel. Půjdu tam
zase. Ros. Nyní jsi zase svůj; Přijďte zase
zítra těmi dobami; Zas a zase. Dch. Ten
tomu zas jednou dal! Sá. Krčmárečka naša,
zborgujže nám zasa (zase), veď ti zaplatíme,
keď sa navrátíme. Sl. ps. 380. A či si po-
čula, ako sa krajčonci dneska zasa uháňali
s timi z Latuok?A čuože si zasa nabre-
chali? Na Slov. Šd. Tak poviedal a byli
zase svoji (přátelé). Dbš. Sl. pov. VIII. 27.
Na sv. opata Jilka, chystá se zase špilka.
Slez. poř. Šd. Kde ti dajú brindze (brynza),
obracaj sa inde, kde ti dajú prasa, ta přiď
zasa. Na Slov. Zátur. — 2. Navrácení ku
předešlému stavu, wieder. Své peníze zase