Předchozí (247)  Strana:248  Další (249) |
|
|||
dostati. Věc zase napraviti. Dch. Jestliže za
mne dáte groš, dam vám zase dva. NB. Tč. 28. Mně mých peněz zase vrátiti nechce. Půh. II. 476., 615. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo. Lom. Nahradil mu zase vrchovatou. Prov. Vlk co vezme a uchvátí, nerad toho zase vrátí. Prov. Zase mne na cestu uvedl. Kom. Zase dáti. V. — 3. Opa- kování účinku nějakého s úmyslem odplaty, wieder, gegenseitig. Někomu něco zase na- hraditi. Dch. Tehdá Václav dal Jurkovi po- hlavek a on jemu zase. NB. Tč. 72. Hněvá-li se na tebe, hněvej ty se zase. Ros. Zase bíti, odměniti. V. Pro toho, jenž česť roz- dává, téhož se zase dostává. D. — 4. — na- proti tomu, dagegen, hin wiederum, hin- gegen, im Gegentheil. Opět Červenka mluví, ten kuoň svrchupsaný že mu dal a on jemu zase proti tomu koněvi dal košili za tři orty. NB. Tč. 63. Tak aby JM. vám byla povi- novata, ale vy zase ničehož nic. Arch. II. 412. Čeho se má přidržeti a čeho se zase vystříhati. Kol. 4. A též zase (a naopak). Vš. 315. Keď je hus, dobrý kus, keď je prasa, nad to zasa. Pořek. Zátur. A to nynie sě děje, že otec proti synu a zase (umgekehrt) a dcera proti otci i mateři stojí; Majíce pravdu za lež a zasě lež za pravdu; Trojie jest do- týkánie velmi ohavné, kterýmž muž velmi hřeší ženy se dotýkaje a tak zasě: najprve v tanci. Hus I. 235., II. 59., III. 199. Jakož pravdu jasně na světlo staví, tak zase od- porné bludy poráží. Kom. Že jest řezbář se nám přiznal a zase i kdo jsme, přezvěděl. Har. Nižší k vyšším uctivosť proukazujte, vyšší zase k nižším přívětivě se mějte. Koc. — 5. = zpět, retro, retrorsum, zurück, wie-
der. Obráceni buďte z.; Neotešlo z. sirdce naše. Ž. wit. 34. 4., 43. 19. Poďte zase a zpravte se toho. Tehdy šli oba Jan a Petr zasě a řekli. NB. Tč. 107. Mieni jeti a zase nepřijeti, leč . . . Výb. II. 39. Byli jsme na té cestě tam i zas jdouc půl léta. Pref. 682. Jednali o navrácení se zase do města k statkům a k rodině jich. Bart. Požehnaný budeš ven chodě a zasě sě vraceje; Nižádný, jenž sě chopie pluha a ozří sě zasě, nenie zpuosoben k království božiemu; Aby mě vám ráčil navrátiti i tam i zasě jeda bez poškvrny. Hus I. 304., III. 250., 278. Které slovo z úst vyletí, nižádnou měrou zase ne- vletí; Co někdy z úst vrabcem vyletí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Č. I jedesta opět zasě. Kat. 2585. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch. Prov. Dej mu to zase (vrať mu to). V. Co se v lese narodí, zase k lesu tahně. Slez. Opav. týd. 1885. Č. 21. Zaséci, vz Zasekati.
Záseč, i, f. = zásek, záseka. Ros. Vz Zá-
sek. Zásečný = od záseku, verhauen, Ver-
hau-, mit einem Verhaue. Jg. Slov. Zásed, u, m. = zasednutí, das Nieder-
setzen. — Z., vz Spády. Záseda, y, f. = záloha. Novica tu četě
svojí kázal ze zasedy vyraziti davem. Hlč. Zasedací, Sitz-. Z. sedla. 1592. Boč. exc.
— Z., Sitzungs-. Z. síň, Us., zpráva, Sitzungs-
bericht, Dch., místnosť, protokol, světnice. Šp. |
Zasedání, n., die Sitzung. Z. u Římanův
a Řekův. Vz Vlšk. Zpráva o z., der Sitzungs- bericht. Dch. Z. sněmovní. Mus. 1880. 373. V kostele biskupském, kdežto sbor míval veřejná z. svá. Pal. Děj. III. 3. 70. Zasedárna, y, f., das Sitzungszimmer. Šm.
Zasedati, vz Zasednouti.
Zasedávati, vz Zasednouti.
Zásedce, e, m. = kdo svatebníkům v ho-
spodě stůl zasedl, Než přišli. Us. Vz násl. Zásedčí, ího, m. = ten, kdo v hospodě za
stolem sedí, když svatebníci tam přijdou a je za stůl nepustí, až mu družba jménem ženicha přislíbí, že dostane na pivo. Dle Er. P. 317. Vz Zásadce. Zásedek, dku, m., die Pritsche (der äussere
Sitz hinten am Schlitten). Šm. Zasedělý = zasezelý, versessen, vertagt.
Z. úroky, Žer., peníze. Schön. — kde. Pe- níze z-lé na gruntu Topenkově. Pam. Val. Meziř. 85. Zasedění, n., vz Zaseděti.
Zaseděti, seď, dé (íc), děl a zen, ení =
zameškati, versitzen; neplatiti dluh, restiren, schuldig bleiben. — co. Kterážto ovdovělá zaseděla kontribucí 10 rýn. zl. 1755. Na Vsacku. Vck. M. S. zaseděl peníze za r. 1654. Pam. Val. Meziř. 227. — v čem (dlužen zů- stati). V., Zlob. Dávámť vám je mocně i s tiem úrokem s desieti kopami, v němž zasedie. Arch. I. 344. — se = dlouhým sezením one- mocněti, durchs Sitzen unpässlich werden, sich versitzen, Jg.; na Slov. = dlouho se- děti, sich versitzen. Plk. — kde. Zaseděl jsem se u vás. Rgl. — kde jak dlouho. Zaseděli jsme se tam až do večera. Na Ostrav. Tč. Zásedka, y, f. = sídlo, místo, der Sitz,
Wohnsitz. D. — Z. = čekaná. Na Mor. Kld., Mtl. Zasedlačeti, el, ení, bäurisch werden,
bäurische Sitten, Manieren annehmen. On už celý z-čel. Us. Šd. Zasedlačiti, il, en, ení. — se = zase-
dlačeti. — si = drobet rolnictví se chopiti, ein wenig die Bauernwirthschaft betreiben. Us. Šd. Zasedlení, n. Z. mezi dvěma výšinami,
Einsattelung zwischen zwei Höhen. Dch. Vz Zasedlina. Zasedlina, y, f., die Einsattelung im Ge-
birge. Vz Zasedlení. Dch. Zasedlý = usedlý, ansässig, der Ange-
sessene. Že svého nikde nemá, domu ani zboží, že není z. Kn. rožm. čl. 60., Arch. I. 459. — Z. = vpadlý, eingefallen. Z. oči, břicho. Us. Č. Zásednice, e, f. = pomocnice nevěsty =
široká, die Brautmutter, Beistandsfrau der Frau. Na Slov. Voš (veš) jim byla družice, hnida z. Sl. ps. Šf. I. 111. A mladá nevěsta sediac už za stolom medzi ženíchom a z-cou, posiela dary. Sl. let. VI. 289. Zásedník, a, m. = zásedčí. Dch., Ehr.
Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut,
utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi se (k vykonání něčeho), sich setzen, sich niedersetzen; sednutím za- mačknouti, niedersitzen, erdrücken ; se = zasednouti, sich setzen. Jg. V horn. = |
||
|
|||
Předchozí (247)  Strana:248  Další (249) |