dostati. Věc zase napraviti. Dch. Jestliže za
mne dáte groš, dam vám zase dva. NB. Tč.
28. Mně mých peněz zase vrátiti nechce.
Půh. II. 476., 615. Co od čerta přišlo, zas
k čertu odešlo. Lom. Nahradil mu zase
vrchovatou. Prov. Vlk co vezme a uchvátí,
nerad toho zase vrátí. Prov. Zase mne na
cestu uvedl. Kom. Zase dáti. V. — 3. Opa-
kování účinku nějakého s úmyslem odplaty,
wieder, gegenseitig. Někomu něco zase na-
hraditi. Dch. Tehdá Václav dal Jurkovi po-
hlavek a on jemu zase. NB. Tč. 72. Hněvá-li
se na tebe, hněvej ty se zase. Ros. Zase
bíti, odměniti. V. Pro toho, jenž česť roz-
dává, téhož se zase dostává. D. — 4. — na-
proti tomu, dagegen, hin wiederum, hin-
gegen, im Gegentheil. Opět Červenka mluví,
ten kuoň svrchupsaný že mu dal a on jemu
zase proti tomu koněvi dal košili za tři orty.
NB. Tč. 63. Tak aby JM. vám byla povi-
novata, ale vy zase ničehož nic. Arch. II.
412. Čeho se má přidržeti a čeho se zase
vystříhati. Kol. 4. A též zase (a naopak).
Vš. 315. Keď je hus, dobrý kus, keď je
prasa, nad to zasa. Pořek. Zátur. A to nynie
sě děje, že otec proti synu a zase (umgekehrt)
a dcera proti otci i mateři stojí; Majíce pravdu
za lež a zasě lež za pravdu; Trojie jest do-
týkánie velmi ohavné, kterýmž muž velmi
hřeší ženy se dotýkaje a tak zasě: najprve
v tanci. Hus I. 235., II. 59., III. 199. Jakož
pravdu jasně na světlo staví, tak zase od-
porné bludy poráží. Kom. Že jest řezbář se
nám přiznal a zase i kdo jsme, přezvěděl.
Har. Nižší k vyšším uctivosť proukazujte,
vyšší zase k nižším přívětivě se mějte. Koc.

— 5. = zpět, retro, retrorsum, zurück, wie-
der. Obráceni buďte z.; Neotešlo z. sirdce
naše. Ž. wit. 34. 4., 43. 19. Poďte zase a
zpravte se toho. Tehdy šli oba Jan a Petr
zasě a řekli. NB. Tč. 107. Mieni jeti a zase
nepřijeti, leč . . . Výb. II. 39. Byli jsme na
té cestě tam i zas jdouc půl léta. Pref. 682.
Jednali o navrácení se zase do města
k statkům a k rodině jich. Bart. Požehnaný
budeš ven chodě a zasě sě vraceje; Nižádný,
jenž sě chopie pluha a ozří sě zasě, nenie
zpuosoben k království božiemu; Aby mě
vám ráčil navrátiti i tam i zasě jeda bez
poškvrny. Hus I. 304., III. 250., 278. Které
slovo z úst vyletí, nižádnou měrou zase ne-
vletí; Co někdy z úst vrabcem vyletí, zase
toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Č. I jedesta
opět zasě. Kat. 2585. Vezl na trh cibuli,
zase přinesl ošlejch. Prov. Dej mu to zase
(vrať mu to). V. Co se v lese narodí, zase
k lesu tahně. Slez. Opav. týd. 1885. Č. 21.

Zaséci, vz Zasekati.

Záseč, i, f. = zásek, záseka. Ros. Vz Zá-
sek.

Zásečný = od záseku, verhauen, Ver-
hau-, mit einem Verhaue. Jg. Slov.

Zásed, u, m. = zasednutí, das Nieder-
setzen. — Z., vz Spády.

Záseda, y, f. = záloha. Novica tu četě
svojí kázal ze zasedy vyraziti davem. Hlč.

Zasedací, Sitz-. Z. sedla. 1592. Boč. exc.

— Z., Sitzungs-. Z. síň, Us., zpráva, Sitzungs-
bericht, Dch., místnosť, protokol, světnice.
Šp.

Zasedání, n., die Sitzung. Z. u Římanův
a Řekův. Vz Vlšk. Zpráva o z., der Sitzungs-
bericht. Dch. Z. sněmovní. Mus. 1880. 373.
V kostele biskupském, kdežto sbor míval
veřejná z. svá. Pal. Děj. III. 3. 70.

Zasedárna, y, f., das Sitzungszimmer. Šm.

Zasedati, vz Zasednouti.

Zasedávati, vz Zasednouti.

Zásedce, e, m. = kdo svatebníkům v ho-
spodě stůl zasedl, Než přišli. Us. Vz násl.

Zásedčí, ího, m. = ten, kdo v hospodě za
stolem sedí, když svatebníci tam přijdou a
je za stůl nepustí, až mu družba jménem
ženicha přislíbí, že dostane na pivo. Dle
Er. P. 317. Vz Zásadce.

Zásedek, dku, m., die Pritsche (der äussere
Sitz hinten am Schlitten). Šm.

Zasedělý = zasezelý, versessen, vertagt.
Z. úroky, Žer., peníze. Schön. — kde. Pe-
níze z-lé na gruntu Topenkově. Pam. Val.
Meziř. 85.

Zasedění, n., vz Zaseděti.

Zaseděti, seď, dé (íc), děl a zen, ení =
zameškati, versitzen; neplatiti dluh, restiren,
schuldig bleiben. — co. Kterážto ovdovělá
zaseděla kontribucí 10 rýn. zl. 1755. Na
Vsacku. Vck. M. S. zaseděl peníze za r. 1654.
Pam. Val. Meziř. 227. — v čem (dlužen zů-
stati). V., Zlob. Dávámť vám je mocně i s tiem
úrokem s desieti kopami, v němž zasedie.
Arch. I. 344. — se = dlouhým sezením one-
mocněti, durchs Sitzen unpässlich werden,
sich versitzen, Jg.; na Slov. = dlouho se-
děti, sich versitzen. Plk. — kde. Zaseděl
jsem se u vás. Rgl. — kde jak dlouho.
Zaseděli jsme se tam až do večera. Na Ostrav.
Tč.

Zásedka, y, f. = sídlo, místo, der Sitz,
Wohnsitz. D. — Z. = čekaná. Na Mor. Kld.,
Mtl.

Zasedlačeti, el, ení, bäurisch werden,
bäurische Sitten, Manieren annehmen. On už
celý z-čel. Us. Šd.

Zasedlačiti, il, en, ení. — se = zase-
dlačeti. — si = drobet rolnictví se chopiti,
ein wenig die Bauernwirthschaft betreiben.
Us. Šd.

Zasedlení, n. Z. mezi dvěma výšinami,
Einsattelung zwischen zwei Höhen. Dch. Vz
Zasedlina.

Zasedlina, y, f., die Einsattelung im Ge-
birge. Vz Zasedlení. Dch.

Zasedlý = usedlý, ansässig, der Ange-
sessene. Že svého nikde nemá, domu ani
zboží, že není z. Kn. rožm. čl. 60., Arch.
I. 459. — Z. = vpadlý, eingefallen. Z. oči,
břicho. Us. Č.

Zásednice, e, f. = pomocnice nevěsty =
široká, die Brautmutter, Beistandsfrau der
Frau. Na Slov. Voš (veš) jim byla družice,
hnida z. Sl. ps. Šf. I. 111. A mladá nevěsta
sediac už za stolom medzi ženíchom a z-cou,
posiela dary. Sl. let. VI. 289.

Zásedník, a, m. = zásedčí. Dch., Ehr.

Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut,
utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení;
zasedati = posaditi se (k vykonání něčeho),
sich setzen, sich niedersetzen; sednutím za-
mačknouti, niedersitzen, erdrücken ; se =
zasednouti, sich setzen. Jg. V horn. =