249

horní dílo začíti buď na dni n. v dole v ji-
stém místě. — abs. Již zasedli. Us. Ptáci
už zasedli. Us. Šp. Obilí zasedá (jde do
zrna). Ma mor. Val. Vck. V múre hned
dier nadělali a junáci jsou zasadli, kudy
Turci šturmovali. Sl. let. I. 281. — co, koho.
Úředníci soud (= k soudu) zasedli. Zlob.
Z. místo, D., ptáka (sednutím zamáčknouti).
Us. — kam (jak): za stůl. D., Sych. Hosti
po stolicích za stůl zasedají. Kom. Páni mají
v soud zemský ráno zasedati a súditi vedlé
starodávního obyčeje. Vl. zř. 5. Páni a vlá-
dyky, kteří v soud zasednou, mají potom
pořád napsáni býti. Zř. F. I. C. 4. Z. na
stolici, Scip., na počet (k počítání), Kom.,
na soud, na právo, Ros., na uvažování, Kom.,
na koně. Šm. Na celou tu věc zase poznovu
zasedli. Skl. II. 482. Z. k peru, Scip., k stolu,
Ml, k soudu. Zlob. Každodenně s svědomím
svým k počtu z. Kom. Zasedli se soudcové
k soudu. Us. Na stolec z. Us. Dch. Zasedl
si na mne a pořád mě pronásleduje. Us.
Ntk. Byloť nesnadné zasednouti nad bi-
skupem k soudu bez přivolení metropolity
jeho. Ddk. II. 142. Pod lípou muž zasedá
bledý v samoty tichu s vráskou ve tváři.
Kyt. 1876, 35. Pobrali sa radcovia domov a
zasadly do rady, čo ako by to bolo. Dbš.
Sl. pov. II. 94. Nebylo by tedy nic platno,
kdybys i na nejčerstvějšího koně zasedl.
Němc. I. 25. Kdo zasedá k hodům bohů
mrtvých a obcuje jich službám. Sb. vel. III.
291. Ponúka pána Jiskru, aby si za vrch
stola zasadol. Klčk. Zb. III. 10. Z. nad ve-
čeří za stůl prostý. Čch. Mch. 56. Až keď
už plný bol košík jahodami, zasadli si pod
dub. Z. si k pianu. Vlč. Všetci sa hneď
sejdú a do veľkej rady zasednú. Hol. 104.
Inokedy pohráva si so svetom veselo, ale
dněs jej dáky mráčok zasädol na čelo. Chlpk.
Sp. 84. Z. na něco okročmo. NA. IV. 155.
Zasésti v súd. Vš. Jir. 35. Já bych za to
zasedna nevstal. Prov. — kde (co, s kým,
kdy, komu, jak, proti komu). Žádný
z horníků před vortem té štoly z. nesměl.
Vys. V radě z. Us. Při něčem z. Rk. Za-
sedati ve výboru. Us. Pdl. Zasedli si spolem
za stůl v hospodě a celý boží den tam po-
píjeli. Us. Šd. Nemohu dnes dobře mluviť,
zasedá mně cosi v krku. Mor. Šd. Vy sa to
tak rozkrákoríte, že nieť konca kraja a kde
zasednete, taký koreň pustíte, jako paštrnák.
Chlpk. Dram. II. 55. Za stolem zasedá po-
ctivá rodina, mladá chasa radom (řadou)
baviť sa počína. Ppk. I. 103. I dnes na
schodkoch zasadli. Phld. IV. 22. Ty zasedneš
na prestole svojom. Zbr. Lžd. 236. Stan
s ligotavým trónom, na ktorom si on každý
deň na pravé poludnie za okamih zasadnul.
Toth. Sl. báj. I. 87. Matěj šiel pit, šiel poň
Gregor a keď aj ten zostal tam, šiel po ních
Josef, ale aj ten si tam zasodnul, až jích
šetkých potom Matka božia odtial vyhnala
(po zvěstování panny Marie bývá jaro). Poř.
Zátur. Společně s námi v basilice spasitelově
mnozí jsou zasedali bratii; V Mohuči za-
sedali v středopostí r. 1094. biskupové i kní-
žata německá právě na obecné synodě; Od
sněmu církevního, té doby v Římě zaseda-
jícího; Tady zasedal v poradě se všemi

světskými a duchovními knížaty; Na tomto
sněmě zasedali duchovní v řadách vyšší
šlechty; Soudce nemá nikdy při soudu za-
sedati, nýbrž zároveň s kastelánem a něko-
lika šlechtici; Tito čtyři noví praebendáři
nemají s ostatními kanovníky v refektáři
zasedati u stolu. Ddk. II. 269., 354, 445.,
III. 258., IV. 219., 233., 270. Unaven zasednu
pod tmavou lípou; An i dle člověčenství
zasedl o pravici Otce; Uloženého pak dne
Herodes odín rouchem královským zasedl
na velestolci a řečnil k nim; Jakmile jenom
na soudné stolici proti němu (Pavlovi) za-
sedneš; Mládenec ten zasedl na okně; Aby
co bůhčlověk o pravici trůnu otcova z. mohl.
Sš. Bs. 32., Sk. 10., 146., 266., 233., J. 262.
Rozhodnutí o sedání v lavicích čili o právu
zasedati v nejvyšším soudu zemském. Pal.
Děj. III. 3. 229. Zasedli jsou soud v rychtá-
řově světnici. Dač. I. 101. — jak. Proč, ka-
lino, neprokvetáš, malinami nezasedáš? Sš.
P. 437. Cúda zasedala ve dvou odděleních.
Ddk. IV. 223. Který (strom) stojí prostřed
ráje, modrým kvítkem prokvetaje, červeným
jabkem zasedaje; Bílým květem prokvitaj
a jablečkem zasedaj, pěkným bílým červeným,
na mé líčko podobným. Sš. P. 38., 437. Za-
sadly radom (řadou) vrány i sokoli krev
jeho piť z odvretých rán. Btt. Sp. 125. —
co odkud. Tam ze druhej (strany) voľné
Baltu zasedli brehy (besetzen, in Besitz
nehmen). Hol. 373. — kam s kým. Zase-
dává s druhy k stolu. Kká. K sl. j. 138.
Kdyžkoli JMKá se pány a vládykami v súd
zemský zasede. Arch. V. 423. Tam s obrov-
ským si zased tubusem. Čch. Mch. 10. — (co)
kdy. Že chtějí hned na prosinci sněm za-
sednouti. Skl. I. 156. Sotva o 11. hodině
jsme zasedli. Žer. Záp. II. 177. Po modlitbě
zasednou na štědrý večer všickni domácí
ke stolu k večeři. Kld. II. 283. Aby právo
zemské a súd zemský při najprvnějších
nynie příštích suchých dnech zaseděno bylo
a právo puštěno pro spravedlivosť každého.
Arch. V. 424. — (co) komu: někomu místo.
D. Nižádný nám nezasedne (překážeti nám
nebude), v poli v lese nezastoupí. Dh. 84.
— se. Rada se zasedla (= rada zasedla). D.

Zasednutí, n., die Sitzung. Zápisnica
druhého vyborového z-tia matice sloven-
skej. Let. Mt. S. VIII. 1. 89.

Zasej = zase. Na Mor. a ve Slez. Zasej
viděl teho chlopa. Slez. Šd. Abychme na
přesrok z. u nich žali. Brt. P. 134.

Zaseje, v ob. mluvě m.: zase. Bž. 137.
Také na Mor. Tč.

Zaseji, vz Zaseti.

Zasejk = zase. U N. Brodu. Holk.

Zasejky = zase. To na mé chodila každú
noc móra. To dy přišla, to na mě chuchala
a jak tak chuchala, to na mě přišlo spaní.
Raz sem se bránil a neusnul jsem a ta móra
zasejky přišla. Slez. Šd.

Zasek = zase. Na Slov. A z. ho pustiu.
Dbš. Sl. pov. I. 539. Z. celý den zabávali
sa. Ib. II. 67.

Zásek, u, m, záseka, y, záseč, i, f. =
zasekaný průjezd n. průchod n. cesta, zárub,
záruba, der Verhack, Verhau. V lese se z-ky
dělají. Tč., Sp. V z-kách obklíčeni, pobiti.