250

V. Z ku zdělati, z-ků nadělati. Kos. Přes
z-ky přejíti. Háj. — Z. = hradba ze zase-
kaných stromů dělaná, das Gehäge. Plk.
Dal brány zemské zásekami opatřiti. Ddk.
II. 86. — Z. = natesaná místa ve špalku,
v kládě, aby třísky lépe odpadaly, die Kerbe.
Us. Dch. — Z. v Horn. Vz Zátinka. — Z.
pilníku, der Feilenhieb. V z Pilník.

Záseka, y, f., vz Zásek. — Z., ves u Val.
Meziříčí. PL.

Zasekání, n., vz Zasekati. Z. plošky že-
lízkem. NA. IV. 131.

Zasekaný; án, a, o, vz Zasekati. Kůl
dole zasekaný (zugespitzt). Hřebík v dolejší
části z-ný (má zoubky, aby se vytáhnouti
nemohl). NA. IV. 219. — Z. = zadlužený,
verschuldet. Ten je z-ný. Us. Špg.

Zasekati; zaseknouti, knul a kl, ut, utí;
zaséci, zasíci, zaseku, (zastr. zasec), sekl,
čen, ení; zasekati, zasíkati, zasekávati =
začíti sekati, zu hacken anfangen; uskříp-
nouti, einzwicken, quatschen ; sekati, usekati.
klein hacken; do špičky otesati, spitzig zu-
hauen; zahraditi, verhauen, verbacken, einen
Verhau machen; na Slov. také: přestati,
aufhören; se = zahraditi se, sich verhauen,
umschanzen; tříti se, sich reiben, mit dem
Fusse anstossen; zaplésti se dluhy, sich ver-
schulden, in Schulden fallen. Jg. — abs.
Potom ale práce zasekly (přestaly). Let. Mt.
S. VIII. 2. 39. — co: šindel (do špíčky jej
otesati), Us., cestu (zahraditi), V., plošku
(říká se špatně flošku) i. e. v tom místě,
kde se díra k střílení vyvrtati má, kladivem
a želízkem přibrati. Vys. Z. jádro. (Uchází-li
zvířeti jádro, sekne se mu třikráte želízkem
do plece, krev utře se nepotřebovaným plát-
nem. Podobně stane se dole na noze, čímž
se krev spojí. Plátno se pak sbalí, zavrtá
se do vrby a zatluče se kolíčkem ze hlohu.
Vypučí-li hloh, i jádro prý se zvířeti na-
lévá.) U Král. Hrad. Kšť. Z. snědek (seknu-
tím za uchem. Dává se tomu, kdo stále vy-
sýchá, ačkoli mnoho jí). Ib. Kšť. — koho =
uskřípnouti, Plk.; utlouci. Rk. Na Slov. —
jak (kde): hluboko z. Us. Cvalom dorazí
a zasekne skokom pred matuškou, pred mla-
ďou oplakanou žrebec bujarý s bohatýrom
vážným. Sldk. Mart 6. — kam: do dřeva.
(Bolo) ako keď vietor zasekne sa medzi
dve skaliska. Dbš. Obyč. 58. — co, se kde:
cesty v lese, na horách. Zasekal se nepřítel
v lese. Us. — Hr. — (co, se) čím. Něco
nožem, sekerou z. Us. Krmí se liškou zase-
kávajíc vlkem (o chytrém dráči). Mus. Z.
se dluhy. Ten tam tou chromou nohou za-
síkal (obloukovitě jí kráčel). Us. — se. Kůň
se zasekává (tře se nohou o nohu; v obec.
mluvě štrejchuje). Us. Ten se zasekal = na-
dělal dluhů. Us. Chtěli se z. (záseky dělati).
Skl. 1. 264. — se komu. Bol raz jeden
veľmi, ale veľmi chudobný kováč. Voľa-
kedy sa aj dobre mal. Ale cože, keď re-
meslo zaseklo sa mu (přestalo), časy prišly
zlé, žena a dobré deti pytaly len jiesť?
Dbš. Sl. pov. I. 8.

Zasekávání, n., vz Zasekání, Zasekati.
Z. plošek. NA. IV. 131.

Zasekávaný; -án, a, o, vz Zasekaný, Za-
sekati.

Zasekávati, vz Zasekati.

Zaseknouti, vz Zasekati.

Zaseknutí, n , der Hieb.

Zaseknutý; -ut, a, o, eingehauen; ein-
gequetscht. — kde. Najde tam chrta medzi
dvoma bučkama z-tého, čo nemohol nijak
von. Dbš. Sl. pov. III. 18.

Zaselací, Send-. Z. lístek. Us.

Zaselač, zaselatel, e, m. = zasylač, za-
sylatel, der Einsender.

Zaselačka, zaselatelka, y, f., die Ein-
senderin. Jg

Zaselatel, vz Zaselač.

Zaselatelka, vz Zaselačka.

Zaselatelský, vz Zasylatelský.

Záselka, y, f, vz Záselky.

Záselky, pl., f. = zasnoubení, smlouva,
slib, přípověď, námluvy, die Eheberedung,
Versprechung, das Verlobniss. Měl s ni již
z-ky. Ros. S někým na z-ky jeti. Ms. 1617.

Zasemenati se = semeno dostati, in Sa-
men kommen. Řepa se zasemenala, už sedla,
nasadila semena. Na Ostrav. Tč.

Zásep, spu, zásyp, u, m. = zasypání
i co zasypáno, jáma atd. zasypaná, die Ver-
schüttung, der Aufschutt. Ros. Písek dělá
zásypy. Us. Tč. Kdo slovom zná zasypané
otvárať hroby, mohyly? Nik? A keby v tých
zásypoch ľen číry ležal zlatý prút? Čjk. 66.

— Z. = zasypání obilí na mlýn. Semlel
nám žito na zásyp. Šd Mele na zásyp. Šd.

— Z. = sýpka na půdě, der Schüttboden.
Hdž. Šlb. 83. — Z. = zvl. vyvýšený chod
u stavení, zápraži, záhrobec. Us. u Nové
Kdýně, u Domažlic a j. Jg., Psčk. Celá ro-
dina až na zásep ho vyprovázela. Němc.
Dr. pov. 47. — Z. = nasypání pokrmu
(ptákům, zvěři); též místo k tomu určené,
der Schüttplatz, Streuplatz. Dch., Šp Záspy
dělati. Ros. Z. sviním, dobytku, bažantům;
koroptvím n. na koroptve (k chytání jich),
na kapry, na ryby. — Z. = mladá lesní po-
rostlina. V Krkonš. Kb.

Zasepkati = zaklusati. Na Slov. Bern.

Zasepkávati, vz Zasepkati.

Zasepnúti, vz Sepnúť. Na Slov. Bern.

Zasepohnání, n., zasepůhon, u, m., die
Widerklage, reconventio. CJB. 393.

Zaseru, vz Zasrati.

Záset, u, m., die Saat. Zlob., Škd. exc.
Vz Zasetí.

Zaseti, zasiti, seji, sej, seje (íc), sel, sil,
set, etí; zasívati, zasévati = vseti, ein-, an-,
be-, zusäen; síti, säen, anbauen; positi, über-,
versäen. Jg. Slov. — abs. My jsme již za-
sili. Us. Jak zaseješ, tak sklidíš. Us. Dch.
Nezasel, aby mu kroupy nepobily. Prov. —
co. I tam zíde, kde ho nezaseje (o tom,
koho všude viděti, najíti). Pořek. Zátur.
Jaké semeno zaseješ, také se ti zrodí. Us.
Tč. Keď sä stoklas zaseje, v dobrý rok
z něj žito narastie. Hdž. Vetín. 143. Zem
zorali a zasiali. Sl. let. I. 249. Je to vše-
tečná chasa, ti mládenci. Zíde ti i tam, kde
ju nezaseješ. Phld. IV. 61. Hľadal, matal
(hmatal) pri sebe na všetky strany, ale kde
nič, tu nič; peniaze boly stratené! Bóh
zná, kde ích zasial. Frsc. Zor. I. 44. Zasál
sem pšenicu, nebudem hu žať; Zasála som
marijáneček, nezešel; Zasála som rozmarínek,



	250

	V. Z ku zdělati, z-ků nadělati. Kos. Přes z-ky přejíti. Háj. — Z. = hradba ze zase- kaných stromů dělaná, das Gehäge. Plk. Dal brány zemské zásekami opatřiti. Ddk. II. 86. — Z. = natesaná místa ve špalku, v kládě, aby třísky lépe odpadaly, die Kerbe. Us. Dch. — Z. v Horn. Vz Zátinka. — Z. pilníku, der Feilenhieb. V z Pilník. Záseka, y, f., vz Zásek. — Z., ves u Val. Meziříčí. PL. Zasekání, n., vz Zasekati. Z. plošky že- lízkem. NA. IV. 131. Zasekaný; án, a, o, vz Zasekati. Kůl dole zasekaný (zugespitzt). Hřebík v dolejší části z-ný (má zoubky, aby se vytáhnouti nemohl). NA. IV. 219. — Z. = zadlužený, verschuldet. Ten je z-ný. Us. Špg. Zasekati; zaseknouti, knul a kl, ut, utí; zaséci, zasíci, zaseku, (zastr. zasec), sekl, čen, ení; zasekati, zasíkati, zasekávati = začíti sekati, zu hacken anfangen; uskříp- nouti, einzwicken, quatschen ; sekati, usekati. klein hacken; do špičky otesati, spitzig zu- hauen; zahraditi, verhauen, verbacken, einen Verhau machen; na Slov. také: přestati, aufhören; se = zahraditi se, sich verhauen, umschanzen; tříti se, sich reiben, mit dem Fusse anstossen; zaplésti se dluhy, sich ver- schulden, in Schulden fallen. Jg. — abs. Potom ale práce zasekly (přestaly). Let. Mt. S. VIII. 2. 39. — co: šindel (do špíčky jej otesati), Us., cestu (zahraditi), V., plošku (říká se špatně flošku) i. e. v tom místě, kde se díra k střílení vyvrtati má, kladivem a želízkem přibrati. Vys. Z. jádro. (Uchází-li zvířeti jádro, sekne se mu třikráte želízkem do plece, krev utře se nepotřebovaným plát- nem. Podobně stane se dole na noze, čímž se krev spojí. Plátno se pak sbalí, zavrtá se do vrby a zatluče se kolíčkem ze hlohu. Vypučí-li hloh, i jádro prý se zvířeti na- lévá.) U Král. Hrad. Kšť. Z. snědek (seknu- tím za uchem. Dává se tomu, kdo stále vy- sýchá, ačkoli mnoho jí). Ib. Kšť. — koho = uskřípnouti, Plk.; utlouci. Rk. Na Slov. — jak (kde): hluboko z. Us. Cvalom dorazí a zasekne skokom pred matuškou, pred mla- ďou oplakanou žrebec bujarý s bohatýrom vážným. Sldk. Mart 6. — kam: do dřeva. (Bolo) ako keď vietor zasekne sa medzi dve skaliska. Dbš. Obyč. 58. — co, se kde: cesty v lese, na horách. Zasekal se nepřítel v lese. Us. — Hr. — (co, se) čím. Něco nožem, sekerou z. Us. Krmí se liškou zase- kávajíc vlkem (o chytrém dráči). Mus. Z. se dluhy. Ten tam tou chromou nohou za- síkal (obloukovitě jí kráčel). Us. — se. Kůň se zasekává (tře se nohou o nohu; v obec. mluvě štrejchuje). Us. Ten se zasekal = na- dělal dluhů. Us. Chtěli se z. (záseky dělati). Skl. 1. 264. — se komu. Bol raz jeden veľmi, ale veľmi chudobný kováč. Voľa- kedy sa aj dobre mal. Ale cože, keď re- meslo zaseklo sa mu (přestalo), časy prišly zlé, žena a dobré deti pytaly len jiesť? Dbš. Sl. pov. I. 8. Zasekávání, n., vz Zasekání, Zasekati. Z. plošek. NA. IV. 131. Zasekávaný; -án, a, o, vz Zasekaný, Za- sekati.	Zasekávati, vz Zasekati. Zaseknouti, vz Zasekati. Zaseknutí, n , der Hieb. Zaseknutý; -ut, a, o, eingehauen; ein- gequetscht. — kde. Najde tam chrta medzi dvoma bučkama z-tého, čo nemohol nijak von. Dbš. Sl. pov. III. 18. Zaselací, Send-. Z. lístek. Us. Zaselač, zaselatel, e, m. = zasylač, za- sylatel, der Einsender. Zaselačka, zaselatelka, y, f., die Ein- senderin. Jg Zaselatel, vz Zaselač. Zaselatelka, vz Zaselačka. Zaselatelský, vz Zasylatelský. Záselka, y, f, vz Záselky. Záselky, pl., f. = zasnoubení, smlouva, slib, přípověď, námluvy, die Eheberedung, Versprechung, das Verlobniss. Měl s ni již z-ky. Ros. S někým na z-ky jeti. Ms. 1617. Zasemenati se = semeno dostati, in Sa- men kommen. Řepa se zasemenala, už sedla, nasadila semena. Na Ostrav. Tč. Zásep, spu, zásyp, u, m. = zasypání i co zasypáno, jáma atd. zasypaná, die Ver- schüttung, der Aufschutt. Ros. Písek dělá zásypy. Us. Tč. Kdo slovom zná zasypané otvárať hroby, mohyly? Nik? A keby v tých zásypoch ľen číry ležal zlatý prút? Čjk. 66. — Z. = zasypání obilí na mlýn. Semlel nám žito na zásyp. Šd Mele na zásyp. Šd. — Z. = sýpka na půdě, der Schüttboden. Hdž. Šlb. 83. — Z. = zvl. vyvýšený chod u stavení, zápraži, záhrobec. Us. u Nové Kdýně, u Domažlic a j. Jg., Psčk. Celá ro- dina až na zásep ho vyprovázela. Němc. Dr. pov. 47. — Z. = nasypání pokrmu (ptákům, zvěři); též místo k tomu určené, der Schüttplatz, Streuplatz. Dch., Šp Záspy dělati. Ros. Z. sviním, dobytku, bažantům; koroptvím n. na koroptve (k chytání jich), na kapry, na ryby. — Z. = mladá lesní po- rostlina. V Krkonš. Kb. Zasepkati = zaklusati. Na Slov. Bern. Zasepkávati, vz Zasepkati. Zasepnúti, vz Sepnúť. Na Slov. Bern. Zasepohnání, n., zasepůhon, u, m., die Widerklage, reconventio. CJB. 393. Zaseru, vz Zasrati. Záset, u, m., die Saat. Zlob., Škd. exc. Vz Zasetí. Zaseti, zasiti, seji, sej, seje (íc), sel, sil, set, etí; zasívati, zasévati = vseti, ein-, an-, be-, zusäen; síti, säen, anbauen; positi, über-, versäen. Jg. Slov. — abs. My jsme již za- sili. Us. Jak zaseješ, tak sklidíš. Us. Dch. Nezasel, aby mu kroupy nepobily. Prov. — co. I tam zíde, kde ho nezaseje (o tom, koho všude viděti, najíti). Pořek. Zátur. Jaké semeno zaseješ, také se ti zrodí. Us. Tč. Keď sä stoklas zaseje, v dobrý rok z něj žito narastie. Hdž. Vetín. 143. Zem zorali a zasiali. Sl. let. I. 249. Je to vše- tečná chasa, ti mládenci. Zíde ti i tam, kde ju nezaseješ. Phld. IV. 61. Hľadal, matal (hmatal) pri sebe na všetky strany, ale kde nič, tu nič; peniaze boly stratené! Bóh zná, kde ích zasial. Frsc. Zor. I. 44. Zasál sem pšenicu, nebudem hu žať; Zasála som marijáneček, nezešel; Zasála som rozmarínek,