251

zešla mi lebeda. Sl. ps. 84., 304., 21. Ej,
oráč, oráč, nedobre seješ, zasial si žitko,
zešiel ti ovos. Sl. spv. IV. 135. — čeho.
Když je na velký pátek rosa, zasej ty, se-
dláčku, prosa. Slez. Šd. Třeba zasiť prosa
(třeba poprositi). Slez. Šd. — co, čeho
kam: semenec na pole. Č., Ml. Zasial som
žitko na dosť dobrú zem, sotva že siaťa
nazpet z nej vezmem. Sl. ps. Z. oves na
přílůh. Na Ostrav. Tč. Čert nám tu bouřku
zasil na cestu. Jnda. Zasela sem petržalku
mému pánu pod polévku. Sš. P. 96. Do
dobrej zeme čo sa zaseje, všetko býva dobré.
Lípa I. 28. Povedz aspoň, kde mám kvieťa
na hrobeček tvôj zasievati? Btt. Sp. 174.
Do záhonů lněného semene z. Sych. — co
čím: pole žitem z. Z. úbočí travou. Us.
Pdl. Zaseli jsme pole mákem. Us. Šd. Za-
vorám já ho, zaseju směskou. Er P. 229.
A dal sem si je (role) zaseť grécary, pa-
táky. Aj ony mně tam zešly tolary dukáty.
Sš. P. 516. — kde. Z. oves na poli, za
lesem a p. Kdeže si to žitko zasial? Zasial
som ho vedla cesty, oj nebudeš ho, milá,
jesti. Mt. S. I. 13. — kdy. Jak nezaseješ
hrachu za merca, nechystej naň hrnca. Slez.
Šd. Na zelený čtvrtek zasívej hrách. Pran.
Tč. Kdo o sv. Janě len zasívá, stébla zdélí
lokte mívá. Pran. Tč. — jak. Bez voračky
sedlák nezaseje. Brt. P. 101. Zle jsi sobě
zasil (se zlou jsi se potázal). U Žamb. Dbv.

Zasetí, n., der Anbau, die Saat. Us. Šp.
Z. jaři. D. Po z. Us. Vz Zaset.

Zasetiti, il, cen, ení = zasvětiti, zastr.

Zasetý; -et, a, o, eingesäet, gesäet, an-
gebaut. Z. pole. Mus. 1880. 319. To oni ne-
hledia, enem jezdia furt po zasitém. Slez.
Šd. Máme už z-té žito. Us. Šd. — čím.
Peklo je vodnicí zaseto. Er. P. 364. — kde.
Směska v zahradě, na poli, za lesem atd.
z-tá. Us. Vz Zaseti.

Zásev, u, m. = zasetí, der Anbau. Ten
má velký z. (mnoho zasévá). Us. Sn. Vz
Zásevek. — Z. = vyseté obilí, die Aussaat,
das Saatgetreide. Zlý z. se ujímal. Ehr. Má
v očích jedovatý z. (hledí mu ničemnosť
z očí). Šml.

Zasévač, e, m., der Aussäer, Säemann.

Zasévati, vz Zaseti.

Zásevek, vku, m. = zásev. Zaplatím až
po z-vku, nach dem Anbau. Šd.

Zásevo, a, n. = zasetí, der Anbau. Vz
Zásev. Kamení budou voziť až po zásevě;
Necháme toho mladého koně po zásevě
trochu si odpočinouť. Slez. Šd.

Zasevratec, tce, m. = vratička obecná,
botrychium lunaria, die Mondraute. Vz Rstp.
1175.

Zasezelý = zasezený, ver-, besessen. Z.
místo, dluhy (zasedělé), Zlob., úroky. D.
Z. věrunky, verjährte Zahlungen. 1672. Tč.
Žádá, aby z-lý na jeden rok lozung do-
movní jí pasirován byl. 1672. Té. Aby p.
Florian kapitál jemu půjčený i s zasezelými
dvouletými úroky složil. Rkp. z r. 1672.
Tč. Věřitelově úroky z-lé co novou summu
hlavní k jistinám přidávali. Mus. 1880. 225.

Zasezený; -en, a, o, besetzt, verjährt. Vz
Zasezelý. Ž. úrok, Žer., místo. To vejce je
už z-né (je v něm už zárodek). Us. Šd.

Zaschle, eingetrocknet.

Zaschlík, u, m., das Schwundscheit. Šp.

Zaschlosť, i, f., das Trockensein. Z. kůže.

Zaschlý, eingetrocknet, trocken. Ty za-
schlá duše (= hubený). Z. kůže. Us. Má
zaschlou duši (říkají o starých lidech, kteří
neumírají). Us. Kšť. Stádo za ním teskné
zaschlú prestávalo trávu pohryzovať. Hol.
315. — od čeho. Oko od pláče zaschlé.
Špňh. — kde. Olej v hodinách zaschlý.
Us. Dch. Alligator zaschlý v hlíně. Osv. I.
91.

Zaschnouti, chnul a chl, utí; zasýchati,
ein wenig trocknen, trocken werden, aus-
trocknen. — abs. Již hezky zasýchá. Ros.
Rána už zaschla. Us. Tč. — kdy. Dřevo
k starosti zaschne. Tkad. — kde: v hrnci.
Zaschne-li terpentin na vzduchu, dává pry-
skyřici smrkovou. Kk. Seno na louce dobře
zasýchá. Us. Tč. Květ na stromě zaschl.
Us. Tč. — čím. Obilí suchem zaschlo. Us.
Šd.

Zaschnutí, n. = zaschlosť. Bern.

Zaschnutý = zaschlý. Bern.

Zasi = zase. Na Slov. (Naděje) dietky
teší, že sa jim zasi hodina žitia usmeje. Čjk.
33. Keď ta tráva uschne, zasi druhá zíde
(vzejde), moje potešenie nikdy viac nepríde.
Sl. spv. II. 80.

Zasiať = zaseti. Slov.

Zasíci, vz Zasekati, Zasáhnouti.

Zasídlení, n., die Einsiedelung. O z. Slo-
vanů v Čechách jedná H. Jireček ve svém
díle . . . Ddk. IV. 131.

Zasídlený; -en, a, o, angesiedelt. Bičisko
vyriastlo mu zakiaľ na vysokú osyku a bič
triasol sa tam na vrchu na nej z-ný. Dbš.
Sl. pov. III. 37.

Zasidliti, il, en, ení; zasidlovati = osi-
dlem chytiti, ins Netz fangen. — koho čím.
Koně kousavého koníř náhubkem zasidluje.
Orb. p. — Z. = uškrtiti, erwürgen, erdros-
seln. Na Slov. Loos.

Zasídliti, il, en, ení; zasidlovati = osa-
diti lidem, bevölkern. — co: zemi. Rk. —
kým: zemi osadníky.

Zasíkati, vz Zasekati.

Zasílací, vz Zasylací.

Zasílač, e, m., vz Zasylač.

Zasílání, n., vz Zasýlání.

Zasílatel, e, m., vz Zasylatel.

Zasílatelský, vz Zasylatelský.

Zasílatelství, n., vz Zasylatelství.

Zasílati, vz Zaslati.

Zásilka, y, f., vz Zásylka.

Zásilkový, vz Zásylkový.

Zasinalý = namodralý, bläulich, blau. Č.

Zasinati = siným se státi, zamodrati,
blau, bläulich werden. Jg.

Zasípěti, zasiptěti, ěl, ění, aufzischen.
Had zasípěl. — kde: v křoví. Voda v hrnci
z-la,už se bude vařiť. Us. Na Ostrav. Tč. —
na koho. Had na něho zasipěl. Us. Tč. —
proč: bolestí. Nrd. v Osv. I. 83.

Zasiptěti, vz Zasipěti.

Zasiti, zasívati, vz Zaseti.

Zasítiti, il, ěn, ění. — co. Dá zrobiť jednu
velkú sieť a hybaj! tichým večierkom za-
sedne na breh plesa, zasieti sieť (ponořiti,
nastražiti, ausbreiten, legen). Btt. Sp. 53.



	251

	zešla mi lebeda. Sl. ps. 84., 304., 21. Ej, oráč, oráč, nedobre seješ, zasial si žitko, zešiel ti ovos. Sl. spv. IV. 135. — čeho. Když je na velký pátek rosa, zasej ty, se- dláčku, prosa. Slez. Šd. Třeba zasiť prosa (třeba poprositi). Slez. Šd. — co, čeho kam: semenec na pole. Č., Ml. Zasial som žitko na dosť dobrú zem, sotva že siaťa nazpet z nej vezmem. Sl. ps. Z. oves na přílůh. Na Ostrav. Tč. Čert nám tu bouřku zasil na cestu. Jnda. Zasela sem petržalku mému pánu pod polévku. Sš. P. 96. Do dobrej zeme čo sa zaseje, všetko býva dobré. Lípa I. 28. Povedz aspoň, kde mám kvieťa na hrobeček tvôj zasievati? Btt. Sp. 174. Do záhonů lněného semene z. Sych. — co čím: pole žitem z. Z. úbočí travou. Us. Pdl. Zaseli jsme pole mákem. Us. Šd. Za- vorám já ho, zaseju směskou. Er P. 229. A dal sem si je (role) zaseť grécary, pa- táky. Aj ony mně tam zešly tolary dukáty. Sš. P. 516. — kde. Z. oves na poli, za lesem a p. Kdeže si to žitko zasial? Zasial som ho vedla cesty, oj nebudeš ho, milá, jesti. Mt. S. I. 13. — kdy. Jak nezaseješ hrachu za merca, nechystej naň hrnca. Slez. Šd. Na zelený čtvrtek zasívej hrách. Pran. Tč. Kdo o sv. Janě len zasívá, stébla zdélí lokte mívá. Pran. Tč. — jak. Bez voračky sedlák nezaseje. Brt. P. 101. Zle jsi sobě zasil (se zlou jsi se potázal). U Žamb. Dbv. Zasetí, n., der Anbau, die Saat. Us. Šp. Z. jaři. D. Po z. Us. Vz Zaset. Zasetiti, il, cen, ení = zasvětiti, zastr. Zasetý; -et, a, o, eingesäet, gesäet, an- gebaut. Z. pole. Mus. 1880. 319. To oni ne- hledia, enem jezdia furt po zasitém. Slez. Šd. Máme už z-té žito. Us. Šd. — čím. Peklo je vodnicí zaseto. Er. P. 364. — kde. Směska v zahradě, na poli, za lesem atd. z-tá. Us. Vz Zaseti. Zásev, u, m. = zasetí, der Anbau. Ten má velký z. (mnoho zasévá). Us. Sn. Vz Zásevek. — Z. = vyseté obilí, die Aussaat, das Saatgetreide. Zlý z. se ujímal. Ehr. Má v očích jedovatý z. (hledí mu ničemnosť z očí). Šml. Zasévač, e, m., der Aussäer, Säemann. Zasévati, vz Zaseti. Zásevek, vku, m. = zásev. Zaplatím až po z-vku, nach dem Anbau. Šd. Zásevo, a, n. = zasetí, der Anbau. Vz Zásev. Kamení budou voziť až po zásevě; Necháme toho mladého koně po zásevě trochu si odpočinouť. Slez. Šd. Zasevratec, tce, m. = vratička obecná, botrychium lunaria, die Mondraute. Vz Rstp. 1175. Zasezelý = zasezený, ver-, besessen. Z. místo, dluhy (zasedělé), Zlob., úroky. D. Z. věrunky, verjährte Zahlungen. 1672. Tč. Žádá, aby z-lý na jeden rok lozung do- movní jí pasirován byl. 1672. Té. Aby p. Florian kapitál jemu půjčený i s zasezelými dvouletými úroky složil. Rkp. z r. 1672. Tč. Věřitelově úroky z-lé co novou summu hlavní k jistinám přidávali. Mus. 1880. 225. Zasezený; -en, a, o, besetzt, verjährt. Vz Zasezelý. Ž. úrok, Žer., místo. To vejce je už z-né (je v něm už zárodek). Us. Šd.	Zaschle, eingetrocknet. Zaschlík, u, m., das Schwundscheit. Šp. Zaschlosť, i, f., das Trockensein. Z. kůže. Zaschlý, eingetrocknet, trocken. Ty za- schlá duše (= hubený). Z. kůže. Us. Má zaschlou duši (říkají o starých lidech, kteří neumírají). Us. Kšť. Stádo za ním teskné zaschlú prestávalo trávu pohryzovať. Hol. 315. — od čeho. Oko od pláče zaschlé. Špňh. — kde. Olej v hodinách zaschlý. Us. Dch. Alligator zaschlý v hlíně. Osv. I. 91. Zaschnouti, chnul a chl, utí; zasýchati, ein wenig trocknen, trocken werden, aus- trocknen. — abs. Již hezky zasýchá. Ros. Rána už zaschla. Us. Tč. — kdy. Dřevo k starosti zaschne. Tkad. — kde: v hrnci. Zaschne-li terpentin na vzduchu, dává pry- skyřici smrkovou. Kk. Seno na louce dobře zasýchá. Us. Tč. Květ na stromě zaschl. Us. Tč. — čím. Obilí suchem zaschlo. Us. Šd. Zaschnutí, n. = zaschlosť. Bern. Zaschnutý = zaschlý. Bern. Zasi = zase. Na Slov. (Naděje) dietky teší, že sa jim zasi hodina žitia usmeje. Čjk. 33. Keď ta tráva uschne, zasi druhá zíde (vzejde), moje potešenie nikdy viac nepríde. Sl. spv. II. 80. Zasiať = zaseti. Slov. Zasíci, vz Zasekati, Zasáhnouti. Zasídlení, n., die Einsiedelung. O z. Slo- vanů v Čechách jedná H. Jireček ve svém díle . . . Ddk. IV. 131. Zasídlený; -en, a, o, angesiedelt. Bičisko vyriastlo mu zakiaľ na vysokú osyku a bič triasol sa tam na vrchu na nej z-ný. Dbš. Sl. pov. III. 37. Zasidliti, il, en, ení; zasidlovati = osi- dlem chytiti, ins Netz fangen. — koho čím. Koně kousavého koníř náhubkem zasidluje. Orb. p. — Z. = uškrtiti, erwürgen, erdros- seln. Na Slov. Loos. Zasídliti, il, en, ení; zasidlovati = osa- diti lidem, bevölkern. — co: zemi. Rk. — kým: zemi osadníky. Zasíkati, vz Zasekati. Zasílací, vz Zasylací. Zasílač, e, m., vz Zasylač. Zasílání, n., vz Zasýlání. Zasílatel, e, m., vz Zasylatel. Zasílatelský, vz Zasylatelský. Zasílatelství, n., vz Zasylatelství. Zasílati, vz Zaslati. Zásilka, y, f., vz Zásylka. Zásilkový, vz Zásylkový. Zasinalý = namodralý, bläulich, blau. Č. Zasinati = siným se státi, zamodrati, blau, bläulich werden. Jg. Zasípěti, zasiptěti, ěl, ění, aufzischen. Had zasípěl. — kde: v křoví. Voda v hrnci z-la,už se bude vařiť. Us. Na Ostrav. Tč. — na koho. Had na něho zasipěl. Us. Tč. — proč: bolestí. Nrd. v Osv. I. 83. Zasiptěti, vz Zasipěti. Zasiti, zasívati, vz Zaseti. Zasítiti, il, ěn, ění. — co. Dá zrobiť jednu velkú sieť a hybaj! tichým večierkom za- sedne na breh plesa, zasieti sieť (ponořiti, nastražiti, ausbreiten, legen). Btt. Sp. 53.