252

Zásiv, u, m. = zásev. Na Ostrav. Tč.

Zasivělý, grau, etwas grau. Z. list. Rostl.

Zasivěti, ěl, ění, grau werden. L.

Zasiviti, il, en, ení, zasivovati, grau ma-
chen o. färben. Šd.

Záska, y, f. = záskoka, úraz koňský. Db.
Vz Záskok.

Zaskákati, vz Zaskočiti.

Zaskakovati, vz Zaskočiti.

Záskalí, n. = místo za skalou, ein Ort
hinter dem Felsen. Mus. — Z., Saskal, ves
u Hodkovic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1458. —
Z., zaniklá ves v Táborsku. Vz ib. 238.

Záskalický = za Skalicí jsoucí. Pole je
Kubinskô, dievča Záskalickô. Sl. ps. 15.

Zaskaliti, il, en, ení, mit Steinen über-
säen. — co. Povodeň vylila řeku na rolu
a celú nám z-la. Na Ostrav. Tč.

Záskalný. A taká bola aj táto z. púť.
Dbš Sl. pov. VII. 24.

Za skalou, Zaskaler Eisenhammer, že-
lezné Huti u Komárova v Hořovicku.

Záskalský = za skalou jsoucí, hinter
dem Berge liegend, wohnend. Veď som ho
nehala na z-skom vršku. Sl. ps. 15.

Zasklenění, n., die Verglasung. Z. okna.
Us.

Zaskleněti, ěl, ění, gläsern werden. Oko
zasklenělo, šľachetné srdce prestalo bíť.
Phld. III. 1. 24.

Zasklení, n., die Verglasung. Cf. Za-
sklíti. Z. okna. Šp., Šand. II. 43.

Zaskleniti, il, ěn, ění = zasklíti. Cf.
Zaskleněti.

Zasklený, verglast. Z. dvéře, okno, obraz.
Us. Pdl. Z. plechové stinidlo, verglaster
Blechschirm. Šp.

Zásklep, u, m. = zasklepení, das Zuwöl-
ben. Us.

Zasklepení, n., die Uiberwölbung. Vz
Zasklep.

Zasklepený; -en, a, o, überwölbt.

Zasklepiti, il, en, ení = sklepením za-
kryti, zu-, ver-, überwölben. — co: studni.
Us. Tč.

Zasklíti, zasklíti, il, en, ení, ver-, begla-
sen. — co: okno, čím: velikou tabulí (skla),
kaleným sklem. Dch.

Zaskočiti, čím, skoč, skoče, il, en, ení;
zaskákati, skákám a skáči, skákej; zaska-
kovati = začíti skákati, anfangen zu sprin-
gen, ein wenig springen; skočiti někam, za
něco, wohin springen, laufen, einen Sprung
machen, hinter etwas springen; zameziti,
průchod zandati, den Pass o. Weg verlau-
fen, verrennen, in den Weg springen; březí
učiniti, bespringen. Jg. — abs. Zaskákal,
když mu hráli. Jg. Nevím, kam ta perla
zaskočila (se poděla). Us. — koho: ne-
přítele. Sych., Jel. Aby Otokara, když s hory
sejde, zaskočili a jali. Pal. Děj. I. 74. Za-
skočila ho smrť. Us. Tč. Sigismund Batory
Baši tureckého zaskočil. Dač. I. 187. Beran
zaskočil bahnici (učinil ji březí). Kinský. —
co. Dva skoky zaskočil, tři kroky zakročil
tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 316. Vojsko z. Brt.
S. 93. — si. Zaskočil si (poskočil si). Us.
Kůň si zaskakuje (šlape si na korunu ko-
pyta;. Ja., Db. — (si) kam. Zaskočil si
na chvilku k vám. Z. za strom, za dvéře.

Ros. Zvěř do tenat zaskočila. Us. Z-čím
(zaběhnu tam). Us. Šd. Z-lo mně do trubice.
Us. Šd. Oštěp do úst z-čil. Hol. 282. Z-čil
(jelen) za sv. Prokopa nohu. Hr. rk. 17. Ja
vatru proskočím, chocaj sa potočím, ešte za
tú horu, horičku, zaskočím. Phld. IV. 466. —
komu. Z-lo mu (do hrtanu). Us. Tč., Dch.,
Šd., Hrp. Husi z-lo (když jí krmily). Us.
Šd. — co komu: cestu, průchod, díru. Br.,
Ros. — komu, koho kde. Zaskočil mu
v hrdle kus masa. Ros. Z-lo mu v krku
(zakuckal se). Us. Tč. Z. koho v jizbě. Dal.
98. Ešte by si aj ja rád z-čil na tej svadbě.
Lipa I. 12. Z-li ho za lesem v noci. Us.,
Ddk. III. 166. — koho čím, s kým. Císař
sám svou osobou ho zaskočil. Karyon. Za-
skočil ho vojskem, s vojskem, Us., se svými.
Háj., — koho odkud (= odloučiti, odvrátiti
od toho) : nepřítele od brány, od lodí. Háj.,
Br. Z. koho od díry (vzíti mu útočiště. Vz
Nesnáze). Č. Z. někoho ze zadu. S. N. I. 9.
Z-li ho ze čtyr stran najednou. Us. Šd. —
proč kam: pro vodu někam z. Us. Z-čil
pro něho k sousedovi. Us. Šd. Zavolala
kozy a davši jim po kousku chleba, aby jí
nezaběhly, z-la si do lesa pro trochu jahod.
Er. Sl. čít. 30. — jak. Nelen že čo gazda
to pytlák, ale i pozabučky vedeli si zasko-
čiť páni Oruzania. HVaj. BD. IL 40. Z-li si
na chvilku do hájku. Vlč. Zl. v oh. I. 53.
Nepřítele v bok z. Čsk. Tátoš sa vychytil,
zaskočil párrazy a už jich dohonil. Dbš. Sl.
pov. I. 314. — kam kudy. Ked si ja za-
ženiem (zaženu) ovce turovinkou, veru si
zaskočím dolu tou dolinkou. Sl. ps. 11.

Záskočník, a, m , der Hinterhälter. Rk.

Záskočný, perfid. Dch.

Záskok, u, m., záskoka, y, f. = zasko-
čení, das Hinter-, Wohinspringen, der Ab-,
Seitensprung. Nechť se mi z. tento do ci-
ziny promine (odchýlení-se od věci). Mus.
Z. nepřátelský. Čas. duch. — Z. = pleticha,
úskok, die Kabale. — Z. u slupí, aby ryby
zpět plovati nemohly, die Absätze, Skarpen
bei der Lachsfalle. Jg. — Z. = místo na za-
čátku obory, kudy může zvěř do obory, nikoli
však zpět vyjíti, der Einsprung. Šp., Dch.
— Z. = úraz kopyta, der Kronentritt. Ja.
Vz Zaskočiti, Záska. — Z. = skok, západ
v zámku. Zámok na jeden, na dva z-ky, keď
sa kľúč dva razy da skrútiť, tak že to
skočí. Zátur. Či dvere dokoráň, či uzamknuté,
či vrzaly si v šumných vánku hrách, Či boly
víchrom v záskok přičapnuté. Phld. III. 2.
113.

Záskoka, y, f., vz Záskok.

Zaskoliti, il, ení, aufwinseln, aufheulen.
Pes zaskolil, liška zaskolila. Us.

Zaskořiti se, il, en, ení, zu früh kom-
men. Na Ostrav. Tč.

Zaskotačiti si, il, ení, sich ein wenig
herumtummeln. Vz Skotačiti. Šd.

Zaskovyčeti, el, ení, aufheulen. Liška
zaskovyčela. L.

Zaskřečený. Z. vejce (nasazené), das
Brutei. Us. na Mor.

Zaskřečeti, el, en, ení, aufkrächzen. Jg.

Zaskřehotati, aufkreischen, aufquacken.
Žáby z-ly. Us. Tč. — kde. Dravec v po-
větří z-tal. Osv. I. 380.