Předchozí (251)  Strana:252  Další (253) |
|
|||
252
|
|||
|
|||
Zásiv, u, m. = zásev. Na Ostrav. Tč.
Zasivělý, grau, etwas grau. Z. list. Rostl.
Zasivěti, ěl, ění, grau werden. L.
Zasiviti, il, en, ení, zasivovati, grau ma-
chen o. färben. Šd. Záska, y, f. = záskoka, úraz koňský. Db.
Vz Záskok. Zaskákati, vz Zaskočiti.
Zaskakovati, vz Zaskočiti.
Záskalí, n. = místo za skalou, ein Ort
hinter dem Felsen. Mus. — Z., Saskal, ves u Hodkovic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1458. — Z., zaniklá ves v Táborsku. Vz ib. 238. Záskalický = za Skalicí jsoucí. Pole je
Kubinskô, dievča Záskalickô. Sl. ps. 15. Zaskaliti, il, en, ení, mit Steinen über-
säen. — co. Povodeň vylila řeku na rolu a celú nám z-la. Na Ostrav. Tč. Záskalný. A taká bola aj táto z. púť.
Dbš Sl. pov. VII. 24. Za skalou, Zaskaler Eisenhammer, že-
lezné Huti u Komárova v Hořovicku. Záskalský = za skalou jsoucí, hinter
dem Berge liegend, wohnend. Veď som ho nehala na z-skom vršku. Sl. ps. 15. Zasklenění, n., die Verglasung. Z. okna.
Us. Zaskleněti, ěl, ění, gläsern werden. Oko
zasklenělo, šľachetné srdce prestalo bíť. Phld. III. 1. 24. Zasklení, n., die Verglasung. Cf. Za-
sklíti. Z. okna. Šp., Šand. II. 43. Zaskleniti, il, ěn, ění = zasklíti. Cf.
Zaskleněti. Zasklený, verglast. Z. dvéře, okno, obraz.
Us. Pdl. Z. plechové stinidlo, verglaster Blechschirm. Šp. Zásklep, u, m. = zasklepení, das Zuwöl-
ben. Us. Zasklepení, n., die Uiberwölbung. Vz
Zasklep. Zasklepený; -en, a, o, überwölbt.
Zasklepiti, il, en, ení = sklepením za-
kryti, zu-, ver-, überwölben. — co: studni. Us. Tč. Zasklíti, zasklíti, il, en, ení, ver-, begla-
sen. — co: okno, čím: velikou tabulí (skla), kaleným sklem. Dch. Zaskočiti, čím, skoč, skoče, il, en, ení;
zaskákati, skákám a skáči, skákej; zaska- kovati = začíti skákati, anfangen zu sprin- gen, ein wenig springen; skočiti někam, za něco, wohin springen, laufen, einen Sprung machen, hinter etwas springen; zameziti, průchod zandati, den Pass o. Weg verlau- fen, verrennen, in den Weg springen; březí učiniti, bespringen. Jg. — abs. Zaskákal, když mu hráli. Jg. Nevím, kam ta perla zaskočila (se poděla). Us. — koho: ne- přítele. Sych., Jel. Aby Otokara, když s hory sejde, zaskočili a jali. Pal. Děj. I. 74. Za- skočila ho smrť. Us. Tč. Sigismund Batory Baši tureckého zaskočil. Dač. I. 187. Beran zaskočil bahnici (učinil ji březí). Kinský. — co. Dva skoky zaskočil, tři kroky zakročil tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 316. Vojsko z. Brt. S. 93. — si. Zaskočil si (poskočil si). Us. Kůň si zaskakuje (šlape si na korunu ko- pyta;. Ja., Db. — (si) kam. Zaskočil si na chvilku k vám. Z. za strom, za dvéře. |
Ros. Zvěř do tenat zaskočila. Us. Z-čím
(zaběhnu tam). Us. Šd. Z-lo mně do trubice. Us. Šd. Oštěp do úst z-čil. Hol. 282. Z-čil (jelen) za sv. Prokopa nohu. Hr. rk. 17. Ja vatru proskočím, chocaj sa potočím, ešte za tú horu, horičku, zaskočím. Phld. IV. 466. — komu. Z-lo mu (do hrtanu). Us. Tč., Dch., Šd., Hrp. Husi z-lo (když jí krmily). Us. Šd. — co komu: cestu, průchod, díru. Br., Ros. — komu, koho kde. Zaskočil mu v hrdle kus masa. Ros. Z-lo mu v krku (zakuckal se). Us. Tč. Z. koho v jizbě. Dal. 98. Ešte by si aj ja rád z-čil na tej svadbě. Lipa I. 12. Z-li ho za lesem v noci. Us., Ddk. III. 166. — koho čím, s kým. Císař sám svou osobou ho zaskočil. Karyon. Za- skočil ho vojskem, s vojskem, Us., se svými. Háj., — koho odkud (= odloučiti, odvrátiti od toho) : nepřítele od brány, od lodí. Háj., Br. Z. koho od díry (vzíti mu útočiště. Vz Nesnáze). Č. Z. někoho ze zadu. S. N. I. 9. Z-li ho ze čtyr stran najednou. Us. Šd. — proč kam: pro vodu někam z. Us. Z-čil pro něho k sousedovi. Us. Šd. Zavolala kozy a davši jim po kousku chleba, aby jí nezaběhly, z-la si do lesa pro trochu jahod. Er. Sl. čít. 30. — jak. Nelen že čo gazda to pytlák, ale i pozabučky vedeli si zasko- čiť páni Oruzania. HVaj. BD. IL 40. Z-li si na chvilku do hájku. Vlč. Zl. v oh. I. 53. Nepřítele v bok z. Čsk. Tátoš sa vychytil, zaskočil párrazy a už jich dohonil. Dbš. Sl. pov. I. 314. — kam kudy. Ked si ja za- ženiem (zaženu) ovce turovinkou, veru si zaskočím dolu tou dolinkou. Sl. ps. 11. Záskočník, a, m , der Hinterhälter. Rk.
Záskočný, perfid. Dch.
Záskok, u, m., záskoka, y, f. = zasko-
čení, das Hinter-, Wohinspringen, der Ab-, Seitensprung. Nechť se mi z. tento do ci- ziny promine (odchýlení-se od věci). Mus. Z. nepřátelský. Čas. duch. — Z. = pleticha, úskok, die Kabale. — Z. u slupí, aby ryby zpět plovati nemohly, die Absätze, Skarpen bei der Lachsfalle. Jg. — Z. = místo na za- čátku obory, kudy může zvěř do obory, nikoli však zpět vyjíti, der Einsprung. Šp., Dch. — Z. = úraz kopyta, der Kronentritt. Ja. Vz Zaskočiti, Záska. — Z. = skok, západ v zámku. Zámok na jeden, na dva z-ky, keď sa kľúč dva razy da skrútiť, tak že to skočí. Zátur. Či dvere dokoráň, či uzamknuté, či vrzaly si v šumných vánku hrách, Či boly víchrom v záskok přičapnuté. Phld. III. 2. 113. Záskoka, y, f., vz Záskok.
Zaskoliti, il, ení, aufwinseln, aufheulen.
Pes zaskolil, liška zaskolila. Us. Zaskořiti se, il, en, ení, zu früh kom-
men. Na Ostrav. Tč. Zaskotačiti si, il, ení, sich ein wenig
herumtummeln. Vz Skotačiti. Šd. Zaskovyčeti, el, ení, aufheulen. Liška
zaskovyčela. L. Zaskřečený. Z. vejce (nasazené), das
Brutei. Us. na Mor. Zaskřečeti, el, en, ení, aufkrächzen. Jg.
Zaskřehotati, aufkreischen, aufquacken.
Žáby z-ly. Us. Tč. — kde. Dravec v po- větří z-tal. Osv. I. 380. |
||
|
|||
Předchozí (251)  Strana:252  Další (253) |