253

Zaskřípati, vz Zaskřípěti. Kká. Td. 19.

Zaskřípěti, zaskřipěti, zaškřipěti, ěl, ění;
zaskřípati, zaškřípati; zaskřipnouti, zaskříp-
nouti, pnul a pl, ut, utí, losknarren, knir-
schen, zuquetschen. — abs. Zaskřipnuly
dvéře, Čch. L. k. 85., čapy (čepy). Sldk.
555. — čím: zuby (zubama). V , Ros., Vrch.,
Němc. Zaškriepol zubama, ako čoby hrom
zaprašťal. Mt. S. — co čím: svěradlem (při-
skřipnouti). Ja. — kde. Ocelová péra na
luku zaskřípěla. Č. Na skřipkách z., zu fie-
deln anfangen. Us. Tč. Vz Z. jak. — komu
(= špatně zahráti). Šm. — jak. Zaskříp'
zuby v jeku zuřivém. Čch. V ústech bez-
mocným vztekem zaskřípaly zuby. Kká. K sl.
j.194. Kordy strašně zaskřípěly. Kká. Td.
272. Zaškriepol zubama, ako čoby hrom
zapraštal. Mt. S. I. 99. — proč. Zaskřípal
zuby bolestí. Šml. Z. zuby od zlosti. Tč. —
kam: do klepet, zwischen Thür und Angel
klemmen. Dch. Z. lano do uzavírky. Pdl.
exc. I zrutnú uhodí ze všetkej násily píku,
tá zaškriepe na štít Hol. 124. — se. Dch.

Zaskřipnouti, vz Zaskřípěti.

Zaskřipnutí, zaskřípnutí, n , die Ein-
klemmung, Einquetschung. Dch., Čch. Petrk.
47. Větve drsné z. Vrch.

Zaskřipnutý; zaskřípnutý, -ut, a, o, ein-
geklemmt, eingequetscht.

Zaskřítati se kde: na tváři (o dětech).
Vz Ududati se. Mor. Šd.

Zaskrušiti, il, en, ení. — komu kde.
Z-li sobě v srdci, compuncti sunt corde. ZN.

Zaskučeti, el, ení, aufwinseln, aufheulen,
aufjammern. — abs. Vřesk z-čel. Kká. K sl.
j. 178. Pes zaskučel. — komu k čemu.
Puška má ti k svatbě z-čí. Kká. K sl. j.
46. — kde. Vítr v komíně, pes na dvoře,
za chalupou atd. z-čel.

Zaskudlý = zaškoudlý, verbuttet, klein.
Krok.

Zaskuhrati, aufjammern, in Klagen aus-
brechen. Ros. — nad čím Us. Tč.

Zaskumliti, il, ení, zu winseln anfangen.
Na Ostrav. Tč.

Zaskvělosť, i, f., die Erglänzung. Dch.

Zaskvěti, zaskvíti, vz -Zastkvěti, Za-
stkvíti.

Zaskvrniti, il, ěn, ění, zaskvrňovati, be-
flecken. — co čím. Us. Tč.

Zaśky, zaśkej = zase. Slez. Šd., Tč. Také
na Mor. a místy i v Čech.

Zaskypaný; -án, a, o, verschlafen. Jsi
ještě celý z-ný. Na Ostrav. Tč.

Zaskytati, vz Zaskytnouti.

Zaskytnouti se, tnul a tl, utí; zaskytati
se = vyskytnouti se, zum Vorschein kom-
men, sich sehen lassen, apparere. Us. —
Mz. 76.

Zasladiti, il, zen, ení; zaslazovati, osla-
diti, versüssen, süss machen. — komu co:
kávu, čím: cukrem, medem. — komu kde.
Ten mu u pána zasladil (ironicky = zasolil).
Us. Č.

Zasladlosť, i, f. = přísladlosť, die Süss-
lichkeit. Jg.

Zasladlý = přísladký, sladkavý, süsslich,
süssig. Z. nápoj, jídlo, jablko. Us. Z. bram-
bory (příčinou toho bývá mráz). Us. Pta.
Ovoce chuti zasladlé. Sš. L. 167., 180.

Zasladnouti, dnul a dl, utí, süss wer-
den. — komu. Zasiadly mu hrušky, přišel

zas. US. Č.

Zasladohořký, süsslich bitter. Presl.
Chym. 196.

Zaslamniti, il, ěn, ění = slamou posy-
pali, mit Stroh bestreuen. U Rychn. Ntk.

Zaslanec, nce, m. = posel, der Bote, Ge-
sandte. Na Slov. Bern.

Zasláněti, vz Zasloniti.

Zaslání, n, die Ein-, Versendung. Z.
zprávy. D. Někteří myslí o nějakém pod
pečeťmi z. těch almužen. Sš. 144.

Zaslanice, e, f., die Gattin des Gesand-
ten. Na Slov. Bern.

Zaslaniti, il, ěn, ění, salzig machen. Ne-
chej masa v rosole, ať se dobře zaslaní. —
se komu po čem. Zaslanilo se mu po
mase (dostal chuť na maso). Na Ostrav. Tč.

Zaslaný, einge-, versendet. Preč z. V.
Z. směnka místní, die Platzrimisse. Šp. —
Z. = vypověděný, verbannt. Br. Vz Zaslati.

Zasiati, šlu, šli, al, án, ání; zasýlati (za-
sílati), zasýlávati (zasílávati) = někam pryč
poslati, verschicken, ver-, wegsenden; vy-
pověděti, verbannen; poslati, zu-, einsenden,
zuschicken, einschicken. Jg. — koho. A tak
Antikrist žéře ovcě zasielaje menšie vlky.
Hus II. 170. — odkud koho. Z. od sebe
služebníky, děvečky (pryč poslati). Br. Z.
někoho z místa (odstraniti). D. Aby ho pryč
z kraje zaslal. Pass. mus. 345. Johanité mu
ze sv. země z-li klíče od své tvrze Kratu.
Ddk. III. 278. — koho kam: do cizí kra-
jiny (vypověděti). Br. Poslal k ní vzácné
pány (k panně, k vdově stran manželství,
aby s ní vyjednávali). Ros., Šm. Žádosť na
úřad, lépe: úřadu z. Bs. — komu co jak:
list do Prahy poštou, po zvláštním poslu.
Písemně něco někomu z. Sych. Z. něco na
dobírku, dobírkou, peníze poštovní poukáz-
kou, knihy ukázkou, na ukázku, zdarma,
list franko (vyplacený), pod označenou adres-
sou, cenník na požádání zdarma z. Us. Pdl.
Ne vaší radú, ale boží volí jsem sem zaslán.
B0. — komu čeho: listů, šp. m.: listy
(co). Brt., Slov. I. 391. — co kdy. Ty ornáty
krátce před svou smrtí zaslal papeži. Ddk.
IV. 256.

Zaslav, a, m., osob. jm. Hol. 275.

Zaslávati = zasýlati. Na Slov. Bern.

Zaslavně. Potok vyschnul a prorok ode-
šol. Osudy sa valia nezaslavne. Zbr. Hry. 245.

Zaslazovati, vz Zasladiti.

Zaslechnouti, chni, chna (ouc), chnul a
chl, ut, utí; zaslyšeti, el, en, ení; zaslýchati,
hören, merken, vernehmen. — abs. To slovo
se často nezaslýchá (neslyší se). D. — co:
hlas. Ddk. III. 119., Štelc., Ros. To jsem
z-chl, když to povídal. Us. Šd. Mať si ju
zaslúchla (zaslechla). Dbš. Sl. pov. VI. 14.
Všeliký člověk jeho zaslyšal (uslyšel). Pass.
908. Jak bych zaslyšal hlas. Pass. 463. —
čeho. Jakž zaslyše tvého hlasu. Hr. rk. 359.
Když David těch novin zaslyšel. Martino. —
že. Již opět zaslýchám, že ti lidé proti mně
volají. V. — co čím. Vlastníma ušima to
zaslechl. Tam tehdy sa zrázu obráti a sta-
venýma zaslýcha náreky ušma. Hol. 137. —
o čem. Zaslechnete-li o slepém zrádci, od-