Předchozí (252)  Strana:253  Další (254) |
|
|||
253
|
|||
|
|||
Zaskřípati, vz Zaskřípěti. Kká. Td. 19.
Zaskřípěti, zaskřipěti, zaškřipěti, ěl, ění;
zaskřípati, zaškřípati; zaskřipnouti, zaskříp- nouti, pnul a pl, ut, utí, losknarren, knir- schen, zuquetschen. — abs. Zaskřipnuly dvéře, Čch. L. k. 85., čapy (čepy). Sldk. 555. — čím: zuby (zubama). V , Ros., Vrch., Němc. Zaškriepol zubama, ako čoby hrom zaprašťal. Mt. S. — co čím: svěradlem (při- skřipnouti). Ja. — kde. Ocelová péra na luku zaskřípěla. Č. Na skřipkách z., zu fie- deln anfangen. Us. Tč. Vz Z. jak. — komu (= špatně zahráti). Šm. — jak. Zaskříp' zuby v jeku zuřivém. Čch. V ústech bez- mocným vztekem zaskřípaly zuby. Kká. K sl. j.194. Kordy strašně zaskřípěly. Kká. Td. 272. Zaškriepol zubama, ako čoby hrom zapraštal. Mt. S. I. 99. — proč. Zaskřípal zuby bolestí. Šml. Z. zuby od zlosti. Tč. — kam: do klepet, zwischen Thür und Angel klemmen. Dch. Z. lano do uzavírky. Pdl. exc. I zrutnú uhodí ze všetkej násily píku, tá zaškriepe na štít Hol. 124. — se. Dch. Zaskřipnouti, vz Zaskřípěti.
Zaskřipnutí, zaskřípnutí, n , die Ein-
klemmung, Einquetschung. Dch., Čch. Petrk. 47. Větve drsné z. Vrch. Zaskřipnutý; zaskřípnutý, -ut, a, o, ein-
geklemmt, eingequetscht. Zaskřítati se kde: na tváři (o dětech).
Vz Ududati se. Mor. Šd. Zaskrušiti, il, en, ení. — komu kde.
Z-li sobě v srdci, compuncti sunt corde. ZN. Zaskučeti, el, ení, aufwinseln, aufheulen,
aufjammern. — abs. Vřesk z-čel. Kká. K sl. j. 178. Pes zaskučel. — komu k čemu. Puška má ti k svatbě z-čí. Kká. K sl. j. 46. — kde. Vítr v komíně, pes na dvoře, za chalupou atd. z-čel. Zaskudlý = zaškoudlý, verbuttet, klein.
Krok. Zaskuhrati, aufjammern, in Klagen aus-
brechen. Ros. — nad čím Us. Tč. Zaskumliti, il, ení, zu winseln anfangen.
Na Ostrav. Tč. Zaskvělosť, i, f., die Erglänzung. Dch.
Zaskvěti, zaskvíti, vz -Zastkvěti, Za-
stkvíti. Zaskvrniti, il, ěn, ění, zaskvrňovati, be-
flecken. — co čím. Us. Tč. Zaśky, zaśkej = zase. Slez. Šd., Tč. Také
na Mor. a místy i v Čech. Zaskypaný; -án, a, o, verschlafen. Jsi
ještě celý z-ný. Na Ostrav. Tč. Zaskytati, vz Zaskytnouti.
Zaskytnouti se, tnul a tl, utí; zaskytati
se = vyskytnouti se, zum Vorschein kom- men, sich sehen lassen, apparere. Us. — Mz. 76. Zasladiti, il, zen, ení; zaslazovati, osla-
diti, versüssen, süss machen. — komu co: kávu, čím: cukrem, medem. — komu kde. Ten mu u pána zasladil (ironicky = zasolil). Us. Č. Zasladlosť, i, f. = přísladlosť, die Süss-
lichkeit. Jg. Zasladlý = přísladký, sladkavý, süsslich,
süssig. Z. nápoj, jídlo, jablko. Us. Z. bram- bory (příčinou toho bývá mráz). Us. Pta. Ovoce chuti zasladlé. Sš. L. 167., 180. |
Zasladnouti, dnul a dl, utí, süss wer-
den. — komu. Zasiadly mu hrušky, přišel zas. US. Č.
Zasladohořký, süsslich bitter. Presl.
Chym. 196. Zaslamniti, il, ěn, ění = slamou posy-
pali, mit Stroh bestreuen. U Rychn. Ntk. Zaslanec, nce, m. = posel, der Bote, Ge-
sandte. Na Slov. Bern. Zasláněti, vz Zasloniti.
Zaslání, n, die Ein-, Versendung. Z.
zprávy. D. Někteří myslí o nějakém pod pečeťmi z. těch almužen. Sš. 144. Zaslanice, e, f., die Gattin des Gesand-
ten. Na Slov. Bern. Zaslaniti, il, ěn, ění, salzig machen. Ne-
chej masa v rosole, ať se dobře zaslaní. — se komu po čem. Zaslanilo se mu po mase (dostal chuť na maso). Na Ostrav. Tč. Zaslaný, einge-, versendet. Preč z. V.
Z. směnka místní, die Platzrimisse. Šp. — Z. = vypověděný, verbannt. Br. Vz Zaslati. Zasiati, šlu, šli, al, án, ání; zasýlati (za-
sílati), zasýlávati (zasílávati) = někam pryč poslati, verschicken, ver-, wegsenden; vy- pověděti, verbannen; poslati, zu-, einsenden, zuschicken, einschicken. Jg. — koho. A tak Antikrist žéře ovcě zasielaje menšie vlky. Hus II. 170. — odkud koho. Z. od sebe služebníky, děvečky (pryč poslati). Br. Z. někoho z místa (odstraniti). D. Aby ho pryč z kraje zaslal. Pass. mus. 345. Johanité mu ze sv. země z-li klíče od své tvrze Kratu. Ddk. III. 278. — koho kam: do cizí kra- jiny (vypověděti). Br. Poslal k ní vzácné pány (k panně, k vdově stran manželství, aby s ní vyjednávali). Ros., Šm. Žádosť na úřad, lépe: úřadu z. Bs. — komu co jak: list do Prahy poštou, po zvláštním poslu. Písemně něco někomu z. Sych. Z. něco na dobírku, dobírkou, peníze poštovní poukáz- kou, knihy ukázkou, na ukázku, zdarma, list franko (vyplacený), pod označenou adres- sou, cenník na požádání zdarma z. Us. Pdl. Ne vaší radú, ale boží volí jsem sem zaslán. B0. — komu čeho: listů, šp. m.: listy (co). Brt., Slov. I. 391. — co kdy. Ty ornáty krátce před svou smrtí zaslal papeži. Ddk. IV. 256. Zaslav, a, m., osob. jm. Hol. 275.
Zaslávati = zasýlati. Na Slov. Bern.
Zaslavně. Potok vyschnul a prorok ode-
šol. Osudy sa valia nezaslavne. Zbr. Hry. 245. Zaslazovati, vz Zasladiti.
Zaslechnouti, chni, chna (ouc), chnul a
chl, ut, utí; zaslyšeti, el, en, ení; zaslýchati, hören, merken, vernehmen. — abs. To slovo se často nezaslýchá (neslyší se). D. — co: hlas. Ddk. III. 119., Štelc., Ros. To jsem z-chl, když to povídal. Us. Šd. Mať si ju zaslúchla (zaslechla). Dbš. Sl. pov. VI. 14. Všeliký člověk jeho zaslyšal (uslyšel). Pass. 908. Jak bych zaslyšal hlas. Pass. 463. — čeho. Jakž zaslyše tvého hlasu. Hr. rk. 359. Když David těch novin zaslyšel. Martino. — že. Již opět zaslýchám, že ti lidé proti mně volají. V. — co čím. Vlastníma ušima to zaslechl. Tam tehdy sa zrázu obráti a sta- venýma zaslýcha náreky ušma. Hol. 137. — o čem. Zaslechnete-li o slepém zrádci, od- |
||
|
|||
Předchozí (252)  Strana:253  Další (254) |