255

Záslibný, Verheissungs-, Versprechungs-,
gelobend, Votiv-. Z. důchod, povinnosť, plat,
Zlob., slova, chram, obraz. Dch. Nebo z-né
slovo toto jest. Sš. I. 97.

Zaslibovati, vz Zaslíbiti.

Zaslinění, n., das Bespeicheln, Begei-
fern.

Zasliněný, vom Speichel beschmiert, be-
geifert, Z. ňafľa (nadávka). Mt. S. I. 116.

Zasliniti, il, ěn, ění; zasliňovati, mit
Speichel bedecken, begeifern. — co. Us. Jg.,
Šd., Tč., Dch.

Zasliňovati, vz Zasliniti.

Zaslintati, zaslintávati, be-, angeifern. —
si co. Dítě si košilku zaslintalo. Us — co.
Již bych to raději zaslintal (slintáním za-
mluvil, verschweigen) Ros. — se. Dítě se
z-lo. Us. Tč.

Zaslipání, n., lipia (languor), zastr. Rozk.

Zaslizalosť, i, f. = plnost slizi, die Ver-
schleimung. Z. břicha. Hosti.

Zaslizalý = plný slizi, verschleimt.

Zasliziti, il. en, ení, verschleimen. Sm.

Zaslizkalý, verschleimt. Rostl. III. b. 25.

Zaslizlosť, i, f., die Schleimigkeit.

Zaslizlý, schleimig. Rostl.

Zasliznatěti, ěl, ění = slizí se naplniti,
sich verschleimen. Rostl.

Zásloj, e, m. = prouh, sloj, die Lage,
das Lager. Ta skála má zásloje (prouhy
z jiného kamene). Us.

Záslona, záclona, y, zácloň, ě (na Slov.),
f., zásloní, zácloní, n. (Zlob.), záslonka,
y, f., záslon, u, m. (Kat. 800.) = opona,
stínidlo, der Vorhang, das Rouleaux, die
Bedeckung, Verhüllung, Blende, Decke, der
Schirm. Jg. V polském, ruském a jihoslov.
jazyku jen: záslon, záslona, zasloniti. Ale
záclona je také dobré m. záklona; klon, zá-
klon = zastření, zakrytí. Vz Zrcadlo. Š. a Ž.
1858. Záslona: Plk., Št., Br., V., St. skl.,
Ros., Dal. Záclona: Sych., Gníd., Č., V.,
Troj., Jel., Plk. Tvary záclona, zacloniti
a p. jsou dobré, poněvadž se sykavky prosté
mění ve smíšené a naopak. Vz Gb. Hl. 102.
Cf. s se střídá s c: ssáti — cucati. Z. dře-
vená, jutová, krajková, Us. Pdl., stahovací.
Včř. Z. I. 47. Z. Do oken, rouleaux; z-nu
stáhnouti, zatáhnouti. Dch. Z. na Monstranci,
velum. Šd. Z. půdy (ochrana, zástina, die
Bodenbeschirmung). Sl. les. Vlasů z. Čch.
Bs. 97. V zacloně Páně nijak neklesneš.
Nudž. Skrývej mne v své z-ny stínu. Kom.
Záclona ot vedra. BO. Ty prosby mají se
nám teprv v nebesích úplně dokonati, ale
zde jen od polu a v zásloně. Št. N. 53. Z.
lesní. Kká. (Osv. V. 34.). Z. římské a řecké.
Vz Vlšk. 81., 84., 86. Z. u postele, die Blende.
Šk. exc. Z-ny z oken ohrnouti; pod z-nou
něco zakrývati. Sych. Z. u svíčky. Papr.
Z-nu spustiti. Gníd. Nyní spadla s mých
očí z. Us. Noc své z-ny rozprostřela. Plk.
Majíc svobodstvo panovánie k zásloně pravdy.
Št. I dal si mi z-nu spasenie tvého. Ž. wit.
17. 36. Hříchové mají svou z-u a omluvu.
Br. Vz Záclona, Opona. — Z. v dělostřele-
ctví = chrastí, kterým střelnice se zakrývá,
die Blendung, Verdeckug. Bur. — Z. =
ochránce, der Beschützer. I učiněn jest Ho-
spodin z. má. Ž. wit. 17. 19. Hospodin z.

života mého. Ib. 25. 1. Hospodin upřímých
z. věčně bude. Kom.

Záslonek, nku, m. = stříška, der Schild
der Mütze. Rk.

Zaslonění, n., vz Zasloniti. Z. slunce.
Troj. — Z. = ochrana. Buď mi v Bohu z.
a útočiště. 'L. wit. 30. 3.

Zasloněný; -ěn, a, o, verhängt. Z. okno.
Us. —jak: na polo z-né oči. Šml. Potôček,
čistý ako kryštál, tiekol jarčokom jelšami
husto zacloneným. Dbš. Sl. pov. V. 88.

Záslonice, e, f., das Jalousienfenster. Us.
Pdl., Stat. př. kn. 1877. 108.

Zaslonitel, e, m., der Beschützer. Hospo-
din z. můj. Ž. wit. 17. 3.

Zasloniti, zacloniti, sloň, il, ěn, ění; zaslá-
něti (zacláněti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění; zaslo-
ňovati = světlo zastoupiti, zastíniti, zastříti,
zatemniti, verdecken, verschleiern, verhüllen,
beschatten; ve světle státi, im Lichte stehen,
das Licht vertreten; předstírati, vorgeben,
entschuldigen; zaštítiti, obrániti, beschirmen,
bedecken, beschützen. Jg. — V. — abs. Nic
se nevidí, něco zaclání. D. — co, koho.
Mrak oblohu zaclonil. Plk. Rozkoše nas za-
sloňují a zaslepují. V. Z. slávu svých před-
kův. V. Sv. duch tajné vstúpi v tě a moc
vrchnie zasloní tě. Hr. rk. 181. Z. = pro-
tegere. Ž. wit. 63. 3. Z. střílny, die Schiess-
scharten verblenden. Čsk. Rumenec tvár
zacloní. Kyt. 1876. 8. Túžba cit môj zaclo-
nila, preto zrak môj slzy roní. Sldk. 247.
Stieny sú mě zaclonily. Oblak jich stany
zaslonieváše. BO. — co, koho, se čím. Za-
clonilo se nebe oblaky. Troj. Zaclonil Bůh
nebe mračným oblakem. Jel. Tvář svou
rouškou z. L. Někoho stínem. V. Plecma
svýma z-ní tebe. Ž. wit. 90. 4. Oko dlaní z.
Čch. Bs. 86. Modlitby se zacloň svatým
štítem.Čch. Mch. 38. Plecima svýma zasloní
tobě. Ž. Kl. Zaslonil jej terči od razu. L.
Z. se starostí (vymlouvati se). L. Zasloňuje
svůj zlý účinek pijanstvím (zastírá). L. —
komu. Co mně zacláníš? Ros. Aby mu ne-
zacláněl (nestál ve světle). V. On mu zaclání
(slávu jeho zastiňuje. Vz Nepřátelství). Prov.
Hájičok zacloň hrob synovi. Mt. S. I. 9. —
koho kde od čeho. Z níš je v stanu tvém
od protivenstvie jazykóv. Ž. wit. 30. 21.
Zacloněn bude od vedra. BO. — koho před
kým. On vlasť svoju zacloní pred ohnivým
drakom. Kuzm. — kdy. U potřebě vás za-
clonie. BO. — Zacloniti, vz Záslona.

Záslonka, y, f. = stříška, štítek, der
Lichtschirm. Šp. — Z. = malá záslona. Vz
toto.

Záslonný, schaffend, verdeckend, durch
den Vorhang deckend. Dch., Reš., Ráj I.
170.

Zaslouženě, dem Verdienste gemäss, ver-
dientermassen.

Zasloužení, n., das Verdienen, Verdienst,
die Würdigkeit, Ne k z., darmo; beze všeho
z. V. Vedlé, dle z. Us. Zaplatiti někomu dle
z. Sych. Někoho podlé z. trestati. Mž. 83.
Aby jim pro z. Kristovo hříchové byli od-
puštěni. BR. II. 640. Všechna slova naše
mají býti k boží chvále a k našemu z. Aby
jejie zaslúžením byla odpuštěna. Hus II. 26.
Vedlé z. člověka bude mu měřeno; Většieho